Ministerstvo životního prostředí
Požiadavky na absolvovanie
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
1. VZNIK MINISTERSTVA
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí.
MŽP je ústředním orgánem státní správy pro:
- ochranu přirozené akumulace vod
- ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod
- ochranu ovzduší
- ochranu přírody a krajiny
- ochranu zemědělského půdního fondu
- výkon státní geologické služby
- ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod
- geologické práce a ekologický dohled nad těžbou
- odpadové hospodářství
- posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu
- myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích
- státní ekologickou politiku.
K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky Ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky.
2. ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy a orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. Jeho kompetence, postavení a působnost vyplývají ze zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon).
Cílem působení ministerstva je maximální ochrana životního prostředí v souladu s udržitelným rozvojem společnosti a součástí jeho poslání je být příkladem environmentálně šetrného chování pro všechny subjekty – organizace i jednotlivce.
Za samozřejmost považuje Ministerstvo životního prostředí dodržování veškerých požadavků platné legislativy a dalších požadavků a závazků na ochranu životního prostředí, které se vztahují k jeho činnosti.
Pro naplnění svého poslání vyhlašuje ministerstvo nad rámec uvedených požadavků tuto environmentální politiku a zavazuje se:
- Zavést systém environmentálního řízení a auditu (EMAS) podle nařízení (ES) č. 761/2001 jako nástroj pro trvalé zlepšování vlivu činnosti ministerstva na životní prostředí (environmentálního profilu); sledovat a postupovat v souladu s nejnovějšími trendy v oblasti environmentálního řízení (zejména v Evropské unii).
- Klást důraz na prevenci znečišťování životního prostředí, a tak minimalizovat dopady svých činností na životní prostředí, zdraví občanů i pracovní prostředí zaměstnanců.
- Využíváním energeticky a surovinově šetrnějších postupů a technologií, minimalizací vzniku odpadu a co nejvyšší mírou recyklace vzniklého odpadu přispívat ke snižování spotřeby energií, vody a dalších surovin a tím k šetření přírodních zdrojů.
- Využívat při svém provozu v co největší míře obnovitelné zdroje a environmentálně šetrné materiály a produkty.
- Klást důraz na environmentálně šetrný způsob dopravy na ministerstvu, včetně využívání automobilů s nízkými emisemi CO2 či na alternativní pohon a podpory alternativních druhů dopravy (např. hromadná doprava, cyklistika).
- V rámci systému EMAS pravidelně prověřovat a vyhodnocovat svůj environmentální profil, stanovovat si cíle a cílové hodnoty a realizovat konkrétní environmentální opatření.
- Průběžně vzdělávat a motivovat zaměstnance k ochraně životního prostředí, a to jak při výkonu pracovních činností, tak v jejich mimopracovním životě.
- Při své rozhodovací činnosti a dalších správních činnostech vycházet z principů ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.
- Přenášet principy trvalého zlepšování a odpovědného přístupu k životnímu prostředí na další organizace resortu životního prostředí, orgány veřejné správy, spolupracující subjekty i širokou veřejnost.
- Pravidelně, otevřeně a nezkresleně informovat své zaměstnance, všechny zainteresované strany i širokou veřejnost o naplňování této environmentální politiky.
3. VEDENÍ MINISTERSTVA (K 16. 5. 2010)
Ministryně
Rut Bízková
Náměstkyně ministerstva, ředitelka sekce zahraničních vztahů Veronika Hunt Šafránková, MBA
Náměstek ministerstva, ředitel sekce ekonomiky a polityky životního prostředí
Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D.
Náměstek ministra, ředitel sekce technické ochrany životního prostředí
Ing. Karel Bláha, CSc.
Náměstek ministra, ředitel sekce legislativy a státní správy
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Náměstek ministra, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny
Ing. Tomáš Rothröckl
4. ORGANIZACE ZŘÍZENÉ MINISTERSTVEM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
4.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)
AOPK ČR se sídlem v Praze je organizační složka státu, zřízená Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území České republiky.
