Zemědělská vodohospodářská správa
Conditions d’achèvement
ZEMĚDĚLSKÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ SPRÁVA
1. ÚVOD
Vodní toky jsou v České republice rozděleny na významné toky a drobné vodní toky. Rozhodujícími správci významných vodních toků jsou státní podniky Povodí (Labe, Vltavy, Moravy, Ohře, Odry) a správci drobných vodních toků především Zemědělská vodohospodářská správa (toky v zemědělské krajině) a státní podnik Lesy ČR (toky v lesích). Tyto organizace zajišťují správu zhruba 94 % vodních toků v České republice, na správě ostatních 6 % vodních toků se podílejí Ministerstvo obrany, Správa národních parků, městské úřady a ostatní fyzické a právnické osoby. Správcům vodních toků ukládá zákon (především tzv. vodní zákon - č.254/2001 Sb., o vodách), jak má o něj pečovat. Konkrétní výčet významných vodních toků je uveden ve vyhlášce č. 470/2001 Sb.
Zemědělská vodohospodářská správa (zkráceně ZVHS) je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem zemědělství ČR v roce 2001. Její činnost navazuje na činnost Státní meliorační správy, která působila v oboru vodního hospodářství více než 30 let.
Z jednotlivých správců vodních toků spravuje ZVHS jejich největší podíl, a to konkrétně 36 tisíc km (s.p. Povodí – 15,5 tisíc km, Lesy ČR – 20 tisíc km) a je proto velmi významnou organizací vodního hospodářství v ČR. Dále ZVHS spravuje odvodňovací zařízení v délce více než 12 tisíc km a 518 malých vodních nádrží.
ZVHS má přibližně 400 zaměstnanců a působí po celé ČR. ZVHS se rozděluje do jednotlivých Oblastí povodí (Labe, Vltava, Morava a Dyje, Ohře, Odra), které zajišťují spravovaný majetek a realizují akce a opatření (výstavby, revitalizace, ochrana před povodněmi, monitoring jakosti vody) v jednotlivých lokalitách. ZVHS se podílí na obnově přirozeného charakteru drobných vodních toků a zabraňuje možnosti kontaminace prostředí těžkými kovy a některými specifickými organickými látkami.
2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
V této části semestrální práce bych podrobněji charakterizoval jednotlivé činnosti a organizační strukturu Zemědělské vodohospodářské správy.
2.1 Předmět činnosti
ZVHS je správcem drobných vodních toků v délce více než 36 tisíc km, odvodňovacích zařízení v délce více než 12 tisíc km a mimo jiné i 518 vodních nádrží. Tyto vodní toky protékají zejména zemědělsky využívanou krajinou, ale i zastavěnými částmi obcí.
ZVHS provádí údržbové práce na vodních tocích a dílech (oprava koryt vodních toků, těžba usazených nánosů, odstraňování dřevin a jiných překážek v toku, sečení břehů atd.). Jednotlivá pracoviště provádí pravidelné i mimořádné (po intenzivních srážkách, atd.) prohlídky spravovaných oblastí na jejichž základě je rozhodnuto o rozsahu těchto zásahů. ZVHS se potýká s odstraňováním povodňových škod na spravovaných tocích a dílech. Tyto jevy způsobují každoročně škody na majetku občanů i státu, ZVHS se proto v poslední době zaměřuje na řešení komplexních protipovodňových opatření. ZVHS musí své záměry a potřeby skloubit s požadavky uplatňované orgány ochrany přírody.
ZVHS v rámci investiční výstavby realizuje významné stavby (úpravy vodních toků, budování nových nádrží, obnova starých nádrží, protipovodňová opatření, atd.). ZVHS se významně podílí i na monitoringu životního prostředí. Zabývá se sledováním chemického a ekologického stavu vodních toků a nádrží i sledováním vodnosti. Výsledky jsou uveřejňovány v souhrnných zprávách ministerstva zemědělství ČR (MZe) i ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) a prostřednictvím Internetu. ZVHS se účastní tvorby koncepcí nápravy hydrologického režimu a obnovy ekologické stability území. Spolupracuje při tvorbě řady studií a projektů, včetně hodnocení aktuálního stavu vegetace.1
1 Zdroj: Zemědělská vodohospodářská správa [online]. [cit. 2010-04-09]. Dostupný z WWW: <http://www.zvhs.cz/?stranka=Prehled-cinnosti-ZVHS&id=9&uid=5265144274bc1aacf3502b&t=1270983675>
ZVHS jako realizátor se specializací na problematiku hydrografické sítě drobných vodních toků vstupuje do jednotlivých krajinotvorných programů ministerstva životního prostředí, zejména do Programu revitalizace říčních systémů a Programu péče o krajinu.
V rámci těchto programů se realizují tyto činnosti:
• obnova zaniklých vodních ploch a vytváření nových vodních ploch;
• realizace menších vodních ploch (tůní, mokřadů) zejména pro obojživelníky;
• revitalizační úpravy koryt vodních toků;
• obnova břehových a doprovodných porostů;
• výstavba tzv. poldrů sloužících k zachycení přívalových vod.
ZVHS se realizuje také při ochraně před povodněmi. Po povodňové katastrofě v roce 1997 byl v rámci MZe ČR formulován program 229 060 „Prevence před povodněmi“. Jedná se o program výstavby technických opatření na ochranu před povodněmi. V roce 2007 byl program 229 060 ukončen. Celkem bylo realizováno 109 akcí v celkové hodnotě 618 mil Kč. V roce 2007 bylo zahájeno financování II. etapy programu Prevence před povodněmi na roky 2007 – 2012 (Program 129 120).
