Bezpečnostní informační služba (BIS)
Completion requirements
BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBA
1. Kdo je BIS
Bezpečností informační služba je zpravodajská instituce českého státu působící uvnitř jeho území. Tuto službu řídí a kontroluje Vláda České republiky a upravuje zákon o Bezpečnostní informační službě (č. 154/1994 Sb.).
Služba má postavení ozbrojené složky. Příslušníci této složky jsou ve služebním poměru a mají vojenské hodnosti a také jsou oprávněni držet a nosit služební zbraň. Zbraň mohou použít jen v případech obrany a krajní nouze.
Zákon č. 153/1994 Sb. vymezuje oblasti, kterými se Bezpečnostní informační služba zabývá. Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům a území celistvosti České republiky, o zpravodajských službách cizí moci, o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství, o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo ekonomické zájmy České republiky, a také týkající se organizovaného zločinu a terorismu. Zjištěné informace předává BIS vládě a prezidentovi republiky.
Jako instituce je přísně apolitická, což znamená, že nemá represivní pravomoci. Nemůže tedy zadržovat, zatýkat ani vyslýchat. Při činnosti musí dbát na lidská práva a svobody, a je-li nucena je narušit, děje se tak podle zákonem stanovených pravidel.
Bezpečnostně informační služba je službou demokratického státu a je placena daňovými poplatníky, proto mají poplatníci právo vědět, jak služba pracuje a čím se zabývá.
2. Historie vzniku
Dne 15. 2. 1990 byla rozpuštěna Státní bezpečnost a rodící se demokracie stála před nelehkým úkolem. Bylo velmi důležité začít stavět tajnou službu na „zelené louce“ a nikoliv ji pouze demokratizovat kosmetickými úpravami, jak bylo zvykem. Důležitými body bylo, aby byla oddána principům demokracie a právního státu a respektovala lidská práva a svobody. Vznikla tedy Bezpečnostní informační služba a to dne 30. 7. 1994. Než vznikla, tak její cesta vedla přes tyto organizace:
Úřad pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra (16. 2. 1990 - 19. 12. 1990)
Federální informační služba Federálního ministerstva vnitra
(20. 12. 1990 – 30. 6. 1991)
Federální bezpečnostní informační služba (FBIS)
(1. 7. 1991 – 31. 12. 1992)
Bezpečnostní informační služba České republiky (BIS ČR)
(1. 1. 1993 – 29. 7. 1994)
Bezpečnostní informační služba (BIS)
(30. 7. 1994 – současnost)
3. Znak služby, služební přísaha a průkaz
ZNAK BIS
Znak Bezpečnostní informační služby vznikal v letech 1991 – 1992, kdy bylo důležité dát zpravodajské službě i vhodnou symboliku. Výtvarník Jan Glozar navrhl odznak Federální informační službě, ale musel formulovat několik základních požadavků. Tím bylo naznačení formy a metody práce, vyjádření státnosti, houževnatosti, bystrosti, ostražitosti, rychlosti a respektu.
Odznak tvoří velký státní symbol, který je umístěný na hrudi orlice, částečně překrytý jejím křídlem. Nahoře je umístěn nápis „Audi, vide, tace“ a v dolní části je zkratka zpravodajské služby, tedy BIS. Orlice je vyjádřením bystrosti, ostražitosti, houževnatosti, rychlosti a respektu. Vlastnosti orlice doplňuje latinský nápis v horní části znaku, který říká, že příslušník Bezpečnostní informační služby musí dobře naslouchat, dobře se dívat a mlčet. Státní znak konstatuje, že příslušník BIS je ve státních službách a za povinnost má chránit státní zájmy. A poloha na srdci orlice symbolizuje nadřazení státních zájmů nad zájmy osobní. Částečné překrytí státního znaku křídlem orlice vystihuje ochranu státnosti a ve spojení s orlicí naznačuje, že pokud se někdo pokusí o narušení ochrany státu, bude následovat postih.
