Ústav zdravotnických informací a statistiky
Requisitos de finalización
ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR
1. Právní vymezení a činnost Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Národní zdravotnický informační systém
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, známý rovněž pod svou zkratkou ÚZIS ČR, byl zřízen v roce 1960. Jeho zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, představuje tedy jednu z organizačních složek státu. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR je na základě kompetenčního zákona součástí státní statistické služby a tuto činnost vykonává podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Za účelem zabezpečení jednotlivých úkolů byl vydán zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů a další, zejména resortní, předpisy.
Základním účelem existence a předmětem činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je řízení a koordinace plnění úkolů Národního zdravotnického informačního systému (dále jen NZIS). Mezi jeho další činnosti pak patří aktivity související s rozvojem a zdokonalováním NZIS určené ke sběru a zpracování zdravotnických informací, k vedení národních zdravotních registrů, k poskytování informací v rozsahu určeném právními předpisy a k využití informací v rámci zdravotnického výzkumu. Veškeré jmenované aktivity musí být vykonávány při současném respektování podmínek ochrany osobních dat občanů, vyplývajících ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně je úloha Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jakož i Národního zdravotnického informačního systému definována zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, jmenovitě pak paragrafem 67c.
Mezi další činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR patří spolupráce s orgány státní statistické služby, především pak s Českým statistickým úřadem. V neposlední řadě pak Ústav spolupracuje s asociacemi nemocnic, sdruženími lékařů, odbornými lékařskými společnostmi, zdravotními pojišťovnami a dalšími organizacemi, a to zejména na zpřesňování obsahu NZIS a využití sbíraných dat. Dále Ústav zajišťuje vazby mezi NZIS a jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Neméně významnou činností je pak spolupráce Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR s provozovateli informačních systémů jiných organizací, a to jak v resortu tak i mimo něj.
V oblasti zdravotnické statistiky na mezinárodní úrovni spolupracuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR zejména s organizacemi WHO, OECD, OSN a EUROSTAT, přičemž pro účely mezinárodní spolupráce zajišťuje rovněž překlad oficiálních informací za Českou republiku, které získává od NZIS.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR zajišťuje výkon ekonomické, provozní, technické, investiční, administrativní a další obdobné činnosti v rozsahu potřebném pro naplnění účelu svého zřízení. Ústav je účetní jednotkou a v souladu s příslušnými právními předpisy hospodaří s majetkem státu.
Národní zdravotnický informační systém je naplňován údaji z Programu statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví, Národních zdravotních registrů a dalších informačních systémů.
Program statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví je sestavován prostřednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě (§ 10), ve znění pozdějších předpisů, a to každý rok. Postup při přípravě Programu statistických zjišťování se pak řídí vyhláškou Českého statistického úřadu č. 394/2001 Sb., evidence počtu zdravotnických pracovníků podle jednotlivých kategorií zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Výkazy o zaměstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických organizacích vychází ze zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů nebo zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
Národní zdravotní registry evidují výskyt vybraných společensky závažných onemocnění a stavů (údaje o těchto onemocněních jsou součástí zdravotnické dokumentace) - od roku 2004 jsou tyto registry konkrétně jmenovány v § 67d, v odstavci 1, zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 156/2004 Sb.. V odstavci 3 tohoto paragrafu jsou pak vymezeny osobní a další údaje, které lze bez souhlasu subjektu údajů v registrech zpracovávat. Na druhý odstavec jmenovaného zákona navazuje vyhláška č. 552/2004 Sb., stanovující okruh zdravotnických zařízení, která jsou povinna předávat požadované údaje, včetně definování způsobu předávání, periodicity a lhůty předání. Zdravotnická zařízení jsou povinna předávat tyto údaje v elektronické nebo listinné podobě, přičemž preferována je podoba elektronická, odpovídající Datovému standardu Ministerstva zdravotnictví ČR.
Mezi další informační systémy patří Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů - tento registr vychází ze zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantaci tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) a z prováděcí vyhlášky č. 434/2004 Sb., o podrobnostech rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Dále jsou Národnímu zdravotnickému informačnímu systému předávány údaje z informačních systémů orgánů ochrany veřejného zdraví. Jmenovitě se jedná o Registr tuberkulózy, Registr pohlavních nemocí a o informační systém Infekční nemoci. Tyto registry vychází ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. K dalším registrům, majícím spíše administrativní povahu, náleží Registr zdravotnických prostředků, který se řídí zákonem č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu vycházející ze zákona č. 96/2004 Sb..