V působnosti ZVHS jsou využívány tyto podprogramy:
• „Výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází“
Výstavba nebo rekonstrukce stávajících objektů, případně související úpravy toků.
• „Zvyšování průtočné kapacity vodních toků“
Zachycení a bezpečného odvedení velkých povodňových průtoků.
• „Studie odtokových poměrů a protipovodňových opatření“
Na základě modelování povodňové vlny je zmapován potencionální rozsah povodňové záplavy a jsou vyhodnocena rizika škod. V rámci těchto studií je navržena řada opatření jak charakteru technického (výstavba poldrů, nádrží, hrází), tak i revitalizačního (vodní nádrže, mokřady, tůňky).
ZVHS plánuje, připravuje a realizuje opatření a akce financovaných v rámci příslušných programů a výdajů státního rozpočtu. Spolupracuje s příslušnými pozemkovými úřady a Pozemkovým fondem ČR při návrzích komplexních pozemkových úprav. Spolupracuje s Ministerstvem zemědělství ČR při vytváření technických norem, směrnic a doporučení v oboru vodního hospodářství a meliorací a zpracovává každoroční zprávu o své činnosti.
2.2 Organizační struktura
Organizační strukturu ZVHS tvoří Ústředí ZVHS a Oblasti povodí ZVHS.
Ústředí ZVHS vykonává řídící, organizační, koncepční a kontrolní funkci organizace.
Generální ředitel je vedoucí organizační složky státu, je jmenován a odvoláván ministrem zemědělství České republiky. Kancelář generálního ředitele je v Českých Budějovicích, technický úsek je umístěn v Praze a úsek pro informatiku je umístěn v Brně.
Vedoucí osoby:
• Generální ředitel - JUDr. Josef Šíma
• Technický ředitel - Ing. Milan Rybka
• Ředitel úseku pro informatiku a systémy řízení - Ing. Josef Hvízdal
Oblasti povodí ZVHS zabezpečují řídící, koordinační, organizační, správní a ekonomické činnosti ZVHS na jimi spravovaném území. ZVHS je rozdělena do 5 oblastí povodí, a to:
• Oblast povodí Labe (oblast Horního a středního Labe, sídlo: Hradec Králové);
• Oblast povodí Vltavy (oblast povodí Vltavy a Berounky, sídlo: České Budějovice);
• Oblast povodí Ohře (oblast povodí Ohře a Dolního Labe, sídlo: Ústí nad Labem);
• Oblast povodí Odry (oblast povodí Odry, sídlo: Ostrava);
• Oblast povodí Moravy a Dyje (oblast povodí Moravy a Dyje, sídlo: Brno).
3. PRAKTICKÁ ČÁST
V této části semestrální práce bych podrobněji charakterizoval spravovaný majetek, příjmy a výdaje a specifické činnosti (monitoring, projekty) ZVHS.
3.1 Základní informace
ZVHS jako organizační složka státu se zabývá správou drobných vodních toků a malých vodních nádrží. Vede evidenci majetku, která zahrnuje informace týkající se druhu stavby, technických jednotek a finanční hodnoty. Dále evidence obsahuje informace o drobných vodních tocích ve správě ZVHS a pozemcích zapsaných v katastru nemovitostí na ZVHS. ZVHS hospodaří s dlouhodobým majetkem v celkové hodnotě 14 mld. Kč. Rozhodující podíl majetku představují stavby související s úpravami drobných vodních toků, nádrže a stavby hlavních odvodňovacích zařízení. ZVHS tento majetek neodepisuje.
ZVHS poskytuje údaje do centrální evidence vodních toků (CEVT), evidence jakosti povrchových vod v profilech ZVHS, evidence malých vodních nádrží ve správě ZVHS (CEVN). Od roku 2007 poskytuje nově ZVHS údaje do evidence vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků. ZVHS jako jediná organizace spravuje jedinečné informace o melioračních stavbách pro téměř celé území ČR.2
Příjmy ZVHS tvoří příjmy za odběry povrchové vody, příjmy za pronájem vodních nádrží, nájemné z nebytových prostor, příjmy z prodeje dřeva, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, příjmy z prodeje pozemků, příjmy z prodeje ostatního dlouhodobého majetku a jiné příjmy (dotace, atd.). V roce 2007 činily celkové příjmy 11 mil. Kč.
Výdaje ZVHS se rozdělují na výdaje běžné a výdaje kapitálové. Běžné výdaje tvoří platy zaměstnanců a výdaje na údržbu a provoz vodních toků a hlavních odvodňovacích zařízení. Kapitálové výdaje tvoří výdaje na jednotlivé programy. V roce 2007 byly celkové výdaje 652 mil. Kč, z toho běžné výdaje činily 515 mil. Kč a kapitálové 137 mil. Kč.
3.2 Monitoring ZVHS
Monitoring ZVHS se zabývá sledováním vybraných proměnných prostředí ve spravovaných ekosystémech podle aktuálních potřeb organizace a zřizovatele. V této činnosti aktivně spolupracuje s ostatními správci vodních toků, výzkumnými ústavy i vědeckými institucemi. Přístup ke statisticky zpracovaným výsledkům zajišťuje ZVHS prostřednictvím internetových stránek (www.zvhs.cz). Data monitoringu jsou zveřejňována i na vodohospodářském portálu informačního systému veřejné správy ISVS - VODA (www.voda.gov.cz/portal/).