SLUŽEBNÍ PŘÍSAHA
Přísaha zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“
SLUŽEBNÍ PRŮKAZ
Služební průkaz má na přední straně čtyři bílé obdélníkové pole, pro nápis „Bezpečnostní informační služba“, fotografii příslušníka, evidenční číslo služebního průkazu, a datum vydání. Barevná kombinace je modro zelená. Na přední straně vpravo dole je uvedeno označení funkce ředitele Bezpečnostní informační služby a jeho vlastnoruční podpis. Z vhodného úhlu je na přední straně možno vidět horizontálně za sebou nápisy BIS BIS BIS BIS. Též na přední straně nalezneme uprostřed nalepenou čtvercovou holografickou samolepku, na které je znázorněno – dle zorného úhlu pohledu – miniaturními nápisy Česká republika, a buď to obrys mapy České republiky, nebo státní symbol s dvojicí lvů a dvojicí orli. Na všech čtyřech rozích samolepky vystupují písmena BIS. Celou přední stranu průkazu pokrývá průhledná holografická laminační fólie s opakujícími se zvlněnými drobnými nápisy „Bezpečnostní informační služba“, z nichž je jeden proveden ve spodní části zřetelnými bílými písmeny.
Zadní strana je vyplněna strojopisem, kde vypsáno jméno a příjmení příslušníka Bezpečnostní informační služby.
4. POSLÁNÍ A ZÁSADY
Posláním Bezpečnostní informační služby je chránit stát před nejzávažnějšími
anticivilizačními riziky. Tato instituce získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace o rizicích, které by mohly ohrozit bezpečnost a strategické zájmy České republiky, demokracie a svobody. Práce Bezpečnostní informační služby nekončí tehdy, když na problém upozorní, jejím úkolem je naopak hrozbám předcházet a nebezpečí eliminovat. Bezpečnostní informační služba, na rozdíl od policie ČR, která se činem zabývá až tehdy, když je trestný čin spáchán a snaží se ho objasnit a pachatele dopadnout, BIS odhaluje, hodnotí a otupuje rizika v předstihu.
5. ČÍM SE BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBA ZABÝVÁ
Jak už bylo řečeno, Bezpečnostně informační služba získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace dle zákona o zpravodajských službách ČR (č. 153/1994 Sb.)
Informace získává z oblastí hrozby terorismu, aktivity ohrožující bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy státu, činnost cizích zpravodajských služeb na území ČR, dále záměry nebo činy mířící proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti ČR, aktivitami organizovaného zločinu a činnostmi ohrožující utajované informace.
a) Terorismus
Druhá polovina dvacátého století způsobila zvrat, kdy bylo riziko terorismu rozloženo do několika různých forem, napadení Světového obchodního centra v New Yorku 11. září 2001 ukázalo a potvrdilo jeho nejnebezpečnější tvář – terorismus islámsko-fundamentalistický. Jelikož militantní muslimští radikálové zcela odsuzují politické principy a systém hodnot euroatlantické civilizace a za jediné správné uspořádání lidské společnosti považují formu na základě přísných islámských pravidel. Díky této ideologii zaujímají konfrontační postoj k západnímu světu. Právě zákeřnými akcemi se snaží co nejvíce zkomplikovat a zničit fungování euroatlantické civilizace. Boj proti terorismu není namířen proti islámu a jeho vyznavačům, ale je to boj světa svobody, tolerance a lidských práv proti světu fanatismu, nesnášenlivosti a agresivity.
b) Ohrožení bezpečnosti nebo významné ekonomické zájmy státu
Naplňování strategických ekonomických zájmů státu předurčuje a výrazně ovlivňuje vyspělost, prosperitu a životní úroveň každé země. Proto každý stát musí ochraňovat všechny zákonné procesy, postupy a cesty, které vedou k jejich prosazování a uskutečňování. Základem každé účinné ochrany je preventivní sběr informací, které v dostatečném předstihu signalizují případné ohrožení významných ekonomických záměrů státu. Dá se také říct, že by varovaly i před destabilizováním různých segmentů národního hospodářství.
c) Kontrašpionáž
Kontrašpionáž má za úkol bránit stát před snahami jiných států získávat chráněné informace, které jsou chráněné zákonem. Také má za úkol nepředávat vyzvědače vyšetřovatelům, ale pouze je odhalit, získat jejich činnost pod kontrolu, vést je a využívat, aniž by cokoliv tušili. Ideálem může být, převést odhaleného cizího zpravodajce, aby vědomě pracoval pro druhou stranu.
d) Extremismus
Extremismus je používán při označování krajně vyhrocených, demokracii
nepřátelských postojů a ideologií, jejich nositelů a také souvisejících aktivit a jevů.
