ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Základní informace

1.    Základní zeměpisné údaje

    1.1  Poloha: Čína se nachází ve východní Asii, sousedí s Východočínským mořem, Korejským zálivem, Žlutým mořem a Jihočínským mořem, mezi Severní Koreou a Vietnamem.
    1.2  Zeměpisná šířka: 39.92, Délka: 116.38, Průměrná nadmořská výška: 59m. 
    1.3  Rozloha: 9 598 053 km2
    1.4  Sousední státy: KLDR, Rusko, Mongolsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Afghánistán, Pákistán, Indie, Nepál, Bhútán, Myanmar, Laos, Vietnam, (před moře Korea, Japonsko, Filipíny, Brunei, Malajsie, Indonésie)

 
2.    Oficiální název země v českém překladu: Čínská lidová republika.
        Oficiální název země v v originálním/ch znění: Zhonghua Renmin Gongheguo [Čung-chua žen-min kung-che-kuo].

3.    Státní zřízení: socialistická republika.

4.    Současná hlava státu: předseda ČLR (prezident): Hu Jintao (Chu Ťin-tchao) viceprezident: Xi Jinping (Si Ťin-pching).

5.    Úřední jazyk a další nejčastěji používané jazyky: Čínština (rozumí se obecně srozumitelný jazyk, putonghua (pchu-tchung-chua) zapisovaný standardizovanými čínskými znaky, guifan Hanzi (kuej-fan Chan-c'); v autonomních oblastech rovněž tibetština, ujgurština, mongolština, zhuangština (čuangština) ad.

6.    Písmo: Čínské znaky

7.    Měna:
        Měna je vydávána Čínskou lidovou bankou. Oficiální zkratkou měny je CNY, ale často je používána také zkratka RMB. V běžném zápise se název nahrazuje symbolem ¥, tedy stejný znak jako japonský jen. Čínský jüan má dvě podjednotky: 1 jüan = 10 ťiao (角) = 100 fenů (分).
      V současné době je v oběhu již v pořadí pátá série platidel. Nominální hodnoty užívaných bankovek jsou ¥100, ¥50, ¥20, ¥10, ¥5 a ¥1. Nominální hodnoty mincí jsou ¥1, 5 ťiao, 1 ťiao, 5 fenů, 2 feny a 1 fen.
      Směnný kurs čínského jüanu býval v minulosti (do roku 2005) pevně fixován na americký dolar v kursu $1 = ¥8,28. Poté byl kurs nejprve upraven na $1 = ¥8,11 a následně byl pro směnný kurs jüanu vytvořen měnový koš – jako hlavní měny jsou v něm zastoupeny americký dolar, euro, japonský jen a jihokorejský won; jako vedlejší měny (s menším vlivem na výsledný kurs) jsou zastoupeny britská libra, thajský baht, ruský rubl, australský dolar, kanadský dolar a singapurský dolar.
      Směnný kurs čínského jüanu vůči české koruně byl podle ČNB např. 2.1.2009 v poměru ¥1 = 2,836 Kč a 14.1.2010 ¥1 = 2,631 Kč.
1 Renminbi/CNY (yuan) =10 jiao = 100 fen
1 USD = 6,829 CNY (6. 10. 2009)
Obecně je používána pouze místní měna, ve směnárnách a hotelech je směna hlavních cizích měn většinou bezproblémová.

8.    Administrativně správní členění země

    8.1  Hlavní město státu: Peking
    8.2  Další velká města Shanghai, Tianjin, Shenyang, Wuhan , Guangzhou, Chongqing, Harbin

9.    Počet obyvatel: 1 298 847 624

    9.1  Hustota obyvatel na 1 km: 137 obyvatel /1 km2
    9.2  Počet ekonomicky aktivních obyvatel: 774,8 mil. (2008, Národní statistický úřad ČLR)
    9.3  HDP na 1 obyvatele: $ 6100 (2008)
    9.4  Náboženské složení: Daoist (taoista), buddhistické, křesťanské 3% -4%, muslimské 1% -2% 