Přehled veškerých registrů a informačních systémů, vykazovaných Národním zdravotnickým informačním systémem, poskytují následující tabulky.
Tab. 1 Národní zdravotní registry
NÁRODNÍ ZDRAVOTNÍ REGISTRY
Národní registr asistované reprodukce
Národní registr cévní chirurgie
Národní registr hospitalizovaných
Národní kardiochirurgický registr
Národní registr kardiovaskulárních intervencí
Národní registr kloubních náhrad
Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů
Národní registr nemocí z povolání
Národní registr novorozenců
Národní onkologický registr
Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů
Národní registr potratů
Národní registr rodiček
Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek
Národní registr vrozených vad
Zdroj: www.uzis.cz
Tab. 2 Další informační systémy
DALŠÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu
Registr zdravotnických prostředků
Registr zdravotnických zařízení
Zdroj: www.uzis.cz
Tab. 3 Informační systémy orgánů ochrany veřejného zdraví
INFORMAČNÍ SYSTÉMY ORGÁNŮ OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
Registr pohlavních nemocí
Registr tuberkulózy
informační systém Infekční nemoci
Zdroj: www.uzis.cz
2. Aplikace provozované Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR
Centrální úložiště dat
Centrální úložiště dat pro Národní zdravotnický informační systém se skládá z dvou dílčích úložišť, a to z Centrálního úložiště výkazů a z Centrálního úložiště povinných hlášení.
CENTRÁLNÍ ÚLOŽIŠTĚ VÝKAZŮ
Jedná se o systém výkaznictví Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, který umožňuje vyplňování formulářů a jejich následné podávání elektronickou cestou. Tato aplikace je přístupná pouze registrovaným uživatelům, kterými mohou být pouze instituce.
Aplikace je tvořena třemi sekcemi, a to sekcí A(MZ)1-01 o činnosti zdravotnických zařízení, sekcí E(MZ)4-01 zaměstnavatelé, evidenční počet zaměstnanců a smluvní pracovníci a konečně pak sekcí T(MZ)1-01 o přístrojovém vybavení zdravotnických zařízení.
CENTRÁLNÍ ÚLOŽIŠTĚ POVINNÝCH HLÁŠENÍ
Centrální úložiště povinných hlášení je datový portál Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, který zajišťuje automatizovaný sběr elektronických dat přímo do centrální databáze Národního zdravotnického informačního systému určené pro Národní zdravotní registry.
Národní zdravotní registry jsou poté členěny rovněž na tři sekce, jmenovitě na Národní registr hospitalizovaných, Národní registr rodiček a na Národní registr novorozenců.
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů byla přijata na zasedání Světového zdravotnického shromáždění, a to s účinností od 1. 1. 1993 (v České republice je tato klasifikace v platnosti od roku 1994).
Tato klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů má zajistit, aby ve všech členských státech Světové zdravotnické organizace byly nemoci, úrazy, příčiny smrti a další přidružené zdravotní problémy vykazovány a tříděny stejně, tudíž aby byly mezinárodně srovnatelné.
V roce 2004 bylo vydáno druhé aktualizované vydání, na jehož základě vznikla i nová česká verze, přístupná z webových stránek Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Tato aplikace zahrnuje rovněž veškeré změny provedené k 1.1.2009.
Registr zdravotnických zařízení
Účelem Registru zdravotnických zařízení je poskytnout aktuální informace o struktuře sítě zdravotnických zařízení a o profilu poskytované zdravotní péče na zvoleném území. Registr poskytuje informace o všech státních i nestátních zdravotnických zařízeních včetně jejich detašovaných pracovišť, která získala registraci, tedy informace o druhu zařízení, o zřizovateli a o oboru poskytované zdravotní péče. Aplikace slouží jednak pro aktuální informovanost veřejnosti o změnách ve struktuře sítě zdravotnických zařízení a zejména pak umožňuje vyhledat konkrétní zdravotnické zařízení.