Extremismus se vyskytuje na obou stranách politického spektra, odkud se za určitých okolností může šířit do celé společnosti vyústěním v násilné akce, které mohou být zaměřené na destabilizaci a následné odstranění demokratického společenského řádu.
e) Šíření zbraní hromadného ničení
Do této skupiny, kterou se také Bezpečnostní informační služba zabývá,
patří nelegální šíření jaderných, chemických a biologických zbraní hromadného ničení patří do řady závažných globálních anticivilizačních rizik. Velmi vysokou hrozbou je případné získání a použití těchto zbraní teroristickými skupinami. Zamezení transferů s těmito zbraněmi se snaží zabránit mezinárodní dohody. Stoprocentní zabránění manipulací s komponenty, výrobními technologiemi a nosiči zbraní hromadného ničení nelze. Problémem také je, že počet států, které tyto zbraně vlastní, nebo je vyvíjí, se stále zvětšuje.
f) Obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami
Může se také objevit riziko, že budou zneužity konvenční zbraně a vyspělá vojenská technika v útocích teroristů, organizovaných zločinců a při různých lokálních konfliktech. Největší komplikací je mimořádně výnosný nelegální obchod. Aktéry se stávají diplomacie i zpravodajské služby států, které usilují o získání zbraní.
g) Organizovaný zločin
Organizovaný zločin je systém nadřazenosti a výlučnosti, kdy jediným cílem je podmanění, ovládání a manipulace. Ideologií organizovaného zločinu je váha a síla peněz a z nich vyplývající moc. K dosažení cílů zneužívá otevřenost svobodné společnosti, svými aktivitami napadá hospodářské struktury a snaží se vtěsnat i do státní moci. Za nejnebezpečnější se může považovat pronikání do policie a justice.
h) Nelegální migrace
S nelegální migrací je pevně spjat organizovaný zločin, mezinárodní terorismus, jelikož převaděčské kanály, kterými uprchlíci překračují hranice států, jsou příležitostí pro přesun osob navázaných na zmíněná riziková prostředí. Na nelegální migraci se velmi dobře přiživují obchodníci s drogami a „bílým masem“.
ch) bezpečnost informačních a komunikačních systémů
Díky rozvoji informačních a komunikačních technologií se naše civilizace dostává do kyberprostoru a virtuálního světa, tím se dostáváme k možnosti zranitelnosti a destrukce. Stávají se kriminální průniky do datových sítí, informační boj, kyberterorismus, kyberšpionáž a další podobné aktivity, které mohou mít zásadní vliv na bezpečnost, obranyschopnost, ekonomickou stabilitu i demokratické zřízení státu.
i) ochrana utajovaných informací
Tímto druhem utajení si každý stát chrání důležité informace pro jeho bezpečnost a fungování. Proto Bezpečnostní informační služba ochraňuje subjekty, které s utajenými subjekty pracují. Také má za úkol vyhodnocovat a označovat klíčová místa, kde hrozí potenciální nebezpečí úniku informací.
6. JAK PRACUJE BEZPEČNOSTNĚ INFORMAČNÍ SLUŽBA
Bezpečnostní informační služba nepracuje plošně, ale pouze oblastními vymezeními zákonem o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.). Tento zákon vymezuje oblasti, ve kterých má právo získávat a shromažďovat zpravodajské informace, které poté analyzuje a vyhodnocuje. Jak už bylo výše řečeno, služba pouze odhaluje, popisuje a snaží se otupovat případná nebezpečí v předstihu. Na rozdíl od policie, která zasahuje, až když byl trestný čin spáchán. Proto úkolem Bezpečnostní informační služby není nashromáždit důkazy umožňující někoho zatknout a odsoudit, ale o možné hrozbě vědět, varovat před ní a eliminovat ji.
Zákon 153/1994 Sb. vymezuje adresáty, kterým BIS předává informace. Těmito adresáty jsou vláda a president republiky. Tito dva adresáti mohou jako jediní zadávat Službě konkrétní úkoly, ale samozřejmě v mezích, které vymezuje zákon 153/1994 Sb.
Některé zjištěné informace může BIS podávat státním orgánům, ale musí to být poznatky, které spadají do jejich působnosti a neohrozí to zájem dané věcí, který BIS sleduje.
7. ZPRAVODAJSKÉ PROSTŘEDKY
Do zpravodajských prostředků se zahrnuje zpravodajská technika, sledování, krycí
prostředky a doklady.
