Švýcarsko
Požiadavky na absolvovanie
ŠVÝCARSKO
Základní údaje
Švýcarsko se nachází na jižním okraji střední Evropy.
Souřadnice: 47°00´severní zeměpisné šířky a 8°00´ východní zeměpisné délky.
Rozloha: 41 285 km²
Sousední státy: Rakousko (165,1 km), Německo(345,7 km), Lichtenštejnsko(41,1 km), Itálie( 734,2 km), Francie(571,8 km)
Oficiální název: Švýcarská konfederace
Státní zřízení: federativní republika
Individuální hlava státu ve Švýcarsku neexistuje - Výkonným orgánem státní moci je Federální rada, která v určených případech plní funkci hlavy státu. Od roku 1998 je volen na jeden rok jeden z členů Federální rady do pozice prezidenta Federální rady [1]
Úřední jazyky: francouzština (20,4%), němčina ( 63,7%), italština (6,7%), rétorománština (1%)
Měna: švýcarský frank ( 1 frank = cca 17,50 Kč )
Územní členění: Švýcarsko je tvořeno 26 kantony
Hlavní město: Bern (133 000 obyvatel)
Důležitá hospodářská centra:
Curych, něm.: Zürich, 353,8 tis. obyvatel - obchodní, bankovní a průmyslové centrum
Basilej, něm.: Basel, 178,6 tis. obyvatel - obchodní, průmyslové centrum
Ženeva, něm.: Genf, 174,9 tis. obyvatel - centrum diplomacie, mezinárodních organizací
Počet obyvatel: 7,92 milionu
Hustota obyvatel: 181 ob. / km²
HDP na 1 obyvatele: 40 000 USD (2009)
Náboženské složení: katolíci 41%, protestanti 35,3 %, zbytek jiné náboženství nebo bez vyznání
Svátky
Svátky se člení ve Švýcarsku na svátky celostátní, kantonální a církevní.
1.1. Nový rok
2.1. Svatý Berchtold - pouze v některých kantonech
6.1. Tři králové - pouze v některých kantonech
Velikonoční pátek
Velikonoční pondělí
1.5. Svátek práce
květen: Nanebevstoupení Páně
červen: Svatodušní svátky
červen: Boží tělo
1.8 Státní svátek - založení Švýcarské konfederace roku 1291
15.8. Nanebevzetí Panny Marie - pouze v některých kantonech
1.11. Svátek všech svatých - pouze v některých kantonech
8.12. Neposkvrněné početí Panny Marie - pouze v některých kantonech
25–26.12.Vánoce
Svátky se liší kanton od kantonu. [2]
Místní zvyklosti důležité pro obchodování:
Švýcaři jsou zdrženlivější a zachovávají si větší odstup. Přátelství se navazuje velmi obtížně.
Francouzsky mluvící Švýcary potěší, když s nimi mluvíte v jejich mateřštině. Pokud francouzsky nemluvíte, většina z nich dá přednost angličtině před němčinou. Zdůrazňování titulů není tak důsledné jako v České republice. Při oslovení je lépe oslovit jménem než titulem. Ve francouzsky mluvící části se tituly na vizitky nepíší.
Luxusní auto, šperk a okázalý přepych nezaujme. Švýcaři jsou šetrní. Okázalé pohoštění se necení jako výraz úspěšnosti firmy, ale jako mrhání. Dochvilnost, zejména v německy mluvících oblastech Švýcarska je samozřejmostí. [2]
Prodejní doba:
Obvykle 8,00-18,30
V sobotu 8,00-12,00 nebo 8,00-17,00
V neděli je otevřeno pouze ve velkoobchodech v turisticky významných městech.
Globální řetězce na území:
Migros – nejrozšířenější řetězec, přes 80 000 zaměstnanců
COOP(1437 prodejen),
Aldi (100 prodejen)
Manor (71 prodejen)
Globus, Denner, Aperto,
Zdroje:
Switzerland Money and Shopping: Supermarket Chains - Switzerland Travel Guide - iGuide [online]. 2009 [cit. 2010-04-04]. Switzerland Money and Shopping: Supermarket Chains. Dostupné z WWW: <http://iguide.travel/Switzerland/Money_and_Shopping/Supermarket_Chains>.
[1]Švýcarsko - Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2010 [cit. 2010-04-04]. Švýcarsko. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko>.
[2] Švýcarsko - BusinessInfo.cz [online]. 1997-2010 [cit. 2010-04-04]. Švýcarsko. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/svycarsko/1000681/>.
Celysvet.cz [online]. 2005-2010 [cit. 2010-04-04]. HDP - na obyvatele: Vývoj a změny v čase : Švýcarsko. Dostupné z WWW: <http://www.celysvet.cz/vyvoj-zmeny-v-case-hdp---na-obyvatele?country=213>.
ŠVÝCARSKO (2)
Základní zeměpisné údaje
Poloha: vnitrozemní stát ve střední Evropě
Zeměpisná šířka: 47° severní šířky
Rozloha: 41 293 km2 (patří mezi nejmenší evropské země)
Sousední státy: na severu: Německo,
na jihu: Itálie,
na západě: Francie,
na východě: Rakousko a Lichtenštejnsko.
Oficiální název země: Švýcarská konfederace
Státní zřízení: federativní republika
Současná hlava státu: federální rada (členové): Moritz Leuenberger
Pascal Couchepin
Joseph Deiss
Samuel Schmid
Micheline Calmy-Rey
Christoph Blocher
Hans-Rudolf Merz
Úřední jazyk: němčina, francouzština, italština, rétorománština
Písmo: latinka
Používaná měna: švýcarský frank (CHF) – dělí se na 100 rappů
Administrativně správní členění země
- 26 kantonů
Hlavní město státu: Bern (133 tis. obyvatel)
Další velká města: Curych (353,8 tis. obyvatel)
Basilej (178,6 tis. obyvatel)
Ženeva (174,9 tis. obyvatel)
Počet obyvatel
Počet obyvatel (2007): 7 591,4 tis. obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2: 240 obyvatel/km2
Národnostní složení obyvatel: 93 % Švýcaři,
1 % Rétoromáci.
Počet ekonomicky aktivních obyvatel:
HDP na 1 obyvatele: 32 399 USD
Náboženské složení: 41,8 % katolíci,
35,3 % protestanti,
4,3 % islámské náboženství,
9,9 % ostatní náboženství,
11 % bez vyznání.
Obchodní podmínky
Svátky: 1. ledna Nový rok
2. ledna Svatý Berchtold – pouze v některých kantonech
6. ledna Tři králové – pouze v některých kantonech
1. května Svátek práce
1. srpvna Státní svátek – založení Švýcarské konfederace roku 1291
15. srpna Nanebevzetí Panny Marie – pouze v některých kantonech
1. listopadu Svátek všech svatých – pouze v některých kantonech
8. prosince Neposkvrněné početí Panny Marie – pouze v některých
kantonech
25. – 25. prosince Vánoce
Pohyblivé svátky: Velikonoční pátek, Velikonoční pondělí
Nanebevstoupení Páně (květen)
Svatodušní svátky (červen)
Boží tělo (červen)
Svátky se liší kanton od kantonu.
Zvláštnosti země v obchodě – trhy, tržiště:
MUBA Basel (veletrh spotřebního zboží),
SMI Zürich (veletrh nábytku),
Inventions Ženeva (veletrh vynálezů a zlepšovacích návrhů),
Industrial Handling/Best, Zürich (veletrh průmyslové automatizace),
Chemspac Europe, Basel (veletrh speciální chemie a organ. chemických
meziproduktů),
Orbit Basel (veletrh informatiky, komunikací),
Schweiz, Spielmesse, St. Gallen (veletrh hraček a her),
Olma Messe, St. Gallen (veletrh zemědělského a mlékárenského průmyslu),
TEFAF Basel (veletrh starožitností a uměleckých předmětů),
L´Basel (veletrh integrované logistiky),
Igeho Basel (veletrh gastronomie, hoteliérství a restaurací).
Místní zvyklosti důležité pro obchodování:
Švýcarští obchodní partneři bývají zdrženliví, zachovávají si větší odstup, ale na druhé
straně jsou velmi šetrní. Velmi si zakládají na dochvilnosti.
Jednacím jazykem většinou je francouzština, angličtina či němčina.
Při oslovován je vhodné používat spíše jméno, než titul.
Prodejní doba:
pondělí – středa 8 – 18.30
čtvrtek – pátek 8 – 21 hodin
sobota 8 – 12, někde 8 – 17 hodin
neděle pouze některá turisticky významná města
Globální řetězce na území země
Seznam globálních řetězců: Lidl, SPAR, Globus, OBI
Ke každému řetězci uvést např. počet provozoven: SPAR – 149 provozoven
GLOBÁLNÍ RETAILING VE ŠVÝCARSKU (3)
1. MAPA A STÁTNÍ VLAJKA
1.1 Mapa: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karte_Schweiz_Details.png
1.2 Státní vlajka: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_Switzerland.svg
2. ZÁKLADNÍ ZEMĚPISNÉ ÚDAJE
2.1 Poloha: Švýcarsko leží v centru střední Evropy mezi Bodamským jezerem na severovýchodě, Ženevským jezerem na západě, Horním a Alpským Rýnem na východě a Rýnem na severu. 60 % rozlohy země zabírají Alpy, 28 % Švýcarská plošina (Mittelland) a 12 % Švýcarská Jura. Švýcarsko patří mezi nejmenší evropské státy.
2.2 Zeměpisná šířka a délka: Švýcarsko se nachází mezi 6. – 10. a půltým stupněm východní zeměpisné délky a 46. - 48. stupněm severní zeměpisné šířky.
2.3 Rozloha: 41 293 km2 (132. místo na světě)
2.4 Sousední státy: Celková délka hranice je 1 892 km. Švýcarsko sousedí na severu se SRN (délka hranice 364 km), na západě s Francií (575 km), na jihu s Itálií (746 km), na východě s Rakouskem (165 km) a Lichtenštejnskem (42 km).
3. ÚŘEDNÍ NÁZEV ZEMĚ
3.1 Název země v úředních jazycích Švýcarska:
Schweizerische Eidgenossenschaft/Schweiz (něm.); Confédération suisse/La Suisse (fr.); Confederazione Svizzera/Svizzera (it.); Confederaziun svizra/Svizra (rétorom.).
3.2 V jiných jazycích: Švýcarská konfederace/Švýcarsko (česky), Swiss Confederation (angl.).
3.3 Mezinárodní zkratka Švýcarska: CH z latinského Confoederatio Helvetova.
4. STÁTNÍ ZŘÍZENÍ
Federativní republika (oficiálně konfederace)
4.1 Vznik: 24. října 1648 (podle legendy z 19. století existuje Švýcarsko jako nejstarší spolková republika na světě dokonce od 1. srpna 1291).
5. SOUČASNÁ HLAVA STÁTU
Pro rok 2010 je spolkovou prezidentkou a zároveň předsedkyní vlády Švýcarska Me Doris Leuthard. Narodila se 10. 4. 1963, je právničkou a v roce 2009 byla viceprezidentkou své země. Prezident jakožto představitel státu je volen na dobu jednoho roku.
6. ÚŘEDNÍ JAZYKY
Převážně se hovoří německy – 63,7 % obyvatelstva (v 19 kantonech), francouzsky – 20,4 % obyvatel (v 6 kantonech), italsky – 6,5 % obyvatel (v 1 kantonu), rétorománsky – 0,5 % obyvatelstva, které je historicky keltského původu s románskými předky. Tato skupina obyvatelstva žije při hranicích s Itálií.
Ostatní ve Švýcarsku používané jazyky, které však již nejsou úřední, tvoří cca 9 %. Kromě uvedených jazykových skupin se v zemi vyskytuje dalších 46 jazykových etnik, přičemž nejpočetněji jsou zastoupena etnika srbské a chorvatské (1,4 %), albánské a portugalské (1,3 %). Prakticky všichni obyvatelé, kteří dosáhli středoškolského vzdělání komunikují rovněž anglicky. Agličtina je běžným jazykem při obchodních jednáních.
7. PÍSMO
Latinka
8. POUŽÍVANÁ MĚNA:
1 švýcarský frank (1 CHF) = 100 rappů (centimů); ve velké většině mezinárodních hotelů, v restauracích, ve velkých nákupních střediscích a všude v pohraničních oblastech je možno používat jako měnu Euro. Pro přepočet této měny se pak používá denní přepočítací kurz stanovený provozovateli příslušných zařízení. Zcela běžně se k úhradám používají platební karty, a to jak debetní, tak kreditní. Příkladem mohou být karty Eurocard/ MasterCard, VISA a American Express. Obvykle lze platit i kartami Diners Club, EC Maestro a EC Cirrus. Na bezprostřední drobné výdaje je potřeba mít hotovost.