Monitoring jakosti povrchových vod a sedimentů se orientuje na sledování:
• základních fyzikálních a chemických ukazatelů drobných vodních toků (DVT) a malých vodních nádrží (MVN) ve správě ZVHS. Výsledky umožňují včasnou identifikaci drobných komunálních a zemědělských zdrojů znečištění.
• cizorodých látek v povrchových vodách DVT a MVN ve správě ZVHS. Výsledky ukazují na možnost kontaminace prostředí těžkými kovy a některými specifickými organickými látkami.
• dusičnanů v povrchových vodách DVT. Výsledky slouží zejména pro vymezování a revize zranitelných oblastí, ke kontrole a vynucování dodržování jednotlivých opatření akčních programů uvnitř zranitelných oblastí.
• ekologického stavu vodních ekosystémů DVT. Výsledky jsou využívány pro komplexní hodnocení vodních útvarů, zpracování plánů oblastí povodí a k posouzení nápravných opatření z nich vyplývajících.
ZVHS v roce 2007 monitorovala celkem 318 profilů na DVT a 77 profilů na MVN. Vzorky z DVT byly odebírány v měsíční frekvenci po celý rok (tj. 12x ročně), z MVN pouze ve vegetačním období (duben až září) s měsíční frekvencí sledování (tj. 6x ročně). Ve vzorcích vody bylo laboratorně stanovováno celkem 41 ukazatelů.3
3.2.1 Monitoring jakosti vody na drobných vodních tocích (DVT)
V rámci monitoringu DVT byla kvalita povrchové vody sledována v roce 2007 na 318 profilech. Lze konstatovat, že na DVT dochází všeobecně ke zvýšení kvality jakosti vod.
Z výsledků vyplývá, že sledované toky jsou i nadále zasaženy znečištěním pocházejícím z komunálních a zemědělských zdrojů. Značnou mikrobiální kontaminaci potvrzuje vysoké procento rozborů ukazatele enterokoky (ENT 15,8 %). Zvýšené hodnoty byly zaznamenány i u ukazatelů základních živin ukazující jednak na fekální kontaminaci, tak i znečištění z hnojiv a čistících prostředků. Neuspokojivé jsou i výsledky ukazatelů kyslíkového režimu. Výskyt vyšších koncentrací těžkých kovů nebyl registrován.
Nejlepší výsledky z pohledu míry rozborů překračujících mezní hodnotu V. třídy jakosti byly zjištěny v oblasti povodí Berounky a Moravy, nejhorší v povodí Odry a Dyje. Nejméně uspokojivé výsledky zaznamenal ukazatel celkový fosfor (Pc) – překročení hodnoty u 47,7 % vzorků, největší podíl v oblasti povodí Odry. Vyšší hodnoty byly sledovány u parametru amoniakální dusík (N-NH4+; 29,3%). Ve velké míře se potvrdilo bakteriální znečištění (termotolerantní koliformní bakterie 26 %; enterokoka 31 %). Ukazatele chloridy, sírany, rozpuštěné látky sušené při 105 °C, PCB, PAU a všechny sledované těžké kovy splňují požadavky (nepřekračují povolenou 10 % odchylku).
3.2.2 Monitoring jakosti vody na malých vodních nádržích (MVN)
V průběhu roku 2007 byla sledována jakost vody na 77 MVN. Z porovnání hodnot za rok 2006 a 2007 vyplývá mírné zlepšení jakosti vody ve sledovaných MVN.
Z výsledků vyplývá zřejmá vysoká míra zásobení vod základními živinami. Nejméně uspokojivé výsledky byly zjištěny v ukazateli chlorofyl a (CHL a), u kterého bylo dosaženo V. třídy jakosti v 17,7 % vzorků. Tento jev je následek nadbytečného množství živin - dusíku a fosforu ve vodách. Z ukazatelů kyslíkového režimu bylo zaznamenáno překročení mezní hodnoty V. třídy ve větší míře v parametrech biochemická a chemická spotřeba kyslíku. Výskyt vyšších koncentrací těžkých kovů nebyl registrován.
Nejlepších výsledků bylo dosaženo v oblastech povodí Vltavy a Moravy. Nejhorších výsledků bylo dosaženo v oblastech povodí Horního a středního Labe, Berounky a Dyje. Hodnoty celkového fosforu překročily stanovenou mezní hodnotu v 24,6 % rozborů. Nejvyšší koncentrace byla zaznamenána v oblasti povodí Berounky. Hromadění uvedených prvků ve vodě způsobuje zvýšenou produkci fytoplanktonu a dochází k dalšímu znečištění vod organickými látkami a zhoršení výsledků ukazatelů kyslíkového režimu.
V ukazateli rtuť byly zaregistrovány zvýšené hodnoty v oblasti povodí Horního a středního Labe. Podmínky splňují parametry chloridy, rozpuštěný kyslík, rozpuštěné látky sušené při 105 °C, sírany a ostatní těžké kovy.4
3.2.3 Monitoring dusičnanů
Monitoring zahrnuje hlavní profily umístěné ve zranitelných i nezranitelných oblastech s důrazem na vodní útvary s vyšším podílem zemědělské půdy. Vedlejší profily jsou lokalizovány především ve zranitelných oblastech. Průzkumné profily slouží v kombinaci s předchozími dvěma typy profilů především ke zjišťování původců znečištění. Monitoring dusičnanů má za cíl prověřit obsahy, zdroje a příčiny znečišťování vod těmito látkami.
