MINISTERSTVO OBRANY ČR



1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

Ministerstvo obrany České republiky je ústředním orgánem státní správy na úseku obrany České republiky. Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 8. 12. 1992 zákonem č. 548/1992 Sb.,  o zřízení ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy. Tento zákon  vymezuje základní působnost ministerstva.

2 OBLASTI PŮSOBNOSTI A ČINNOSTI

2.1 Ministerstvo obrany jako ústřední orgán státní správy  pro:

a) zabezpečování obrany České republiky
b) řízení Armády České republiky
c) správu vojenských újezdů

2.2 Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany:

a) podílí se na vypracování návrhu vojenské obranné politiky  státu
b) připravuje studii (koncepci) operační přípravy státního území
c) navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Radě obrany České republiky a prezidentu České republiky
d) koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy, a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně
e) řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné zpravodajství
f) zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a koordinaci vojenského letového provozu s civilním letovým provozem
g) organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády České republiky
h) povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti

2.3 Ministerstvo obrany v rámci evropských bezpečnostních struktur:

a) organizuje součinnost s armádami jiných států

2.4 Ministerstvo obrany:

b) vykonává státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech
c)



2.5 Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů:

ve věcech státní správy v úseku civilní ochrany přecházejí z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra dnem nabytí účinnosti zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů


3 LIDÉ NA MINISTERSTVU (STAV K 19.4.2010)

Místopředseda vlády a ministr obrany: MUDr. Martin Barták
Ředitel kabinetu ministra obrany: Ing. Aleš Klepek
Náměstek ministra obrany pro zahraničí: Jan Fulík
Náměstek ministra obrany pro ekonomiku: Ing. Tomáš Perutka
Náměstek ministra obrany pro vyzbrojování: Ing. Jaroslav Kopřiva
Náměstek ministra obrany: Ing. František Padělek
Bezpečnostní ředitel – zástupce ředitele Kabinetu ministra obrany: Mgr. et Mgr. David Průša
Ředitel inspekce ministra obrany: Ing. Jaroslav Zobač
Náčelník Generálního štábu Armády České republiky: Armádní generál Ing. Vlastimil Picek
Ředitelka odboru interního auditu: JUDr. Alena Netolická
Ředitel vojenského zpravodajtsví: Generálporučík Ing. Ondrej Páleník
Náčelník vojenské policie: Brigádní generál Ing. Vladimír Ložek
Ředitel Vojenského historického ústavu: Plukovník Mgr. Aleš Knížek


4 STRUKTURA MINISTERSTVA OBRANY ČR

4.1 Kabinet ministra:

Je podřízeným orgánem ministru obrany ČR pro plánování a koordinaci pracovního programu ministra, zahrnuje i koordinaci přípravy podkladové dokumentace pro pracovní jednání, sjednávání a organizační zabezpečení schůzek a zabezpečení ministra obrany, jako člena vlády a nejvyššího představitele resortu k plnění všech úkolů stanovených diplomatickým protokolem. V podřízenosti jsou složky odpovídající za legislativní a právní činnost na MO, za komunikaci s veřejností a se sdělovacími prostředky, dále složky odpovídající za vnitřní řízení a podporu a za právní zastupování MO.



4.1.1 Sekce legislativní, právní a právního zastupování MO

Sekce legislativní, právní a právního zastupování Ministerstva obrany je vrcholným útvarem v právní a legislativní oblasti a zajišťuje prostřednictvím Vojenského úřadu pro právní zastupování právní zastupování resortu obrany. Zajišťuje právní podporu ministra a náměstků ministra obrany v oblasti právní, tvorby právních a vnitřních předpisů a vydávání Věstníku Ministerstva obrany. Je odborným orgánem ministra pro přípravu a posuzování parlamentních a vládních materiálů. Zajišťuje spolupráci s legislativními orgány obou komor Parlamentu ČR, vlády ČR a ostatních správních orgánů. Je útvarem ministerstva, prostřednictvím Vojenského úřadu pro právní zastupování, pro hájení právních zájmů nejen ministerstva jako organizační složky státu, tj. jeho organizačních útvarů, vojenských útvarů, vojenských zařízení, vojenských záchranných útvarů AČR, ale i vojenských správních úřadů a služebních orgánů a vedoucích zaměstnanců organizačních celků resortu obrany, který svými zaměstnanci jedná jejich jménem v jednání před soudy všech stupňů, pokud není stanoveno jinak.