AOPK ČR je oprávněna podle rozhodnutí ministra spravedlnosti provádět znalecké posudky pro obory ekonomika a ochrana přírody
4.2. Cenia- česká informační agentura životního prostředí
Hlavním úkolem agentury CENIA je poskytování informací z oblasti životního prostředí tak, aby pro všechny občany České republiky byl zajištěn přístup k nim v souladu se zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.
4.3. Česká geologická služba
Česká geologická služba je pověřena Ministerstvem životního prostředí podle §17 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, výkonem státní geologické služby na území České republiky. Je jedinou institucí, jejímž posláním je soustavný výzkum geologické stavby v rozsahu celého území ČR – orientovaný základní výzkum, aplikovaný geologický výzkum a tvorba základních geologických, odvozených a účelových map území České republiky. Základním nástrojem tohoto výzkumu je geologické mapování, které je prováděno metodikou zahrnující všechny dostupné moderní metody širokého spektra geologických věd.
4.4. Česká geografická služby- Geofond
Jejím účelem je výkon státní geologické služby na území České republiky, kterým byla pověřena Ministerstvem životního prostředí podle § 17 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění.
4.5. Česká inspekce životního prostředí
ČIŽP je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí byla zřízena v roce 1991 zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ostatní složky se k ní připojily následně v průběhu let 1991 - 1992. ČIŽP je samostatnou organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem životního prostředí ČR.
4.6. Český hydrometeorologický ústav
Základním účelem příspěvkové organizace ČHMÚ je vykonávat funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu.
4.7. Správa jeskyní ČR
Správa jeskyní České republiky byla zřízena 1.dubna 2006 jako státní příspěvková organizace, jejíž součástí se stalo 14 správ jeskyní i odborné oddělení péče o jeskyně. Účelem vzniku SJ ČR je zajišťování ochrany, péče a provozu zpřístupněných jeskyní České republiky a s nimi bezprostředně souvisejících podzemních prostor a zpřístupňování, ochrana a péče o podzemní prostory, pokud v nich budou prováděny činnosti na základě rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany přírody, nebo budou využívány k účelům podléhajícím dozoru státní báňské správy.
4.8. Správa Krkonošského národního parku
Vláda ČR zřídila Krkonošský národní park svým nařízením č. 165/1991 Sb. Podle tohoto nařízení je posláním Krkonošského národního parku "uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí".
4.9. Správa NP a CHKO Šumava
Hlavní náplní činnosti správy je výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství v rozsahu daném zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Správa NP a CHKO Šumava také spravuje státní majetek, především zajišťuje péči o lesní pozemky a porosty, některá nelesní území a drobné vodní toky v NP Šumava.
4.10. Správa NP a CHKO České Švýcarsko
Posláním národního parku je uchování a zlepšení přírodního prostředí, ochrana jedinečných geomorfologických hodnot, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zachování typického vzhledu krajiny.
4.11. Správa NP Podyjí
Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice nezhoršující přírodní prostředí.
4.12. Státní fond životního prostředí ČR
Státní fond životního prostředí České republiky je specificky zaměřenou institucí, která je významným finančním zdrojem při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí. Fond byl zřízen a jeho činnost je legislativně upravena zákonem č. 388/1991 Sb. Příjmy Fondu jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí a s tím spojených splátek poskytnutých půjček a jejich úroků. O použití finančních prostředků z Fondu rozhoduje ze zákona ministr životního prostředí na základě doporučení poradního orgánu.
4.13. VÚKOZ Silva Taroucy
VÚKOZ Silva Taroucy vyjadřuje moderní pojetí mezioborového významu a působení zahradnického oboru v systému ochrany a tvorby životního prostředí. Od 1.ledna 2007 je ústav transformován na veřejnou výzkumnou instituci.
4.14. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M.