Z výsledků vyplývá, že se hodnoty vybraných ukazatelů pohybovaly převážně v rozmezí I.-III. třídy jakosti. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u ukazatele amoniakální dusík, u kterého spadá do I. Třídy jakosti 77,3 % hodnot. Nejhorší výsledky vykázal celkový fosfor.
3.2.4 Monitoring ekologického stavu drobných vodních toků (DVT)
Je sledováno společenstvo makrozoobentosu v celé ČR. V roce 2006 byl přidán monitoring fytobentosu a plůdkového společenstva ryb. Odběry makrozoobentosu a fytobentosu se provádí 2x ročně (jaro, podzim), plůdkového společenstva ryb pouze na podzim (září). Nejdůležitějším ukazatelem hodnocení je považován index nabývající číselné hodnoty od nuly do jedné, který vyjadřuje srovnání aktuálního stavu společenstva se společenstvem referenčním, které by se na lokalitě vyvinulo bez negativního antropogenního ovlivnění.
Optimální hodnota tohoto indexu je 1, kdy aktuální stav odpovídá referenčnímu a lokalita není negativně ovlivněna. Způsob stanovení tohoto indexu a způsob hodnocení ekologického stavu vod trvá však již několik let a nebyl dosud ukončen. Standardním ukazatelem jakosti vody je v našich podmínkách index saprobity Si, jehož aktuálně stanovenou hodnotu lze prostřednictvím ČSN 75 7221 zařadit do I.-V. třídy jakosti.
Nejhorší situace byla zaznamenána v povodí Horního a středního Labe a v povodí Ohře a Dolního Labe (III. a vyšší třída jakosti přes 60 % rozborů) Nejlepší jakost vody byla v povodí Dolní Vltavy (II. třída jakosti = 94 % rozborů). V porovnání s rokem 2006 došlo k mírnému zlepšení situace (nárůstu profilů v I. a II. třídě jakosti z 51,8 % na 56,5 %).5
3.3. Oblast povodí Labe – prezentace činnosti ZVHS
Starobucký potok, okres Trutnov - prevence před povodněmi, realizace 2000 – 2003. Bylo vybudováno odlehčovací koryto (délka 2,1 km) a ochranné hrázky (délka 2,1 km). Zvýšené průtoky vody budou převáděny odlehčovacím korytem mimo zastavěnou část obce na plochu stávajícího mokřadu. Celkový náklad investice byl 12,6 mil. Kč.
Rekonstrukce Anenského potoka, okres Chrudim - realizace stavby 2006 – 2007. Rekonstrukce opevnění koryta a zkapacitnění vodního toku ve třech úsecích o celkové délce 515 m. Celkový náklad investice byl 10,8 mil. Kč.
Revitalizace toku Olšovka, okres Hradec Králové - realizace 2002. Komplexní revitalizace toku v délce více jak 2 km. Rozvolnění trasy toku, doplněné vloženými dřevěnými prahy. Na technickou část navázala část biologická (výsadba dřevin).
4. ZÁVĚR
Zemědělská vodohospodářská správa je jednou z nejvýznamnějších organizací vodního hospodářství v České republice. Semestrální práce potvrdila předpoklad, že její činnost je zásadní nejen pro obyvatele ČR, ale i pro různé druhy biologických společenstev žijících a rostoucích v hydrologickém systému drobných vodních toků i malých vodních nádrží, jejichž správu ZVHS zajišťuje.
Do klasifikace drobných vodních toků spadá 80 % veškerých vodních toků ČR (celkem 76 tisíc km, drobné vodní toky = 60 tisíc km) a ZVHS jich spravuje více než 35 tisíc km, což je neskutečně velké množství. Podle mého názoru je v rámci svých možností a omezeného rozpočtu spravuje velmi dobře. Téměř každoročně se musí vypořádávat s následky menších i větších škod způsobených povodněmi. Musí činit důležitá rozhodnutí, která lokalita je nejvíce zranitelná a na kterou individuální akci či opatření má investovat finanční prostředky. Při své činnosti musí udržovat dobré vztahy s jednotlivými úřady, institucemi a skloubit své potřeby s požadavky na ochranu přírody.
Zároveň díky její činnosti máme informace o kontaminaci či znečištění jednotlivých potoků, rybníků a jiných vodních objektů, což je velmi důležitá informace nutná pro naše zdraví. ZVHS používá nejmodernější technologie a informace z monitoringu jsou snadno dostupné z internetových stránek. Pro potřeby jednotlivých živočišných a rostlinných společenstev drobných vodních toků se snaží dělat maximum, a to především v Programu revitalizace říčních systému a Programu péče o krajinu. Na závěr bych dodal, že Zemědělská vodohospodářská správa rozhodně naplňuje svůj účel, její existence má nepopiratelný smysl a její prospěšná činnost by neměla být v budoucnosti limitována ani ukončena.
