Zkušební a výzkumné ústavy
Požadavky na absolvování
ZKUŠEBNÍ A VÝZKUMNÉ ÚSTAVY
1. Zkušební a výzkumné ústavy
Výzkumné ústavy jsou zakládány a provozovány buďto soukromými právnickými subjekty, které se tak snaží dosáhnout pokroku a inovací relevantních pro svůj obor podnikání anebo jsou podporovány z veřejných zdrojů.
Základní rozdělení a zástupci:
1.1 Astronomické ústavy a hvězdárny
Astronomický ústav Akademie Věd ČR, v.v.i.
Provádí výzkum v oblasti meziplanetární hmoty a vysokoenergetických objektů.
1.2 Biologické výzkumné ústavy
Biologické centrum Akademie Věd ČR, v. v. i.
Veřejná výzkumná instituce zahrnující entomologický, hydrobiologický, parazitologický ústav, ústav molekulární biologie rostlin a půdní biologie.
1.3 Elektrotechnické výzkumné ústavy
Testima, spol. s r.o.
Zajištění nedestruktivního zkoušení a kontroly materiálů a zařízení.
České centrum Institution of Engineering and Technology
Organizace pořádá semináře v oblasti elektrotechniky.
1.4 Fyzikální výzkumné ústavy
Státní ústav radiační ochrany
Zajištění činnosti radiační monitorovací sítě, měření radioaktivních izotopů v potravinách, hodnocení radiační ochrany v oblasti lékařského ozáření.
1.5 Geologické výzkumné ústavy
Simgeo, s.r.o.
Provádění výzkumu procesů v oblasti inženýrské geologie, hydrogeologie a geochemie.
1.6 Chemické výzkumné ústavy
Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů
Organizace se zabývá zkoumáním minerálních vod, plynů, rašelin a slatin. Provádí jejich analýzy, posuzování a kontrolu vlastností.
Ústav pro výzkum a využití paliv, a.s.
Činnost ústavu je zaměřena na využití plynných a pevných paliv, výrobu a úpravu plynu, analýzu paliv a využitelných odpadů.
1.7 Lékařské výzkumné ústavy
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Zajišťování státního dozoru nad vlastnostmi léčiv a zdravotnických prostředků, které jsou používány v humánní medicíně.
Společnost pro biologickou psychiatrii
Zajištění vědeckých setkání, seminářů a zasedání expertních skupin za účasti pracovníků v oboru biologické psychiatrie a příbuzných vědeckých oborů.
1.8 Školské výzkumné ústavy
Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Tvorba didaktických a metodických materiálů, vytváření návrhů vzdělávacích programů a koncepcí rozvoje všeobecně vzdělávacího školství.
1.9 Výzkumné ústavy v oblasti dopravy
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
Řešení výzkumných a vývojových úkolů. Poskytování expertních a poradenských služeb pro státní i soukromé zadavatele v oblasti dopravy.
Škoda výzkum, s.r.o.
Poskytuje služby v oblasti výzkumu a akreditovaného zkušebnictví - zkoušky chemické, materiálové, únavové, seismické odolnosti a otřesuvzdornosti, hluk, vibrace, metalurgie, žárové nástřiky, výpočty pevnostní, dynamické a proudění.
1.10 Zemědělské a potravinářské výzkumné ústavy
Česká akademie zemědělských věd
Formování strategie a stanovování priorit zemědělského výzkumu, tvorba a vyhodnocování zemědělských programů. Vydávání odborných časopisů.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Odborné řešení teoretických a hospodářsko-politických problémů zemědělské ekonomiky
.
