Smyslem jejího vystavení je, aby při její splatnosti skutečně došlo k zaplacení dlužné peněžní částky. Dlužník se podpisem směnky zaváže zaplatit majiteli směnky (věřiteli), případně třetí osobě, v určitý den na určitém místě dlužnou peněžní částku. Směnka tak věřiteli de facto nahrazuje hotové peníze, protože ji může "prodat" i před datem splatnosti, a získat tak hotovost od třetí osoby (nového majitele směnky) kdykoli, i před splatností směnky. Případně může směnku použít k placení jiných závazků či obchodování. Dlužník je pak povinen peníze zaplatit novému majiteli směnky.
směnka jako zajišťovací nástroj může sloužit také jako zajištění jiného peněžitého závazku (např. zaplacení kupní ceny) mezi dlužníkem (kupujícím) a věřitelem (prodávajícím). Směnka, která plní funkci zajišťovací, je vlastně dalším peněžním závazkem dlužníka. Zajišťovací funkce směnky je využívána hlavně mezi podnikateli. K uplatnění směnky v tomto dochází zpravidla tehdy, když dlužník ve sjednaném termínu nesplní svoji povinnost z mimosměnečného vztahu (např. kupní smlouvy) vůči věřiteli (a současně majiteli směnky), tzn. např. včas nezaplatí za dodané zboží. Věřitel pak může směnku uplatnit k rychlému uhrazení své pohledávky. Oba vztahy, tzn. mimosměnečný a směnečný vztah existují vedle sebe, mají samostatný a na sobě nezávislý režim.
směnka selská směnka, která je sepsaná mezi nepodnikateli.
směnka suchá směnka, která je sepsaná mezi nepodnikateli.

Smíšené prodejny
Sortiment je značně široký, zaměřený na zboží denní, běžné potřeby s výraznou převahou prodeje potravin, jsou lokalizovány ve venkovském prostoru, v nízkopodlažní městské zástavbě, ceny jsou dosti vysoké, počet prodejen se snižuje.