Účel, ke kterému je VÚV T.G.M., v.v.i., zřízen, vyplývá ze zřizovací listiny
- výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik, hospodaření s odpady a obaly,
- odborná podpora ochrany vod, protipovodňové prevence a hospodaření s odpady a obaly, založená na uvedeném výzkumu.
5. ZAHRANIČNÍ VZTAHY
5.1. Česká republika a Evropská unie
V oblasti životního prostředí existuje podle primárního práva EU po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nadále sdílená pravomoc Unie a členských států. V praxi to znamená, že od našeho vstupu do Evropské unie 1. května 2004 vzniká většina české legislativy v oblasti životního prostředí transpozicí komunitárního práva EU. Tato skutečnost reflektuje nejen přeshraniční charakter ochrany životního prostředí, ale i potřebu sjednotit environmentální standardy v podmínkách jednotného trhu Unie.
Sdílená pravomoc znamená, že ČR samozřejmě může přijímat i svou vlastní legislativu, ale ta nesmí být v rozporu s komunitárním právem EU. Konkrétní podobu jednotlivých nařízení a směrnic má Česká republika šanci ovlivnit jako člen Rady Evropské unie a zároveň prostřednictvím svých europoslanců.
5.2 Mezinárodní úmluvy
Česká republika je nejen aktivním členem řady mezinárodních organizací, které mají environmentální segment, ale je také smluvní stranou několika desítek důležitých mnohostranných environmentálních smluv. Smlouvy, sjednávané velmi často v rámci mezinárodních organizací, jsou konkrétním projevem odpovědnosti států za stav a vývoj životního prostředí na globální, regionální a subregionální úrovni. Státy se ratifikací smluv závazně přihlašují k naplnění jejich cílů.
Česká republika svou angažovaností v mnohostranných mezinárodních smlouvách přispívá k řešení stávajících problémů environmentální dimenze udržitelného rozvoje v souladu s Rozvojovými cíli tisíciletí, Implementačním plánem Světového summitu o udržitelném rozvoji a příslušnými dokumenty EU a OECD.
Česká republika je na mezinárodní úrovni aktivní v rámci smluv zaměřených na:
a) změnu klimatu (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Kjótský protokol)
b) ochranu přírody a krajiny (Evropská úmluva o krajině, Karpatská úmluva, Ramsarská úmluva o mokřadech, Smlouva o Antarktidě Česká antarktická stanice, Úmluva o biologické rozmanitosti, Úmluva o boji proti desertifikaci)
c) ochranu druhů (AEWA - Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků, Bernská úmluva, CITES - Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, EUROBATS - Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů, Memorandum o dropovi, Úmluva o regulaci velrybářství, Bonnská úmluva)
d) ochranu ovzduší (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší)
e) ochranu ozonové vsrtvy (Vídeňská úmluva a Montrealský protokol)
f) ochranu vod (Úmluva o ochraně hraničních toků a jezer)
g) chemické látky (Rotterdamská úmluva, Stockholmská úmluva)
h) odpady (Basilejská úmluva)
i) průmyslové havárie (Úmluva o účincích průmyslových havárií)
j) horizontální otázky - přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí (Aarhuská úmluva, Protokol o PRTR, Espoo úmluva, Protokol o SEA)
6. ZÁVĚR
Ministerstvo životního prostředí vzniklo k 1. Lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve všech věcech životního prostředí. Hlavním cílem ministerstva je maximální ochrana životního prostředí v souladu s udržitelným rozvojem. Pro ministerstvo je samozřejmostí dodržovat veškerá nařízení legislativy a s tím spojené požadavky a závazky, které se vážou k jeho činnosti. Jedno z dalších poslání ministerstva je jít příkladem v šetrném chování celé společnosti.
Pod resort ministerstva životního prostředí spadá 14 organizací. Ty informují veřejnost o aktuálních informacích a své činnosti v daném oboru, který spravují.