Toto souhrnné pojmenování zahrnuje elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické a mechanické prostředky a zařízení, které se používají utajeně, tzn. v případech, kdy BIS zasahuje do práv a svobod občanů (např. telefonní odposlechy, monitorování provozu konkrétních počítačů internetové sítě, skryté pořizování zvukových nebo obrazových záznamů, identifikování a zjišťování pohybu osob, vyhledávání, otevírání a prohlížení listovní korespondence a zásilek,…
Povolení k použití zpravodajské techniky vydává předseda senátu Vrchního soudu a to jen v případě, kdy získání potřebných informací jiným způsobem je neúčinné, ztížené nebo nemožné. Povolení předsedou senátu Vrchního soudu platí nejdéle tři měsíce. V žádosti o vydání tohoto povolení musí být uvedeny důvody, druh techniky, doba, místo použití a identifikační číslo o zájmovém objektu.
Sledování
Sledování je jedním z nejúčinnějších nástrojů sloužících k získávání informací. V demokratickém právním státě může být, ale použito výhradně na veřejně přístupných místech. Souhlas se sledováním dává ředitel Bezpečnostně informační služby a nebo pověřený vedoucí pracovník.
Sledování je plánovitým pozorováním osob, míst, věcí, budov, ale také se zaměřuje na záznam pohybu, chování a jednání lidí. Při sledování věcí jde obvykle o pohyb zásilek (zbraní, drog, černý peněz,…). Pokud BIS sleduje místa nebo budovy, většinou je primárním zájmem zjistit, co se v dané lokalitě nebo vyhlédnutém objektu odehrává, kdo se zde pohybuje, jak se chová, atd.
Sledování je jedním z nejdůležitějších a nezastupitelných segmentů zpravodajské služby. Ze zpravodajských aktivit patří sledování k nejnákladnějším operacím. Většinou se jedná o týmovou práci, při které sledovači používají vlastní nohy, automobily a různá technická zařízení. K rychlému dorozumívání používají spolehlivé radiové spojení. Každý profesionální sledovač musí splňovat vysoké nároky, například schopnost pracovat v týmu, ukázněnost, přesnost, smysl pro organizaci a řád. Samozřejmě nesmí chybět fyzická způsobilost, dobrý zrak, sluch, paměť, úsudek, trpělivost, soustředěnost a rychlé rozhodování. Sledovač musí vlastnit řidičský průkaz a také musí ovládat různé speciální technické prostředky. Perfektní zvládnutí sledovače trvá tři až čtyři roky.
Krycí prostředky a krycí doklady
Tyto prostředky slouží k utajení skutečnou totožnost důstojníka BIS, jeho příslušnosti ke Službě, k utajení objektů a zájmů BIS. Krycím dokladem nikdy nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, guvernéra České národní banky. Také se nesmí používat služební průkaz státního zástupce a soudce, diplomatický pas a jakýkoliv doklad žijící osoby.
AGENTI
Agentem se může stát člověk starší 18 let. Nabídnout své služby může každý občan, ale převážně si Služba vybírá své spolupracovníky sama. Agent je používán pro sběr informací jen v oblastech, kde Bezpečnostní informační služba dle zákona působí. BIS je povinna svého agenta chránit před vyzrazením a také před újmou na cti, zdraví a majetku, které by mohla vzniknout v souvislosti s prací pro Bezpečnostní informační službu.
OTEVŘENÉ ZDROJE
Do těchto zdrojů patří například noviny, časopisy, rozhlasové a televizní vysílání, Internet, publikace, knihy, atd. Otevřenými zdroji také mohou být přednášky, sympózia, konference a jakékoliv aktivity, které jsou zdrojem informací a konají se ve veřejném a volně přístupném sektoru.
SPOLUPRÁCE UVNITŘ ČR
Zpravodajskými partnery Bezpečnostně informační služby jsou Úřad pro zahraniční styky a informace (v rezortu ministerstva vnitra) a Vojenské zpravodajství (v rezortu ministerstva obrany).
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Bezpečnostní informační služba spolupracuje i s partnerskými zahraničními službami a tato spolupráce je klíčová a nezastupitelná. Zásadní význam této spolupráce je ochrana státu před globálními riziky, která překračují hranice státu i kontinentů. V současnosti udržuje Bezpečnostní informační služba kontakt s téměř 80 službami z 60 zemí. Mezi Bezpečnostní informační službou a zahraničními partnery dochází každoročně k výměně několika tisíců zpráv a stovkám osobních jednání.
ZDROJE DAT
Internetové zdroje:
• Bezpečnostní informační služba [online]. [21. 4. 2010]. Dostupné na:
http://www.bis.cz/
Knižní zdroje:
• Peter Mišúr, Zdeněk Svoboda, Instituce státní moci v ČR, 1. vydání, Praha:
LINDE nakladatelství, 2007, 247 s. ISBN 978-80-86131-74-0
1. Kdo je BIS
Bezpečností informační služba je zpravodajská instituce českého státu působící uvnitř jeho území. Tuto službu řídí a kontroluje Vláda České republiky a upravuje zákon o Bezpečnostní informační službě (č. 154/1994 Sb.).
