souhrn Souhrn učiva:

1 Evropský a český trh práce

Evropský i český trh práce se postupně potýká v otázkách zaměstnanosti s několika významnými faktory ovlivňujícími současnou Evropu i naší republiku. Patří mezi ně stárnutí populace. Rostoucí globální konkurence, technologické změny a potřeba snížit dopady na životní prostředí. Podmínkou pro aktivní účast na trhu práce i pro celkový hospodářský růst tvoří nutnost všech občanů Evropské unie průběžně získávat a inovovat své znalosti, schopnosti a dovednosti v rámci nabídek celoživotního vzdělávání. Kvalifikovaná pracovní síla, která dokáže reagovat na potřeby a výzvy ekonomiky, je podmínkou pro rozvoj nových technologií a růst konkurenceschopnosti ekonomiky. Proto kvalitní lidské zdroje významně ovlivňují předpoklady každé země či společnosti pro udržitelný ekonomický rozvoj. Oproti tomu nízká zaměstnanost, čili nezaměstnanost s sebou přináší ekonomické a sociální důsledky, především na životní úroveň, rodinu, strukturaci a vnímání času a na fyzické a psychické zdraví. Škola ve všech státech působí v procesu přípravy lidských zdrojů, tedy žáků na život jako mediátor a podílí se na vývoji vlastní identity žactva.

2 Kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o volbě vzdělávací a profesní dráhy

Vymezení pojmu kariérového poradenství není dosud jednotné. Považujeme ho za jednu ze základních úkolů výchovného poradce na každém typu školy. Někteří autoři hovoří o tzv. profesní orientaci, jejímž prostřednictvím je ve školách kariérové poradenství naplňováno. Na konci povinného základního vzdělávání dochází u žáků k prvotní volbě povolání, dříve označované jako první směrová volba. Většina žáků se při volbě povolání obrací o radu k lidem ve svém okolí, především v rodině a ve škole, ale někteří z nich hledají pouze schválení jejich vlastního rozhodnutí. Prvotní volba povolání nastupuje v období časné adolescence, tj. v době fyzického a psychického dospívání, kdy děti nemají reálnou schopnost a náhled pro své sebehodnocení. Hlavní překážkou při volbě povolání žáků považujeme nízkou připravenost a zralost pro toto důležité životní rozhodnutí vzhledem k vývojovým specifikům tohoto věkového období, kdy sehrává důležitou roli adekvátní vztah u každého jedince mezi sebeúčinností, očekávanými výsledky a osobními cíli, tzv. kognitivní faktory.

3 Specifika jedinců ve věku časné adolescence

Vývojové změny klasifikujeme na biologické, kognitivní, emocionální a psychosociální mezi sebou vzájemně provázané. Právě interakce biologického zrání, konkrétních kulturních a historických vlivů a nečekaných (nenormativních) událostí a situací vede k ztížení situace při volbě profesní dráhy po ukončení základního vzdělávání, a to zejména u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

4 Obecně definovaná specifika jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami ovlivňující volbu povolání

Důležitým kritériem výběru profesního zaměření žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je skloubení požadavků povolání se schopnostmi a možnostmi žáka.

Vzhledem k výraznějším obtížím absolventů se zdravotním postižením při vstupu na trh práce a při hledání zaměstnání by podstatným hlediskem výběru budoucí profese měl být i potencionální zájem zaměstnavatelů, například existence vhodné firmy v daném regionu. Mezi hlavní úkoly při výběru další profesní volby žáka se zdravotním postižením především řadíme zjištění veškerých bariér a limitujících skutečností znesnadňujících volbu, zmapování potřeb a zájmů žáka, stanovení rozsahu potřebné podpory a vhodných edukačních postupů a poskytnutí poradenské pomoci.

5 Specifika žáků se zrakovým postižením ovlivňující volbu povolání

Hlavními činiteli určujícími závažnost postižení je míra zrakové ostrosti a rozsah zrakové percepce, tedy funkční zrakové pole. Důležitým faktorem ovlivňujícím volbu profese je mj. doba vzniku postižení a to, zda se jedná o postižení vrozené nebo získané. Na vývoj a utváření osobnosti má vliv i charakter zrakového postižení. Zraková vada či postižení může být regresivní či progresivní záležitostí. U jedinců se zrakovým postižením v období časné adolescence sehrává roli negativismus jak k sobě samému, tak i k okolí, které projevuje zrakově postiženému např. lítost, neadekvátní omlouvání chyb, podceňuje ho. Pozitivním vlivem může být vykonávání různých aktivit ke zvýšení vlastního sebehodnocení a prosazení se ve společnosti. Vzhledem ke zrakovému postižení je třeba zvážit mnoho okolností, které mohou ovlivnit vlastní rozhodnutí další profesní kariéry, např. zrakovou vadu a z ní vyplývající omezení; doporučení lékaře (oftalmologa); možnost pracovního uplatnění s výhledem do budoucnosti; osobnost zrakově postiženého jedince, jeho schopnosti, dovednosti, školní prospěch, přání a požadavky; připravenost školy na vstup žáka se zrakovým postižením.