Se vstupem České republiky do Evropské unie vyplynula transformace české legislativy a to z důvodu sjednocení environmentální podmínek. Česká republika samozřejmě smí utvářet svojí legislativu, ale nesmí být v rozporu s právem Evropské unie. Česká republika je členem několika mezinárodních organizací a také podepsala několik smluvních úmluv, tím přispívá k řešení environmentálních problémů. V současnosti ministryní životního prostředí je Rut Bízková (od 15. Dubna 2010,její jmenování provázela mediální aféra, kvůli jejímu dřívějšímu působení v ČEZu.
7. POUŽITÉ ZDROJE
1) Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
2) : <http://www.mzp.cz/>.
3) Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
a. : <• http://www.ochranaprirody.cz/>.
4) Profil organizace [online]. 2007 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
5) : <http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGQWNOT>.
6) Česká geologická služba[online]. 2000-2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
7) : <http://www.geology.cz/extranet/onas>.http://www.geofond.cz/cz/domu
8) Česká inspekce životního prostředí [online]. 2009 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.cizp.cz/O-nas/Kdo-jsme>.http://www.chmi.cz/
9) Správa jeskyní Českérepubliky [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
10) : <http://www.caves.cz/cz/sprava/o-nas/>.
11) Správa Krkonošsko národního parku [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW:http://www.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=category§ionid=10&id=139&Itemid=230>.
12) O organizaci Národního parku Šumava [online]. 2008-2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.npsumava.cz/1005/sekce/o-organizaci/>.
13) Zákony- Vyhledávání- Portál veřejné správy [online]. 2003-2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=161/1999&PC_8411_p=1&PC_8411_l=161/1999&PC_8411_ps=10#10821>.
14) Plan_pece_o_np_podyji [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
a. : <http://www.nppodyji.cz/uploads/dokumenty/plan_pece_o_np_podyji.pdf>.
15) Státní fond životního prostředí [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
16) : <http://www.sfzp.cz/sekce/92/statni-fond-zivotniho-prostredi-cr/>.
17) VÚkoz- O nás... [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
18) : <http://www.vukoz.cz/web.nsf/pages/about>.
1. VZNIK MINISTERSTVA
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí.
MŽP je ústředním orgánem státní správy pro:
- ochranu přirozené akumulace vod
- ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod
- ochranu ovzduší
- ochranu přírody a krajiny
- ochranu zemědělského půdního fondu
- výkon státní geologické služby
- ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod
- geologické práce a ekologický dohled nad těžbou
- odpadové hospodářství
- posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu
- myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích
- státní ekologickou politiku.
K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky Ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky.
2. ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy a orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. Jeho kompetence, postavení a působnost vyplývají ze zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon).
Cílem působení ministerstva je maximální ochrana životního prostředí v souladu s udržitelným rozvojem společnosti a součástí jeho poslání je být příkladem environmentálně šetrného chování pro všechny subjekty – organizace i jednotlivce.
Za samozřejmost považuje Ministerstvo životního prostředí dodržování veškerých požadavků platné legislativy a dalších požadavků a závazků na ochranu životního prostředí, které se vztahují k jeho činnosti.
Pro naplnění svého poslání vyhlašuje ministerstvo nad rámec uvedených požadavků tuto environmentální politiku a zavazuje se:
- Zavést systém environmentálního řízení a auditu (EMAS) podle nařízení (ES) č. 761/2001 jako nástroj pro trvalé zlepšování vlivu činnosti ministerstva na životní prostředí (environmentálního profilu); sledovat a postupovat v souladu s nejnovějšími trendy v oblasti environmentálního řízení (zejména v Evropské unii).
- Klást důraz na prevenci znečišťování životního prostředí, a tak minimalizovat dopady svých činností na životní prostředí, zdraví občanů i pracovní prostředí zaměstnanců.
- Využíváním energeticky a surovinově šetrnějších postupů a technologií, minimalizací vzniku odpadu a co nejvyšší mírou recyklace vzniklého odpadu přispívat ke snižování spotřeby energií, vody a dalších surovin a tím k šetření přírodních zdrojů.