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Internet
Portál eAGRI – resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: <http://eagri.cz/public/eagri/>
Vítejte na Zemi… [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: <http://vitejtenazemi.cenia.cz/index.html>
Vodohospodářský informační portál [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: <http://www.voda.gov.cz/portal/cz/>
Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit 2010-04-11]. Dostupný z WWW:
<http://www.wikipedia.org/>
Zemědělská vodohospodářská správa [online]. [cit. 2010-04-09]. Dostupný z WWW: <http://www.zvhs.cz/>
Materiál Zemědělské vodohospodářské správy
Výroční zpráva ZVHS za rok 2006
Výroční zpráva ZVHS za rok 2007
1. ÚVOD
Vodní toky jsou v České republice rozděleny na významné toky a drobné vodní toky. Rozhodujícími správci významných vodních toků jsou státní podniky Povodí (Labe, Vltavy, Moravy, Ohře, Odry) a správci drobných vodních toků především Zemědělská vodohospodářská správa (toky v zemědělské krajině) a státní podnik Lesy ČR (toky v lesích). Tyto organizace zajišťují správu zhruba 94 % vodních toků v České republice, na správě ostatních 6 % vodních toků se podílejí Ministerstvo obrany, Správa národních parků, městské úřady a ostatní fyzické a právnické osoby. Správcům vodních toků ukládá zákon (především tzv. vodní zákon - č.254/2001 Sb., o vodách), jak má o něj pečovat. Konkrétní výčet významných vodních toků je uveden ve vyhlášce č. 470/2001 Sb.
Zemědělská vodohospodářská správa (zkráceně ZVHS) je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem zemědělství ČR v roce 2001. Její činnost navazuje na činnost Státní meliorační správy, která působila v oboru vodního hospodářství více než 30 let.
Z jednotlivých správců vodních toků spravuje ZVHS jejich největší podíl, a to konkrétně 36 tisíc km (s.p. Povodí – 15,5 tisíc km, Lesy ČR – 20 tisíc km) a je proto velmi významnou organizací vodního hospodářství v ČR. Dále ZVHS spravuje odvodňovací zařízení v délce více než 12 tisíc km a 518 malých vodních nádrží.
ZVHS má přibližně 400 zaměstnanců a působí po celé ČR. ZVHS se rozděluje do jednotlivých Oblastí povodí (Labe, Vltava, Morava a Dyje, Ohře, Odra), které zajišťují spravovaný majetek a realizují akce a opatření (výstavby, revitalizace, ochrana před povodněmi, monitoring jakosti vody) v jednotlivých lokalitách. ZVHS se podílí na obnově přirozeného charakteru drobných vodních toků a zabraňuje možnosti kontaminace prostředí těžkými kovy a některými specifickými organickými látkami.
2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
V této části semestrální práce bych podrobněji charakterizoval jednotlivé činnosti a organizační strukturu Zemědělské vodohospodářské správy.
2.1 Předmět činnosti
ZVHS je správcem drobných vodních toků v délce více než 36 tisíc km, odvodňovacích zařízení v délce více než 12 tisíc km a mimo jiné i 518 vodních nádrží. Tyto vodní toky protékají zejména zemědělsky využívanou krajinou, ale i zastavěnými částmi obcí.
ZVHS provádí údržbové práce na vodních tocích a dílech (oprava koryt vodních toků, těžba usazených nánosů, odstraňování dřevin a jiných překážek v toku, sečení břehů atd.). Jednotlivá pracoviště provádí pravidelné i mimořádné (po intenzivních srážkách, atd.) prohlídky spravovaných oblastí na jejichž základě je rozhodnuto o rozsahu těchto zásahů. ZVHS se potýká s odstraňováním povodňových škod na spravovaných tocích a dílech. Tyto jevy způsobují každoročně škody na majetku občanů i státu, ZVHS se proto v poslední době zaměřuje na řešení komplexních protipovodňových opatření. ZVHS musí své záměry a potřeby skloubit s požadavky uplatňované orgány ochrany přírody.
ZVHS v rámci investiční výstavby realizuje významné stavby (úpravy vodních toků, budování nových nádrží, obnova starých nádrží, protipovodňová opatření, atd.). ZVHS se významně podílí i na monitoringu životního prostředí. Zabývá se sledováním chemického a ekologického stavu vodních toků a nádrží i sledováním vodnosti. Výsledky jsou uveřejňovány v souhrnných zprávách ministerstva zemědělství ČR (MZe) i ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) a prostřednictvím Internetu. ZVHS se účastní tvorby koncepcí nápravy hydrologického režimu a obnovy ekologické stability území. Spolupracuje při tvorbě řady studií a projektů, včetně hodnocení aktuálního stavu vegetace.1
1 Zdroj: Zemědělská vodohospodářská správa [online]. [cit. 2010-04-09]. Dostupný z WWW: <http://www.zvhs.cz/?stranka=Prehled-cinnosti-ZVHS&id=9&uid=5265144274bc1aacf3502b&t=1270983675>
ZVHS jako realizátor se specializací na problematiku hydrografické sítě drobných vodních toků vstupuje do jednotlivých krajinotvorných programů ministerstva životního prostředí, zejména do Programu revitalizace říčních systémů a Programu péče o krajinu.
V rámci těchto programů se realizují tyto činnosti:
• obnova zaniklých vodních ploch a vytváření nových vodních ploch;
• realizace menších vodních ploch (tůní, mokřadů) zejména pro obojživelníky;
• revitalizační úpravy koryt vodních toků;
• obnova břehových a doprovodných porostů;
• výstavba tzv. poldrů sloužících k zachycení přívalových vod.
ZVHS se realizuje také při ochraně před povodněmi. Po povodňové katastrofě v roce 1997 byl v rámci MZe ČR formulován program 229 060 „Prevence před povodněmi“. Jedná se o program výstavby technických opatření na ochranu před povodněmi. V roce 2007 byl program 229 060 ukončen. Celkem bylo realizováno 109 akcí v celkové hodnotě 618 mil Kč. V roce 2007 bylo zahájeno financování II. etapy programu Prevence před povodněmi na roky 2007 – 2012 (Program 129 120).