Kurz ČNB ke dni 12. 4. 2010: 1 CHF = 17,473 CZK
9. ADMINISTRATIVNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ ZEMĚ
Správní rozdělení: 26 samosprávných kantonů (Švýcarsko je tvořeno 23 kantony, přičemž 3 z nich jsou rozděleny na tzv. polokantony, t. j. celkem 26 kantonů). Jednotlivé kantony mají v rámci konfederace poměrně vysoký stupeň samosprávy s vlastním parlamentem a vládou.
9.1 Hlavní město: Bern – 133 000 obyvatel (sídlo významných spolkových úřadů země a sídlo mezinárodních organizací).
9.2 Další velká města: Největší švýcarské město – Curych (Zϋrich, 353 800 obyvatel – centrum obchodu, průmyslu a bankovnictví – seznam finančních institucí na www.swissbanking.org), Basilej (Basel, 178 600 obyvatel – centrum obchodu a průmyslu), Ženeva (něm. Genf - fr. Genève, 174 900 obyvatel – hodinářství a jemná mechanika, polygrafie, oděvnictví, potravinářství, veletrhy, centrum diplomacie a sídlo mezinárodních organizací – jejich seznam na www.intl.ch); a dále střediska zimních i letních sportů a turistiky – Davos, Svatý Mořic (St. Moritz), Arosa, Lugano, Lucern (Locarno – 65 000 obyvatel - jemná mechanika, oděvní a nábytkářský průmysl, polygrafie) aj.
10. OBYVATELSTVO
Počet obyvatel: 7 591 400 (k 31. 12. 2007), z toho cca 1/5 tvoří cizinci (vzestupný trend)
10.1 Hustota zalidnění: Asi 184 obyvatel na 1 km2, přičemž hustota kolísá od cca 30 obyvatel na 1 km2 v alpských oblastech do cca 240 obyvatel na 1 km2 v oblasti hustě osídlené Švýcarské plošiny.
10.2 Národnostní složení obyvatel: Všechny národnostní skupiny obyvatelstva, kterým je vlastní některý ze čtyř úředních jazyků (viz bod 6.), se považují za Švýcary.
Z nich je 63,7 % germánského původu a hovoří švýcarskou němčinou; 20,4 % obyvatel je frankofonních a používá francouzštinu; 6,5 % je italského původu a je jim vlastní italština a 0,5 % obyvatelstva má z historického pohledu keltské předky s románskými kořeny a hovoří rétorománsky. 8,9 % obyvatel připadá na nejrůznější národnostní menšiny (viz odst. 6.), z nichž největší početní zastoupení mají Srbové, Chorvaté, Albánci a Portugalci.
10.3 Počet ekonomicky aktivních obyvatel: 4,493 miliony osob (12. 1. 2010) – z toho 3,7 % pracuje v primárním sektoru, 23,0 % v sekundárním a 73,3 % v terciárním sektoru. Ke dni 12. 1. 2010 vykazovalo Švýcarsko nezaměstnanost ve výši: a) 3,7 % dle Swiss Bureau of Federal Statistics (Statistique au marché du travail); b) 4,4 % dle OECD (Labour Force Statistics).
10.4 HDP na 1 obyvatele: 69 173 CHF per capita (State Secretariat for Economic Affairs SECO, 12. 1. 2010).
10.5 Náboženské složení: 41,8 % obyvatel tvoří katolíci, 35,3 % protestanti, 4,3 % vyznává islámské náboženství, 9,1 % se hlásí k ostatním náboženstvím a 9,5 % obyvatelstva je bez náboženského vyznání.
11. OBCHODNÍ PODMÍNKY
11.1 Svátky: Svátky se člení ve Švýcarsku na celostátní, kantonální a církevní:
- 1. 1. Nový rok
- 2. 1. Svatý Berchtold – pouze v některých kantonech
- 6. 1. Tři králové – pouze v některých kantonech
- Velký pátek – t. j. pátek před Velikonocemi
- Velikonoční pondělí
- 1. 5. Svátek práce
- květen: Nanebevstoupení Páně (čtvrtek)
- červen: Svatodušní svátky (pondělí)
- 1. 8. Státní svátek – výročí švýcarské přísahy („Rütlischwur") a založení Švýcarské konfederace r. 1291
- 15. 8. Nanebevzetí Panny Marie - pouze v některých kantonech
- 1. 11. Svátek všech svatých - pouze v některých kantonech
- 8. 12. Neposkvrněné početí Panny Marie - pouze v některých kantonech
- 25. 12. Boží hod vánoční
- 26. 12. Druhý svátek vánoční, sv. Štěpána
Některé z uvedených křesťanských svátků jsou pohyblivé (Velký pátek, Velikonoční pondělí, Nanebevstoupení Páně aj.).
Dalšími všeobecně dodržovanými svátky, které jsou však pracovními dny, jsou například Boží tělo (Fronleichnam), masopust (Fasnacht), popeleční středa (Aschermittwoch), Mikuláš (Nikolaus, 6. 12.) a řada místních svátků, především na počest svatých patronů obcí, nebo oslav spojených s tradičními místními zvyky.
Pojetí svátků se liší kanton od kantonu. Zatímco například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním, v kantonu Curych je v tento den volno a v kantonu St. Gallen je volno pouze půl dne. V některých místech je volno posledních několik pracovních hodin u příležitosti místních svátků (např. tzv. Cibulový trh, který se koná v Bernu v měsíci listopadu).
11.2 Zvláštnosti země v obchodě – trhy, tržiště apod.
Z hlediska zvláštností země v oblasti obchodu je v první řadě důležité počítat s tím, že ceny ve Švýcarsku bývají až o 1/3 vyšší než ceny srovnatelných výrobků v okolních zemích.
Při nákupu zboží za více než 400 CHF (vč. DPH) je možno požádat o vystavení šeku na daň z přidané hodnoty (Tax-free Shopping Cheque), která ve Švýcarsku činí 7,6 %. Tento šek se nazývá „Global Refund Cheque“. Pokud si kupující nechá tento šek při výjezdu ze země orazítkovat na hranicích švýcarskými celníky, přičemž zboží musí být k nahlédnutí v originálním obalu, může si příslušnou daň z přidané hodnoty buď nechat proplatit v hotovosti přes pokladnu přímo na celnici (v Cash Refund Office), nebo si ji nechat v konkrétní výši poslat na svůj účet.
Co se týče potravin, i ty jsou o poznání dražší než v České republice nebo v jiných evropských zemích. Potraviny, stejně jako jiné zboží, je výhodnější nakupovat v supermarketech řetězců MIGROS nebo COOP, v nichž nákupy vycházejí cenově nejlevněji. V případě nákupu potravin se jako alternativa nabízí pořízení oběda či večeře v samoobslužných prodejnách řetězce Globus, COOP nebo některého jiného velkého obchodního centra, případně v některé z četných horských domácích restaurací. Nabídku dne, tzv. „Tagesteller“ nebo francouzsky „Plat du Jour“ lze pořídit za cca 15 – 20 CHF. Poměrně levná jídla lze zakoupit v pizzeriích.
Ve všech restauracích se nabízejí ke konzumaci výborná jídla. Restaurace rodinného typu se však více soustředí na nabídku místních kulinářských specialit. Pro Švýcarsko jsou typické četné regionální a místní varianty pokrmů.
Pro zajímavost jsou níže uvedeny orientační maloobchodní ceny vybraných základních potravin a několika dalších položek.
POTRAVINY:
Voda, minerálka 1,5 l = CHF 1,20
Coca-cola 1,5 l = CHF 1,50
pivo v plechovce - 0,5 l = CHF 0,80
mléko 1,5 litru = CHF 1,60
toastový chléb 0,5 kg = CHF 1,50
bageta = CHF 4,20
jogurt 150 g = od CHF 0,65
máslo 250 g = CHF 3,40
vejce 10 ks = CHF 2,50
sýr tvrdý 400 g = CHF 3,40
mozarela 400 g = CHF 2,80
salám, šunka 100 g = CHF 3,00 – 6,00
jablka, banány, pomeranče (1 kg) = od CHF 2,00
okurka 1 ks = CHF 1,50
klobása s chlebem = CHF 5,20
grilované kuře = od CHF 10,00
čokoláda 100 g = od CHF 1,00
zmrzlina = od CHF 2,00
DALŠÍ VYBRANÉ PRODUKTY:
pohlednice = od CHF 0,50
známka = CHF 1,30
benzín / nafta 1 l = CHF od 1,70 / 1,90
zapůjčení auta 1 den = od CHF 50,00
dálniční známka 1 rok = CHF 40,0
parkování 1 hodina = od CHF 1,00
TRHY, VELETRHY A VÝSTAVY VE ŠVÝCARSKU:
Trhy:
- Cibulový trh v Bernu – 1 x ročně, a to vždy 4. pondělí v měsíci listopadu
- Ženeva – květinový trh - denně na Place du Molard
- Řada trhů místního významu, především trhy s nabídkou ovoce a zeleniny: široká nabídka v různých městech v určité dny v týdnu, většinou v době od cca 6.30 h do cca 13.00 h (např. Grand Pré v pondělí od 6.30 do 13.00 h, Paquis v úterý od 6.30 do 13.00 h, St. Jean ve středu od 8.00 do 13.00 h, Helvétique ve středu od 6.30 do 13.00 h – na tomto trhu lze kromě ovoce a zeleniny nakoupit rovněž nkteré rukodělné výrobky atd. Pozn.: Uvedené lokality se nacházejí v Ženevském kantonu.)
Výstavy a veletrhy:
Název výstavy Měsíc konání Zaměření
Swissbau Basel 1. – 2. stavebnictví, dodávky pro stavebnictví
ORNARIS Zürich, Bern 1., 8. umělecké předměty, řemeslné výrobky, bytové doplňky
Agrama Lausanne, St.Gallen 1., 10. zemědělská zařízení
Intern.Schumusterschau,Bern 2. výstava vzorkové obuvi
MUBA Basel 3. veletrh spotřebního zboží
Autosalón Ženeva 3. osobní auta a příslušenství
Swossalpina Martigny 4.* vysokohorská lyžařská a turistická zařízení
SMI Zürich 4. veletrh nábytku
Inventions Ženeva 5. veletrh vynálezů a zlepšovacích návrhů
Industrial Handling–Best, Zürich 5.* veletrh průmyslové automatizace
ChemspecEurope, Basel 6.** veletrh speciál.chemie a meziproduktů organ.chemie
Forstwesen, Luzern 8.** veletrh lesnických zařízení
Orbit Basel 9. veletrh informatiky a komunikací
Spielmesse, St. Gallen 9. veletrh hraček a her
Olma Messe, St. Gallen 10. veletrh zemědělství a mlékárenského průmyslu
Telecom, Ženeva 10.*** výstava telekomunikací
TEFAF Basel 11. veletrh starožitností a uměleckých předmětů
L´Basel 11.* veletrh integrované logistiky
Swisstech Basel 11.* kooperace, subdodávky
Igeho Basel 11.* veletrh gastronomie, hoteliérství a restaurací
Weihnachts-Sam.Börse, Zürich 12. vánoční trh, starožitnosti, sběratelství
Vysvětlivky: * = 1 x za 2 roky, ** = 1 x za 3 roky, *** = 1 x za 4 roky
Informace k veletrhům pořádaným ve Švýcarsku lze nalézt na www.messenschweiz.ch .
