Příprava preparátu
Completion requirements
Pomůcky pro tvorbu nativního preparátu
Sklo podložní
Tato skla mají normalizovanou délku 76mm, šířka může být nejrozmanitější, avšak nejčastěji užíváme formát tzv.anglický 76 x 26mm. Širší podložní skla se používají pro sériové řezy, neboť je zde více objektů než jeden. Tloušťka podložních skel by měla být 1-1,2mm. Co se materiálu týče, rozdělujeme skla na bílá (tedy bezbarvá), polo-bílá a nazelenalá. Pro běžnou práci v mikroskopii používáme skla polo-bílá, nazelenalá se nehodí. Skla musí být v zásadě rovná, čistá, tzn. bez kazů, vrypů, bublin a nesmí být zkalená.
Krycí sklo
Tato skla mají formát nejčastěji čtvercový, dále se používá obdélníkový nebo okrouhlý. Běžně se používají formáty 18x18, 22x22, 22x32, na sériové řezy se používá rozměr např. 30x40mm. Kromě těchto obvyklých, můžeme dnes sehnat jakýkoli formát, dle velikosti podložního sklíčka, či velikosti objektu. U krycích skel považujeme za nejdůležitější jeho tloušťku. Ta by měla odpovídat korekci objektivu. Tloušťka krycího skla má značný vliv na kvalitu obrazu. Při konstrukci objektivu musí být proto na tuto skutečnost pamatováno. U některých objektivů je pro přesnost udávána tloušťka krycího skla určeného pro daný objektiv, který byl pro toto krycí sklo přepočítán. Tloušťka krycího skla by se měla pohybovat někde mezi 0,13 – 0,17mm. Čím hustší je imerzní kapalina, tím tenčí by mělo sklo být. Na měření tloušťky používáme speciální přístroj, který bývá často považován za méně důležitý, než jakým je. Tento přístroj nám dovoluje vybrat si sklíčko přesné tloušťky, měří s přesností až do 1/100 mm. Eventuálně můžeme měřit tloušťku sklíčka během několika desítek vteřin po převzetí krabičky se skly, např. od dodavatele, kterému je můžeme ihned vrátit zpět, či požadovat výměnu za námi objednanou tloušťku. Krycí sklo by mělo být, stejně jako sklo podložní, vždy čisté, nepoškrábané, bez kazů. Výběr barev je stejný jako u skla podložního.
Tato skla mají normalizovanou délku 76mm, šířka může být nejrozmanitější, avšak nejčastěji užíváme formát tzv.anglický 76 x 26mm. Širší podložní skla se používají pro sériové řezy, neboť je zde více objektů než jeden. Tloušťka podložních skel by měla být 1-1,2mm. Co se materiálu týče, rozdělujeme skla na bílá (tedy bezbarvá), polo-bílá a nazelenalá. Pro běžnou práci v mikroskopii používáme skla polo-bílá, nazelenalá se nehodí. Skla musí být v zásadě rovná, čistá, tzn. bez kazů, vrypů, bublin a nesmí být zkalená.
Krycí sklo
Tato skla mají formát nejčastěji čtvercový, dále se používá obdélníkový nebo okrouhlý. Běžně se používají formáty 18x18, 22x22, 22x32, na sériové řezy se používá rozměr např. 30x40mm. Kromě těchto obvyklých, můžeme dnes sehnat jakýkoli formát, dle velikosti podložního sklíčka, či velikosti objektu. U krycích skel považujeme za nejdůležitější jeho tloušťku. Ta by měla odpovídat korekci objektivu. Tloušťka krycího skla má značný vliv na kvalitu obrazu. Při konstrukci objektivu musí být proto na tuto skutečnost pamatováno. U některých objektivů je pro přesnost udávána tloušťka krycího skla určeného pro daný objektiv, který byl pro toto krycí sklo přepočítán. Tloušťka krycího skla by se měla pohybovat někde mezi 0,13 – 0,17mm. Čím hustší je imerzní kapalina, tím tenčí by mělo sklo být. Na měření tloušťky používáme speciální přístroj, který bývá často považován za méně důležitý, než jakým je. Tento přístroj nám dovoluje vybrat si sklíčko přesné tloušťky, měří s přesností až do 1/100 mm. Eventuálně můžeme měřit tloušťku sklíčka během několika desítek vteřin po převzetí krabičky se skly, např. od dodavatele, kterému je můžeme ihned vrátit zpět, či požadovat výměnu za námi objednanou tloušťku. Krycí sklo by mělo být, stejně jako sklo podložní, vždy čisté, nepoškrábané, bez kazů. Výběr barev je stejný jako u skla podložního.