Data Presentation System
Program Data Presentation System byl vyvinut pod patronací Světové zdravotnické organizace v rámci programu EU/WHO Copernicus Care Support Project. Účelem systému je předkládat statistické údaje přehledným a pro uživatele snadným způsobem. Jedná se o aktivní tabulky obsahující zdravotnické ukazatele za čtrnáct krajů a Českou republiku, a to v letech 1996 až 2005. Ukazatelé jsou rozčleněny do následujících šesti tématických okruhů: Demografie, Zdravotní stav, Zdravotnické služby, Výdaje na zdravotnictví, Ekonomická situace, Životní prostředí a Novotvary.
3. Organizační struktura Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR
(platná od 1. 1. 2008)
ŘEDITELSTVÍ PRAHA
Ředitel Mgr. Ivo Hartmann, MBA
Kancelář ředitele
Zástupce ředitele Mgr. Jiří Holub
Odbor kancelář ředitele
ODBOR ANALÝZ, PUBLIKACÍ A EXTERNÍ SPOLUPRÁCE
ODBOR SBĚRU, KONTROLY A ZPRACOVÁNÍ DAT
Regionální pracoviště Praha
(působnost: Praha + Středočeský, Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj)
Regionální pracoviště Hradec Králové
(působnost: Královéhradecký, Pardubický, Liberecký a Ústecký kraj)
Regionální pracoviště Brno
(působnost: Vysočina + Jihomoravský a Zlínský kraj)
Regionální pracoviště Ostrava
(působnost: Moravskoslezský a Olomoucký kraj)
4. Zásady poskytování informací
Údaje o činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jsou poskytovány na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a lze je požadovat písemně či ústně, přičemž dílčí regionální údaje poskytují regionální pracoviště ÚZIS ČR.
Pokud žádosti nelze vyhovět, vydá o tom Ústav písemné rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat, přičemž o odvolání rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví ČR postupem určeným příkazem ministra. Zásadně však nejsou poskytovány osobní údaje s identifikací.
5. Etický kodex Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR
Základními principy činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která představuje službu veřejnosti, jsou
• nezávislost,
• nestrannost,
• transparentnost,
• důvěryhodnost,
• hospodárnost.
Plnění úkolů dle výše uvedených principů vyžaduje od zaměstnanců vedle dodržování platných právních předpisů a vnitřních normativ Ústavu rovněž odbornost, objektivitu, nezaujatost, čestné jednání, hospodárnost a zdvořilost. Zaměstnanci tak usilují o dobré jméno Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a o důvěru veřejnosti. Nepoužívají ani nepodporují proto používání takových metod práce, které by mohly vést k získání zavádějících výsledků nebo k dosažení výsledků předem požadovaných. Při sběru dat, jejich zpracování, analýze, interpretaci a publikaci dbají o profesní bezúhonnost a nezávislost, ve služebním styku jednají korektně a vykonávají svou práci na vysoké odborné úrovni. Zaměstnanci dále usilují o vyloučení korupce, respektují princip nediskriminace a dodržují slib mlčenlivosti.
Zásady uplatňované při provádění statistických zjišťování:
• nenarušovat soukromí respondentů,
• nezatěžovat respondenty zbytnými otázkami,
• informovat respondenty o užitečnosti poskytovaných údajů,
• zajistit důvěrnost dat a jejich anonymizaci.
Závěr
Obsahem této práce bylo vymezit Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, a to pomocí platné legislativy, přičemž byla představena i přímá souvislost Ústavu s Národním zdravotnickým informačním systémem. Čtenář byl rovněž seznámen s úkoly a aktivitami Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, jakož i s aplikacemi, které Ústav provozuje. Vedle organizační struktury a zásad, jimiž se Ústav řídí při poskytování informací veřejnosti, byl čtenáři představen rovněž Etický kodex, tedy základní principy činnosti, požadavky na zaměstnance a zásady uplatňované při provádění statistických zjišťování.
Zdroje
[1] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. [cit. 12. 3. 2010]. Dostupné z <www.uzis.cz>
[2] zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 156/2004 Sb.