11.3 Místní zvyklosti a okolnosti důležité pro obchodování: Obchodování je samozřejmě ovlivněno obecnými hospodářskými podmínkami charakteristickými pro daný stát. V případě Švýcarska hrají v hospodářství, a potažmo i v obchodování, významnou roli následující okolnosti: Jedná se o horský stát, jehož území z velké většiny zaplňují nejvyšší pásma Alp. Je to stát průmyslový s významnou živočišnou výrobou, jehož průmysl je podporován nahromaděným kapitálem ze zahraničí. Vyjma nalezišť stavebního kamene, jakým jsou např. vápenec, mramor, žula či rula, je Švýcarsko chudé na nerostné suroviny. Proto jsou ve Švýcarsku rozvinuté takové druhy průmyslu, které pokud možno nejsou náročné na vstupní suroviny a energie, ale spíše na kvalitní práci, která finálním produktům přináší vysokou přidanou hodnotu. K takovým odvětvím patří např. výroba hodinek (největšími firmami v oboru jsou: Swatch Group - výrobce hodinek zn. Omega, Montres Rolex, TAG-Heuer SA, Raymond Weil, Montres Ebel, Manufactures Horlogeres, Piaget SA, Patek Philippe a Tissot) a jiné jemné a přesné mechaniky, výroba šperků, elektrotechnika či optika. Švýcarsko je známé i svou výrobou léčiv a potravinových doplňků. Potravinářský průmysl je zaměřen na zpracování mléka. Mezi mlékárenské produkty patří máslo, sýry, kondenzované i sušené mléko a čokoláda, jejímiž známými výrobci jsou např. společnosti Nestlé (největší potravinářský koncern na světě, zal. r. 1867) se sídlem ve Vevey a společnost Lindt. Všechny uvedené produkty, které se vyznačují vysokou kvalitou, jsou rovněž exportními artikly. Mimoto se ze země vyvážejí tkaniny, a to i v exkluzívním provedení. Elektrická energie se získává především z vodních zdrojů, přičemž se využívá prudkých horských řek se značným spádem. Rovněž elektrická energie je předmětem vývozu. Předmětem švýcarského importu jsou především paliva a nerostné suroviny, automobily aj. Dopravní struktura je na vysoké úrovni. Na švýcarských silnicích, které jsou velmi kvalitní, a na švýcarských železnicích se lze často setkat s využíváním technicky náročných tunelů. Významnou přepravní možnost představuje vodní doprava, při níž se využívají toky Rýna, Rhôny a dalších řek i jezer. Pro švýcarskou ekonomiku je důležitý turistický a cizinecký ruch, přičemž návštěvnost dosahuje kolem 6 milionů zahraničních návštěvníků ročně. Ve Švýcarsku se nacházejí sídla řady mezinárodních organizací (Evropské středisko OSN, Světová poštovní unie, Mezinárodní červený kříž a Hnutí červeného půlměsíce, Středisko evropského jaderného výzkumu – CERN, Center for Human Rights, Unesco, Unicef a další). Jejich seznam lze nalézt na www.intl.ch. Švýcarsko je členem řady mezinárodních organizací: Rady Evropy, OSN, EFTA, GATT, IBRD, IMF, NAM, OECD, WTO aj. Od 12. prosince 2008 je Švýcarsko součástí Schengenského prostoru. Jednání o vstupu do EU občané však v referendu odmítli a Švýcarsko tak spolu s Lichtenštejnskem patří k jejím jediným nečlenským státům ve střední Evropě.
Švýcarsko patří k hospodářsky nejstabilnějším zemím světa. Švýcarská ekonomika je z velké míry závislá na zahraničním obchodě a je poměrně silně provázaná s mezinárodními finančními a úvěrovými vztahy. Mezinárodní bankovní služby jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů příjmů země. Jde o ekonomiku s duálním charakterem, v níž vedle sebe fungují firmy orientované na domácí trh, které za svou životaschopnost vděčí do značné míry chráněnému monopolnímu postavení a poměrně vysoké celní ochraně, a firmy, které se úspěšně prosazují nejen ve švýcarském, ale i v mezinárodním měřítku, jejichž příkladem mohou být např. farmaceutické firmy nebo firmy působící v oblasti bankovnictví. V oblasti obchodu službami a zbožím a v kapitálové oblasti uplatňuje Švýcarsko politiku otevřené ekonomiky se zaměřením na export. V oblasti infrastruktury, energetiky a telekomunikací chybí rozsáhlejší liberalizace vnitřního trhu. Některé segmenty domácího trhu nejsou dostatečně demonopolizovány a jsou závislé na politikách ovládajících jim příbuzná odvětví. Příkladem mohou být produkty potravinářského průmyslu, u nichž je míra otevřenosti švýcarského trhu závislá mimo jiné na zemědělské politice státu. V roce 2009 dosáhl objem švýcarského exportu 247,2 mld. USD, objem švýcarského importu naproti tomu 198,2 mld USD.
Podobně jako v případě jiných ekonomicky vyspělých států je i švýcarská ekonomika charakterizována převahou sektoru služeb nad primárním sektorem a průmyslovou výrobou. V samotné sféře služeb převažují pojišťovnictví a bankovnictví, podnikové poradenství, služby v oblasti IT, logistika a služby spojené s cestovním ruchem a turistikou. Nejvíce dynamický rozvoj vykazují v současnosti malé a středně velké podniky se specializací na služby v oblasti IT a biotechnologií. Švýcarské biotechnologie vynikají v tzv. „červeném“ segmentu, jímž se rozumí molekulární biologie, imunologie a genomika. K nejvýznamnějším švýcarským firmám v oboru biotechnologií patří Berner Biotech, Biogen, Debiopharm, Serono, Wertenstein a jiné. Rovněž koncerny Roche a Novartis, známé svou působností ve farmaceutickém oboru, vyrábějí biotechnologické produkty.
Při průběhu vlastních obchodních jednání se švýcarskými partnery je potřeba respektovat skutečnost, že Švýcaři jsou více zdrženliví a zachovávají si větší odstup než pro srovnání např. Němci, jejichž obchodní prostředí a zvyklosti jsou českým obchodníkům lépe známé. Navázat přátelské vztahy se Švýcary bývá proto daleko obtížnější.
Tituly se nezdůrazňují zdaleka tak důsledně jako např. v České republice nebo v Rakousku. Proto je lepší oslovovat obchodní partnery vlastními jmény než tituly. Navíc ve francouzsky mluvící části Švýcarska se tituly nepíší ani na vizitky.
Vzhledem k tomu, že Švýcarům je vlastní šetrnost, nezaujmou jejich pozornost okázalost, přepych, luxusní automobily ani šperky. Honosné pohoštění není považováno za projev úspěšnosti firmy, ale je vnímáno spíše jako plýtvání.
Při jednáních s frankofonními Švýcary je z jejich strany s potěšením přijímáno, pokud obchodní partner hovoří rovněž francouzsky. Pokud francouzštinu použít nelze, upřednostňuje tato lingvistická skupina jednoznačně angličtinu před němčinou.
Ve Švýcarsku, především v jeho německy mluvících částech, se dochvilnost považuje za samozřejmost.
Z demografického pohledu může při obchodních kontaktech a aktivitách svou roli hrát i skutečnost, že cca 20 % obyvatelstva tvoří cizinci, přičemž jejich podíl stále vzrůstá, a to především v souvislosti s množstvím mezinárodních organizací, jejichž sídla se na území Švýcarska nacházejí. 21,5 % obyvatel země připadá na občany pod hranicí 20 let a 16,4 % obyvatel je ve věkové kategorii nad 65 let. Počet obyvatel staršího věku výrazně narůstá a cca 306 900 obyvatel je starších než 80 let.
Švýcarsko nespadá pod země se zvýšeným rizikem trhu. Určitá rizika však mohou představovat obchodní jednání s firmami sídlícími v italsky mluvící části Švýcarska, pokud jsou jejich manažery a zaměstnanci občané cizích národností. V takovém případě je na místě ověření solventnosti firmy, eventuálně opatření si aktuálních referencí na danou firmu před uzavřením vlastního kontraktu, případně ještě před zahájením konkrétních dodávek zboží.
Jinak je ve většině švýcarských firem spolehlivost, solidnost a korektnost považována za základní podmínku pro vznik a existenci obchodního vztahu. Stejný přístup očekávají se samozřejmostí švýcarské firmy i od svých obchodních partnerů.
Vzhledem k tomu, že některé segmenty švýcarského trhu jsou, jak již bylo uvedeno výše, vzhledem k zahraničí poměrně uzavřené, může být pro zahraniční firmy poměrně složité na tento trh proniknout. Z pohledu českých firem je nutné poznamenat, že existují české produkty, které nejsou švýcarskému trhu neznámé a které svou pověstí mohou nepřímo napomáhat vstupu dalších českých výrobků na švýcarský trh. V této souvislosti je třeba zmínit význam role, kterou hraje účast českých podnikatelských subjektů na švýcarských výstavách a veletrzích. Ty představují významnou platformu, na níž lze navazovat nové, případně udržovat stávající, obchodní kontakty.
11.4 Prodejní doba v jednotlivých typech obchodů (pultové prodejny, obchodní domy, diskontní prodejny atd.).
Obecně se pracovní doba ve Švýcarsku pohybuje v rozmezích 8 - 12 a 13 - 17 hodin. Otevírací doba jednotlivých typů obchodů se v podrobnostech různí, ale lze zobecnit, že obvykle bývá od 8.00 do 17.00 h, přičemž v některých obchodech se dodržuje polední přestávka. V turistických centrech bývá otevřeno nepřetržitě od 9.00 do 18.30 h. V sobotu mívají obchody otevřeno od 9.00 do 14.00 hodin. V neděli, někde i v pondělí dopoledne (nebo ve středu odpoledne), jsou běžné obchody zavřené. Na druhou stranu jednou týdně - ve čtvrtek nebo v pátek - bývá otevřeno o něco déle, a to většinou do 21.00 hodin. V sobotu bývají obchody otevřené od 8.00 do 12.00 hodin.
V neděli je ale možné nakoupit poměrně široký sortiment výrobků u čerpacích stanic, na nádražích větších měst a na letištích, kde bývají obchody otevřené nonstop. Ve městech a v turisticky významných lokalitách jsou obchody otevřené i v neděli (např. Zermatt, Interlaken, Gstaad apod.).
Prodejní doba v supermarketech je k zákazníkům o něco velkorysejší než v obchodech menšího typu. Mírně se však liší dokonce i v rámci jednoho řetězce a jednoho města, takže je těžké ji patřičně zobecnit. Pro příklad jsou níže uvedeny otevírací hodiny tří švýcarských supermarketů:
COOP Luzern – Bahnhof COOP Luzern – Winkelriedstrasse MIGROS Bern – Wankdorf
(h) (h) (h)
Po 6.30 – 22.00 8.00 – 18.30 9.00 – 18.30
Út 6.30 – 22.00 8.00 – 18.30 8.00 – 18.30
Stř 6.30 – 22.00 8.00 – 18.30 8.00 – 18.30
Čt 6.30 – 22.00 8.00 – 18.30 8.00 – 21. 00
Pá 6.30 – 22.00 8.00 – 20.00 8.00 – 18.30
So 6.30 – 22.00 7.30 – 16.00 7.30 – 17.00
Ne 8.00 – 22.00 ------- -------
Banky bývají obvykle otevřeny od pondělí do pátku v době od 8.30 do 16.30 hodin. Jeden den v týdnu je otevírací doba prodloužená. O víkendech a o svátcích je zavřeno.
12. GLOBÁLNÍ ŘETĚZCE NA ÚZEMÍ ŠVÝCARSKA
12.1. Seznam globálních řetězců:
OBCHODNÍ ŘETĚZCE:
1/ MIGROS (hypermarkety s potravinami a spotřebním zbožím)
2/ COOP (obchodní řetězec s prodejem potravin, spotřebního zboží, rostlin)
3/ DENNER (supermarkety s nabídkou levnějších potravinových produktů a alkoholem)
4/ MANOR (supermarkety s potravinami, spotřebním zbožím, nářadím)
5/ ALDI SUISSE (diskontní řetězec supermarketů s potravinami a smíšeným zbožím)
6/ IMPO Import Parfumerien AG (maloobchodní řetězec parfumerií)
7/ SCHILD AG (maloobchodní řetězec s módním textilem; Luzern)
8/ COOP Vitality (Vitality Apotheke) (lékárny řetězce COOP)
9/ WASER Bürocenter AG (velkoobchod s kancelářskými potřebami a spotřebním
materiálem; Buchs)
10/ JET SET (výroba a prodej textilu; St. Moritz)
11/ SPILAG AG (výroba a distribuce pracovních oděvů; Laufen)
12/ CONFORAMA (řetězec obchodů s nábytkem a vybavením pro domácnost)
13/ FLY (obchody s levnějším nábytkem a vybavením domácností)
14/ IKEA (švédský obchodní řetězec s nábytkem a příslušenstvím pro celou domácnost)
15/ INTERIO (obchody s moderním nábytkem a vybavením domácností)
16/ PFISTER MEUBLES (řetězec obchodů nábytkem a bytovými doplňky)
17/ ROCHE BOBOIS (obchody s bytovým nábytkem a doplňky)
18/ FUST (obchodní řetězec s domácími elektrospotřebiči)
19/ COOP BRICO AND LOISIRS (samoobsluhy se stavebními materiály a technickým
vybavením pro domy a zahrady)
20/ MIGROS BRICO LOISIRS (samoobslužné prodejny s bytovými a zahradními doplňky)
21/ HORNBACH (megamarkety pro kutily)
22/ JUMBO (samoobsluhy pro kutily, pro cyklisty, dětské hračky)
12.2 Ke každému řetězci uvést např. počet provozoven atd.
HYPERMARKETY A SUPERMARKETY
MIGROS – je největším švýcarským obchodním řetězcem hypermarketů s potravinami, oděvy, elektrospotřebiči, zahradním nábytkem a vybavením a hračkami. Představuje uskupení desítek podniků a institucí, které pod ním přes své často různorodé zaměření pracují. Migros zastává politiku ústupu od prodeje alkoholu a cigaret. V roce 2009 zaměstnával ve své síti 83 780 osob a dosáhl ročního obratu ve výši 24,947 miliard švýcarských franků. V roce 2008 činil podíl řetězce na trhu 32,8 %. V roce 1997 se součástí řetězce Migros stala skupina Globus Group. Pod Migros spadá rovněž řada dalších, menších řetězců, jakými jsou např. Denner, Ex Libris (média), Interio, Onlineshop, Magazine zum Globus, Migrol (čerpací stanice), Migrolino (příležitostné výhodné nákupy), Office World (zařízení a potřeby pro kanceláře) a další...