Služba má postavení ozbrojené složky. Příslušníci této složky jsou ve služebním poměru a mají vojenské hodnosti a také jsou oprávněni držet a nosit služební zbraň. Zbraň mohou použít jen v případech obrany a krajní nouze.
Zákon č. 153/1994 Sb. vymezuje oblasti, kterými se Bezpečnostní informační služba zabývá. Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům a území celistvosti České republiky, o zpravodajských službách cizí moci, o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství, o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo ekonomické zájmy České republiky, a také týkající se organizovaného zločinu a terorismu. Zjištěné informace předává BIS vládě a prezidentovi republiky.
Jako instituce je přísně apolitická, což znamená, že nemá represivní pravomoci. Nemůže tedy zadržovat, zatýkat ani vyslýchat. Při činnosti musí dbát na lidská práva a svobody, a je-li nucena je narušit, děje se tak podle zákonem stanovených pravidel.
Bezpečnostně informační služba je službou demokratického státu a je placena daňovými poplatníky, proto mají poplatníci právo vědět, jak služba pracuje a čím se zabývá.
2. Historie vzniku
Dne 15. 2. 1990 byla rozpuštěna Státní bezpečnost a rodící se demokracie stála před nelehkým úkolem. Bylo velmi důležité začít stavět tajnou službu na „zelené louce“ a nikoliv ji pouze demokratizovat kosmetickými úpravami, jak bylo zvykem. Důležitými body bylo, aby byla oddána principům demokracie a právního státu a respektovala lidská práva a svobody. Vznikla tedy Bezpečnostní informační služba a to dne 30. 7. 1994. Než vznikla, tak její cesta vedla přes tyto organizace:
Úřad pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra (16. 2. 1990 - 19. 12. 1990)
Federální informační služba Federálního ministerstva vnitra
(20. 12. 1990 – 30. 6. 1991)
Federální bezpečnostní informační služba (FBIS)
(1. 7. 1991 – 31. 12. 1992)
Bezpečnostní informační služba České republiky (BIS ČR)
(1. 1. 1993 – 29. 7. 1994)
Bezpečnostní informační služba (BIS)
(30. 7. 1994 – současnost)
3. Znak služby, služební přísaha a průkaz
ZNAK BIS
Znak Bezpečnostní informační služby vznikal v letech 1991 – 1992, kdy bylo důležité dát zpravodajské službě i vhodnou symboliku. Výtvarník Jan Glozar navrhl odznak Federální informační službě, ale musel formulovat několik základních požadavků. Tím bylo naznačení formy a metody práce, vyjádření státnosti, houževnatosti, bystrosti, ostražitosti, rychlosti a respektu.
Odznak tvoří velký státní symbol, který je umístěný na hrudi orlice, částečně překrytý jejím křídlem. Nahoře je umístěn nápis „Audi, vide, tace“ a v dolní části je zkratka zpravodajské služby, tedy BIS. Orlice je vyjádřením bystrosti, ostražitosti, houževnatosti, rychlosti a respektu. Vlastnosti orlice doplňuje latinský nápis v horní části znaku, který říká, že příslušník Bezpečnostní informační služby musí dobře naslouchat, dobře se dívat a mlčet. Státní znak konstatuje, že příslušník BIS je ve státních službách a za povinnost má chránit státní zájmy. A poloha na srdci orlice symbolizuje nadřazení státních zájmů nad zájmy osobní. Částečné překrytí státního znaku křídlem orlice vystihuje ochranu státnosti a ve spojení s orlicí naznačuje, že pokud se někdo pokusí o narušení ochrany státu, bude následovat postih.
SLUŽEBNÍ PŘÍSAHA
Přísaha zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“
SLUŽEBNÍ PRŮKAZ
Služební průkaz má na přední straně čtyři bílé obdélníkové pole, pro nápis „Bezpečnostní informační služba“, fotografii příslušníka, evidenční číslo služebního průkazu, a datum vydání. Barevná kombinace je modro zelená. Na přední straně vpravo dole je uvedeno označení funkce ředitele Bezpečnostní informační služby a jeho vlastnoruční podpis. Z vhodného úhlu je na přední straně možno vidět horizontálně za sebou nápisy BIS BIS BIS BIS. Též na přední straně nalezneme uprostřed nalepenou čtvercovou holografickou samolepku, na které je znázorněno – dle zorného úhlu pohledu – miniaturními nápisy Česká republika, a buď to obrys mapy České republiky, nebo státní symbol s dvojicí lvů a dvojicí orli. Na všech čtyřech rozích samolepky vystupují písmena BIS. Celou přední stranu průkazu pokrývá průhledná holografická laminační fólie s opakujícími se zvlněnými drobnými nápisy „Bezpečnostní informační služba“, z nichž je jeden proveden ve spodní části zřetelnými bílými písmeny.
