Hotovostní platební prostředky v obchodě
Completion requirements
HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ PROSTŘEDKY V OBCHODĚ
Pokud hovoříme o hotovostním platebním styku, myslíme tím způsob placení, kdy dochází k použití bankovek a mincí.
Místa použití
• V maloobchodě, v provozovnách služeb, dopravních prostředcích, telefonních automatech,
• v podnicích, které vyplácejí zaměstnancům mzdy, cestovné apod.,
• na poštovních úřadech, kde se uskutečňuje kombinovaný platební styk.
Na všechny takovéto platby musíme mít vystaven řádný doklad a je nutné dávat pozor
na padělky a sledovat dobu platnosti bankovek a mincí.
Výhody:
• Okamžité zaplacení, nevzniká pohledávka vůči plátci.
Nevýhody:
• Plátce a příjemce se musí setkat ve stejnou dobu na stejném místě,
• plátce si musí hotovost včas obstarat, bezpečně ji uložit a několikrát přepočítat,
• existuje riziko odcizení, ztráty nebo přijetí padělaných peněz,
• po dobu úschovy hotovosti u plátce či příjemce z ní nemohou běžet úroky.
Historie
Peníze jako prostředek placení prošly vývojem a měly hodně podob. Nejdříve to byla
tzv. naturální směna, kdy se vyměňoval jeden produkt za druhý, tato směna ale přinášela řadu nevýhod, například někdo za zboží A chtěl zboží B, ale druhý za zboží B nemusel chtít zboží A.
Pro usnadnění obchodování se proto z veškeré produkce vyčlenilo takové zboží, které byl každý ochoten přijmout, takové, se kterým se ostatní zboží poměřovalo a za které se vyměňovalo, byl to tzv. všeobecný ekvivalent (zbožové peníze). Byly to např. kožešiny, dobytek, mouka.
Postupně se ekvivalentem staly drahé kovy (zlato), které přinášelo výhody: snadno dělitelné a stmelitelné, malé množství má vysokou cenu, je odolné přírodním vlivům, poptávka trvalého charakteru.
Později se zlato nahrazovalo slitky. Dnes používáme bankovky a mince.
O množství peněz v oběhu rozhoduje emisní banka. Používá tzv. Fischerovu kvantitativní rovnici peněz:
M . V = P . Q
M = množství potřebných peněz
V = počet obratů peněz
P = cenová hladina
Q = množství produktů určených k prodeji
Peníze se pak člení na hotovostní oběživo, termínované vklady, vklady domácích nebankovních subjektů u bank a vklady domácích subjektů u domácích nebankovních institucí.
Funkce peněz
• Prostředek směny,
• míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby),
• uchovatelem hodnot.
Ochranné prvky bankovek
• Vodoznak,
• okénkový proužek,
• soutisková značka,
• skrytý obrazec,
• opticky proměnlivá barva,
• bankovní papír.
Protože výroba je velmi nákladná, ale cílem je zamezit padělání = upřednostňuje se bezhotovostní platební styk.
Doklady hotovostního placení
• Pokladní doklad (PPD – používá se pro příjem peněz do pokladny, vyhotovuje se
ve 2 stejnopisech, originál jako účetní doklad a kopie jako stvrzenka, VPD – pro výdej peněz z pokladny, vyhotovuje se jen v 1 provedení),
• pokladní šek (při výběru peněz z účtu),
• pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet),
• pokladní lístek (při výběru hotovosti),
• paragony (maloobchodní síť, vystavují se zbožím).
Náležitosti PPD a VPD
• Označení dokladu,
• popis obsahu účetního případu,
• peněžní částka – množství a cena za jednotku,
• datum vyhotovení dokladu,
• datum uskutečnění účetního případu,
• podpis osoby odpovědné za účetní případ,
• podpis osoby odpovědné za zaúčtování.
Náležitosti šeků
• Označení že jde o šek,
• příkaz zaplatit určitou sumu peněz,
• jméno toho, kdo má platit,
• údaj místa, kde má být placeno,
• datum a místo vystavení šeku,
• podpis výstavce šeku,
• konstantní a variabilní symbol.
Formy peněz
• Mince,
• papírové bankovky,
• depozitní (bankovní) peníze (bezhotovostní peníze na účtech v bankách, můžu bezhotovostně platit tak, že je převedu na konto, nebo si je vyberu a potom nakupuji, nedochází ke skutečnému kontaktu s penězi, k manipulaci).
Členění peněz
• Tuzemské (mince v nominálních hodnotách: 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč
a bankovky v nominálních hodnotách 50 Kč, 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč,
2000 Kč a 5000 Kč),
• zahraniční = valuty (peníze v hotovosti), devizy (bezhotovostní peníze).
Kurz měny je poměr, ve kterém vyjadřujeme kvantitativní vztah mezi jednotlivými měnami, výše kurzu je dána poměrem kupních sil porovnávaných měn, tzn. množstvím produktů, které si můžeme za jednotku měny koupit. Při hotovostní platbě v cizí měně může dojít
ke kurzovým rozdílům, z důvodu změny kurzu. Musíme proto sledovat vývoj kurzu,
např. v médiích, kurz vyhlašuje Česká národní banka každý den.
Kurzovní lístek ČNB ke dni 12.3.2009, staženo z www.sfinance.cz.
CHF
18,247 -1,55
EUR
26,960 -0,94
GBP
29,136 -1,11
JPY
21,512 -0,75
USD
21,084 -0,87
Použité zdroje
Kraft, Bednářová – Ekonomie 1, TUL Liberec 2005
www.odmaturuj.cz
www.finance-bankovnictvi.blogspot.com
Pokud hovoříme o hotovostním platebním styku, myslíme tím způsob placení, kdy dochází k použití bankovek a mincí.