V působnosti ZVHS jsou využívány tyto podprogramy:
• „Výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází“
Výstavba nebo rekonstrukce stávajících objektů, případně související úpravy toků.
• „Zvyšování průtočné kapacity vodních toků“
Zachycení a bezpečného odvedení velkých povodňových průtoků.
• „Studie odtokových poměrů a protipovodňových opatření“
Na základě modelování povodňové vlny je zmapován potencionální rozsah povodňové záplavy a jsou vyhodnocena rizika škod. V rámci těchto studií je navržena řada opatření jak charakteru technického (výstavba poldrů, nádrží, hrází), tak i revitalizačního (vodní nádrže, mokřady, tůňky).
ZVHS plánuje, připravuje a realizuje opatření a akce financovaných v rámci příslušných programů a výdajů státního rozpočtu. Spolupracuje s příslušnými pozemkovými úřady a Pozemkovým fondem ČR při návrzích komplexních pozemkových úprav. Spolupracuje s Ministerstvem zemědělství ČR při vytváření technických norem, směrnic a doporučení v oboru vodního hospodářství a meliorací a zpracovává každoroční zprávu o své činnosti.
2.2 Organizační struktura
Organizační strukturu ZVHS tvoří Ústředí ZVHS a Oblasti povodí ZVHS.
Ústředí ZVHS vykonává řídící, organizační, koncepční a kontrolní funkci organizace.
Generální ředitel je vedoucí organizační složky státu, je jmenován a odvoláván ministrem zemědělství České republiky. Kancelář generálního ředitele je v Českých Budějovicích, technický úsek je umístěn v Praze a úsek pro informatiku je umístěn v Brně.
Vedoucí osoby:
• Generální ředitel - JUDr. Josef Šíma
• Technický ředitel - Ing. Milan Rybka
• Ředitel úseku pro informatiku a systémy řízení - Ing. Josef Hvízdal
Oblasti povodí ZVHS zabezpečují řídící, koordinační, organizační, správní a ekonomické činnosti ZVHS na jimi spravovaném území. ZVHS je rozdělena do 5 oblastí povodí, a to:
• Oblast povodí Labe (oblast Horního a středního Labe, sídlo: Hradec Králové);
• Oblast povodí Vltavy (oblast povodí Vltavy a Berounky, sídlo: České Budějovice);
• Oblast povodí Ohře (oblast povodí Ohře a Dolního Labe, sídlo: Ústí nad Labem);
• Oblast povodí Odry (oblast povodí Odry, sídlo: Ostrava);
• Oblast povodí Moravy a Dyje (oblast povodí Moravy a Dyje, sídlo: Brno).
3. PRAKTICKÁ ČÁST
V této části semestrální práce bych podrobněji charakterizoval spravovaný majetek, příjmy a výdaje a specifické činnosti (monitoring, projekty) ZVHS.
3.1 Základní informace
ZVHS jako organizační složka státu se zabývá správou drobných vodních toků a malých vodních nádrží. Vede evidenci majetku, která zahrnuje informace týkající se druhu stavby, technických jednotek a finanční hodnoty. Dále evidence obsahuje informace o drobných vodních tocích ve správě ZVHS a pozemcích zapsaných v katastru nemovitostí na ZVHS. ZVHS hospodaří s dlouhodobým majetkem v celkové hodnotě 14 mld. Kč. Rozhodující podíl majetku představují stavby související s úpravami drobných vodních toků, nádrže a stavby hlavních odvodňovacích zařízení. ZVHS tento majetek neodepisuje.
ZVHS poskytuje údaje do centrální evidence vodních toků (CEVT), evidence jakosti povrchových vod v profilech ZVHS, evidence malých vodních nádrží ve správě ZVHS (CEVN). Od roku 2007 poskytuje nově ZVHS údaje do evidence vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků. ZVHS jako jediná organizace spravuje jedinečné informace o melioračních stavbách pro téměř celé území ČR.2
Příjmy ZVHS tvoří příjmy za odběry povrchové vody, příjmy za pronájem vodních nádrží, nájemné z nebytových prostor, příjmy z prodeje dřeva, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, příjmy z prodeje pozemků, příjmy z prodeje ostatního dlouhodobého majetku a jiné příjmy (dotace, atd.). V roce 2007 činily celkové příjmy 11 mil. Kč.
Výdaje ZVHS se rozdělují na výdaje běžné a výdaje kapitálové. Běžné výdaje tvoří platy zaměstnanců a výdaje na údržbu a provoz vodních toků a hlavních odvodňovacích zařízení. Kapitálové výdaje tvoří výdaje na jednotlivé programy. V roce 2007 byly celkové výdaje 652 mil. Kč, z toho běžné výdaje činily 515 mil. Kč a kapitálové 137 mil. Kč.
3.2 Monitoring ZVHS
Monitoring ZVHS se zabývá sledováním vybraných proměnných prostředí ve spravovaných ekosystémech podle aktuálních potřeb organizace a zřizovatele. V této činnosti aktivně spolupracuje s ostatními správci vodních toků, výzkumnými ústavy i vědeckými institucemi. Přístup ke statisticky zpracovaným výsledkům zajišťuje ZVHS prostřednictvím internetových stránek (www.zvhs.cz). Data monitoringu jsou zveřejňována i na vodohospodářském portálu informačního systému veřejné správy ISVS - VODA (www.voda.gov.cz/portal/).