  4.1.2 Kancelář ministra

Kancelář ministra  zabezpečuje a koordinuje protokolární aktivity ministra, jeho náměstků a funkcionářů MO, kteří ve výkonu funkce a při plnění úkolů zastupují ministra obrany, včetně koordinace protokolárních aktivit ministra s Kanceláří prezidenta republiky, Parlamentem ČR, se státními a územními orgány státní správy.

  4.1.3 Tiskový odbor ministerstva

Tiskový odbor je kontaktním orgánem Ministerstva obrany České republiky pro pracovníky sdělovacích prostředků a veřejnost. V oblasti realizace komunikační strategie spolupracuje s orgány státní správy a místní samosprávy a s představiteli nevládních organizací. Je kontaktním místem pro fyzické a právnické osoby k získání informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Poskytuje aktuální sdělení z oblasti působnosti Ministerstva obrany. Je kontaktním místem pro tiskové orgány Aliance. Podílí se na přípravě a realizaci akcí prezentujících armádu na veřejnosti.
 
  4.1.4 Odbor vnitřní správy

Odbor vnitřní správy (OVS) je odborným pracovištěm ředitele Kabinetu ministra obrany pro komplexní zabezpečení ministra obrany ČR, jednotlivých náměstků ministra a jejich kanceláří, odboru interního auditu MO, odboru bezpečenosti MO, odboru vojenského letectví MO, odboru vojskového průzkumu a elektronického boje MO a dalších organizačních útvarů MO podle rozhodnutí ministra obrany ČR v oblasti komplexního finančního, materiálního, technického zabezpečení a bezpečnosti informací.


  4.1.5 Odbor bezpečnosti

Odbor bezpečnosti Ministerstva obrany (OB MO) je organizačním útvarem ministerstva pro plnění úkolů stanovených zákonem č. 412/2005 Sb. (zákon o utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) a zákonem č. 499/2004 Sb. (zákon o archivnictví a spisové službě).


4.2 Náměstek ministra obrany pro zahraničí
 
4.2.1 Sekce obranné politiky a strategie

Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany (SOPS MO) je organizačním útvarem ministerstva odpovědným za přípravu zásad obranné a bezpečnostní politiky státu, strategického rozvoje resortu obrany a plánování obrany státu. Odpovídá zejména za vypracování zásadních strategických dokumentů (Vojenské strategie ČR, dlouhodobého výhledu, směrnice pro plánování, Plánu obrany ČR, Zprávy o zajištění obrany ČR, Zprávy o zajištění připravenosti resortu MO), příspěvků resortu obrany do Bezpečnostní strategie ČR a do Zprávy o zajištění bezpečnosti ČR, za vnitroresortní i meziresortní koordinaci plánování obrany, za formulování zásad a postupů krizového řízení, za prosazování obranné a bezpečnostní politiky ČR v NATO, Evropské unii (EU) a jiných mezinárodních bezpečnostních organizacích a ve vztahu k jednotlivým zemím, za podporu strategického rozhodování vrcholového managementu ministerstva, za koordinaci podílu ČR na činnosti alianční Skupiny pro jaderné plánování–Nuclear Planning Group (NPG) a za mezinárodněprávní zabezpečení spolupráce resortu obrany se zahraničím. V rámci resortu obrany poskytuje podporu v oblasti procesních analýz, optimalizace procesů a organizačních struktur, spravuje a rozvíjí Procesní model resortu obrany a integruje procesy řízení.

ŘEDITEL SEKCE OBRANNÉ POLITIKY A STRATEGIE MINISTERSTVA OBRANY:

• je pověřen zastupováním zájmů ČR v rámci zasedání skupin na vysoké úrovni –  jichž je ČR členem, přípravou stanovisek ministerstva pro jednání Bezpečnostní rady státu a řízením sekretariátu Výboru pro obranné plánování, včetně spolupráce s příslušnými orgány ministerstev a jiných správních úřadů, v oblasti své působnosti
• schvaluje plány dvoustranné spolupráce
• řídí činnost výběrové komise pro výběr a vysílání osob resortu obrany na zahraniční pracoviště ve své podřízenosti


  4.2.2 Sekce správy majetku

Sekce správy majetku (SSM MO) je organizačním útvarem Ministerstva obrany odpovědným za oblast správy majetku, bezúplatného a úplatného nabývání a pozbývaní majetku, nákupu stavebních prací a ostatních služeb, restitucí majetku a za vytvoření systému správy vymáhání pohledávek, objasňování škod a vydávání povolení k odpisu škod na majetku státu v působnosti. Ministerstva obrany. Vykonává funkci zakladatele u státních podniků a zřizovatele u organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, s výjimkou sportovních příspěvkových organizací.