Místa použití
• V maloobchodě, v provozovnách služeb, dopravních prostředcích, telefonních automatech,
• v podnicích, které vyplácejí zaměstnancům mzdy, cestovné apod.,
• na poštovních úřadech, kde se uskutečňuje kombinovaný platební styk.
Na všechny takovéto platby musíme mít vystaven řádný doklad a je nutné dávat pozor
na padělky a sledovat dobu platnosti bankovek a mincí.
Výhody:
• Okamžité zaplacení, nevzniká pohledávka vůči plátci.
Nevýhody:
• Plátce a příjemce se musí setkat ve stejnou dobu na stejném místě,
• plátce si musí hotovost včas obstarat, bezpečně ji uložit a několikrát přepočítat,
• existuje riziko odcizení, ztráty nebo přijetí padělaných peněz,
• po dobu úschovy hotovosti u plátce či příjemce z ní nemohou běžet úroky.
Historie
Peníze jako prostředek placení prošly vývojem a měly hodně podob. Nejdříve to byla
tzv. naturální směna, kdy se vyměňoval jeden produkt za druhý, tato směna ale přinášela řadu nevýhod, například někdo za zboží A chtěl zboží B, ale druhý za zboží B nemusel chtít zboží A.
Pro usnadnění obchodování se proto z veškeré produkce vyčlenilo takové zboží, které byl každý ochoten přijmout, takové, se kterým se ostatní zboží poměřovalo a za které se vyměňovalo, byl to tzv. všeobecný ekvivalent (zbožové peníze). Byly to např. kožešiny, dobytek, mouka.
Postupně se ekvivalentem staly drahé kovy (zlato), které přinášelo výhody: snadno dělitelné a stmelitelné, malé množství má vysokou cenu, je odolné přírodním vlivům, poptávka trvalého charakteru.
Později se zlato nahrazovalo slitky. Dnes používáme bankovky a mince.
O množství peněz v oběhu rozhoduje emisní banka. Používá tzv. Fischerovu kvantitativní rovnici peněz:
M . V = P . Q
M = množství potřebných peněz
V = počet obratů peněz
P = cenová hladina
Q = množství produktů určených k prodeji
Peníze se pak člení na hotovostní oběživo, termínované vklady, vklady domácích nebankovních subjektů u bank a vklady domácích subjektů u domácích nebankovních institucí.
Funkce peněz
• Prostředek směny,
• míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby),
• uchovatelem hodnot.
Ochranné prvky bankovek
• Vodoznak,
• okénkový proužek,
• soutisková značka,
• skrytý obrazec,
• opticky proměnlivá barva,
• bankovní papír.
Protože výroba je velmi nákladná, ale cílem je zamezit padělání = upřednostňuje se bezhotovostní platební styk.
Doklady hotovostního placení
• Pokladní doklad (PPD – používá se pro příjem peněz do pokladny, vyhotovuje se
ve 2 stejnopisech, originál jako účetní doklad a kopie jako stvrzenka, VPD – pro výdej peněz z pokladny, vyhotovuje se jen v 1 provedení),
• pokladní šek (při výběru peněz z účtu),
• pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet),
• pokladní lístek (při výběru hotovosti),
• paragony (maloobchodní síť, vystavují se zbožím).
Náležitosti PPD a VPD
• Označení dokladu,
• popis obsahu účetního případu,
• peněžní částka – množství a cena za jednotku,
• datum vyhotovení dokladu,
• datum uskutečnění účetního případu,
• podpis osoby odpovědné za účetní případ,
• podpis osoby odpovědné za zaúčtování.
Náležitosti šeků
• Označení že jde o šek,
• příkaz zaplatit určitou sumu peněz,
• jméno toho, kdo má platit,
• údaj místa, kde má být placeno,
• datum a místo vystavení šeku,
• podpis výstavce šeku,
• konstantní a variabilní symbol.
Formy peněz
• Mince,
• papírové bankovky,
• depozitní (bankovní) peníze (bezhotovostní peníze na účtech v bankách, můžu bezhotovostně platit tak, že je převedu na konto, nebo si je vyberu a potom nakupuji, nedochází ke skutečnému kontaktu s penězi, k manipulaci).
Členění peněz
• Tuzemské (mince v nominálních hodnotách: 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč
a bankovky v nominálních hodnotách 50 Kč, 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč,
2000 Kč a 5000 Kč),
• zahraniční = valuty (peníze v hotovosti), devizy (bezhotovostní peníze).
Kurz měny je poměr, ve kterém vyjadřujeme kvantitativní vztah mezi jednotlivými měnami, výše kurzu je dána poměrem kupních sil porovnávaných měn, tzn. množstvím produktů, které si můžeme za jednotku měny koupit. Při hotovostní platbě v cizí měně může dojít
ke kurzovým rozdílům, z důvodu změny kurzu. Musíme proto sledovat vývoj kurzu,
např. v médiích, kurz vyhlašuje Česká národní banka každý den.
Kurzovní lístek ČNB ke dni 12.3.2009, staženo z www.sfinance.cz.
CHF
18,247 -1,55
EUR
26,960 -0,94
GBP
29,136 -1,11
JPY
21,512 -0,75
USD
21,084 -0,87
Použité zdroje
Kraft, Bednářová – Ekonomie 1, TUL Liberec 2005
www.odmaturuj.cz
www.finance-bankovnictvi.blogspot.com
Last modified: Monday, 27 January 2014, 11:57 AM