Monitoring jakosti povrchových vod a sedimentů se orientuje na sledování:
• základních fyzikálních a chemických ukazatelů drobných vodních toků (DVT) a malých vodních nádrží (MVN) ve správě ZVHS. Výsledky umožňují včasnou identifikaci drobných komunálních a zemědělských zdrojů znečištění.
• cizorodých látek v povrchových vodách DVT a MVN ve správě ZVHS. Výsledky ukazují na možnost kontaminace prostředí těžkými kovy a některými specifickými organickými látkami.
• dusičnanů v povrchových vodách DVT. Výsledky slouží zejména pro vymezování a revize zranitelných oblastí, ke kontrole a vynucování dodržování jednotlivých opatření akčních programů uvnitř zranitelných oblastí.
• ekologického stavu vodních ekosystémů DVT. Výsledky jsou využívány pro komplexní hodnocení vodních útvarů, zpracování plánů oblastí povodí a k posouzení nápravných opatření z nich vyplývajících.
ZVHS v roce 2007 monitorovala celkem 318 profilů na DVT a 77 profilů na MVN. Vzorky z DVT byly odebírány v měsíční frekvenci po celý rok (tj. 12x ročně), z MVN pouze ve vegetačním období (duben až září) s měsíční frekvencí sledování (tj. 6x ročně). Ve vzorcích vody bylo laboratorně stanovováno celkem 41 ukazatelů.3
3.2.1 Monitoring jakosti vody na drobných vodních tocích (DVT)
V rámci monitoringu DVT byla kvalita povrchové vody sledována v roce 2007 na 318 profilech. Lze konstatovat, že na DVT dochází všeobecně ke zvýšení kvality jakosti vod.
Z výsledků vyplývá, že sledované toky jsou i nadále zasaženy znečištěním pocházejícím z komunálních a zemědělských zdrojů. Značnou mikrobiální kontaminaci potvrzuje vysoké procento rozborů ukazatele enterokoky (ENT 15,8 %). Zvýšené hodnoty byly zaznamenány i u ukazatelů základních živin ukazující jednak na fekální kontaminaci, tak i znečištění z hnojiv a čistících prostředků. Neuspokojivé jsou i výsledky ukazatelů kyslíkového režimu. Výskyt vyšších koncentrací těžkých kovů nebyl registrován.
Nejlepší výsledky z pohledu míry rozborů překračujících mezní hodnotu V. třídy jakosti byly zjištěny v oblasti povodí Berounky a Moravy, nejhorší v povodí Odry a Dyje. Nejméně uspokojivé výsledky zaznamenal ukazatel celkový fosfor (Pc) – překročení hodnoty u 47,7 % vzorků, největší podíl v oblasti povodí Odry. Vyšší hodnoty byly sledovány u parametru amoniakální dusík (N-NH4+; 29,3%). Ve velké míře se potvrdilo bakteriální znečištění (termotolerantní koliformní bakterie 26 %; enterokoka 31 %). Ukazatele chloridy, sírany, rozpuštěné látky sušené při 105 °C, PCB, PAU a všechny sledované těžké kovy splňují požadavky (nepřekračují povolenou 10 % odchylku).
3.2.2 Monitoring jakosti vody na malých vodních nádržích (MVN)
V průběhu roku 2007 byla sledována jakost vody na 77 MVN. Z porovnání hodnot za rok 2006 a 2007 vyplývá mírné zlepšení jakosti vody ve sledovaných MVN.
Z výsledků vyplývá zřejmá vysoká míra zásobení vod základními živinami. Nejméně uspokojivé výsledky byly zjištěny v ukazateli chlorofyl a (CHL a), u kterého bylo dosaženo V. třídy jakosti v 17,7 % vzorků. Tento jev je následek nadbytečného množství živin - dusíku a fosforu ve vodách. Z ukazatelů kyslíkového režimu bylo zaznamenáno překročení mezní hodnoty V. třídy ve větší míře v parametrech biochemická a chemická spotřeba kyslíku. Výskyt vyšších koncentrací těžkých kovů nebyl registrován.
Nejlepších výsledků bylo dosaženo v oblastech povodí Vltavy a Moravy. Nejhorších výsledků bylo dosaženo v oblastech povodí Horního a středního Labe, Berounky a Dyje. Hodnoty celkového fosforu překročily stanovenou mezní hodnotu v 24,6 % rozborů. Nejvyšší koncentrace byla zaznamenána v oblasti povodí Berounky. Hromadění uvedených prvků ve vodě způsobuje zvýšenou produkci fytoplanktonu a dochází k dalšímu znečištění vod organickými látkami a zhoršení výsledků ukazatelů kyslíkového režimu.
V ukazateli rtuť byly zaregistrovány zvýšené hodnoty v oblasti povodí Horního a středního Labe. Podmínky splňují parametry chloridy, rozpuštěný kyslík, rozpuštěné látky sušené při 105 °C, sírany a ostatní těžké kovy.4
3.2.3 Monitoring dusičnanů
Monitoring zahrnuje hlavní profily umístěné ve zranitelných i nezranitelných oblastech s důrazem na vodní útvary s vyšším podílem zemědělské půdy. Vedlejší profily jsou lokalizovány především ve zranitelných oblastech. Průzkumné profily slouží v kombinaci s předchozími dvěma typy profilů především ke zjišťování původců znečištění. Monitoring dusičnanů má za cíl prověřit obsahy, zdroje a příčiny znečišťování vod těmito látkami.