[3] zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů
[4] zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů
[5] zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů
[6] zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
[7] zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
[8] zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
[9] zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
[10] zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantaci tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon)
[11] zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
[12] zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)
1. Právní vymezení a činnost Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Národní zdravotnický informační systém
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, známý rovněž pod svou zkratkou ÚZIS ČR, byl zřízen v roce 1960. Jeho zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, představuje tedy jednu z organizačních složek státu. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR je na základě kompetenčního zákona součástí státní statistické služby a tuto činnost vykonává podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Za účelem zabezpečení jednotlivých úkolů byl vydán zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů a další, zejména resortní, předpisy.
Základním účelem existence a předmětem činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je řízení a koordinace plnění úkolů Národního zdravotnického informačního systému (dále jen NZIS). Mezi jeho další činnosti pak patří aktivity související s rozvojem a zdokonalováním NZIS určené ke sběru a zpracování zdravotnických informací, k vedení národních zdravotních registrů, k poskytování informací v rozsahu určeném právními předpisy a k využití informací v rámci zdravotnického výzkumu. Veškeré jmenované aktivity musí být vykonávány při současném respektování podmínek ochrany osobních dat občanů, vyplývajících ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně je úloha Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jakož i Národního zdravotnického informačního systému definována zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, jmenovitě pak paragrafem 67c.
Mezi další činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR patří spolupráce s orgány státní statistické služby, především pak s Českým statistickým úřadem. V neposlední řadě pak Ústav spolupracuje s asociacemi nemocnic, sdruženími lékařů, odbornými lékařskými společnostmi, zdravotními pojišťovnami a dalšími organizacemi, a to zejména na zpřesňování obsahu NZIS a využití sbíraných dat. Dále Ústav zajišťuje vazby mezi NZIS a jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Neméně významnou činností je pak spolupráce Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR s provozovateli informačních systémů jiných organizací, a to jak v resortu tak i mimo něj.
V oblasti zdravotnické statistiky na mezinárodní úrovni spolupracuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR zejména s organizacemi WHO, OECD, OSN a EUROSTAT, přičemž pro účely mezinárodní spolupráce zajišťuje rovněž překlad oficiálních informací za Českou republiku, které získává od NZIS.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR zajišťuje výkon ekonomické, provozní, technické, investiční, administrativní a další obdobné činnosti v rozsahu potřebném pro naplnění účelu svého zřízení. Ústav je účetní jednotkou a v souladu s příslušnými právními předpisy hospodaří s majetkem státu.
Národní zdravotnický informační systém je naplňován údaji z Programu statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví, Národních zdravotních registrů a dalších informačních systémů.
Program statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví je sestavován prostřednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě (§ 10), ve znění pozdějších předpisů, a to každý rok. Postup při přípravě Programu statistických zjišťování se pak řídí vyhláškou Českého statistického úřadu č. 394/2001 Sb., evidence počtu zdravotnických pracovníků podle jednotlivých kategorií zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Výkazy o zaměstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických organizacích vychází ze zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů nebo zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
Národní zdravotní registry evidují výskyt vybraných společensky závažných onemocnění a stavů (údaje o těchto onemocněních jsou součástí zdravotnické dokumentace) - od roku 2004 jsou tyto registry konkrétně jmenovány v § 67d, v odstavci 1, zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 156/2004 Sb.. V odstavci 3 tohoto paragrafu jsou pak vymezeny osobní a další údaje, které lze bez souhlasu subjektu údajů v registrech zpracovávat. Na druhý odstavec jmenovaného zákona navazuje vyhláška č. 552/2004 Sb., stanovující okruh zdravotnických zařízení, která jsou povinna předávat požadované údaje, včetně definování způsobu předávání, periodicity a lhůty předání. Zdravotnická zařízení jsou povinna předávat tyto údaje v elektronické nebo listinné podobě, přičemž preferována je podoba elektronická, odpovídající Datovému standardu Ministerstva zdravotnictví ČR.
Mezi další informační systémy patří Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů - tento registr vychází ze zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantaci tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) a z prováděcí vyhlášky č. 434/2004 Sb., o podrobnostech rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Dále jsou Národnímu zdravotnickému informačnímu systému předávány údaje z informačních systémů orgánů ochrany veřejného zdraví. Jmenovitě se jedná o Registr tuberkulózy, Registr pohlavních nemocí a o informační systém Infekční nemoci. Tyto registry vychází ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. K dalším registrům, majícím spíše administrativní povahu, náleží Registr zdravotnických prostředků, který se řídí zákonem č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu vycházející ze zákona č. 96/2004 Sb..