2. Akademie věd České republiky
Předsedou je Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., Akademie věd ČR je organizace sdružující vědecké ústavy v České republice zabývající se převážně základním výzkumem. Ze zákona může zakládat tzv. veřejné výzkumné instituce.S účinností od 1.1. 2007 se mezi jednotlivé typy rozpočtových jednotek existujících na územíČeské republiky zařadila i nová právnická osoba veřejného práva – veřejná výzkumná instituce. Stalo se tak na základě zákona o veřejných výzkumných institucích, který byl přijat dne 28.7.2005 a nabyl účinnosti dnem svého vyhlášení 13.9.2005. Ve stejných termínech byl přijat i zákon, kterým byl v souvislosti s přijetím zákona o veřejných institucích mj. pozměněn i zákon o Akademii věd České republiky. Zákon ustanovil, že státní příspěvkové organizace, které jsou v příloze č. 1 tohoto zákona, se dnem 1.1.2007 staly veřejnými výzkumnými institucemi s evidencí v úředním rejstříku veřejných výzkumných institucí vedenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Důvodem přijetí nové formy právnické osoby v oblasti vědy a výzkumu byl zejména fakt, že do té doby převládající forma příspěvkové organizace nebyla pro výzkum a vývoj z dlouhodobého hlediska vhodná, a to zejména v závislosti na členství ČR v EU. V členských zemích Evropské unie mezi právnickými osobami zabývajícími se výzkumem a vývojem nemá příspěvková organizace analogický protějšek, neboť její právní subjektivita je omezena tím, že nevlastní majetek a není schopna ručit za své závazky (v zahraničí jde obvykle buď o samostatnou právnickou osobu se všemi s tím souvisejícími právy a povinnostmi, nebo o organizační složku příslušného státu). Neexistence subjektu s plnou právní subjektivitou činila překážky v přímé spolupráci se zahraničními vědeckými institucemi a v účasti v konsorciích při řešení projektů rámcových programů EU i v jiných aktivitách Evropského výzkumného prostoru, což ve svém důsledku snižovalo návratnost prostředků vložených Českou republikou. Nutnost vytvoření nové právnické osoby svého druhu koncipovala vláda svým usnesením ze dne 17.4.2002 č. 400, věcný záměr zákona pak schválila dne 7.4.2003 usnesením č. 331. Závazek předložit návrh zákona o veřejných výzkumných institucích však nevyplýval jen z výše uvedených usnesení vlády, ale i z požadavků EU. Již v Národní politice výzkumu a vývoje České republiky, předložené v rámci negociačních jednání Evropské unii, se vláda zavázala k dokončení transformace příspěvkových organizací výzkumu a vývoje a to na obdobných principech jako u veřejných vysokých škol. Přijatou právní úpravou však nedošlo k transformaci všech resortních výzkumných ústavů. Příspěvkové organizace s malým podílem činnosti ve výzkumu a vývoji a některé příspěvkové organizace, provádějící výzkum zadávaný převážně formou veřejných zakázek, nebyly do návrhu zákona, resp. do přílohy č. 1, zahrnuty. Dále výzkumné ústavy, které mají v současnosti formu organizační složky státu, nemohly být převedeny na novou formu podle citovaného zákona, neboť neměly právní subjektivitu. (Změnit právní postavení těchto výzkumných institucí je možné za předpokladu, že organizační složka bude zrušena a zřizovatel na jejím základě zřídí jinou osobu s právní subjektivitou). Také zvláštnosti transformace ústavů Akademie věd ČR byly řešeny v novele zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd ČR, kde je upraveno postavení Akademie věd ČR a jejích ústavů. Obecně však pro ústavy AV platí všechny podmínky stanovené pro veřejné výzkumné instituce.
Veřejná výzkumná instituce se stala vhodnou variantou zejména pro přeměnu (transformaci) části resortních výzkumných ústavů, které do té doby měly formu státních příspěvkových organizací, kdy tyto byly koncipovány jako univerzální forma pro státní, později i pro veřejnoprávní zřizovatele, a to v zásadě pro všechny oblasti (vzdělávání, zdravotnictví, sociální věci) a proto byly omezeny v řadě práv a povinností. VVI je naopak koncipována jako účelová forma dovolující podrobnější právní úpravu pro specifickou oblast výzkumu a vývoje.