Retailing v Číně

Retailing v Asii zažívá boom tak, jak se Asie ekonomicky vyvíjí, respektive, jak roste kupní síla zdejších spotřebitelů. Opominout tento region si nemůže dovolit žádný světový hráč v retailingu. Respektive, konkurence na nasycených trzích je nelítostná a šancí, jak růst, je expandovat na nové trhy.
Retailingový a distribuční systém uvolnila čínská vláda jako jeden z posledních a to v 90. letech. V roce 2002 bylo mnoho restrikcí zrušeno. Zahraniční společnosti už nemusí tvořit společný podnik s čínskými společnostmi, ale mohou si založit společnosti, které jsou plně zahraniční. V roce 2006 přenechalo ministerstvo obchodu v Pekingu svým pobočkám schvalování malých a středně velkých retailingových firem. A tak společnosti, jež vstoupily na trh před deregulací, se snaží vyrovnat se svým zahraničním partnerem ať už jeho dalším integrováním nebo jeho odkupem. Společnosti, které nově vstoupily na uvolněný trh, si mohou vybrat. Mohou provést akvizici řetězců operujících na trhu anebo si vybudovat svůj vlastní.
Podle čínského statistického úřadu vzrostly tržby v listopadu o 18,1 procenta na meziroční bázi, což byl nejrychlejší růst za posledních osm let.

1-Retaileři operující v zemi

1.1 Domácí retaileři
V 90. letech minulého století čínská vláda uvolnila sektor retailingu, umožnila vstup zahraničním retailerům, ale se značnými omezeními. Sledovala tímto cíl umožnit domácím společnostem učit od zahraničních a zároveň je chránit před zkušenější konkurencí. Jejími ambicemi je vychovat se své konkurenceschopné retailery, kteří by expandovali za hranice země. Ti mají výhodu oproti svým zahraničním konkurentům v lepším porozumění místním zákazníkům, v podpoře od místní vlády a v již ustálených vztazích s dodavateli.
Největším retailerem v Číně je Bailian Group. Vznikl v roce 2003 sloučením Shanghai Lianhua a Shanghai Hualian.
1.2 Zahraniční retaileři
Od roku 2006 se díky přesunu pravomocí schvalování malých a středních retailerů ministerstva obchodu v Pekingu na místní pobočky zvýšila aktivita zahraničních retailerů. Tak jak se upevňuje jejich pozice, expandují z pobřežních oblastí na východě směrem na západ a z hlavních měst do menších. V Číně jsou přítomni retaileři jako Auchan, Carrefour, Ito-Yokado, Metro, Tesco, Wal-Mart a další. Specializují se hlavně na formát hypermarketu

2-Potravinářský obchod

Vzrůstající počet supermarketů a hypermarketů souvisí s ekonomickým růstem, urbanizací a otevřením trhu světovému působení. Trh v Číně se v porovnání s Indií vyznačuje vyšším počtem moderních formátů. Ačkoli je Čína rozvojová země jako Indie, nastoupila cestu k modernímu retailingu rychleji, tento proces se dá vysvětlit tempem ekonomického růstu a také přítomností zahraničních retailerů, kteří s sebou přinesli moderní praktiky.
V roce 2005 International Grocery Development (IGD) předpověděla, že čínský obchod s potravinami poroste o 65 procent na 456 miliard v příštích pěti letech14.

