Inventarizační rozdíly v pokladně v obchodě
Conditions d’achèvement
INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY V POKLADNĚ
- podle Zákona o účetnictví se provádí fyzická inventura pokladny minimálně 4x ročně.
- každý den se po skončení pokladních hodin zjišťuje skutečná hotovost v pokladně (fyzická inventura), tzv. skontro.
-zjištěná hotovost se porovnává s konečným stavem v pokladní knize (analytická evidence
k účtu 211).
- při denní kontrole a inventarizaci pokladní hotovosti se vyhotovuje zápis o pokladním skontru.
3 fáze:
1. Inventura
- zjistíme skutečný stav majetku
a) fyzická ( zvážíme, změříme…)
b) dokladová ( peníze v bance, pohledávky…)
2. Porovnání skutečného stavu s účetním stavem
- zjistíme inventarizační rozdíly
a.) skutečnost = účetnímu stavu
b.) skutečnost › účetní stav (PŘEBYTEK)
c.) skutečnost ‹ manko (SCHODEK)
3. Zúčtování inventarizačních rozdílů
- musíme srovnat účetní a skutečný stav
přebytek
- se v účetnictví zaúčtuje na ostatní finanční výnosy (668)
schodek
- se v účetnictví zaúčtuje do nákladů ( Manka a škody na finančním majetku 569)
- pokud má pokladník hmotnou odpovědnost, tak mohu předepsat náhradu schodku pokladníkovi na aktivním účtu pohledávky za zaměstnance (335)
Pokladna
211 – pokladna: účtuje se o stavu a pohybu peněz v hotovosti jak tuzemské měny, tak i měn cizích (valut). Na tomto účtu se účtuje i o šecích přijatých místo hotových peněz, o poukázkách na odběr zboží...
hotovostní placení se používá tam, kde placení prostřednictvím bankovních účtů je často neproveditelné (drobné nákupy v maloobchodě)
v současné době dochází k nárůstu hotovostního placení i za výrobky a zboží, neboť se tím předchází případným pozdějším problémům s vymáháním úhrady
pokladnu vede pracovník, který přejímá hmotnou odpovědnost za hotovost v pokladně, příjem a výdej peněz může provádět jen na podkladě příjmových a výdajových pokladních dokladů, o pohybu peněz vede záznamy v pokladní knize (datum, doklad, text, příjem, výdej, zůstatek)
Valutová pokladna
Účtování je shodné s účtováním korunové pokladny, peněžní údaje musí být vyjádřeny v domácí i zahraniční měně.
Příjem valut do pokladny: příjem do valutové pokladny při výběru z banky bude přepočten podle kurzu účetní jednotky platného v den vzniku účetního případu. Ale peněžní ústav prodává účetní jednotce valuty ve svém kurzu, a tak zde vzniká kurzový rozdíl, který ovlivňuje buď náklady, nebo výnosy.
1) Zaplaceno z BÚ, kurz dle banky: 261/221
2) Příjem do valutové pokladny, kurz dle ČNB: 211/261
3) Kurzový rozdíl – ztráta (kurz ČNB je nižší než kurz banky): 563/261
4) Kurzový rozdíl – zisk (kurz ČNB je vyšší než kurz banky): 261/663
5) Poplatek bance za výměnu valut: 568/221
Výplata valut: účetní jednotka bude vyplácet valuty, např. na proplacení zahraniční služební cesty, bude opět zaúčtováno v kurzu účetní jednotky platného v den vzniku účetního případu.
Přepočet valutové pokladny ke dni účetní závěrky: v případě, že valutová pokladna vykazuje zásobu valut ke dni účetní uzávěrky, musí být valuty přepočteny podle kurzu ČNB platného k 31. 12. Vzniklé kurzové rozdíly účtujeme na účty 563, 663.
- podle Zákona o účetnictví se provádí fyzická inventura pokladny minimálně 4x ročně.
- každý den se po skončení pokladních hodin zjišťuje skutečná hotovost v pokladně (fyzická inventura), tzv. skontro.
-zjištěná hotovost se porovnává s konečným stavem v pokladní knize (analytická evidence
k účtu 211).
- při denní kontrole a inventarizaci pokladní hotovosti se vyhotovuje zápis o pokladním skontru.
3 fáze:
1. Inventura
- zjistíme skutečný stav majetku
a) fyzická ( zvážíme, změříme…)
b) dokladová ( peníze v bance, pohledávky…)
2. Porovnání skutečného stavu s účetním stavem
- zjistíme inventarizační rozdíly
a.) skutečnost = účetnímu stavu
b.) skutečnost › účetní stav (PŘEBYTEK)
c.) skutečnost ‹ manko (SCHODEK)
3. Zúčtování inventarizačních rozdílů
- musíme srovnat účetní a skutečný stav
přebytek
- se v účetnictví zaúčtuje na ostatní finanční výnosy (668)
schodek
- se v účetnictví zaúčtuje do nákladů ( Manka a škody na finančním majetku 569)
- pokud má pokladník hmotnou odpovědnost, tak mohu předepsat náhradu schodku pokladníkovi na aktivním účtu pohledávky za zaměstnance (335)
Pokladna
211 – pokladna: účtuje se o stavu a pohybu peněz v hotovosti jak tuzemské měny, tak i měn cizích (valut). Na tomto účtu se účtuje i o šecích přijatých místo hotových peněz, o poukázkách na odběr zboží...
hotovostní placení se používá tam, kde placení prostřednictvím bankovních účtů je často neproveditelné (drobné nákupy v maloobchodě)
v současné době dochází k nárůstu hotovostního placení i za výrobky a zboží, neboť se tím předchází případným pozdějším problémům s vymáháním úhrady
pokladnu vede pracovník, který přejímá hmotnou odpovědnost za hotovost v pokladně, příjem a výdej peněz může provádět jen na podkladě příjmových a výdajových pokladních dokladů, o pohybu peněz vede záznamy v pokladní knize (datum, doklad, text, příjem, výdej, zůstatek)
Valutová pokladna
Účtování je shodné s účtováním korunové pokladny, peněžní údaje musí být vyjádřeny v domácí i zahraniční měně.
Příjem valut do pokladny: příjem do valutové pokladny při výběru z banky bude přepočten podle kurzu účetní jednotky platného v den vzniku účetního případu. Ale peněžní ústav prodává účetní jednotce valuty ve svém kurzu, a tak zde vzniká kurzový rozdíl, který ovlivňuje buď náklady, nebo výnosy.
1) Zaplaceno z BÚ, kurz dle banky: 261/221
2) Příjem do valutové pokladny, kurz dle ČNB: 211/261
3) Kurzový rozdíl – ztráta (kurz ČNB je nižší než kurz banky): 563/261
4) Kurzový rozdíl – zisk (kurz ČNB je vyšší než kurz banky): 261/663
5) Poplatek bance za výměnu valut: 568/221
Výplata valut: účetní jednotka bude vyplácet valuty, např. na proplacení zahraniční služební cesty, bude opět zaúčtováno v kurzu účetní jednotky platného v den vzniku účetního případu.
Přepočet valutové pokladny ke dni účetní závěrky: v případě, že valutová pokladna vykazuje zásobu valut ke dni účetní uzávěrky, musí být valuty přepočteny podle kurzu ČNB platného k 31. 12. Vzniklé kurzové rozdíly účtujeme na účty 563, 663.
Modifié le: lundi 27 janvier 2014, 11:57