COOP - je druhým největším řetězcem ve Švýcarsku. Kromě značkového zboží nabízí svým zákazníkům i produkty, při jejichž výrobě nedochází k porušování základních lidských práv a k zatěžování životního prostředí. V řetězci lze nakoupit široký sortiment potravin, kuchyňského náčiní, elektrospotřebičů, oděvů, hraček a rostlin. Trh Coopu je rozdělen na 5 prodejních regionů, což řetězci umožňuje lépe vycházet vstříc specifickým oblastním zvyklostem a potřebám zákazníků. Podle stejného principu je organizována jak logistika, tak majetkové členění firmy.
Coop včetně dceřinných společností aktuálně zaměstnává přibližně 53 000 pracovních sil, spravuje více než 1 800 prodejních míst a dosahuje ročního obratu ve výši cca 19,7 miliard švýcarských franků. Samotných supermarketů a hypermarketů s názvem COOP je ve Švýcarsku více než 800. V roce 2008 činil podíl řetězce Coop na švýcarském trhu 23,1 %. Jeho obrat v roce 2009 dosáhl 11,8 mld. EUR.
DENNER – supermarkety švýcarského diskontního řetězce s nabídkou řady levnějších potravinových produktů a širokým výběrem alkoholických nápojů. Společnost byla založena v r. 1881. V roce 2004 patřila s 580 pobočkami, s obratem 1,8 mld. CHF a podílem 11,4 % na trhu na 3. místo ve Švýcarsku za obchodní společnosti Migros a Coop. Od roku 2007 spadá tento řetězec pod skupinu Migros. V roce 2008 činil podíl Denneru na švýcarském trhu 5,9 %, v roce 2009 dosáhla společnost obratu 1,88 mld. EUR.
MANOR – obchodní domy s potravinami, oděvy, nářadím, elektrospotřebiči, bytovým textilem a kosmetikou. Společnost byla založena r. 1902 v Luzernu. Dnes je její ředitelství v Baselu. Společnost provozuje 71 prodejních míst a má 11 300 zaměstnanců. Od roku 2007 je tento řetězec součástí švýcarského holdingu Maus Frères SA. V roce 2008 činil podíl Manoru na švýcarském trhu 6 %. V roce 2009 dosáhla společnost obratu 2,1 mld. EUR.
ALDI SUISSE (ALDI SÜD) – diskontní řetězec supermarketů s nabídkou potravin a smíšeného zboží. Založen roku 1913 v Německu. Aldi je zkratkou slov „Albrecht Discount“. Řetězec je tvořen dvěma separátními skupinami: Aldi Nord a Aldi Süd, které fungují nezávisle na sobě. Vlastníkem skupiny Aldi Süd je Karl Albrecht, vlastníkem skupiny Aldi Nord jeho bratr Theo Albrecht. Zatímco skupina Aldi Nord působí kromě Německa také v Dánsku, Francii, Benelexu, Polsku a na Pyrenejském poloostrově, skupina Aldi Süd má sítě svých obchodů v USA, Irsku, Spojeném království, Maďarsku, Řecku, Rakousku, Slovinsku, Austrálii a Švýcarsku. Na švýcarský trh vstoupila firma Aldi Süd v roce 2005 a v současnosti na tomto trhu expanduje. Společnost Aldi Süd se snaží o respektování regionálního cítění, proto svůj řetězec obchodů ve Švýcarsku přejmenovala na Aldi Suisse. Ke dni 12. 6. 2008 měla tato společnost na území Švýcarska otevřených 100 obchodů. V roce 2008 činil podíl společnosti na trhu ve Švýcarsku 1 %. Obrat Aldi Suisse dosáhl v r. 2009 1 mld. EUR.
IMPO Import Parfumerien AG - švýcarský maloobchodní řetězec parfumerií. První prodejny Import Parfumerien byly otevřeny v Curychu v roce 1979. O 16 let později bylo v provozu 16 filiálek. Od roku 1998 náleží IMPO švýcarské firmě COOP Gruppe Švýcarsko (www.coop.ch). V současné době provozuje řetězec více než 90 poboček, nabízí přes 4 000 druhů zboží a dosahuje obratu přesahujícího 140 mil. CHF. IMPO se profiluje jako diskontní prodejce známých značek kosmetiky. (www.impo.ch).
SCHILD AG – přední švýcarský maloobchodní řetězec s módním textilem, který nabízí kvalitní módu ve střední cenové kategorii na 40 místech Švýcarska. Společnost byla založena v roce 1922 v Luzernu, nyní zaměstnává více než 800 zaměstnanců. Schild AG obchoduje se značkami jako Navyboot, Barbour, Mc Gregor, Comma, S’Oliver, Street One, InWare a Gardeur. (www.schild.ch).
COOP Vitality (Vitality Apotheke) - http://www.coopvitality.ch/lékárny řetězce COOP Vitality (Vitality Apotheke) poskytují celou řadu služeb v prodeji medikamentů ať již na lékařský předpis nebo bez něj, zdravotní poradenství (měření cholesterolu, hladiny krevního cukru), a dále zdravotní pomůcky (pronájem inhalačních přístrojů nebo přístrojů na měření krevního cukru atd). Jsou součástí švýcarského obchodního řetězce COOP. Síť lékáren COOP Vitality má své prodejny ve 13 městech Švýcarska. (www.coopvitality.ch).
WASER BÜROCENTER AG - velkoobchod s kancelářskými potřebami a spotřebním materiálem pro IT; Buchs - http://www.waserbuero.ch/velkodistribuce a maloobchodní řetězec prodejen s kancelářskými potřebami. Podnik byl založen v roce 1845, obchody má na 5 místech ve Švýcarsku (Basel, Bern, Zürich – City, Zürich – Glatt, Buchs), zaměstnává 250 osob. (www.waserbuero.ch).
JET SET – výroba a prodej textilu; St. Moritz – společnost se zabývá výrobou a prodejem kvalitní sportovní módy, vlastní maloobchodní řetězec. (www.jetset.ch)
SPILAG AG – společnost založená v Laufenu, zaměřená na výrobu, prodej a leasing, distribuci pracovního oblečení a jeho výrobu na zakázku, poskytování souvisejících služeb – např. praní oděvů. Tento švýcarský řetězec vlastní 8 obchodů v 8 různých švýcarských městech a 1 obchod v německém Dachau. (www.spilag.ch).
OBCHODY NÁBYTKEM A SPOTŘEBIČI
CONFORAMA – řetězec obchodů, v nichž se nabízí nábytek a vybavení domácností. Ve Švýcarsku vlastní 13 prodejen. Sortiment je zaměřen na koupelny, kuchyně, a zahrnuje dále postele, lůžkoviny, stoly, židle, skříňky, kancelářský nábytek, ale také elektrospotřebiče typu mrazniček, myček, sporáků apod. Kromě toho lze v obchodech řetězce zakoupit rovněž audiovizuální techniku (televizory, přehrávače DVD, CD apod.). V současné době je tento řetězec součástí francouzského nadnárodního holdingu PPR.
FLY – součást švýcarského holdingu s názvem Maus Frères SA, pod nějž spadá i obchodní řetězec Manor – viz výše. Provozuje obchody s ne příliš drahým „módním“ nábytkem a vybavením domácností. Zboží zahrnuje postele, komody, venkovní nábytek, bytový textil a doplňky pro kuchyně a koupelny.
IKEA – švédský obchodní řetězec s nábytkem a příslušenstvím pro celou domácnost a domácí kanceláře, bytovým textilem, výrobky ze skla a porcelánu, hračkami a podlahovými materiály.
INTERIO – obchody nabízející nábytek s moderním designem a příslušenství do domácností. Jako součást skupiny Globus Group je tento řetězec je od roku 1997 součástí Migrosu.
PFISTER MEUBLES - řetězec obchodů nábytkem s širokou nabídkou dětského a kancelářského nábytku, nábytku pro jídelny a obývací pokoje. V nabídce řetězce jsou dále bytové doplňky a bytový textil: ložní prádlo, ubrusy, záclony, koberečky a osvětlovací tělesa.
ROCHE BOBOIS – designový nábytek do ložnic, jídelen a obývacích pokojů. V nabídce je rovněž bytový textil (záclony, polštářky apod.).
FUST – řetězec vlastnící více než 140 obchodů ve Švýcarsku se zaměřením na sporáky, myčky, sušičky, televizory, ledničky, mrazničky, vysavače a jinou elektrotechniku po domácnosti.
STAVEBNÍ MATERIÁLY A TECHNICKÉ VYBAVENÍ, POTŘEBY PRO KUTILY
COOP BRICO AND LOISIRS – samoobsluhy se stavebními materiály a technickým vybavením pro domy a zahrady, konkrétně s nejrůznějšími typy koupelnových a kuchyňských úchytů a s jinými zařízeními technického rázu, osvětlením, policovými systémy, zahradním příslušenstvím...
MIGROS BRICO LOISIRS – samoobslužné prodejny, které jsou součástí řetězce Migros. Jsou zaměřeny na prodej podlahovin, barev, tapet, bytového textilu, nářadí a vybavení pro zahrady.
HORNBACH – nadnárodní německý řetězec megamarketů pro kutily s nabídkou potřeb pro zahrady. Lze v nich zakoupit keramické obklady, podlahoviny, nářadí, tapety, barvy, příslušenství pro koupelny, zahradní sortiment. Založeno v r. 1877 v Německu. 21 % podílu Hornbachu vlastní anglická společnost Kingfisher plc. V roce 2008 zaměstnával celý řetězec 12 710 osob a vykázal čistý zisk ve výši 48 milionů EUR. V roce 2002 vstoupila společnost na švýcarský trh, kde má v současnosti v provozu 3 prodejny.
JUMBO – samoobsluhy pro kutily s nabídkou technických potřeb a pomůcek a s nabídkou základního vybavení pro domácnosti, osvětlení, zahradního nábytku, rostlin, potřeb pro cyklisty a dětských hraček. Od roku 2007 je řetězec Jumbo spolu s řetězcem Manor součástí švýcarského holdingu Maus Frères SA.
Seznam použité literatury
Hospodářská geografie Evropské unie (Doc. Ing. Ivan Jáč, CSc.), Technická univerzita v Liberci, ISBN 978-80-7372-316-3 (březen 2008)
http://www.google.cz/obchodní_řetězce_ve_Švýcarsku (11. 4. 2010)
http://www.czechtrade.cz/kontakty/czechtrade-v-regionech (11. 4. 2010)
http://www.ct24.cz/cestovni/destinace (11. 4. 2010)
http://www.data-norms.cz/-firmy (11. 4. 2010)
http://www.swiss-retail.ch (11. 4. 2010)
http://www.businessinfo.cz (11. 4. 2010)
http://www.einnews.com/switzerland/newsfeed-switzerland_retail (11. 4. 2010)
http://geneva.angloinfo.com/information/11/markets.asp (18. 4. 2010)
http://www.cnb.cz (12. 4. 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/2010/seznam_hlav_států_v_roce_2010 (12. 4. 2010)
http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Switzerland (17. 4. 2010)
http://europeforvisitors.com/switzerland (12. 4. 2010)
http://www.myswitzerland.com/en/home.html (12. 4. 2010)
http://travelguide.all-about-switzerland.info/basic-swiss-tourist-information.html dtto
http://www.lz-net.de (12. 4. 2010)
http://www.impo.ch (17. 4. 2010)
http://www.schild.ch (17. 4. 2010)
http://www.coopvitality.ch (17. 4. 2010)
http://www.waserbuero.ch (17. 4. 2010)
http://www.jetset.ch (17. 4. 2010)
http://www.spilag.ch (17. 4. 2010)
http://www.intl.ch (12. 4. 2010)
Základní údaje
Švýcarsko se nachází na jižním okraji střední Evropy.