- Využívat při svém provozu v co největší míře obnovitelné zdroje a environmentálně šetrné materiály a produkty.
- Klást důraz na environmentálně šetrný způsob dopravy na ministerstvu, včetně využívání automobilů s nízkými emisemi CO2 či na alternativní pohon a podpory alternativních druhů dopravy (např. hromadná doprava, cyklistika).
- V rámci systému EMAS pravidelně prověřovat a vyhodnocovat svůj environmentální profil, stanovovat si cíle a cílové hodnoty a realizovat konkrétní environmentální opatření.
- Průběžně vzdělávat a motivovat zaměstnance k ochraně životního prostředí, a to jak při výkonu pracovních činností, tak v jejich mimopracovním životě.
- Při své rozhodovací činnosti a dalších správních činnostech vycházet z principů ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.
- Přenášet principy trvalého zlepšování a odpovědného přístupu k životnímu prostředí na další organizace resortu životního prostředí, orgány veřejné správy, spolupracující subjekty i širokou veřejnost.
- Pravidelně, otevřeně a nezkresleně informovat své zaměstnance, všechny zainteresované strany i širokou veřejnost o naplňování této environmentální politiky.
3. VEDENÍ MINISTERSTVA (K 16. 5. 2010)
Ministryně
Rut Bízková
Náměstkyně ministerstva, ředitelka sekce zahraničních vztahů Veronika Hunt Šafránková, MBA
Náměstek ministerstva, ředitel sekce ekonomiky a polityky životního prostředí
Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D.
Náměstek ministra, ředitel sekce technické ochrany životního prostředí
Ing. Karel Bláha, CSc.
Náměstek ministra, ředitel sekce legislativy a státní správy
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Náměstek ministra, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny
Ing. Tomáš Rothröckl
4. ORGANIZACE ZŘÍZENÉ MINISTERSTVEM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
4.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)
AOPK ČR se sídlem v Praze je organizační složka státu, zřízená Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území České republiky.
AOPK ČR je oprávněna podle rozhodnutí ministra spravedlnosti provádět znalecké posudky pro obory ekonomika a ochrana přírody
4.2. Cenia- česká informační agentura životního prostředí
Hlavním úkolem agentury CENIA je poskytování informací z oblasti životního prostředí tak, aby pro všechny občany České republiky byl zajištěn přístup k nim v souladu se zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.
4.3. Česká geologická služba
Česká geologická služba je pověřena Ministerstvem životního prostředí podle §17 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, výkonem státní geologické služby na území České republiky. Je jedinou institucí, jejímž posláním je soustavný výzkum geologické stavby v rozsahu celého území ČR – orientovaný základní výzkum, aplikovaný geologický výzkum a tvorba základních geologických, odvozených a účelových map území České republiky. Základním nástrojem tohoto výzkumu je geologické mapování, které je prováděno metodikou zahrnující všechny dostupné moderní metody širokého spektra geologických věd.
4.4. Česká geografická služby- Geofond
Jejím účelem je výkon státní geologické služby na území České republiky, kterým byla pověřena Ministerstvem životního prostředí podle § 17 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění.
4.5. Česká inspekce životního prostředí
ČIŽP je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí byla zřízena v roce 1991 zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ostatní složky se k ní připojily následně v průběhu let 1991 - 1992. ČIŽP je samostatnou organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem životního prostředí ČR.
4.6. Český hydrometeorologický ústav
Základním účelem příspěvkové organizace ČHMÚ je vykonávat funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu.
4.7. Správa jeskyní ČR
Správa jeskyní České republiky byla zřízena 1.dubna 2006 jako státní příspěvková organizace, jejíž součástí se stalo 14 správ jeskyní i odborné oddělení péče o jeskyně. Účelem vzniku SJ ČR je zajišťování ochrany, péče a provozu zpřístupněných jeskyní České republiky a s nimi bezprostředně souvisejících podzemních prostor a zpřístupňování, ochrana a péče o podzemní prostory, pokud v nich budou prováděny činnosti na základě rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany přírody, nebo budou využívány k účelům podléhajícím dozoru státní báňské správy.