  4.2.3 Odbor řízení projektu nadzvukového letounu

Organizuje a vypořádává veřejné zakázky v oblasti pořízení (pronájmu) a zabezpečení provozu nadzvukové letecké techniky pro potřeby AČR.


4.3 Náměstek pro ekonomiku

  4.3.1 Sekce ekonomická

Sekce ekonomická je organizačním útvarem ministerstva odpovědným za systém cílově orientovaného střednědobého plánování, rozpočtování, financování, účetnictví, finanční kontroly (mimo interní audit) a controllingu. Odpovídá za koncepci a výstavbu ekonomické služby rezortu obrany, ekonomickou statistiku a výkaznictví rezortu obrany, za rozvoj a správu Finančního informačního systému MO a implementaci systému Integrovaného systému státní pokladny v resortu MO. Odpovídá za zdrojové usměrnění, přípravu a odůvodnění střednědobého plánu, návrhu státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany a závěrečného účtu státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany.

4.4 Náměstek pro vyzbrojování

4.4.1 Sekce pro vyzbrojování

Sekce vyzbrojování MO je koncepčním, normotvorným a řídícím orgánem Ministerstva obrany pro zabezpečení procesu strategické akvizice v resortu MO, pro rozvoj systému vyzbrojování resortu MO, pro plánování vyzbrojování resortu MO a výkon povinností správců programů reprodukce majetku v působnosti SV MO, pro realizaci projektů a akcí vyzbrojování, infrastruktury a programu společných investic NATO v resortu MO. Dále pro rozvoj výzkumu, vývoje a obranných technologií a pro harmonizaci vyzbrojování s NATO a EU.

4.4.2 Úřad pro obranou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti

  Byl zřízen podle čl. 79 odst. 2 Ústavy České republiky zákonem č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona, jako správní úřad s celostátní působností pro předmětné činnosti.

4.4.3 Armádní sportovní centrum Dukla

Armádní vrcholový sport je zaměřen na zabezpečení státní a resortní sportovní reprezentace České republiky. Jeho hlavním úkolem je vytvářet podmínky pro sportovní přípravu na vrcholné světové soutěže - olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy a další významné soutěže.


4.5 Náměstek ministra

  4.5.1 Sekce personální

Sekce personální MO je organizačním útvarem ministerstva odpovědným za zabezpečení koncepčních, legislativních činností a metodického řízení v oblasti personální, sociální a platové politiky, péče o účastníky národního boje za osvobození a válečné veterány, komunikace s občanskými sdruženími, péče o válečné hroby.


  4.5.2 Úřad státního odborného dozoru

ZABEZPEČUJE:
➢ výkon státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu vojenské činné služby
➢ výkon státní kontroly v oblasti energetiky 
➢ kontrolní a správní činnosti na úseku územního plánování a stavebního řádu
➢ výkon požárního dozoru v  rozsahu
➢ provádí výkon správních činností na uvedených úsecích
➢ posuzuje a zpracovává návrhy právních norem
➢ při plnění svých úkolů spolupracuje zejména s ministerstvy, jinými správními úřady



4.6 Inspekce ministra obrany
Inspekce ministra obrany je nejvyšším vnitřním kontrolním orgánem Ministerstva obrany odpovědným za provádění vnitřní kontroly v působnosti resortu MO (mimo oblast finanční kontroly) a na základě pověření ministra i dalších kontrol.



4.6 Generální štáb
MÁ TYTO SEKCE:
- Kancelář náčelníka Generálního štábu
- Osobní štáb NGŠ
- Sekce rozvoje druhů sil – operační sekce MO
- Skce plánování sil MO
- Sekce logistiky MO
- Odbor vojskového průzkumu  a elektronického boje
- Sekce komunikačních a informačních systémů MO
- Odbor vojenského letectví
- Odbor vojenského zdravotnictví
- Společné operační centrum



4.8 Odbor interního auditu
Odbor interního auditu je nezávislý orgán, který je určen k objektivnímu přezkoumávání a vyhodnocování správnosti vybraných finančních a majetkových operací a přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému Ministerstva obrany.


4.9 Vojenské zpravodajství
– zajišťuje a poskytuje informace pro obranou politiku státu


4.10 Vojenská policie
Vojenská policie v rozsahu vymezeném zákonem plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany České republiky.