Souřadnice: 47°00´severní zeměpisné šířky a 8°00´ východní zeměpisné délky.
Rozloha: 41 285 km²
Sousední státy: Rakousko (165,1 km), Německo(345,7 km), Lichtenštejnsko(41,1 km), Itálie( 734,2 km), Francie(571,8 km)
Oficiální název: Švýcarská konfederace
Státní zřízení: federativní republika
Individuální hlava státu ve Švýcarsku neexistuje - Výkonným orgánem státní moci je Federální rada, která v určených případech plní funkci hlavy státu. Od roku 1998 je volen na jeden rok jeden z členů Federální rady do pozice prezidenta Federální rady [1]
Úřední jazyky: francouzština (20,4%), němčina ( 63,7%), italština (6,7%), rétorománština (1%)
Měna: švýcarský frank ( 1 frank = cca 17,50 Kč )
Územní členění: Švýcarsko je tvořeno 26 kantony
Hlavní město: Bern (133 000 obyvatel)
Důležitá hospodářská centra:
Curych, něm.: Zürich, 353,8 tis. obyvatel - obchodní, bankovní a průmyslové centrum
Basilej, něm.: Basel, 178,6 tis. obyvatel - obchodní, průmyslové centrum
Ženeva, něm.: Genf, 174,9 tis. obyvatel - centrum diplomacie, mezinárodních organizací
Počet obyvatel: 7,92 milionu
Hustota obyvatel: 181 ob. / km²
HDP na 1 obyvatele: 40 000 USD (2009)
Náboženské složení: katolíci 41%, protestanti 35,3 %, zbytek jiné náboženství nebo bez vyznání
Svátky
Svátky se člení ve Švýcarsku na svátky celostátní, kantonální a církevní.
1.1. Nový rok
2.1. Svatý Berchtold - pouze v některých kantonech
6.1. Tři králové - pouze v některých kantonech
Velikonoční pátek
Velikonoční pondělí
1.5. Svátek práce
květen: Nanebevstoupení Páně
červen: Svatodušní svátky
červen: Boží tělo
1.8 Státní svátek - založení Švýcarské konfederace roku 1291
15.8. Nanebevzetí Panny Marie - pouze v některých kantonech
1.11. Svátek všech svatých - pouze v některých kantonech
8.12. Neposkvrněné početí Panny Marie - pouze v některých kantonech
25–26.12.Vánoce
Svátky se liší kanton od kantonu. [2]
Místní zvyklosti důležité pro obchodování:
Švýcaři jsou zdrženlivější a zachovávají si větší odstup. Přátelství se navazuje velmi obtížně.
Francouzsky mluvící Švýcary potěší, když s nimi mluvíte v jejich mateřštině. Pokud francouzsky nemluvíte, většina z nich dá přednost angličtině před němčinou. Zdůrazňování titulů není tak důsledné jako v České republice. Při oslovení je lépe oslovit jménem než titulem. Ve francouzsky mluvící části se tituly na vizitky nepíší.
Luxusní auto, šperk a okázalý přepych nezaujme. Švýcaři jsou šetrní. Okázalé pohoštění se necení jako výraz úspěšnosti firmy, ale jako mrhání. Dochvilnost, zejména v německy mluvících oblastech Švýcarska je samozřejmostí. [2]
Prodejní doba:
Obvykle 8,00-18,30
V sobotu 8,00-12,00 nebo 8,00-17,00
V neděli je otevřeno pouze ve velkoobchodech v turisticky významných městech.
Globální řetězce na území:
Migros – nejrozšířenější řetězec, přes 80 000 zaměstnanců
COOP(1437 prodejen),
Aldi (100 prodejen)
Manor (71 prodejen)
Globus, Denner, Aperto,
Zdroje:
Switzerland Money and Shopping: Supermarket Chains - Switzerland Travel Guide - iGuide [online]. 2009 [cit. 2010-04-04]. Switzerland Money and Shopping: Supermarket Chains. Dostupné z WWW: <http://iguide.travel/Switzerland/Money_and_Shopping/Supermarket_Chains>.
[1]Švýcarsko - Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2010 [cit. 2010-04-04]. Švýcarsko. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko>.
[2] Švýcarsko - BusinessInfo.cz [online]. 1997-2010 [cit. 2010-04-04]. Švýcarsko. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/svycarsko/1000681/>.
Celysvet.cz [online]. 2005-2010 [cit. 2010-04-04]. HDP - na obyvatele: Vývoj a změny v čase : Švýcarsko. Dostupné z WWW: <http://www.celysvet.cz/vyvoj-zmeny-v-case-hdp---na-obyvatele?country=213>.
ŠVÝCARSKO (2)
Základní zeměpisné údaje
Poloha: vnitrozemní stát ve střední Evropě
Zeměpisná šířka: 47° severní šířky
Rozloha: 41 293 km2 (patří mezi nejmenší evropské země)
Sousední státy: na severu: Německo,
na jihu: Itálie,
na západě: Francie,
na východě: Rakousko a Lichtenštejnsko.
Oficiální název země: Švýcarská konfederace
Státní zřízení: federativní republika
Současná hlava státu: federální rada (členové): Moritz Leuenberger
Pascal Couchepin
Joseph Deiss
Samuel Schmid
Micheline Calmy-Rey
Christoph Blocher
Hans-Rudolf Merz
Úřední jazyk: němčina, francouzština, italština, rétorománština
Písmo: latinka
Používaná měna: švýcarský frank (CHF) – dělí se na 100 rappů
Administrativně správní členění země
- 26 kantonů
Hlavní město státu: Bern (133 tis. obyvatel)
Další velká města: Curych (353,8 tis. obyvatel)
Basilej (178,6 tis. obyvatel)
Ženeva (174,9 tis. obyvatel)
Počet obyvatel
Počet obyvatel (2007): 7 591,4 tis. obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2: 240 obyvatel/km2
Národnostní složení obyvatel: 93 % Švýcaři,
1 % Rétoromáci.
Počet ekonomicky aktivních obyvatel:
HDP na 1 obyvatele: 32 399 USD
Náboženské složení: 41,8 % katolíci,
35,3 % protestanti,
4,3 % islámské náboženství,
9,9 % ostatní náboženství,
11 % bez vyznání.
Obchodní podmínky
Svátky: 1. ledna Nový rok
2. ledna Svatý Berchtold – pouze v některých kantonech
6. ledna Tři králové – pouze v některých kantonech
1. května Svátek práce
1. srpvna Státní svátek – založení Švýcarské konfederace roku 1291
15. srpna Nanebevzetí Panny Marie – pouze v některých kantonech
1. listopadu Svátek všech svatých – pouze v některých kantonech
8. prosince Neposkvrněné početí Panny Marie – pouze v některých
kantonech
25. – 25. prosince Vánoce
Pohyblivé svátky: Velikonoční pátek, Velikonoční pondělí
Nanebevstoupení Páně (květen)
Svatodušní svátky (červen)
Boží tělo (červen)
Svátky se liší kanton od kantonu.
Zvláštnosti země v obchodě – trhy, tržiště:
MUBA Basel (veletrh spotřebního zboží),
SMI Zürich (veletrh nábytku),
Inventions Ženeva (veletrh vynálezů a zlepšovacích návrhů),
Industrial Handling/Best, Zürich (veletrh průmyslové automatizace),
Chemspac Europe, Basel (veletrh speciální chemie a organ. chemických
meziproduktů),
Orbit Basel (veletrh informatiky, komunikací),
Schweiz, Spielmesse, St. Gallen (veletrh hraček a her),
Olma Messe, St. Gallen (veletrh zemědělského a mlékárenského průmyslu),
TEFAF Basel (veletrh starožitností a uměleckých předmětů),
L´Basel (veletrh integrované logistiky),
Igeho Basel (veletrh gastronomie, hoteliérství a restaurací).
Místní zvyklosti důležité pro obchodování:
Švýcarští obchodní partneři bývají zdrženliví, zachovávají si větší odstup, ale na druhé
straně jsou velmi šetrní. Velmi si zakládají na dochvilnosti.
Jednacím jazykem většinou je francouzština, angličtina či němčina.
Při oslovován je vhodné používat spíše jméno, než titul.
Prodejní doba:
pondělí – středa 8 – 18.30
čtvrtek – pátek 8 – 21 hodin
sobota 8 – 12, někde 8 – 17 hodin
neděle pouze některá turisticky významná města
Globální řetězce na území země
Seznam globálních řetězců: Lidl, SPAR, Globus, OBI
Ke každému řetězci uvést např. počet provozoven: SPAR – 149 provozoven
GLOBÁLNÍ RETAILING VE ŠVÝCARSKU (3)
1. MAPA A STÁTNÍ VLAJKA
1.1 Mapa: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karte_Schweiz_Details.png
1.2 Státní vlajka: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_Switzerland.svg
2. ZÁKLADNÍ ZEMĚPISNÉ ÚDAJE
2.1 Poloha: Švýcarsko leží v centru střední Evropy mezi Bodamským jezerem na severovýchodě, Ženevským jezerem na západě, Horním a Alpským Rýnem na východě a Rýnem na severu. 60 % rozlohy země zabírají Alpy, 28 % Švýcarská plošina (Mittelland) a 12 % Švýcarská Jura. Švýcarsko patří mezi nejmenší evropské státy.
2.2 Zeměpisná šířka a délka: Švýcarsko se nachází mezi 6. – 10. a půltým stupněm východní zeměpisné délky a 46. - 48. stupněm severní zeměpisné šířky.
2.3 Rozloha: 41 293 km2 (132. místo na světě)
2.4 Sousední státy: Celková délka hranice je 1 892 km. Švýcarsko sousedí na severu se SRN (délka hranice 364 km), na západě s Francií (575 km), na jihu s Itálií (746 km), na východě s Rakouskem (165 km) a Lichtenštejnskem (42 km).
3. ÚŘEDNÍ NÁZEV ZEMĚ
3.1 Název země v úředních jazycích Švýcarska:
Schweizerische Eidgenossenschaft/Schweiz (něm.); Confédération suisse/La Suisse (fr.); Confederazione Svizzera/Svizzera (it.); Confederaziun svizra/Svizra (rétorom.).
3.2 V jiných jazycích: Švýcarská konfederace/Švýcarsko (česky), Swiss Confederation (angl.).
3.3 Mezinárodní zkratka Švýcarska: CH z latinského Confoederatio Helvetova.
4. STÁTNÍ ZŘÍZENÍ
Federativní republika (oficiálně konfederace)
4.1 Vznik: 24. října 1648 (podle legendy z 19. století existuje Švýcarsko jako nejstarší spolková republika na světě dokonce od 1. srpna 1291).
5. SOUČASNÁ HLAVA STÁTU
Pro rok 2010 je spolkovou prezidentkou a zároveň předsedkyní vlády Švýcarska Me Doris Leuthard. Narodila se 10. 4. 1963, je právničkou a v roce 2009 byla viceprezidentkou své země. Prezident jakožto představitel státu je volen na dobu jednoho roku.
6. ÚŘEDNÍ JAZYKY
Převážně se hovoří německy – 63,7 % obyvatelstva (v 19 kantonech), francouzsky – 20,4 % obyvatel (v 6 kantonech), italsky – 6,5 % obyvatel (v 1 kantonu), rétorománsky – 0,5 % obyvatelstva, které je historicky keltského původu s románskými předky. Tato skupina obyvatelstva žije při hranicích s Itálií.
Ostatní ve Švýcarsku používané jazyky, které však již nejsou úřední, tvoří cca 9 %. Kromě uvedených jazykových skupin se v zemi vyskytuje dalších 46 jazykových etnik, přičemž nejpočetněji jsou zastoupena etnika srbské a chorvatské (1,4 %), albánské a portugalské (1,3 %). Prakticky všichni obyvatelé, kteří dosáhli středoškolského vzdělání komunikují rovněž anglicky. Agličtina je běžným jazykem při obchodních jednáních.
7. PÍSMO
Latinka
8. POUŽÍVANÁ MĚNA:
1 švýcarský frank (1 CHF) = 100 rappů (centimů); ve velké většině mezinárodních hotelů, v restauracích, ve velkých nákupních střediscích a všude v pohraničních oblastech je možno používat jako měnu Euro. Pro přepočet této měny se pak používá denní přepočítací kurz stanovený provozovateli příslušných zařízení. Zcela běžně se k úhradám používají platební karty, a to jak debetní, tak kreditní. Příkladem mohou být karty Eurocard/ MasterCard, VISA a American Express. Obvykle lze platit i kartami Diners Club, EC Maestro a EC Cirrus. Na bezprostřední drobné výdaje je potřeba mít hotovost.