Výnosy v.v.i jsou zejména finanční prostředky
- z podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje podle zákona č. 130/2002 Sb.
- z podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků
- z majetku
- z přijatých darů a dědictví
- z dotací na další činnost z veřejných prostředků
- z jiné činnosti.
Náklady jsou zejména náklady na hlavní činnost, náklady na další činnost a náklady na jinou činnost.
Veřejná výzkumná instituce je povinna ze zákona zřídit 4 fondy (rezervní, reprodukce majetku, účelově určených prostředků a sociální) a umožnit převod zůstatků všech fondů do následujících rozpočtových roků.
Nezastupitelnou úlohu v oblasti hospodaření s veřejnými prostředky hraje kontrola hospodaření se svěřenými prostředky. Kontrolní činnost není předmětným zákonem upravena a uskutečňuje se podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, a podle usnesení vlády č. 1199/2006, o Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2006-2011. V případě Akademie věd ČR byl navíc po projednání na 29. zasedání AV ČR 6.3.2007 vydán příkaz o kontrolní činnosti v Akademii věd ČR při hospodaření s veřejnými prostředky, který stanovuje zásady kontrolního systému AV ČR a sjednocuje postup při realizaci vnitřního systému finanční kontroly ve smyslu uvedené právní úpravy. Stejně jako kontrolní činnost, nejsou výslovně cit. zákonem upraveny ani daňové otázky nebo rozpočtová pravidla, neboť se řídí obecně platnou právní úpravou, a to zejména zákonem č. 218/2000Sb., ve znění pozdějších novel (rozpočtová pravidla), zákonem č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších novel, zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, zákonem č. 586/1992 sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších novel, zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších novel atd.
Veřejná výzkumná instituce (zkratka za jménem v. v. i.) je tedy právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený Zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.
Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství.
Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem; jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky.
Činnost veřejné výzkumné instituce musí být v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu. Informace o výsledcích výzkumné činnosti veřejné výzkumné instituce musí být veřejně dostupné v informačním systému výzkumu a vývoje a ve výroční zprávě o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce.
1. Zkušební a výzkumné ústavy
Výzkumné ústavy jsou zakládány a provozovány buďto soukromými právnickými subjekty, které se tak snaží dosáhnout pokroku a inovací relevantních pro svůj obor podnikání anebo jsou podporovány z veřejných zdrojů.
Základní rozdělení a zástupci:
1.1 Astronomické ústavy a hvězdárny
Astronomický ústav Akademie Věd ČR, v.v.i.
Provádí výzkum v oblasti meziplanetární hmoty a vysokoenergetických objektů.
1.2 Biologické výzkumné ústavy
Biologické centrum Akademie Věd ČR, v. v. i.
Veřejná výzkumná instituce zahrnující entomologický, hydrobiologický, parazitologický ústav, ústav molekulární biologie rostlin a půdní biologie.
1.3 Elektrotechnické výzkumné ústavy
Testima, spol. s r.o.
Zajištění nedestruktivního zkoušení a kontroly materiálů a zařízení.
České centrum Institution of Engineering and Technology
Organizace pořádá semináře v oblasti elektrotechniky.
1.4 Fyzikální výzkumné ústavy
Státní ústav radiační ochrany
Zajištění činnosti radiační monitorovací sítě, měření radioaktivních izotopů v potravinách, hodnocení radiační ochrany v oblasti lékařského ozáření.
1.5 Geologické výzkumné ústavy
Simgeo, s.r.o.
Provádění výzkumu procesů v oblasti inženýrské geologie, hydrogeologie a geochemie.
1.6 Chemické výzkumné ústavy
Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů
Organizace se zabývá zkoumáním minerálních vod, plynů, rašelin a slatin. Provádí jejich analýzy, posuzování a kontrolu vlastností.
Ústav pro výzkum a využití paliv, a.s.
Činnost ústavu je zaměřena na využití plynných a pevných paliv, výrobu a úpravu plynu, analýzu paliv a využitelných odpadů.