Z výsledků vyplývá, že se hodnoty vybraných ukazatelů pohybovaly převážně v rozmezí I.-III. třídy jakosti. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u ukazatele amoniakální dusík, u kterého spadá do I. Třídy jakosti 77,3 % hodnot. Nejhorší výsledky vykázal celkový fosfor.
3.2.4 Monitoring ekologického stavu drobných vodních toků (DVT)
Je sledováno společenstvo makrozoobentosu v celé ČR. V roce 2006 byl přidán monitoring fytobentosu a plůdkového společenstva ryb. Odběry makrozoobentosu a fytobentosu se provádí 2x ročně (jaro, podzim), plůdkového společenstva ryb pouze na podzim (září). Nejdůležitějším ukazatelem hodnocení je považován index nabývající číselné hodnoty od nuly do jedné, který vyjadřuje srovnání aktuálního stavu společenstva se společenstvem referenčním, které by se na lokalitě vyvinulo bez negativního antropogenního ovlivnění.
Optimální hodnota tohoto indexu je 1, kdy aktuální stav odpovídá referenčnímu a lokalita není negativně ovlivněna. Způsob stanovení tohoto indexu a způsob hodnocení ekologického stavu vod trvá však již několik let a nebyl dosud ukončen. Standardním ukazatelem jakosti vody je v našich podmínkách index saprobity Si, jehož aktuálně stanovenou hodnotu lze prostřednictvím ČSN 75 7221 zařadit do I.-V. třídy jakosti.
Nejhorší situace byla zaznamenána v povodí Horního a středního Labe a v povodí Ohře a Dolního Labe (III. a vyšší třída jakosti přes 60 % rozborů) Nejlepší jakost vody byla v povodí Dolní Vltavy (II. třída jakosti = 94 % rozborů). V porovnání s rokem 2006 došlo k mírnému zlepšení situace (nárůstu profilů v I. a II. třídě jakosti z 51,8 % na 56,5 %).5
3.3. Oblast povodí Labe – prezentace činnosti ZVHS
Starobucký potok, okres Trutnov - prevence před povodněmi, realizace 2000 – 2003. Bylo vybudováno odlehčovací koryto (délka 2,1 km) a ochranné hrázky (délka 2,1 km). Zvýšené průtoky vody budou převáděny odlehčovacím korytem mimo zastavěnou část obce na plochu stávajícího mokřadu. Celkový náklad investice byl 12,6 mil. Kč.
Rekonstrukce Anenského potoka, okres Chrudim - realizace stavby 2006 – 2007. Rekonstrukce opevnění koryta a zkapacitnění vodního toku ve třech úsecích o celkové délce 515 m. Celkový náklad investice byl 10,8 mil. Kč.
Revitalizace toku Olšovka, okres Hradec Králové - realizace 2002. Komplexní revitalizace toku v délce více jak 2 km. Rozvolnění trasy toku, doplněné vloženými dřevěnými prahy. Na technickou část navázala část biologická (výsadba dřevin).
4. ZÁVĚR
Zemědělská vodohospodářská správa je jednou z nejvýznamnějších organizací vodního hospodářství v České republice. Semestrální práce potvrdila předpoklad, že její činnost je zásadní nejen pro obyvatele ČR, ale i pro různé druhy biologických společenstev žijících a rostoucích v hydrologickém systému drobných vodních toků i malých vodních nádrží, jejichž správu ZVHS zajišťuje.
Do klasifikace drobných vodních toků spadá 80 % veškerých vodních toků ČR (celkem 76 tisíc km, drobné vodní toky = 60 tisíc km) a ZVHS jich spravuje více než 35 tisíc km, což je neskutečně velké množství. Podle mého názoru je v rámci svých možností a omezeného rozpočtu spravuje velmi dobře. Téměř každoročně se musí vypořádávat s následky menších i větších škod způsobených povodněmi. Musí činit důležitá rozhodnutí, která lokalita je nejvíce zranitelná a na kterou individuální akci či opatření má investovat finanční prostředky. Při své činnosti musí udržovat dobré vztahy s jednotlivými úřady, institucemi a skloubit své potřeby s požadavky na ochranu přírody.
Zároveň díky její činnosti máme informace o kontaminaci či znečištění jednotlivých potoků, rybníků a jiných vodních objektů, což je velmi důležitá informace nutná pro naše zdraví. ZVHS používá nejmodernější technologie a informace z monitoringu jsou snadno dostupné z internetových stránek. Pro potřeby jednotlivých živočišných a rostlinných společenstev drobných vodních toků se snaží dělat maximum, a to především v Programu revitalizace říčních systému a Programu péče o krajinu. Na závěr bych dodal, že Zemědělská vodohospodářská správa rozhodně naplňuje svůj účel, její existence má nepopiratelný smysl a její prospěšná činnost by neměla být v budoucnosti limitována ani ukončena.
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Internet
Portál eAGRI – resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: <http://eagri.cz/public/eagri/>
Vítejte na Zemi… [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: <http://vitejtenazemi.cenia.cz/index.html>
Vodohospodářský informační portál [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: <http://www.voda.gov.cz/portal/cz/>
Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit 2010-04-11]. Dostupný z WWW:
<http://www.wikipedia.org/>
Zemědělská vodohospodářská správa [online]. [cit. 2010-04-09]. Dostupný z WWW: <http://www.zvhs.cz/>
Materiál Zemědělské vodohospodářské správy
Výroční zpráva ZVHS za rok 2006
Výroční zpráva ZVHS za rok 2007
Modifié le: lundi 27 janvier 2014, 11:57