Kurz ČNB ke dni 12. 4. 2010: 1 CHF = 17,473 CZK
9. ADMINISTRATIVNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ ZEMĚ
Správní rozdělení: 26 samosprávných kantonů (Švýcarsko je tvořeno 23 kantony, přičemž 3 z nich jsou rozděleny na tzv. polokantony, t. j. celkem 26 kantonů). Jednotlivé kantony mají v rámci konfederace poměrně vysoký stupeň samosprávy s vlastním parlamentem a vládou.
9.1 Hlavní město: Bern – 133 000 obyvatel (sídlo významných spolkových úřadů země a sídlo mezinárodních organizací).
9.2 Další velká města: Největší švýcarské město – Curych (Zϋrich, 353 800 obyvatel – centrum obchodu, průmyslu a bankovnictví – seznam finančních institucí na www.swissbanking.org), Basilej (Basel, 178 600 obyvatel – centrum obchodu a průmyslu), Ženeva (něm. Genf - fr. Genève, 174 900 obyvatel – hodinářství a jemná mechanika, polygrafie, oděvnictví, potravinářství, veletrhy, centrum diplomacie a sídlo mezinárodních organizací – jejich seznam na www.intl.ch); a dále střediska zimních i letních sportů a turistiky – Davos, Svatý Mořic (St. Moritz), Arosa, Lugano, Lucern (Locarno – 65 000 obyvatel - jemná mechanika, oděvní a nábytkářský průmysl, polygrafie) aj.
10. OBYVATELSTVO
Počet obyvatel: 7 591 400 (k 31. 12. 2007), z toho cca 1/5 tvoří cizinci (vzestupný trend)
10.1 Hustota zalidnění: Asi 184 obyvatel na 1 km2, přičemž hustota kolísá od cca 30 obyvatel na 1 km2 v alpských oblastech do cca 240 obyvatel na 1 km2 v oblasti hustě osídlené Švýcarské plošiny.
10.2 Národnostní složení obyvatel: Všechny národnostní skupiny obyvatelstva, kterým je vlastní některý ze čtyř úředních jazyků (viz bod 6.), se považují za Švýcary.
Z nich je 63,7 % germánského původu a hovoří švýcarskou němčinou; 20,4 % obyvatel je frankofonních a používá francouzštinu; 6,5 % je italského původu a je jim vlastní italština a 0,5 % obyvatelstva má z historického pohledu keltské předky s románskými kořeny a hovoří rétorománsky. 8,9 % obyvatel připadá na nejrůznější národnostní menšiny (viz odst. 6.), z nichž největší početní zastoupení mají Srbové, Chorvaté, Albánci a Portugalci.
10.3 Počet ekonomicky aktivních obyvatel: 4,493 miliony osob (12. 1. 2010) – z toho 3,7 % pracuje v primárním sektoru, 23,0 % v sekundárním a 73,3 % v terciárním sektoru. Ke dni 12. 1. 2010 vykazovalo Švýcarsko nezaměstnanost ve výši: a) 3,7 % dle Swiss Bureau of Federal Statistics (Statistique au marché du travail); b) 4,4 % dle OECD (Labour Force Statistics).
10.4 HDP na 1 obyvatele: 69 173 CHF per capita (State Secretariat for Economic Affairs SECO, 12. 1. 2010).
10.5 Náboženské složení: 41,8 % obyvatel tvoří katolíci, 35,3 % protestanti, 4,3 % vyznává islámské náboženství, 9,1 % se hlásí k ostatním náboženstvím a 9,5 % obyvatelstva je bez náboženského vyznání.
11. OBCHODNÍ PODMÍNKY
11.1 Svátky: Svátky se člení ve Švýcarsku na celostátní, kantonální a církevní:
- 1. 1. Nový rok
- 2. 1. Svatý Berchtold – pouze v některých kantonech
- 6. 1. Tři králové – pouze v některých kantonech
- Velký pátek – t. j. pátek před Velikonocemi
- Velikonoční pondělí
- 1. 5. Svátek práce
- květen: Nanebevstoupení Páně (čtvrtek)
- červen: Svatodušní svátky (pondělí)
- 1. 8. Státní svátek – výročí švýcarské přísahy („Rütlischwur") a založení Švýcarské konfederace r. 1291
- 15. 8. Nanebevzetí Panny Marie - pouze v některých kantonech
- 1. 11. Svátek všech svatých - pouze v některých kantonech
- 8. 12. Neposkvrněné početí Panny Marie - pouze v některých kantonech
- 25. 12. Boží hod vánoční
- 26. 12. Druhý svátek vánoční, sv. Štěpána
Některé z uvedených křesťanských svátků jsou pohyblivé (Velký pátek, Velikonoční pondělí, Nanebevstoupení Páně aj.).
Dalšími všeobecně dodržovanými svátky, které jsou však pracovními dny, jsou například Boží tělo (Fronleichnam), masopust (Fasnacht), popeleční středa (Aschermittwoch), Mikuláš (Nikolaus, 6. 12.) a řada místních svátků, především na počest svatých patronů obcí, nebo oslav spojených s tradičními místními zvyky.
Pojetí svátků se liší kanton od kantonu. Zatímco například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním, v kantonu Curych je v tento den volno a v kantonu St. Gallen je volno pouze půl dne. V některých místech je volno posledních několik pracovních hodin u příležitosti místních svátků (např. tzv. Cibulový trh, který se koná v Bernu v měsíci listopadu).
11.2 Zvláštnosti země v obchodě – trhy, tržiště apod.
Z hlediska zvláštností země v oblasti obchodu je v první řadě důležité počítat s tím, že ceny ve Švýcarsku bývají až o 1/3 vyšší než ceny srovnatelných výrobků v okolních zemích.
Při nákupu zboží za více než 400 CHF (vč. DPH) je možno požádat o vystavení šeku na daň z přidané hodnoty (Tax-free Shopping Cheque), která ve Švýcarsku činí 7,6 %. Tento šek se nazývá „Global Refund Cheque“. Pokud si kupující nechá tento šek při výjezdu ze země orazítkovat na hranicích švýcarskými celníky, přičemž zboží musí být k nahlédnutí v originálním obalu, může si příslušnou daň z přidané hodnoty buď nechat proplatit v hotovosti přes pokladnu přímo na celnici (v Cash Refund Office), nebo si ji nechat v konkrétní výši poslat na svůj účet.
Co se týče potravin, i ty jsou o poznání dražší než v České republice nebo v jiných evropských zemích. Potraviny, stejně jako jiné zboží, je výhodnější nakupovat v supermarketech řetězců MIGROS nebo COOP, v nichž nákupy vycházejí cenově nejlevněji. V případě nákupu potravin se jako alternativa nabízí pořízení oběda či večeře v samoobslužných prodejnách řetězce Globus, COOP nebo některého jiného velkého obchodního centra, případně v některé z četných horských domácích restaurací. Nabídku dne, tzv. „Tagesteller“ nebo francouzsky „Plat du Jour“ lze pořídit za cca 15 – 20 CHF. Poměrně levná jídla lze zakoupit v pizzeriích.
Ve všech restauracích se nabízejí ke konzumaci výborná jídla. Restaurace rodinného typu se však více soustředí na nabídku místních kulinářských specialit. Pro Švýcarsko jsou typické četné regionální a místní varianty pokrmů.
Pro zajímavost jsou níže uvedeny orientační maloobchodní ceny vybraných základních potravin a několika dalších položek.
POTRAVINY:
Voda, minerálka 1,5 l = CHF 1,20
Coca-cola 1,5 l = CHF 1,50
pivo v plechovce - 0,5 l = CHF 0,80
mléko 1,5 litru = CHF 1,60
toastový chléb 0,5 kg = CHF 1,50
bageta = CHF 4,20
jogurt 150 g = od CHF 0,65
máslo 250 g = CHF 3,40
vejce 10 ks = CHF 2,50
sýr tvrdý 400 g = CHF 3,40
mozarela 400 g = CHF 2,80
salám, šunka 100 g = CHF 3,00 – 6,00
jablka, banány, pomeranče (1 kg) = od CHF 2,00
okurka 1 ks = CHF 1,50
klobása s chlebem = CHF 5,20
grilované kuře = od CHF 10,00
čokoláda 100 g = od CHF 1,00
zmrzlina = od CHF 2,00
DALŠÍ VYBRANÉ PRODUKTY:
pohlednice = od CHF 0,50
známka = CHF 1,30
benzín / nafta 1 l = CHF od 1,70 / 1,90
zapůjčení auta 1 den = od CHF 50,00
dálniční známka 1 rok = CHF 40,0
parkování 1 hodina = od CHF 1,00
TRHY, VELETRHY A VÝSTAVY VE ŠVÝCARSKU:
Trhy:
- Cibulový trh v Bernu – 1 x ročně, a to vždy 4. pondělí v měsíci listopadu
- Ženeva – květinový trh - denně na Place du Molard
- Řada trhů místního významu, především trhy s nabídkou ovoce a zeleniny: široká nabídka v různých městech v určité dny v týdnu, většinou v době od cca 6.30 h do cca 13.00 h (např. Grand Pré v pondělí od 6.30 do 13.00 h, Paquis v úterý od 6.30 do 13.00 h, St. Jean ve středu od 8.00 do 13.00 h, Helvétique ve středu od 6.30 do 13.00 h – na tomto trhu lze kromě ovoce a zeleniny nakoupit rovněž nkteré rukodělné výrobky atd. Pozn.: Uvedené lokality se nacházejí v Ženevském kantonu.)
Výstavy a veletrhy:
Název výstavy Měsíc konání Zaměření
Swissbau Basel 1. – 2. stavebnictví, dodávky pro stavebnictví
ORNARIS Zürich, Bern 1., 8. umělecké předměty, řemeslné výrobky, bytové doplňky
Agrama Lausanne, St.Gallen 1., 10. zemědělská zařízení
Intern.Schumusterschau,Bern 2. výstava vzorkové obuvi
MUBA Basel 3. veletrh spotřebního zboží
Autosalón Ženeva 3. osobní auta a příslušenství
Swossalpina Martigny 4.* vysokohorská lyžařská a turistická zařízení
SMI Zürich 4. veletrh nábytku
Inventions Ženeva 5. veletrh vynálezů a zlepšovacích návrhů
Industrial Handling–Best, Zürich 5.* veletrh průmyslové automatizace
ChemspecEurope, Basel 6.** veletrh speciál.chemie a meziproduktů organ.chemie
Forstwesen, Luzern 8.** veletrh lesnických zařízení
Orbit Basel 9. veletrh informatiky a komunikací
Spielmesse, St. Gallen 9. veletrh hraček a her
Olma Messe, St. Gallen 10. veletrh zemědělství a mlékárenského průmyslu
Telecom, Ženeva 10.*** výstava telekomunikací
TEFAF Basel 11. veletrh starožitností a uměleckých předmětů
L´Basel 11.* veletrh integrované logistiky
Swisstech Basel 11.* kooperace, subdodávky
Igeho Basel 11.* veletrh gastronomie, hoteliérství a restaurací
Weihnachts-Sam.Börse, Zürich 12. vánoční trh, starožitnosti, sběratelství
Vysvětlivky: * = 1 x za 2 roky, ** = 1 x za 3 roky, *** = 1 x za 4 roky
Informace k veletrhům pořádaným ve Švýcarsku lze nalézt na www.messenschweiz.ch .