1.7 Lékařské výzkumné ústavy
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Zajišťování státního dozoru nad vlastnostmi léčiv a zdravotnických prostředků, které jsou používány v humánní medicíně.
Společnost pro biologickou psychiatrii
Zajištění vědeckých setkání, seminářů a zasedání expertních skupin za účasti pracovníků v oboru biologické psychiatrie a příbuzných vědeckých oborů.
1.8 Školské výzkumné ústavy
Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Tvorba didaktických a metodických materiálů, vytváření návrhů vzdělávacích programů a koncepcí rozvoje všeobecně vzdělávacího školství.
1.9 Výzkumné ústavy v oblasti dopravy
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
Řešení výzkumných a vývojových úkolů. Poskytování expertních a poradenských služeb pro státní i soukromé zadavatele v oblasti dopravy.
Škoda výzkum, s.r.o.
Poskytuje služby v oblasti výzkumu a akreditovaného zkušebnictví - zkoušky chemické, materiálové, únavové, seismické odolnosti a otřesuvzdornosti, hluk, vibrace, metalurgie, žárové nástřiky, výpočty pevnostní, dynamické a proudění.
1.10 Zemědělské a potravinářské výzkumné ústavy
Česká akademie zemědělských věd
Formování strategie a stanovování priorit zemědělského výzkumu, tvorba a vyhodnocování zemědělských programů. Vydávání odborných časopisů.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Odborné řešení teoretických a hospodářsko-politických problémů zemědělské ekonomiky
.
2. Akademie věd České republiky
Předsedou je Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., Akademie věd ČR je organizace sdružující vědecké ústavy v České republice zabývající se převážně základním výzkumem. Ze zákona může zakládat tzv. veřejné výzkumné instituce.S účinností od 1.1. 2007 se mezi jednotlivé typy rozpočtových jednotek existujících na územíČeské republiky zařadila i nová právnická osoba veřejného práva – veřejná výzkumná instituce. Stalo se tak na základě zákona o veřejných výzkumných institucích, který byl přijat dne 28.7.2005 a nabyl účinnosti dnem svého vyhlášení 13.9.2005. Ve stejných termínech byl přijat i zákon, kterým byl v souvislosti s přijetím zákona o veřejných institucích mj. pozměněn i zákon o Akademii věd České republiky. Zákon ustanovil, že státní příspěvkové organizace, které jsou v příloze č. 1 tohoto zákona, se dnem 1.1.2007 staly veřejnými výzkumnými institucemi s evidencí v úředním rejstříku veřejných výzkumných institucí vedenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Důvodem přijetí nové formy právnické osoby v oblasti vědy a výzkumu byl zejména fakt, že do té doby převládající forma příspěvkové organizace nebyla pro výzkum a vývoj z dlouhodobého hlediska vhodná, a to zejména v závislosti na členství ČR v EU. V členských zemích Evropské unie mezi právnickými osobami zabývajícími se výzkumem a vývojem nemá příspěvková organizace analogický protějšek, neboť její právní subjektivita je omezena tím, že nevlastní majetek a není schopna ručit za své závazky (v zahraničí jde obvykle buď o samostatnou právnickou osobu se všemi s tím souvisejícími právy a povinnostmi, nebo o organizační složku příslušného státu). Neexistence subjektu s plnou právní subjektivitou činila překážky v přímé spolupráci se zahraničními vědeckými institucemi a v účasti v konsorciích při řešení projektů rámcových programů EU i v jiných aktivitách Evropského výzkumného prostoru, což ve svém důsledku snižovalo návratnost prostředků vložených Českou republikou. Nutnost vytvoření nové právnické osoby svého druhu koncipovala vláda svým usnesením ze dne 17.4.2002 č. 400, věcný záměr zákona pak schválila dne 7.4.2003 usnesením č. 331. Závazek předložit návrh zákona o veřejných výzkumných institucích však nevyplýval jen z výše uvedených usnesení vlády, ale i z požadavků EU. Již v Národní politice výzkumu a vývoje České republiky, předložené v rámci negociačních jednání Evropské unii, se vláda zavázala k dokončení transformace příspěvkových organizací výzkumu a vývoje a to na obdobných principech jako u veřejných vysokých škol. Přijatou