2.1 Formáty
Formáty znamenají provozní typy maloobchodních jednotek. Různé varianty sortimentní a provozní specializace, její míra, ale i provozní a stavební řešení i prodejní politika vytvořily pestrou škálu forem nabídky a prodeje zboží a zároveň provozních typů maloobchodních jednotek.
Rozdíl mezi moderními a tradičními formami je v samoobsluze a typu vlastníka. Moderní formy jsou samoobslužné a vytvářejí řetězce, respektive jednotlivé prodejny patří k určitému řetězci. Naproti tomu tradiční formy nabízí pultový prodej a jsou rodinné.
Progresivními formami prodeje jsou supermarkety, hypermarkety a convenience stores. Na ústupu jsou trhy, tržnice a potravinové krámky. Tento trend souvisí se změnou životního stylu obyvatel. Úspěch níže uvedených formátů závisí na tom, jak jsou schopny pokrýt potřeby určitého zákazníka v určitém časovém okamžiku. Tento okamžik se sestává ze specifických požadavků a jde jen o to, který formát je nejlépe pokryje. Každý z moderních formátů má své silné a slabé stránky, když se snaží vyplnit přání spotřebitelů:

2.1.1 Hypermarkety
Tento formát se v mnohém liší od evropského. Většinou se rozkládá ve dvou patrech, jedno pro potraviny, druhé pro nepotraviny. Bývá umístěn v centru města kvůli přístupnosti lidem, kteří nevlastní automobil, anebo pokud je umístěn mimo město, je k dispozici speciální autobusové spojení. Tento formát má své omezení od čínské vlády, dva nesmí být od sebe blíže než dvě míle. Musí být přizpůsoben velkému počtu lidí pohybujících se s nákupními košíky. Frekvence je tedy vysoká, ale v průměru zákazníci utratí malé částky. To, co zákazníci oceňují je velikost plochy, široký výběr a dobré ceny. To, co jim vadí je, že hypermarkety jsou přespříliš obrovské, výběr je tak široký, že znavuje.

2.1.2 Supermarkety
U tohoto formátu zákazníci oceňují jeho spolehlivost, vysokou kvalitu, jisté ceny a pohodlí, které se týká úsilí a času se k prodejně dostat. Naopak jim nevyhovuje omezený výběr a vyšší ceny v porovnání k hypermarketům. Rozvoj těchto dvou formátů souvisí též s infrastrukturou, zatímco hypermarkety jsou projektovány tak, aby byly schopny uskladnit více zboží, supermarkety jsou závislé na pravidelných dodávkách. Tedy, hypermarkety se hodí pro oblasti s horší infrastrukturou. Naopak tam, kde je pokročilá distribuční infrastruktura, jsou výhodnější supermarkety. Můžou se zde uskutečňovat menší dodávky zboží, což zlepšuje dodavatelskou efektivnost a zjednodušuje provoz supermarketu.

2.1.3 Convenience stores
Výhoda tohoto formátu leží v jeho otvírací době (někdy i dvacet čtyři hodin denně). Umožňuje si „zaběhnout" pro věc, která je nutně potřeba a která je k dispozici v malém balení. Využijí ho zákazníci, kteří si chtějí koupit něco na svačinu, na chuť. Nevýhodou je malá šířka výběru, omezené množství čerstvého zboží a vyšší ceny odpovídající tomuto formátu.

2.2 Konkrétní zahraniční společnosti působící na trhu

2.2.1 Carrefour
Jediný ze zahraničních retailerů v první desítce. V Číně dosud otevřel 105 supermarketů, na trh vstoupil v roce 1995. Podle informací na internetových stránkách Carrefour se v Číně k 31. 12. 2006 nacházelo 90 prodejen formátu hypermarket s označením Carrefour a 255 prodejen formátu tvrdého diskontu s označením DIA. K tomuto datu pracovalo pro tuto společnost 35 414 zaměstnanců. Přičemž 80 procent manažerů je čínských a 50 procent regionálních manažerů tvoří také Číňané.
Carrefour představil několik vlastních značek zboží: CARREFOUR, CARREFOUR Quality Line , FIRSTLINE, FRENCHTOUCH a BANG 

2.2.2 Tesco
Tato společnost má devadesátiprocentní podíl ve společném podniku s Ting Hsin. Na trh vstoupilo v roce 2004. Tesco staví svoji strategii na řadách soukromých značek (private label ranges), na marketingu uvnitř obchodů a na službách. Dále se snaží o čerstvé potraviny za rozumnou cenu, to zákazníci ocení. K podpoře loajality zákazníků představilo členskou kartu, která nabízí členské ceny na vybrané typy potravin.