6 Specifika žáků se sluchovým postižením ovlivňujícím volbu povolání

Sluchové postižení je v populaci jedno z nejrozšířenějších somaticko-funkčních postižení. Sluch má pro každého jedince velký význam, neboť na základě sluchového vnímání vzniká řeč, která je nejvýznamnějším prostředkem komunikace. Proto sluchové postižení představuje největší bariéru v komunikaci a následně se také odráží do celého a komplexního vývoje osobnosti. Důsledky sluchových vad jsou tudíž pro člověka nejzávažnější. Z hlediska pedagogického se tato problematika vymezuje v podobě narušení vztahů sluchově postiženého člověka k okolnímu prostředí a jeho možnostmi komunikačních kompetencí v závislosti na preferovaném komunikačním systému, s tím mj. souvisí i možnost volby další profesní přípravy.

7 Specifika žáků s tělesným postižením ovlivňujícím volbu povolání

Osoby s tělesným postižením představují velmi početnou a heterogenní skupinu, pro kterou je hlavním a společným znakem omezení pohybu. Ze somatopedického hlediska náleží ke školní populaci jedinců s poruchou hybnosti tři základní skupiny dětí, s tělesným postižením, s dlouhodobým onemocněním, se zdravotním oslabením. U jedinců s tělesným postižením se hledají a využívají veškeré možnosti, které mohou zmírnit důsledky jejich postižení, a tím umožnit v co nejširší možné míře další profesní přípravu v rámci integrace mezi intaktní populaci.

8 Žáci se zdravotním znevýhodněním

Do skupiny jedinců se zdravotním znevýhodněním řadíme osoby s různým zdravotním oslabením, dlouhodobou nemocí nebo s lehčími zdravotními poruchami vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Žáci a studenti s chronickým či jiným závažným onemocněním se potýkají s celou řadou obtíží – jedná se zejména o psychickou a fyzickou zátěž, která je s onemocněním spojená a která se může negativně promítnout do adekvátní volby další profesní přípravy.

9 Jedinci s mentální retardací

Po ukončení povinné školní docházky se jedinci s MP vzdělávají často v praktické škole či odborném učilišti. V případě individuální integrace v základní škole běžného vzdělávacího proudu mají děti s MP možnost pokračovat ve svém vzdělávání, které je zaměřeno především na jejich budoucí profesní uplatnění. Poskytnout možnost zaměstnání osobám s mentálním postižením neznamená jenom umožnit jim získat finanční prostředky, ale přiznat jim jejich sociální postavení v rámci rodiny a společnosti. K tomu mohou sloužit i chráněné dílny, institut podporovaného zaměstnání či centrum pracovní terapie, určené především pro jedince s Downovým syndromem.

10 Korekce rozhodovacího procesu dospívajícího se SVP zaměřená na volbu povolání

Při realizaci zodpovědné volby profese na jedné straně stojí osobnost žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a předpoklady pro výkon určitého povolání, na druhé straně svět práce a požadavky povolání. Podstatu kariérového rozhodování pak představuje hledání souladu mezi oběma kategoriemi. Obzvláště u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami není to pouze sám žák, kdo by měl získat potřebné informace nutné pro rozhodování, ale také rodiče, kteří volbu svých dětí ovlivňují. Jako zcela nezbytné se ukazuje posilování spolupráce a komunikace mezi rodinou a školou, která představuje nezbytný základ efektivní přípravy těchto žáků na volbu povolání stejně jako je to u dětí bez jakéhokoliv typu postižení. Především děti z rodin, jejichž rodiče jsou spíše simplexnějšími osobnostmi je dopomoc a příprava školy nezastupitelná. Předběžný profesní zájem určité varianty profesní přípravy vyplývá ze dvou motivačních tendencí žactva, a to z emocionálních potřeb a z racionální úvahy o svých možnostech a omezeních.

11 Diagnostika profesní orientace

Nutnost posoudit vhodnost a přiměřenost zvoleného povolání a zvážení všech hledisek je v oblasti diagnostiky profesní orientace jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami velmi důležitá, neboť v procesu profesní orientace handicapovaných se často setkáváme s neadekvátními a zkreslenými představami, jak ze strany dotyčných jedinců, tak i ze strany jejich rodiny. Správnost a především přiměřenost volby vzhledem ke speciálním potřebám daného jedince má vliv na kvalitu jeho dalšího života. Diagnostika profesní orientace a následná volba dalšího zaměření by měla být realizována na základě posouzení podstatných faktorů, kterými jsou osobnostní předpoklady ke studiu, zdravotní stav, studijní předpoklady, prospěch, studijní ambice a motivace, možnost následného studia, šance absolventa na trhu práce, nabídka škol v daném regionu, kvalita výuky a časová náročnost studia pro konkrétního jedince, atd...

Última modificación: lunes, 27 de enero de 2014, 11:57