4.11 Vojenský historický ústav
Jeho posláním je, ve smyslu platných legislativních norem, soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a hmotné památky k dějinám našeho vojenství a armády, odborně o tyto fondy a sbírky pečovat, vědecky je zkoumat a zpracovávat.




5 HISTORIE MINISTERSTVA OBRANY


➢ po vzniku samostatného státu se prvním nejvyšším orgánem vojenské správy stal Výbor národní obrany ustavený Národním výborem 30. října 1918

➢ soustřeďovaly se zde veškeré záležitosti týkající se vybudování armády, jejího zabezpečování a zabezpečení jejích potřeb

➢ ministerstvo muselo organizovat dobrovolnické vojenské jednotky a organizovat řádné vojsko, zabezpečit  návrat legií, zahájit unifikaci branné moci, připravit vojenské obsazení sporných pohraničních území a začít budovat zbrojní průmysl

➢ ve třicátých letech se prvořadým úkolem stalo zajištění obrany státu před hrozící agresí ze strany Německa a značných finančních zdrojů v podmínkách hospodářské krize

➢ v organizačním směru dosáhlo definitivní podoby až v roce 1927

➢ ministerstvo národní obrany se skládalo z odborů, samostatných oddělení a zvláštních pomocných, poradních a kontrolních orgánů

➢ hlavní štáb byl v období od 1. ledna 1921 do 9. března 1922 vyčleněn z MNO a fungoval jako samostatný orgán
 
➢ po obsazení Československa nacistickým Německem 15. března 1939 ukončilo MNO svou činnost 31. 12. 1939

➢ období 1939–1945 je charakterizováno vytvářením vojenské správy v  zahraničním exilu

➢ od podzimu 1939 se uskutečnily první pokusy o vybudování čs. správních orgánů

➢ dne 17. listopadu 1939 se ve Francii ustanovil Národní výbor československý, jehož součást nazvaný vojenská správa spravoval záležitosti čs. armády ve Francii

➢ Národní výbor československý a tím i Čs. vojenská správa byly v červnu 1940 likvidovány a jejich působnost přenesena do Velké Británie

➢ 22. července 1940 vytvořeno Ministerstvo národní obrany v Londýně 

➢ Ministerstvo bylo několikrát reorganizováno, naposledy v roce 1944

➢ štáb byl v září 1944 zrušen a jeho agenda začleněna do nově vzniklého Hlavního velitelství čs. branné moci
➢ ministru národní obrany bylo podřízeno také Velitelství osvobozeného území zřízené 12. června 1944
➢ MNO v Londýně bylo likvidováno po jmenování nové čs. vlády v Košicích dne 4. dubna 1945
➢ po roce 1945 prošlo MNO četnými reorganizacemi
➢ nová organizace Ministerstva národní obrany byla zveřejněna již v dubnu 1945
➢ v červnu a srpnu 1945 byly publikovány nové prozatímní organizační struktury MNO
➢ další organizace MNO byla vyhlášena v listopadu 1946
➢ řada nově vytvořených složek a oddělení byla sloučena, případně zrušena
➢ od roku 1945 řada oddělení vznikala naprosto živelně, aniž by s těmito změnami vyjádřilo souhlas  oddělení Hlavního štábu.
➢ rozhodovací a řídící pravomoc začala  více přecházet na orgány Komunistické strany Československa v letech 1951 až 1954 Politický sekretariát ÚV KSČ, 1954 až 1957
➢ přebírání sovětských vzorů, neotřesitelná pozice sovětských poradců a vytvoření byrokraticko-administrativního způsobu řízení vedlo ke ztrátě samostatného postavení jednotlivých složek MNO



6 VÝVOJ POČTU OSOB V RESORTU MO OD ROKU 1993

Stav k: A) vojáci z povolání:B) obč. Zaměstnanci: C) celkem:

1.1.1993: A 38 049, B 25 286, C 63 335
1.1.1994: A 33 282, B 23 634, C 56 916
1.1.1995: A 30 413, B 27 726, C 58 139
1.1.1996: A 27 654, B 26 456, C 54 110
1.1.1997: A 26 340, B 27 060, C 53 400
1.1.1998: A 23 759, B 21 797, C 45 556
1.1.1999: A 22 966, B 21 481, C 44 447
1.1.2000: A 23 721, B 21 301, C 45 022
1.1.2001: A 23 184, B 21 157, C 44 341
1.1.2002: A 20 627, B 20 888, C 41 515
1.1.2003: A 21 249, B 22 675, C 43 924
1.1.2004: A 21 055, B 20 808, C 41 863
1.1.2005: A 22 145, B 17 288, C 39 433
1.1.2006: A 23 110, B 14 971, C 38 081
1.1.2007: A 24 229, B 13 358, C 37 587
1.1.2008: A 24 334, B 11 946, C 36 280
1.1.2009: A 24 103, B 10 575, C 34 678
1.1.2010: A 23 136, B 9 017,  C 32 153


– od 1.1.2005 byla zrušena základní vojenská služba s cílem profesionalizace armády > to vedlo ke vzniku problémů v oblasti zdravotnictví, kdy se nedostávalo podpůrného personálu na výpomoc
– celkově došlo v armádě k poklesu stavu vojáků



7 VOJENSKÁ TECHNIKA K 1. 1. 2010


7.1 Obrněná technika (číslo = počet)
- bojové tanky (všechny verze typu T-72): 174
- bojová obrněná vozidla: 513


  7.2 Dělostřelecká technika (číslo = počet
- dělostřelecké systémy ráže 100 mm a více: 258


  7.3 Letecká technika
– všechny verze typů letadel JAS-39 a L-159: 42
– všechny verze vrtulníku typu Mi-24 (i exportní Mi-35): 26


8 LIMIT VOJENSKÉ TECHNIKY PRO ČR

1. 957 kusů -  bojové tanky
2. 1367 kusů -  bojová obrněná vozidla
3. 767 kusů -  dělostřelecké systémy ráže 100 mm
4. 230 kusů -  všechny verze typů letadel JAS-39 a L-159
5. 50 kusů -  všechny verze vrtulníku typu Mi-24




9 DALŠÍ TECHNIKA ARMÁDY ČR MIMO LIMITY

➢ 10 ks cvičných letounů typů L-39,
➢ 18 ks dopravních a pozorovacích letounů typů L-410, An-26, Jak-40, CL-601 Challenger a A-319 CJ
➢ 32 ks dopravních a víceúčelových vrtulníků typů Mi-8, Mi-17
(i Mi-171Š) a W-3A Sokol
➢ 215 ks vozidel se speciální nástavbou na podvozcích bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů různých typů;
➢ 68 ks obrněných vozidel, která nepodléhají Smlouvě o KOS a VD-99 typu BRDM-2, Dingo 2 a IVECO
➢ 34 ks zdravotních vozidel, na která se vztahují ustanovení Ženevské konvence pro zlepšení podmínek raněných a nemocných vojenských osob v poli z 12. srpna 1949 a nepodléhají Smlouvě o KOS a VD-99
➢ 10 ks mostních tanků MT-55A




10 ZAHRANIČNÍ MISE

- Armáda ČR se od roku 1990 podílela na celkem 29 misích v zahraničí, mezi nejnzámější patří operace > Pouštní bouře (Irák), účast v zemích Jugoslávie, KFOR – Kosovo, ISAF (Afghánistán), SFOR, Trvalá svoboda (Irák 2003) a mnohé další






11 POUŽITÉ ZDROJE:

Ministerstvo obrany České republiky [online]. 2004-2010 [cit. 19. 4. 2010]. Dostupný z WWW:<http://www.army.cz/>.

Ministerstvo obrany České republiky [online]. 2006 [cit. 19. 4.2010]. Dostupný z WWW:<http://www.valecnehroby.army.cz/htm/0_1.html>.

Deník politika. Ministerstvo obrany ČR [online]. 2008-2010 [cit.19.4.2010]. Dostupný z WWW:<http://www.denikpolitika.cz/instituce/ministerstvo-obrany-cr>.

České noviny. Ministerstvo obrany chce koupit obrněné sanitky Iveco [online]. 2010 [cit.19.4.2010]. Dostupný z WWW:<http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/ministerstvo-obrany-chce-koupit-obrnene-sanitky-iveco/462796/>.

IHNED.CZ. Rubrika Domácí – Ministerstvo obrany mohutně šetří, z armády odejde 1800 lidí [online]. 1996-2010 [cit.19.4.2010]. Dostupný z WWW:<http://domaci.ihned.cz/c1-37711960-ministerstvo-obrany-mohutne-setri-z-armady-odejde-1800-lidi/>.
























Last modified: Monday, 27 January 2014, 11:57 AM