Přehled veškerých registrů a informačních systémů, vykazovaných Národním zdravotnickým informačním systémem, poskytují následující tabulky.
Tab. 1 Národní zdravotní registry
NÁRODNÍ ZDRAVOTNÍ REGISTRY
Národní registr asistované reprodukce
Národní registr cévní chirurgie
Národní registr hospitalizovaných
Národní kardiochirurgický registr
Národní registr kardiovaskulárních intervencí
Národní registr kloubních náhrad
Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů
Národní registr nemocí z povolání
Národní registr novorozenců
Národní onkologický registr
Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů
Národní registr potratů
Národní registr rodiček
Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek
Národní registr vrozených vad
Zdroj: www.uzis.cz
Tab. 2 Další informační systémy
DALŠÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu
Registr zdravotnických prostředků
Registr zdravotnických zařízení
Zdroj: www.uzis.cz
Tab. 3 Informační systémy orgánů ochrany veřejného zdraví
INFORMAČNÍ SYSTÉMY ORGÁNŮ OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
Registr pohlavních nemocí
Registr tuberkulózy
informační systém Infekční nemoci
Zdroj: www.uzis.cz
2. Aplikace provozované Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR
Centrální úložiště dat
Centrální úložiště dat pro Národní zdravotnický informační systém se skládá z dvou dílčích úložišť, a to z Centrálního úložiště výkazů a z Centrálního úložiště povinných hlášení.
CENTRÁLNÍ ÚLOŽIŠTĚ VÝKAZŮ
Jedná se o systém výkaznictví Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, který umožňuje vyplňování formulářů a jejich následné podávání elektronickou cestou. Tato aplikace je přístupná pouze registrovaným uživatelům, kterými mohou být pouze instituce.
Aplikace je tvořena třemi sekcemi, a to sekcí A(MZ)1-01 o činnosti zdravotnických zařízení, sekcí E(MZ)4-01 zaměstnavatelé, evidenční počet zaměstnanců a smluvní pracovníci a konečně pak sekcí T(MZ)1-01 o přístrojovém vybavení zdravotnických zařízení.
CENTRÁLNÍ ÚLOŽIŠTĚ POVINNÝCH HLÁŠENÍ
Centrální úložiště povinných hlášení je datový portál Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, který zajišťuje automatizovaný sběr elektronických dat přímo do centrální databáze Národního zdravotnického informačního systému určené pro Národní zdravotní registry.
Národní zdravotní registry jsou poté členěny rovněž na tři sekce, jmenovitě na Národní registr hospitalizovaných, Národní registr rodiček a na Národní registr novorozenců.
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů byla přijata na zasedání Světového zdravotnického shromáždění, a to s účinností od 1. 1. 1993 (v České republice je tato klasifikace v platnosti od roku 1994).
Tato klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů má zajistit, aby ve všech členských státech Světové zdravotnické organizace byly nemoci, úrazy, příčiny smrti a další přidružené zdravotní problémy vykazovány a tříděny stejně, tudíž aby byly mezinárodně srovnatelné.
V roce 2004 bylo vydáno druhé aktualizované vydání, na jehož základě vznikla i nová česká verze, přístupná z webových stránek Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Tato aplikace zahrnuje rovněž veškeré změny provedené k 1.1.2009.
Registr zdravotnických zařízení
Účelem Registru zdravotnických zařízení je poskytnout aktuální informace o struktuře sítě zdravotnických zařízení a o profilu poskytované zdravotní péče na zvoleném území. Registr poskytuje informace o všech státních i nestátních zdravotnických zařízeních včetně jejich detašovaných pracovišť, která získala registraci, tedy informace o druhu zařízení, o zřizovateli a o oboru poskytované zdravotní péče. Aplikace slouží jednak pro aktuální informovanost veřejnosti o změnách ve struktuře sítě zdravotnických zařízení a zejména pak umožňuje vyhledat konkrétní zdravotnické zařízení.