Zadní strana je vyplněna strojopisem, kde vypsáno jméno a příjmení příslušníka Bezpečnostní informační služby.
4. POSLÁNÍ A ZÁSADY
Posláním Bezpečnostní informační služby je chránit stát před nejzávažnějšími
anticivilizačními riziky. Tato instituce získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace o rizicích, které by mohly ohrozit bezpečnost a strategické zájmy České republiky, demokracie a svobody. Práce Bezpečnostní informační služby nekončí tehdy, když na problém upozorní, jejím úkolem je naopak hrozbám předcházet a nebezpečí eliminovat. Bezpečnostní informační služba, na rozdíl od policie ČR, která se činem zabývá až tehdy, když je trestný čin spáchán a snaží se ho objasnit a pachatele dopadnout, BIS odhaluje, hodnotí a otupuje rizika v předstihu.
5. ČÍM SE BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBA ZABÝVÁ
Jak už bylo řečeno, Bezpečnostně informační služba získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace dle zákona o zpravodajských službách ČR (č. 153/1994 Sb.)
Informace získává z oblastí hrozby terorismu, aktivity ohrožující bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy státu, činnost cizích zpravodajských služeb na území ČR, dále záměry nebo činy mířící proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti ČR, aktivitami organizovaného zločinu a činnostmi ohrožující utajované informace.
a) Terorismus
Druhá polovina dvacátého století způsobila zvrat, kdy bylo riziko terorismu rozloženo do několika různých forem, napadení Světového obchodního centra v New Yorku 11. září 2001 ukázalo a potvrdilo jeho nejnebezpečnější tvář – terorismus islámsko-fundamentalistický. Jelikož militantní muslimští radikálové zcela odsuzují politické principy a systém hodnot euroatlantické civilizace a za jediné správné uspořádání lidské společnosti považují formu na základě přísných islámských pravidel. Díky této ideologii zaujímají konfrontační postoj k západnímu světu. Právě zákeřnými akcemi se snaží co nejvíce zkomplikovat a zničit fungování euroatlantické civilizace. Boj proti terorismu není namířen proti islámu a jeho vyznavačům, ale je to boj světa svobody, tolerance a lidských práv proti světu fanatismu, nesnášenlivosti a agresivity.
b) Ohrožení bezpečnosti nebo významné ekonomické zájmy státu
Naplňování strategických ekonomických zájmů státu předurčuje a výrazně ovlivňuje vyspělost, prosperitu a životní úroveň každé země. Proto každý stát musí ochraňovat všechny zákonné procesy, postupy a cesty, které vedou k jejich prosazování a uskutečňování. Základem každé účinné ochrany je preventivní sběr informací, které v dostatečném předstihu signalizují případné ohrožení významných ekonomických záměrů státu. Dá se také říct, že by varovaly i před destabilizováním různých segmentů národního hospodářství.
c) Kontrašpionáž
Kontrašpionáž má za úkol bránit stát před snahami jiných států získávat chráněné informace, které jsou chráněné zákonem. Také má za úkol nepředávat vyzvědače vyšetřovatelům, ale pouze je odhalit, získat jejich činnost pod kontrolu, vést je a využívat, aniž by cokoliv tušili. Ideálem může být, převést odhaleného cizího zpravodajce, aby vědomě pracoval pro druhou stranu.
d) Extremismus
Extremismus je používán při označování krajně vyhrocených, demokracii
nepřátelských postojů a ideologií, jejich nositelů a také souvisejících aktivit a jevů.