4.8. Správa Krkonošského národního parku
Vláda ČR zřídila Krkonošský národní park svým nařízením č. 165/1991 Sb. Podle tohoto nařízení je posláním Krkonošského národního parku "uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí".
4.9. Správa NP a CHKO Šumava
Hlavní náplní činnosti správy je výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství v rozsahu daném zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Správa NP a CHKO Šumava také spravuje státní majetek, především zajišťuje péči o lesní pozemky a porosty, některá nelesní území a drobné vodní toky v NP Šumava.
4.10. Správa NP a CHKO České Švýcarsko
Posláním národního parku je uchování a zlepšení přírodního prostředí, ochrana jedinečných geomorfologických hodnot, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zachování typického vzhledu krajiny.
4.11. Správa NP Podyjí
Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice nezhoršující přírodní prostředí.
4.12. Státní fond životního prostředí ČR
Státní fond životního prostředí České republiky je specificky zaměřenou institucí, která je významným finančním zdrojem při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí. Fond byl zřízen a jeho činnost je legislativně upravena zákonem č. 388/1991 Sb. Příjmy Fondu jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí a s tím spojených splátek poskytnutých půjček a jejich úroků. O použití finančních prostředků z Fondu rozhoduje ze zákona ministr životního prostředí na základě doporučení poradního orgánu.
4.13. VÚKOZ Silva Taroucy
VÚKOZ Silva Taroucy vyjadřuje moderní pojetí mezioborového významu a působení zahradnického oboru v systému ochrany a tvorby životního prostředí. Od 1.ledna 2007 je ústav transformován na veřejnou výzkumnou instituci.
4.14. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M.
Účel, ke kterému je VÚV T.G.M., v.v.i., zřízen, vyplývá ze zřizovací listiny
- výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik, hospodaření s odpady a obaly,
- odborná podpora ochrany vod, protipovodňové prevence a hospodaření s odpady a obaly, založená na uvedeném výzkumu.
5. ZAHRANIČNÍ VZTAHY
5.1. Česká republika a Evropská unie
V oblasti životního prostředí existuje podle primárního práva EU po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nadále sdílená pravomoc Unie a členských států. V praxi to znamená, že od našeho vstupu do Evropské unie 1. května 2004 vzniká většina české legislativy v oblasti životního prostředí transpozicí komunitárního práva EU. Tato skutečnost reflektuje nejen přeshraniční charakter ochrany životního prostředí, ale i potřebu sjednotit environmentální standardy v podmínkách jednotného trhu Unie.
Sdílená pravomoc znamená, že ČR samozřejmě může přijímat i svou vlastní legislativu, ale ta nesmí být v rozporu s komunitárním právem EU. Konkrétní podobu jednotlivých nařízení a směrnic má Česká republika šanci ovlivnit jako člen Rady Evropské unie a zároveň prostřednictvím svých europoslanců.
5.2 Mezinárodní úmluvy
Česká republika je nejen aktivním členem řady mezinárodních organizací, které mají environmentální segment, ale je také smluvní stranou několika desítek důležitých mnohostranných environmentálních smluv. Smlouvy, sjednávané velmi často v rámci mezinárodních organizací, jsou konkrétním projevem odpovědnosti států za stav a vývoj životního prostředí na globální, regionální a subregionální úrovni. Státy se ratifikací smluv závazně přihlašují k naplnění jejich cílů.
Česká republika svou angažovaností v mnohostranných mezinárodních smlouvách přispívá k řešení stávajících problémů environmentální dimenze udržitelného rozvoje v souladu s Rozvojovými cíli tisíciletí, Implementačním plánem Světového summitu o udržitelném rozvoji a příslušnými dokumenty EU a OECD.