2.2.3 Wal-Mart
Tato americká společnost provozuje v Číně obchody třech formátů a to Walmart supercenter, Sam's Club a Walmart Neighbourmarket. Na trh vstoupila v roce 1996, když otevřela svůj první obchod v Shenzhen o 20 000 m2.
V prosinci 2007 byl společnosti schválen stý obchod a ta oznámila, že hodlá dále expandovat o více než 30% ročně. V roce 2007 otevřela 23 obchodů. V tomtéž období otevřela obchod v Lundi, ve městě v provincii Hunan v centrální části Číny. Tím potvrdila svou strategii expandovat do menších měst, která podle představitele Wal-martu byla doteď zanedbávána.

3-Nákupní centra

Dalo by se říci, že nákupní centra rostou v Asii jako houby po dešti a jsou stále větší. Vyjmenujme alespoň některá: Lotte World v Jižní Koreji, Central World Plaza v Thajsku, VivoCity v Singapuru a Berjay Times Square v Malajsii.

3.1 Skutečná nákupní centra

3.1.1 South China Mall
Toto nákupní centrum je největším na světě se svými 7.1 miliony m, pro představu jako šest fotbalových hřišť na délku. Je dílem čínského miliardáře Alexe Wu a jeho Dongguan San Yuan Ying Hui Investment and Development Co. Toto centrum je popisováno jeho developery jako one-stop spotřební centrum zahrnující rekreaci, dining, cestování, leisure a kulturu. Je to první tematický park v zemi a je organizován do sedmi zón s tématy inspirovanými mezinárodními městy jako Amsterdam, Paříž a Řím a městy v USA. Aby se investice vrátila zpátky, je nutné, aby centrum navštívilo deset tisíc návštěvníků denně. Toto číslo ale zůstává pouhou vizí. 

3.1.2 Window of the World
Window of the Word je tématický park a nachází v Shenzhenu a nabízí návštěvníkům shlédnout repliky slavných destinací jako Eiffelovu věž, Věž v Londýně, gondoly z Benátek, egyptské pyramidy a sfingu a manhattanské mrakodrapy. Repliky jsou postaveny v měřítku 1:1, 1:5 a 1:15, záleží na monumentu. I přes to, že se nejedná o nákupní centrum, představuje velkou konkurenci a alternativu k nákupním centrům svoji nabídkou zábavy.

3.1.3 Golden Resources Shopping mall/ Jin Yuan
Toto nákupní pětipatrové středisko bylo největší na světě v době svého otevření v roce 2004 a to si udržel do roku 2005, dnes je druhé, nachází se v Pekingu a měří 680 000 m2. Ve vnitř se nachází 230 eskalátorů, více než 1000 obchodů a restauračních zařízení zabírajících plochu dvou fotbalových hřišť a umělé kluziště na bruslení. Centrum je obklopeno nově postavenými budovami s byty a kancelářemi a k dispozici se nachází 10 000 parkovacích míst. Až se okolo centra umístěné budovy naplní, naplní se i centrum, ke zvýšení návštěvnosti přispěje i zlepšení dopravní infrastruktury (vybudování sítě metra v roce 2008). U tohoto centra se předpokládalo 50 000 zákazníků denně, ale opak je pravdou. V jednom dni dokonce zaznamenali jen 20 a v současné době se tady pohybuje o víkendech 100 000 lidí. Důvodem jsou vysoké ceny a i nedostupnost pro cizince, centrum je umístěno daleko od centra a většina obchodů nepřijímá zahraniční kreditní karty na rozdíl od svých konkurentů jako Oriental Plaza a World Mall.28