Extremismus se vyskytuje na obou stranách politického spektra, odkud se za určitých okolností může šířit do celé společnosti vyústěním v násilné akce, které mohou být zaměřené na destabilizaci a následné odstranění demokratického společenského řádu.
e) Šíření zbraní hromadného ničení
Do této skupiny, kterou se také Bezpečnostní informační služba zabývá,
patří nelegální šíření jaderných, chemických a biologických zbraní hromadného ničení patří do řady závažných globálních anticivilizačních rizik. Velmi vysokou hrozbou je případné získání a použití těchto zbraní teroristickými skupinami. Zamezení transferů s těmito zbraněmi se snaží zabránit mezinárodní dohody. Stoprocentní zabránění manipulací s komponenty, výrobními technologiemi a nosiči zbraní hromadného ničení nelze. Problémem také je, že počet států, které tyto zbraně vlastní, nebo je vyvíjí, se stále zvětšuje.
f) Obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami
Může se také objevit riziko, že budou zneužity konvenční zbraně a vyspělá vojenská technika v útocích teroristů, organizovaných zločinců a při různých lokálních konfliktech. Největší komplikací je mimořádně výnosný nelegální obchod. Aktéry se stávají diplomacie i zpravodajské služby států, které usilují o získání zbraní.
g) Organizovaný zločin
Organizovaný zločin je systém nadřazenosti a výlučnosti, kdy jediným cílem je podmanění, ovládání a manipulace. Ideologií organizovaného zločinu je váha a síla peněz a z nich vyplývající moc. K dosažení cílů zneužívá otevřenost svobodné společnosti, svými aktivitami napadá hospodářské struktury a snaží se vtěsnat i do státní moci. Za nejnebezpečnější se může považovat pronikání do policie a justice.
h) Nelegální migrace
S nelegální migrací je pevně spjat organizovaný zločin, mezinárodní terorismus, jelikož převaděčské kanály, kterými uprchlíci překračují hranice států, jsou příležitostí pro přesun osob navázaných na zmíněná riziková prostředí. Na nelegální migraci se velmi dobře přiživují obchodníci s drogami a „bílým masem“.
ch) bezpečnost informačních a komunikačních systémů
Díky rozvoji informačních a komunikačních technologií se naše civilizace dostává do kyberprostoru a virtuálního světa, tím se dostáváme k možnosti zranitelnosti a destrukce. Stávají se kriminální průniky do datových sítí, informační boj, kyberterorismus, kyberšpionáž a další podobné aktivity, které mohou mít zásadní vliv na bezpečnost, obranyschopnost, ekonomickou stabilitu i demokratické zřízení státu.
i) ochrana utajovaných informací
Tímto druhem utajení si každý stát chrání důležité informace pro jeho bezpečnost a fungování. Proto Bezpečnostní informační služba ochraňuje subjekty, které s utajenými subjekty pracují. Také má za úkol vyhodnocovat a označovat klíčová místa, kde hrozí potenciální nebezpečí úniku informací.
6. JAK PRACUJE BEZPEČNOSTNĚ INFORMAČNÍ SLUŽBA
Bezpečnostní informační služba nepracuje plošně, ale pouze oblastními vymezeními zákonem o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.). Tento zákon vymezuje oblasti, ve kterých má právo získávat a shromažďovat zpravodajské informace, které poté analyzuje a vyhodnocuje. Jak už bylo výše řečeno, služba pouze odhaluje, popisuje a snaží se otupovat případná nebezpečí v předstihu. Na rozdíl od policie, která zasahuje, až když byl trestný čin spáchán. Proto úkolem Bezpečnostní informační služby není nashromáždit důkazy umožňující někoho zatknout a odsoudit, ale o možné hrozbě vědět, varovat před ní a eliminovat ji.
Zákon 153/1994 Sb. vymezuje adresáty, kterým BIS předává informace. Těmito adresáty jsou vláda a president republiky. Tito dva adresáti mohou jako jediní zadávat Službě konkrétní úkoly, ale samozřejmě v mezích, které vymezuje zákon 153/1994 Sb.
Některé zjištěné informace může BIS podávat státním orgánům, ale musí to být poznatky, které spadají do jejich působnosti a neohrozí to zájem dané věcí, který BIS sleduje.
7. ZPRAVODAJSKÉ PROSTŘEDKY
Do zpravodajských prostředků se zahrnuje zpravodajská technika, sledování, krycí
prostředky a doklady.
Toto souhrnné pojmenování zahrnuje elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické a mechanické prostředky a zařízení, které se používají utajeně, tzn. v případech, kdy BIS zasahuje do práv a svobod občanů (např. telefonní odposlechy, monitorování provozu konkrétních počítačů internetové sítě, skryté pořizování zvukových nebo obrazových záznamů, identifikování a zjišťování pohybu osob, vyhledávání, otevírání a prohlížení listovní korespondence a zásilek,…
Povolení k použití zpravodajské techniky vydává předseda senátu Vrchního soudu a to jen v případě, kdy získání potřebných informací jiným způsobem je neúčinné, ztížené nebo nemožné. Povolení předsedou senátu Vrchního soudu platí nejdéle tři měsíce. V žádosti o vydání tohoto povolení musí být uvedeny důvody, druh techniky, doba, místo použití a identifikační číslo o zájmovém objektu.