Data Presentation System
Program Data Presentation System byl vyvinut pod patronací Světové zdravotnické organizace v rámci programu EU/WHO Copernicus Care Support Project. Účelem systému je předkládat statistické údaje přehledným a pro uživatele snadným způsobem. Jedná se o aktivní tabulky obsahující zdravotnické ukazatele za čtrnáct krajů a Českou republiku, a to v letech 1996 až 2005. Ukazatelé jsou rozčleněny do následujících šesti tématických okruhů: Demografie, Zdravotní stav, Zdravotnické služby, Výdaje na zdravotnictví, Ekonomická situace, Životní prostředí a Novotvary.
3. Organizační struktura Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR
(platná od 1. 1. 2008)
ŘEDITELSTVÍ PRAHA
Ředitel Mgr. Ivo Hartmann, MBA
Kancelář ředitele
Zástupce ředitele Mgr. Jiří Holub
Odbor kancelář ředitele
ODBOR ANALÝZ, PUBLIKACÍ A EXTERNÍ SPOLUPRÁCE
ODBOR SBĚRU, KONTROLY A ZPRACOVÁNÍ DAT
Regionální pracoviště Praha
(působnost: Praha + Středočeský, Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj)
Regionální pracoviště Hradec Králové
(působnost: Královéhradecký, Pardubický, Liberecký a Ústecký kraj)
Regionální pracoviště Brno
(působnost: Vysočina + Jihomoravský a Zlínský kraj)
Regionální pracoviště Ostrava
(působnost: Moravskoslezský a Olomoucký kraj)
4. Zásady poskytování informací
Údaje o činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jsou poskytovány na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a lze je požadovat písemně či ústně, přičemž dílčí regionální údaje poskytují regionální pracoviště ÚZIS ČR.
Pokud žádosti nelze vyhovět, vydá o tom Ústav písemné rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat, přičemž o odvolání rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví ČR postupem určeným příkazem ministra. Zásadně však nejsou poskytovány osobní údaje s identifikací.
5. Etický kodex Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR
Základními principy činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která představuje službu veřejnosti, jsou
• nezávislost,
• nestrannost,
• transparentnost,
• důvěryhodnost,
• hospodárnost.
Plnění úkolů dle výše uvedených principů vyžaduje od zaměstnanců vedle dodržování platných právních předpisů a vnitřních normativ Ústavu rovněž odbornost, objektivitu, nezaujatost, čestné jednání, hospodárnost a zdvořilost. Zaměstnanci tak usilují o dobré jméno Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a o důvěru veřejnosti. Nepoužívají ani nepodporují proto používání takových metod práce, které by mohly vést k získání zavádějících výsledků nebo k dosažení výsledků předem požadovaných. Při sběru dat, jejich zpracování, analýze, interpretaci a publikaci dbají o profesní bezúhonnost a nezávislost, ve služebním styku jednají korektně a vykonávají svou práci na vysoké odborné úrovni. Zaměstnanci dále usilují o vyloučení korupce, respektují princip nediskriminace a dodržují slib mlčenlivosti.
Zásady uplatňované při provádění statistických zjišťování:
• nenarušovat soukromí respondentů,
• nezatěžovat respondenty zbytnými otázkami,
• informovat respondenty o užitečnosti poskytovaných údajů,
• zajistit důvěrnost dat a jejich anonymizaci.
Závěr
Obsahem této práce bylo vymezit Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, a to pomocí platné legislativy, přičemž byla představena i přímá souvislost Ústavu s Národním zdravotnickým informačním systémem. Čtenář byl rovněž seznámen s úkoly a aktivitami Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, jakož i s aplikacemi, které Ústav provozuje. Vedle organizační struktury a zásad, jimiž se Ústav řídí při poskytování informací veřejnosti, byl čtenáři představen rovněž Etický kodex, tedy základní principy činnosti, požadavky na zaměstnance a zásady uplatňované při provádění statistických zjišťování.
Zdroje
[1] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. [cit. 12. 3. 2010]. Dostupné z <www.uzis.cz>
[2] zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 156/2004 Sb.
[3] zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů
[4] zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů
[5] zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů
[6] zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
[7] zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
[8] zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
[9] zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
[10] zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantaci tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon)
[11] zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
[12] zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)
Última modificación: lunes, 27 de enero de 2014, 11:57