3.1.4 Super Brand Mall
Desetipatrové nákupní centrum bylo otevřeno v Shanghai v roce 2000. Otevírací doba je od 10 do 22 každý den. Objekt se nachází pár minut chůze od stanice metra Lujiazui v administrativní oblasti Pudong, komerční a obchodní zóně plné administrativních budov. Chia Tai Group, thajský investor s čínským vlastníkem, svůj výtvor prezentoval v době jeho otevření ne jen jako nákupní centrum, ale i jako turistickou atrakci. Též oznámil, že počítá s tím, že centrum bude v prvních letech prodělávat. V době jeho otevření sem každý den dorazilo 40 000 až 50 000 návštěvníků, dnes je to až 300 000 o víkendech a průměrně 180 000 denně.

Situace v Shanghai

Retailerům se v Shanghai daří, protože zde žijí bohatí obyvatelé a město jako takové je obchodním centrem a nejbohatším v Číně. Protože se zde retail vyvíjí už dlouho, je Shanghai dobrým příkladem a zástupcem pro zbylou část země. Ilustruje dobré i špatné stránky vývoje nákupních center v čínských městech. Ve městě rozděleném na 19 administrativních oblastí na ploše 6,340km2 žije 13,2 milionu lidí.

V toto město operuje mnoho retailerů, jen v Nanjing Road East se jich tísní pět a
dalších pět jich stojí v Nanjing Road West, dohromady je jich 37 v provozu a dalších 30 se staví či plánuje35. To znamená velkou konkurenci, bylo postaveno příliš mnoho center a další vývoj na trhu bude směřovat k eliminaci neúspěšných, některá skončí, jiná budou muset jejich vlastníci prodat, aby mohli splatit peníze, které si na jejich stavbu půjčili. Současná centra se nachází okolo dopravních a tradičních obchodních uzlů. V centru města mohou spoléhat na veřejnou dopravní síť, ale pokud se nachází na okraji, poskytují autobusové spojení na své vlastní náklady. 

Pokud chce být centrum úspěšné, potřebuje lákadlo (anchor), některá centra ho ale
postrádají. Tím bývají nebo spíš bývaly obchodní domy, jako jeho náhražka či doplněk může sloužit supermarket. Velice úspěšným lákadlem se ukázal hypermarket. Největší část zabírá apparel, po něm následují se zhruba pěti procenty klenoty/hodinky, obchody s nábytkem a vybavením, kosmetikou a restaurace. V obchodních centrech je mizivě zastoupena zábavní sféra a centra tím trpí. Aby si centra udržela ziskovost, orientovala se některá na specifické segmenty zákazníků. Plaza 66 se prezentuje jako luxusní centrum plné evropských módních značek, orientuje se na white collar Professionals. Uvnitř si není kam sednout až na kavárnu uprostřed, hodinu parkovného máte zdarma, pokud zde utratíte od 1000 do 3000 yuan. Raffles City se orientuje na mladé zákazníky, nabízí obrovské fitness a odpovídající módní značkové obchody.

Náctiletí čínští zákazníci mají svá specifika, i přestože se v mnohém podobají svým
západním protějškům. Zajímají se také o značkové zboží, ale zároveň mají smysl pro tradiční
hodnoty a národní cítění. Sledují televizi, ale tráví více času čtením než jejich vrstevníci

Použitá literatura

1. South China Mall 2007, http://www.southchinamall.com.cn/2007/
2. Wang S., Zhang Y., Wang Y.: Opportunities and Challenges of Shopping Centre
Development in China: A Case Study of Shanghai, 2006. Dostupné z WWW:
3. www.reuw.washington.edu/JSCR/2005Articles/JSCRV13_1A2ShoppingCentreChina
2 .p d f
4. Interactive trip, Carrefour 2007. Dostupné z WWW: http://www.carrefour.com/cdc/interactive-trip/
5. China Daily  http://www.wal-martchina.com/english/walmart/wminchina.htm#sc k
6. Čína: Základní informace o teritoriu: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/cina-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000539/#sec5
Última modificación: lunes, 27 de enero de 2014, 11:57