právní úpravou však nedošlo k transformaci všech resortních výzkumných ústavů. Příspěvkové organizace s malým podílem činnosti ve výzkumu a vývoji a některé příspěvkové organizace, provádějící výzkum zadávaný převážně formou veřejných zakázek, nebyly do návrhu zákona, resp. do přílohy č. 1, zahrnuty. Dále výzkumné ústavy, které mají v současnosti formu organizační složky státu, nemohly být převedeny na novou formu podle citovaného zákona, neboť neměly právní subjektivitu. (Změnit právní postavení těchto výzkumných institucí je možné za předpokladu, že organizační složka bude zrušena a zřizovatel na jejím základě zřídí jinou osobu s právní subjektivitou). Také zvláštnosti transformace ústavů Akademie věd ČR byly řešeny v novele zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd ČR, kde je upraveno postavení Akademie věd ČR a jejích ústavů. Obecně však pro ústavy AV platí všechny podmínky stanovené pro veřejné výzkumné instituce.
Veřejná výzkumná instituce se stala vhodnou variantou zejména pro přeměnu (transformaci) části resortních výzkumných ústavů, které do té doby měly formu státních příspěvkových organizací, kdy tyto byly koncipovány jako univerzální forma pro státní, později i pro veřejnoprávní zřizovatele, a to v zásadě pro všechny oblasti (vzdělávání, zdravotnictví, sociální věci) a proto byly omezeny v řadě práv a povinností. VVI je naopak koncipována jako účelová forma dovolující podrobnější právní úpravu pro specifickou oblast výzkumu a vývoje.
Výnosy v.v.i jsou zejména finanční prostředky
- z podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje podle zákona č. 130/2002 Sb.
- z podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků
- z majetku
- z přijatých darů a dědictví
- z dotací na další činnost z veřejných prostředků
- z jiné činnosti.
Náklady jsou zejména náklady na hlavní činnost, náklady na další činnost a náklady na jinou činnost.
Veřejná výzkumná instituce je povinna ze zákona zřídit 4 fondy (rezervní, reprodukce majetku, účelově určených prostředků a sociální) a umožnit převod zůstatků všech fondů do následujících rozpočtových roků.
Nezastupitelnou úlohu v oblasti hospodaření s veřejnými prostředky hraje kontrola hospodaření se svěřenými prostředky. Kontrolní činnost není předmětným zákonem upravena a uskutečňuje se podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, a podle usnesení vlády č. 1199/2006, o Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2006-2011. V případě Akademie věd ČR byl navíc po projednání na 29. zasedání AV ČR 6.3.2007 vydán příkaz o kontrolní činnosti v Akademii věd ČR při hospodaření s veřejnými prostředky, který stanovuje zásady kontrolního systému AV ČR a sjednocuje postup při realizaci vnitřního systému finanční kontroly ve smyslu uvedené právní úpravy. Stejně jako kontrolní činnost, nejsou výslovně cit. zákonem upraveny ani daňové otázky nebo rozpočtová pravidla, neboť se řídí obecně platnou právní úpravou, a to zejména zákonem č. 218/2000Sb., ve znění pozdějších novel (rozpočtová pravidla), zákonem č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších novel, zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, zákonem č. 586/1992 sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších novel, zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších novel atd.
Veřejná výzkumná instituce (zkratka za jménem v. v. i.) je tedy právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený Zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.
Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství.
Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem; jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky.
Činnost veřejné výzkumné instituce musí být v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu. Informace o výsledcích výzkumné činnosti veřejné výzkumné instituce musí být veřejně dostupné v informačním systému výzkumu a vývoje a ve výroční zprávě o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce.
Naposledy změněno: pondělí, 27. ledna 2014, 11.57