11.3 Místní zvyklosti a okolnosti důležité pro obchodování: Obchodování je samozřejmě ovlivněno obecnými hospodářskými podmínkami charakteristickými pro daný stát. V případě Švýcarska hrají v hospodářství, a potažmo i v obchodování, významnou roli následující okolnosti: Jedná se o horský stát, jehož území z velké většiny zaplňují nejvyšší pásma Alp. Je to stát průmyslový s významnou živočišnou výrobou, jehož průmysl je podporován nahromaděným kapitálem ze zahraničí. Vyjma nalezišť stavebního kamene, jakým jsou např. vápenec, mramor, žula či rula, je Švýcarsko chudé na nerostné suroviny. Proto jsou ve Švýcarsku rozvinuté takové druhy průmyslu, které pokud možno nejsou náročné na vstupní suroviny a energie, ale spíše na kvalitní práci, která finálním produktům přináší vysokou přidanou hodnotu. K takovým odvětvím patří např. výroba hodinek (největšími firmami v oboru jsou: Swatch Group - výrobce hodinek zn. Omega, Montres Rolex, TAG-Heuer SA, Raymond Weil, Montres Ebel, Manufactures Horlogeres, Piaget SA, Patek Philippe a Tissot) a jiné jemné a přesné mechaniky, výroba šperků, elektrotechnika či optika. Švýcarsko je známé i svou výrobou léčiv a potravinových doplňků. Potravinářský průmysl je zaměřen na zpracování mléka. Mezi mlékárenské produkty patří máslo, sýry, kondenzované i sušené mléko a čokoláda, jejímiž známými výrobci jsou např. společnosti Nestlé (největší potravinářský koncern na světě, zal. r. 1867) se sídlem ve Vevey a společnost Lindt. Všechny uvedené produkty, které se vyznačují vysokou kvalitou, jsou rovněž exportními artikly. Mimoto se ze země vyvážejí tkaniny, a to i v exkluzívním provedení. Elektrická energie se získává především z vodních zdrojů, přičemž se využívá prudkých horských řek se značným spádem. Rovněž elektrická energie je předmětem vývozu. Předmětem švýcarského importu jsou především paliva a nerostné suroviny, automobily aj. Dopravní struktura je na vysoké úrovni. Na švýcarských silnicích, které jsou velmi kvalitní, a na švýcarských železnicích se lze často setkat s využíváním technicky náročných tunelů. Významnou přepravní možnost představuje vodní doprava, při níž se využívají toky Rýna, Rhôny a dalších řek i jezer. Pro švýcarskou ekonomiku je důležitý turistický a cizinecký ruch, přičemž návštěvnost dosahuje kolem 6 milionů zahraničních návštěvníků ročně. Ve Švýcarsku se nacházejí sídla řady mezinárodních organizací (Evropské středisko OSN, Světová poštovní unie, Mezinárodní červený kříž a Hnutí červeného půlměsíce, Středisko evropského jaderného výzkumu – CERN, Center for Human Rights, Unesco, Unicef a další). Jejich seznam lze nalézt na www.intl.ch. Švýcarsko je členem řady mezinárodních organizací: Rady Evropy, OSN, EFTA, GATT, IBRD, IMF, NAM, OECD, WTO aj. Od 12. prosince 2008 je Švýcarsko součástí Schengenského prostoru. Jednání o vstupu do EU občané však v referendu odmítli a Švýcarsko tak spolu s Lichtenštejnskem patří k jejím jediným nečlenským státům ve střední Evropě.
Švýcarsko patří k hospodářsky nejstabilnějším zemím světa. Švýcarská ekonomika je z velké míry závislá na zahraničním obchodě a je poměrně silně provázaná s mezinárodními finančními a úvěrovými vztahy. Mezinárodní bankovní služby jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů příjmů země. Jde o ekonomiku s duálním charakterem, v níž vedle sebe fungují firmy orientované na domácí trh, které za svou životaschopnost vděčí do značné míry chráněnému monopolnímu postavení a poměrně vysoké celní ochraně, a firmy, které se úspěšně prosazují nejen ve švýcarském, ale i v mezinárodním měřítku, jejichž příkladem mohou být např. farmaceutické firmy nebo firmy působící v oblasti bankovnictví. V oblasti obchodu službami a zbožím a v kapitálové oblasti uplatňuje Švýcarsko politiku otevřené ekonomiky se zaměřením na export. V oblasti infrastruktury, energetiky a telekomunikací chybí rozsáhlejší liberalizace vnitřního trhu. Některé segmenty domácího trhu nejsou dostatečně demonopolizovány a jsou závislé na politikách ovládajících jim příbuzná odvětví. Příkladem mohou být produkty potravinářského průmyslu, u nichž je míra otevřenosti švýcarského trhu závislá mimo jiné na zemědělské politice státu. V roce 2009 dosáhl objem švýcarského exportu 247,2 mld. USD, objem švýcarského importu naproti tomu 198,2 mld USD.
Podobně jako v případě jiných ekonomicky vyspělých států je i švýcarská ekonomika charakterizována převahou sektoru služeb nad primárním sektorem a průmyslovou výrobou. V samotné sféře služeb převažují pojišťovnictví a bankovnictví, podnikové poradenství, služby v oblasti IT, logistika a služby spojené s cestovním ruchem a turistikou. Nejvíce dynamický rozvoj vykazují v současnosti malé a středně velké podniky se specializací na služby v oblasti IT a biotechnologií. Švýcarské biotechnologie vynikají v tzv. „červeném“ segmentu, jímž se rozumí molekulární biologie, imunologie a genomika. K nejvýznamnějším švýcarským firmám v oboru biotechnologií patří Berner Biotech, Biogen, Debiopharm, Serono, Wertenstein a jiné. Rovněž koncerny Roche a Novartis, známé svou působností ve farmaceutickém oboru, vyrábějí biotechnologické produkty.
Při průběhu vlastních obchodních jednání se švýcarskými partnery je potřeba respektovat skutečnost, že Švýcaři jsou více zdrženliví a zachovávají si větší odstup než pro srovnání např. Němci, jejichž obchodní prostředí a zvyklosti jsou českým obchodníkům lépe známé. Navázat přátelské vztahy se Švýcary bývá proto daleko obtížnější.
Tituly se nezdůrazňují zdaleka tak důsledně jako např. v České republice nebo v Rakousku. Proto je lepší oslovovat obchodní partnery vlastními jmény než tituly. Navíc ve francouzsky mluvící části Švýcarska se tituly nepíší ani na vizitky.
Vzhledem k tomu, že Švýcarům je vlastní šetrnost, nezaujmou jejich pozornost okázalost, přepych, luxusní automobily ani šperky. Honosné pohoštění není považováno za projev úspěšnosti firmy, ale je vnímáno spíše jako plýtvání.
Při jednáních s frankofonními Švýcary je z jejich strany s potěšením přijímáno, pokud obchodní partner hovoří rovněž francouzsky. Pokud francouzštinu použít nelze, upřednostňuje tato lingvistická skupina jednoznačně angličtinu před němčinou.
Ve Švýcarsku, především v jeho německy mluvících částech, se dochvilnost považuje za samozřejmost.
Z demografického pohledu může při obchodních kontaktech a aktivitách svou roli hrát i skutečnost, že cca 20 % obyvatelstva tvoří cizinci, přičemž jejich podíl stále vzrůstá, a to především v souvislosti s množstvím mezinárodních organizací, jejichž sídla se na území Švýcarska nacházejí. 21,5 % obyvatel země připadá na občany pod hranicí 20 let a 16,4 % obyvatel je ve věkové kategorii nad 65 let. Počet obyvatel staršího věku výrazně narůstá a cca 306 900 obyvatel je starších než 80 let.
Švýcarsko nespadá pod země se zvýšeným rizikem trhu. Určitá rizika však mohou představovat obchodní jednání s firmami sídlícími v italsky mluvící části Švýcarska, pokud jsou jejich manažery a zaměstnanci občané cizích národností. V takovém případě je na místě ověření solventnosti firmy, eventuálně opatření si aktuálních referencí na danou firmu před uzavřením vlastního kontraktu, případně ještě před zahájením konkrétních dodávek zboží.
Jinak je ve většině švýcarských firem spolehlivost, solidnost a korektnost považována za základní podmínku pro vznik a existenci obchodního vztahu. Stejný přístup očekávají se samozřejmostí švýcarské firmy i od svých obchodních partnerů.
Vzhledem k tomu, že některé segmenty švýcarského trhu jsou, jak již bylo uvedeno výše, vzhledem k zahraničí poměrně uzavřené, může být pro zahraniční firmy poměrně složité na tento trh proniknout. Z pohledu českých firem je nutné poznamenat, že existují české produkty, které nejsou švýcarskému trhu neznámé a které svou pověstí mohou nepřímo napomáhat vstupu dalších českých výrobků na švýcarský trh. V této souvislosti je třeba zmínit význam role, kterou hraje účast českých podnikatelských subjektů na švýcarských výstavách a veletrzích. Ty představují významnou platformu, na níž lze navazovat nové, případně udržovat stávající, obchodní kontakty.
11.4 Prodejní doba v jednotlivých typech obchodů (pultové prodejny, obchodní domy, diskontní prodejny atd.).
Obecně se pracovní doba ve Švýcarsku pohybuje v rozmezích 8 - 12 a 13 - 17 hodin. Otevírací doba jednotlivých typů obchodů se v podrobnostech různí, ale lze zobecnit, že obvykle bývá od 8.00 do 17.00 h, přičemž v některých obchodech se dodržuje polední přestávka. V turistických centrech bývá otevřeno nepřetržitě od 9.00 do 18.30 h. V sobotu mívají obchody otevřeno od 9.00 do 14.00 hodin. V neděli, někde i v pondělí dopoledne (nebo ve středu odpoledne), jsou běžné obchody zavřené. Na druhou stranu jednou týdně - ve čtvrtek nebo v pátek - bývá otevřeno o něco déle, a to většinou do 21.00 hodin. V sobotu bývají obchody otevřené od 8.00 do 12.00 hodin.
V neděli je ale možné nakoupit poměrně široký sortiment výrobků u čerpacích stanic, na nádražích větších měst a na letištích, kde bývají obchody otevřené nonstop. Ve městech a v turisticky významných lokalitách jsou obchody otevřené i v neděli (např. Zermatt, Interlaken, Gstaad apod.).
Prodejní doba v supermarketech je k zákazníkům o něco velkorysejší než v obchodech menšího typu. Mírně se však liší dokonce i v rámci jednoho řetězce a jednoho města, takže je těžké ji patřičně zobecnit. Pro příklad jsou níže uvedeny otevírací hodiny tří švýcarských supermarketů:
COOP Luzern – Bahnhof COOP Luzern – Winkelriedstrasse MIGROS Bern – Wankdorf
(h) (h) (h)
Po 6.30 – 22.00 8.00 – 18.30 9.00 – 18.30
Út 6.30 – 22.00 8.00 – 18.30 8.00 – 18.30
Stř 6.30 – 22.00 8.00 – 18.30 8.00 – 18.30
Čt 6.30 – 22.00 8.00 – 18.30 8.00 – 21. 00
Pá 6.30 – 22.00 8.00 – 20.00 8.00 – 18.30
So 6.30 – 22.00 7.30 – 16.00 7.30 – 17.00
Ne 8.00 – 22.00 ------- -------
Banky bývají obvykle otevřeny od pondělí do pátku v době od 8.30 do 16.30 hodin. Jeden den v týdnu je otevírací doba prodloužená. O víkendech a o svátcích je zavřeno.
12. GLOBÁLNÍ ŘETĚZCE NA ÚZEMÍ ŠVÝCARSKA
12.1. Seznam globálních řetězců:
OBCHODNÍ ŘETĚZCE:
1/ MIGROS (hypermarkety s potravinami a spotřebním zbožím)
2/ COOP (obchodní řetězec s prodejem potravin, spotřebního zboží, rostlin)
3/ DENNER (supermarkety s nabídkou levnějších potravinových produktů a alkoholem)
4/ MANOR (supermarkety s potravinami, spotřebním zbožím, nářadím)
5/ ALDI SUISSE (diskontní řetězec supermarketů s potravinami a smíšeným zbožím)
6/ IMPO Import Parfumerien AG (maloobchodní řetězec parfumerií)
7/ SCHILD AG (maloobchodní řetězec s módním textilem; Luzern)
8/ COOP Vitality (Vitality Apotheke) (lékárny řetězce COOP)
9/ WASER Bürocenter AG (velkoobchod s kancelářskými potřebami a spotřebním
materiálem; Buchs)
10/ JET SET (výroba a prodej textilu; St. Moritz)
11/ SPILAG AG (výroba a distribuce pracovních oděvů; Laufen)
12/ CONFORAMA (řetězec obchodů s nábytkem a vybavením pro domácnost)
13/ FLY (obchody s levnějším nábytkem a vybavením domácností)
14/ IKEA (švédský obchodní řetězec s nábytkem a příslušenstvím pro celou domácnost)
15/ INTERIO (obchody s moderním nábytkem a vybavením domácností)
16/ PFISTER MEUBLES (řetězec obchodů nábytkem a bytovými doplňky)
17/ ROCHE BOBOIS (obchody s bytovým nábytkem a doplňky)
18/ FUST (obchodní řetězec s domácími elektrospotřebiči)
19/ COOP BRICO AND LOISIRS (samoobsluhy se stavebními materiály a technickým
vybavením pro domy a zahrady)
20/ MIGROS BRICO LOISIRS (samoobslužné prodejny s bytovými a zahradními doplňky)
21/ HORNBACH (megamarkety pro kutily)
22/ JUMBO (samoobsluhy pro kutily, pro cyklisty, dětské hračky)
12.2 Ke každému řetězci uvést např. počet provozoven atd.
HYPERMARKETY A SUPERMARKETY
MIGROS – je největším švýcarským obchodním řetězcem hypermarketů s potravinami, oděvy, elektrospotřebiči, zahradním nábytkem a vybavením a hračkami. Představuje uskupení desítek podniků a institucí, které pod ním přes své často různorodé zaměření pracují. Migros zastává politiku ústupu od prodeje alkoholu a cigaret. V roce 2009 zaměstnával ve své síti 83 780 osob a dosáhl ročního obratu ve výši 24,947 miliard švýcarských franků. V roce 2008 činil podíl řetězce na trhu 32,8 %. V roce 1997 se součástí řetězce Migros stala skupina Globus Group. Pod Migros spadá rovněž řada dalších, menších řetězců, jakými jsou např. Denner, Ex Libris (média), Interio, Onlineshop, Magazine zum Globus, Migrol (čerpací stanice), Migrolino (příležitostné výhodné nákupy), Office World (zařízení a potřeby pro kanceláře) a další...