Česká republika je na mezinárodní úrovni aktivní v rámci smluv zaměřených na:
a) změnu klimatu (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Kjótský protokol)
b) ochranu přírody a krajiny (Evropská úmluva o krajině, Karpatská úmluva, Ramsarská úmluva o mokřadech, Smlouva o Antarktidě Česká antarktická stanice, Úmluva o biologické rozmanitosti, Úmluva o boji proti desertifikaci)
c) ochranu druhů (AEWA - Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků, Bernská úmluva, CITES - Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, EUROBATS - Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů, Memorandum o dropovi, Úmluva o regulaci velrybářství, Bonnská úmluva)
d) ochranu ovzduší (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší)
e) ochranu ozonové vsrtvy (Vídeňská úmluva a Montrealský protokol)
f) ochranu vod (Úmluva o ochraně hraničních toků a jezer)
g) chemické látky (Rotterdamská úmluva, Stockholmská úmluva)
h) odpady (Basilejská úmluva)
i) průmyslové havárie (Úmluva o účincích průmyslových havárií)
j) horizontální otázky - přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí (Aarhuská úmluva, Protokol o PRTR, Espoo úmluva, Protokol o SEA)
6. ZÁVĚR
Ministerstvo životního prostředí vzniklo k 1. Lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve všech věcech životního prostředí. Hlavním cílem ministerstva je maximální ochrana životního prostředí v souladu s udržitelným rozvojem. Pro ministerstvo je samozřejmostí dodržovat veškerá nařízení legislativy a s tím spojené požadavky a závazky, které se vážou k jeho činnosti. Jedno z dalších poslání ministerstva je jít příkladem v šetrném chování celé společnosti.
Pod resort ministerstva životního prostředí spadá 14 organizací. Ty informují veřejnost o aktuálních informacích a své činnosti v daném oboru, který spravují.
Se vstupem České republiky do Evropské unie vyplynula transformace české legislativy a to z důvodu sjednocení environmentální podmínek. Česká republika samozřejmě smí utvářet svojí legislativu, ale nesmí být v rozporu s právem Evropské unie. Česká republika je členem několika mezinárodních organizací a také podepsala několik smluvních úmluv, tím přispívá k řešení environmentálních problémů. V současnosti ministryní životního prostředí je Rut Bízková (od 15. Dubna 2010,její jmenování provázela mediální aféra, kvůli jejímu dřívějšímu působení v ČEZu.
7. POUŽITÉ ZDROJE
1) Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
2) : <http://www.mzp.cz/>.
3) Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
a. : <• http://www.ochranaprirody.cz/>.
4) Profil organizace [online]. 2007 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
5) : <http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGQWNOT>.
6) Česká geologická služba[online]. 2000-2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
7) : <http://www.geology.cz/extranet/onas>.http://www.geofond.cz/cz/domu
8) Česká inspekce životního prostředí [online]. 2009 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.cizp.cz/O-nas/Kdo-jsme>.http://www.chmi.cz/
9) Správa jeskyní Českérepubliky [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
10) : <http://www.caves.cz/cz/sprava/o-nas/>.
11) Správa Krkonošsko národního parku [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW:http://www.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=category§ionid=10&id=139&Itemid=230>.
12) O organizaci Národního parku Šumava [online]. 2008-2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.npsumava.cz/1005/sekce/o-organizaci/>.
13) Zákony- Vyhledávání- Portál veřejné správy [online]. 2003-2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=161/1999&PC_8411_p=1&PC_8411_l=161/1999&PC_8411_ps=10#10821>.
14) Plan_pece_o_np_podyji [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
a. : <http://www.nppodyji.cz/uploads/dokumenty/plan_pece_o_np_podyji.pdf>.
15) Státní fond životního prostředí [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
16) : <http://www.sfzp.cz/sekce/92/statni-fond-zivotniho-prostredi-cr/>.
17) VÚkoz- O nás... [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW
18) : <http://www.vukoz.cz/web.nsf/pages/about>.
Posledná zmena: pondelok, 27 januára 2014, 11:57