Sledování
Sledování je jedním z nejúčinnějších nástrojů sloužících k získávání informací. V demokratickém právním státě může být, ale použito výhradně na veřejně přístupných místech. Souhlas se sledováním dává ředitel Bezpečnostně informační služby a nebo pověřený vedoucí pracovník.
Sledování je plánovitým pozorováním osob, míst, věcí, budov, ale také se zaměřuje na záznam pohybu, chování a jednání lidí. Při sledování věcí jde obvykle o pohyb zásilek (zbraní, drog, černý peněz,…). Pokud BIS sleduje místa nebo budovy, většinou je primárním zájmem zjistit, co se v dané lokalitě nebo vyhlédnutém objektu odehrává, kdo se zde pohybuje, jak se chová, atd.
Sledování je jedním z nejdůležitějších a nezastupitelných segmentů zpravodajské služby. Ze zpravodajských aktivit patří sledování k nejnákladnějším operacím. Většinou se jedná o týmovou práci, při které sledovači používají vlastní nohy, automobily a různá technická zařízení. K rychlému dorozumívání používají spolehlivé radiové spojení. Každý profesionální sledovač musí splňovat vysoké nároky, například schopnost pracovat v týmu, ukázněnost, přesnost, smysl pro organizaci a řád. Samozřejmě nesmí chybět fyzická způsobilost, dobrý zrak, sluch, paměť, úsudek, trpělivost, soustředěnost a rychlé rozhodování. Sledovač musí vlastnit řidičský průkaz a také musí ovládat různé speciální technické prostředky. Perfektní zvládnutí sledovače trvá tři až čtyři roky.
Krycí prostředky a krycí doklady
Tyto prostředky slouží k utajení skutečnou totožnost důstojníka BIS, jeho příslušnosti ke Službě, k utajení objektů a zájmů BIS. Krycím dokladem nikdy nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, guvernéra České národní banky. Také se nesmí používat služební průkaz státního zástupce a soudce, diplomatický pas a jakýkoliv doklad žijící osoby.
AGENTI
Agentem se může stát člověk starší 18 let. Nabídnout své služby může každý občan, ale převážně si Služba vybírá své spolupracovníky sama. Agent je používán pro sběr informací jen v oblastech, kde Bezpečnostní informační služba dle zákona působí. BIS je povinna svého agenta chránit před vyzrazením a také před újmou na cti, zdraví a majetku, které by mohla vzniknout v souvislosti s prací pro Bezpečnostní informační službu.
OTEVŘENÉ ZDROJE
Do těchto zdrojů patří například noviny, časopisy, rozhlasové a televizní vysílání, Internet, publikace, knihy, atd. Otevřenými zdroji také mohou být přednášky, sympózia, konference a jakékoliv aktivity, které jsou zdrojem informací a konají se ve veřejném a volně přístupném sektoru.
SPOLUPRÁCE UVNITŘ ČR
Zpravodajskými partnery Bezpečnostně informační služby jsou Úřad pro zahraniční styky a informace (v rezortu ministerstva vnitra) a Vojenské zpravodajství (v rezortu ministerstva obrany).
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Bezpečnostní informační služba spolupracuje i s partnerskými zahraničními službami a tato spolupráce je klíčová a nezastupitelná. Zásadní význam této spolupráce je ochrana státu před globálními riziky, která překračují hranice státu i kontinentů. V současnosti udržuje Bezpečnostní informační služba kontakt s téměř 80 službami z 60 zemí. Mezi Bezpečnostní informační službou a zahraničními partnery dochází každoročně k výměně několika tisíců zpráv a stovkám osobních jednání.
ZDROJE DAT
Internetové zdroje:
• Bezpečnostní informační služba [online]. [21. 4. 2010]. Dostupné na:
http://www.bis.cz/
Knižní zdroje:
• Peter Mišúr, Zdeněk Svoboda, Instituce státní moci v ČR, 1. vydání, Praha:
LINDE nakladatelství, 2007, 247 s. ISBN 978-80-86131-74-0
Last modified: Monday, January 27, 2014, 11:57 AM