COOP - je druhým největším řetězcem ve Švýcarsku. Kromě značkového zboží nabízí svým zákazníkům i produkty, při jejichž výrobě nedochází k porušování základních lidských práv a k zatěžování životního prostředí. V řetězci lze nakoupit široký sortiment potravin, kuchyňského náčiní, elektrospotřebičů, oděvů, hraček a rostlin. Trh Coopu je rozdělen na 5 prodejních regionů, což řetězci umožňuje lépe vycházet vstříc specifickým oblastním zvyklostem a potřebám zákazníků. Podle stejného principu je organizována jak logistika, tak majetkové členění firmy.
Coop včetně dceřinných společností aktuálně zaměstnává přibližně 53 000 pracovních sil, spravuje více než 1 800 prodejních míst a dosahuje ročního obratu ve výši cca 19,7 miliard švýcarských franků. Samotných supermarketů a hypermarketů s názvem COOP je ve Švýcarsku více než 800. V roce 2008 činil podíl řetězce Coop na švýcarském trhu 23,1 %. Jeho obrat v roce 2009 dosáhl 11,8 mld. EUR.
DENNER – supermarkety švýcarského diskontního řetězce s nabídkou řady levnějších potravinových produktů a širokým výběrem alkoholických nápojů. Společnost byla založena v r. 1881. V roce 2004 patřila s 580 pobočkami, s obratem 1,8 mld. CHF a podílem 11,4 % na trhu na 3. místo ve Švýcarsku za obchodní společnosti Migros a Coop. Od roku 2007 spadá tento řetězec pod skupinu Migros. V roce 2008 činil podíl Denneru na švýcarském trhu 5,9 %, v roce 2009 dosáhla společnost obratu 1,88 mld. EUR.
MANOR – obchodní domy s potravinami, oděvy, nářadím, elektrospotřebiči, bytovým textilem a kosmetikou. Společnost byla založena r. 1902 v Luzernu. Dnes je její ředitelství v Baselu. Společnost provozuje 71 prodejních míst a má 11 300 zaměstnanců. Od roku 2007 je tento řetězec součástí švýcarského holdingu Maus Frères SA. V roce 2008 činil podíl Manoru na švýcarském trhu 6 %. V roce 2009 dosáhla společnost obratu 2,1 mld. EUR.
ALDI SUISSE (ALDI SÜD) – diskontní řetězec supermarketů s nabídkou potravin a smíšeného zboží. Založen roku 1913 v Německu. Aldi je zkratkou slov „Albrecht Discount“. Řetězec je tvořen dvěma separátními skupinami: Aldi Nord a Aldi Süd, které fungují nezávisle na sobě. Vlastníkem skupiny Aldi Süd je Karl Albrecht, vlastníkem skupiny Aldi Nord jeho bratr Theo Albrecht. Zatímco skupina Aldi Nord působí kromě Německa také v Dánsku, Francii, Benelexu, Polsku a na Pyrenejském poloostrově, skupina Aldi Süd má sítě svých obchodů v USA, Irsku, Spojeném království, Maďarsku, Řecku, Rakousku, Slovinsku, Austrálii a Švýcarsku. Na švýcarský trh vstoupila firma Aldi Süd v roce 2005 a v současnosti na tomto trhu expanduje. Společnost Aldi Süd se snaží o respektování regionálního cítění, proto svůj řetězec obchodů ve Švýcarsku přejmenovala na Aldi Suisse. Ke dni 12. 6. 2008 měla tato společnost na území Švýcarska otevřených 100 obchodů. V roce 2008 činil podíl společnosti na trhu ve Švýcarsku 1 %. Obrat Aldi Suisse dosáhl v r. 2009 1 mld. EUR.
IMPO Import Parfumerien AG - švýcarský maloobchodní řetězec parfumerií. První prodejny Import Parfumerien byly otevřeny v Curychu v roce 1979. O 16 let později bylo v provozu 16 filiálek. Od roku 1998 náleží IMPO švýcarské firmě COOP Gruppe Švýcarsko (www.coop.ch). V současné době provozuje řetězec více než 90 poboček, nabízí přes 4 000 druhů zboží a dosahuje obratu přesahujícího 140 mil. CHF. IMPO se profiluje jako diskontní prodejce známých značek kosmetiky. (www.impo.ch).
SCHILD AG – přední švýcarský maloobchodní řetězec s módním textilem, který nabízí kvalitní módu ve střední cenové kategorii na 40 místech Švýcarska. Společnost byla založena v roce 1922 v Luzernu, nyní zaměstnává více než 800 zaměstnanců. Schild AG obchoduje se značkami jako Navyboot, Barbour, Mc Gregor, Comma, S’Oliver, Street One, InWare a Gardeur. (www.schild.ch).
COOP Vitality (Vitality Apotheke) - http://www.coopvitality.ch/lékárny řetězce COOP Vitality (Vitality Apotheke) poskytují celou řadu služeb v prodeji medikamentů ať již na lékařský předpis nebo bez něj, zdravotní poradenství (měření cholesterolu, hladiny krevního cukru), a dále zdravotní pomůcky (pronájem inhalačních přístrojů nebo přístrojů na měření krevního cukru atd). Jsou součástí švýcarského obchodního řetězce COOP. Síť lékáren COOP Vitality má své prodejny ve 13 městech Švýcarska. (www.coopvitality.ch).
WASER BÜROCENTER AG - velkoobchod s kancelářskými potřebami a spotřebním materiálem pro IT; Buchs - http://www.waserbuero.ch/velkodistribuce a maloobchodní řetězec prodejen s kancelářskými potřebami. Podnik byl založen v roce 1845, obchody má na 5 místech ve Švýcarsku (Basel, Bern, Zürich – City, Zürich – Glatt, Buchs), zaměstnává 250 osob. (www.waserbuero.ch).
JET SET – výroba a prodej textilu; St. Moritz – společnost se zabývá výrobou a prodejem kvalitní sportovní módy, vlastní maloobchodní řetězec. (www.jetset.ch)
SPILAG AG – společnost založená v Laufenu, zaměřená na výrobu, prodej a leasing, distribuci pracovního oblečení a jeho výrobu na zakázku, poskytování souvisejících služeb – např. praní oděvů. Tento švýcarský řetězec vlastní 8 obchodů v 8 různých švýcarských městech a 1 obchod v německém Dachau. (www.spilag.ch).
OBCHODY NÁBYTKEM A SPOTŘEBIČI
CONFORAMA – řetězec obchodů, v nichž se nabízí nábytek a vybavení domácností. Ve Švýcarsku vlastní 13 prodejen. Sortiment je zaměřen na koupelny, kuchyně, a zahrnuje dále postele, lůžkoviny, stoly, židle, skříňky, kancelářský nábytek, ale také elektrospotřebiče typu mrazniček, myček, sporáků apod. Kromě toho lze v obchodech řetězce zakoupit rovněž audiovizuální techniku (televizory, přehrávače DVD, CD apod.). V současné době je tento řetězec součástí francouzského nadnárodního holdingu PPR.
FLY – součást švýcarského holdingu s názvem Maus Frères SA, pod nějž spadá i obchodní řetězec Manor – viz výše. Provozuje obchody s ne příliš drahým „módním“ nábytkem a vybavením domácností. Zboží zahrnuje postele, komody, venkovní nábytek, bytový textil a doplňky pro kuchyně a koupelny.
IKEA – švédský obchodní řetězec s nábytkem a příslušenstvím pro celou domácnost a domácí kanceláře, bytovým textilem, výrobky ze skla a porcelánu, hračkami a podlahovými materiály.
INTERIO – obchody nabízející nábytek s moderním designem a příslušenství do domácností. Jako součást skupiny Globus Group je tento řetězec je od roku 1997 součástí Migrosu.
PFISTER MEUBLES - řetězec obchodů nábytkem s širokou nabídkou dětského a kancelářského nábytku, nábytku pro jídelny a obývací pokoje. V nabídce řetězce jsou dále bytové doplňky a bytový textil: ložní prádlo, ubrusy, záclony, koberečky a osvětlovací tělesa.
ROCHE BOBOIS – designový nábytek do ložnic, jídelen a obývacích pokojů. V nabídce je rovněž bytový textil (záclony, polštářky apod.).
FUST – řetězec vlastnící více než 140 obchodů ve Švýcarsku se zaměřením na sporáky, myčky, sušičky, televizory, ledničky, mrazničky, vysavače a jinou elektrotechniku po domácnosti.
STAVEBNÍ MATERIÁLY A TECHNICKÉ VYBAVENÍ, POTŘEBY PRO KUTILY
COOP BRICO AND LOISIRS – samoobsluhy se stavebními materiály a technickým vybavením pro domy a zahrady, konkrétně s nejrůznějšími typy koupelnových a kuchyňských úchytů a s jinými zařízeními technického rázu, osvětlením, policovými systémy, zahradním příslušenstvím...
MIGROS BRICO LOISIRS – samoobslužné prodejny, které jsou součástí řetězce Migros. Jsou zaměřeny na prodej podlahovin, barev, tapet, bytového textilu, nářadí a vybavení pro zahrady.
HORNBACH – nadnárodní německý řetězec megamarketů pro kutily s nabídkou potřeb pro zahrady. Lze v nich zakoupit keramické obklady, podlahoviny, nářadí, tapety, barvy, příslušenství pro koupelny, zahradní sortiment. Založeno v r. 1877 v Německu. 21 % podílu Hornbachu vlastní anglická společnost Kingfisher plc. V roce 2008 zaměstnával celý řetězec 12 710 osob a vykázal čistý zisk ve výši 48 milionů EUR. V roce 2002 vstoupila společnost na švýcarský trh, kde má v současnosti v provozu 3 prodejny.
JUMBO – samoobsluhy pro kutily s nabídkou technických potřeb a pomůcek a s nabídkou základního vybavení pro domácnosti, osvětlení, zahradního nábytku, rostlin, potřeb pro cyklisty a dětských hraček. Od roku 2007 je řetězec Jumbo spolu s řetězcem Manor součástí švýcarského holdingu Maus Frères SA.
Seznam použité literatury
Hospodářská geografie Evropské unie (Doc. Ing. Ivan Jáč, CSc.), Technická univerzita v Liberci, ISBN 978-80-7372-316-3 (březen 2008)
http://www.google.cz/obchodní_řetězce_ve_Švýcarsku (11. 4. 2010)
http://www.czechtrade.cz/kontakty/czechtrade-v-regionech (11. 4. 2010)
http://www.ct24.cz/cestovni/destinace (11. 4. 2010)
http://www.data-norms.cz/-firmy (11. 4. 2010)
http://www.swiss-retail.ch (11. 4. 2010)
http://www.businessinfo.cz (11. 4. 2010)
http://www.einnews.com/switzerland/newsfeed-switzerland_retail (11. 4. 2010)
http://geneva.angloinfo.com/information/11/markets.asp (18. 4. 2010)
http://www.cnb.cz (12. 4. 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/2010/seznam_hlav_států_v_roce_2010 (12. 4. 2010)
http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Switzerland (17. 4. 2010)
http://europeforvisitors.com/switzerland (12. 4. 2010)
http://www.myswitzerland.com/en/home.html (12. 4. 2010)
http://travelguide.all-about-switzerland.info/basic-swiss-tourist-information.html dtto
http://www.lz-net.de (12. 4. 2010)
http://www.impo.ch (17. 4. 2010)
http://www.schild.ch (17. 4. 2010)
http://www.coopvitality.ch (17. 4. 2010)
http://www.waserbuero.ch (17. 4. 2010)
http://www.jetset.ch (17. 4. 2010)
http://www.spilag.ch (17. 4. 2010)
http://www.intl.ch (12. 4. 2010)
Posledná zmena: pondelok, 27 januára 2014, 11:57