Zaměstnávání zdravotně postižených v obchodě
Requisitos de finalización
ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH V OBCHODĚ
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením se řídí zákonem č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
1. Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání
Při uplatňování práva na zaměstnání osobou se zdravotním postižením je zakázána jakákoliv forma přímé i nepřímé diskriminace. Za diskriminaci není považován stav, kdy povaha zaměstnání (druh práce) neumožňuje uplatnění osoby se zdravotním postižením.
• Pokud nesplňuje požadavky zaměstnavatele na nabízenou pracovní pozici (potřebné vzdělání, kvalifikace, fyzické resp. zdravotní předpoklady), je to důvod pro nepřijetí do zaměstnání a není to diskriminace.
2. Kdo je osobou se zdravotním postižením?
Ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definuje osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce.
Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou:
a) Orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"),
b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními,
c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné").
Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i možnost pracovního uplatnění.
Skutečnost, že je osobou plně nebo částečně invalidní, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce.
3. Povinnost zaměstnavatele zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele činí 4%. Pokud zaměstnavatel nesplní povinný podíl potřebným počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, může využít možnosti odběru výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů převážně zaměstnávajících osoby
se zdrav. postižením odvod do státního rozpočtu. Způsoby plnění může zaměstnavatel vzájemně kombinovat.
Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství
za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob
se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel
do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele. Nesplní-li zaměstnavatel tuto povinnost, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný územní finanční orgán podle sídla zaměstnavatele.
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit příslušnému úřadu práce.
Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu.
Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.
Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb.
Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
4. Výhody pro zaměstnavatele, pokud zaměstná osobu se zdravotním postižením
Zaměstnavatel může od úřadu práce získat příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa, na vytvoření chráněné pracovní dílny (zaměstnávají více než 60% osob se zdravotním postižením) a také případně na částečnou úhradu jejich provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena zákonem o zaměstnanosti a její konkrétní výše v jednotlivých případech závisí na situaci na trhu práce v daném regionu.
Zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50% osob se zdrav. postižením mají nárok
na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek je poskytován ve výši mzdových nákladů zaměstnavatele skutečně vynaložených
na zaměstnance, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Součástí příspěvku je i úhrada pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které ze mzdy zaměstnance hradí zaměstnavatel, nejvýše však
8.000,- Kč za každou zaměstnanou osobu se zdrav. postižením (od platnosti novelizace
ZoZ - 1.1.2009, není rozlišován v poskytované částce statut PID/ČID/OZP).
• Důvodem finanční motivace zaměstnávat osoby se zdravotním postižením je zvýšení možnosti uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce. Příspěvky
na vytváření chráněných pracovních míst (dílen) jsou poskytovány na konkrétní náklady, které by zaměstnavatel neměl, pokud by tuto osobu nezaměstnal. Jedná se např.
o speciální vybavení (úpravu) pracoviště apod. Pro udržení takto vytvořených pracovních míst je možné poskytnout zaměstnavateli příspěvek také na provozní náklady. Podpora je poskytnuta na základě posouzení konkrétních žádostí dle situace
na trhu práce.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením se řídí zákonem č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
1. Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání
Při uplatňování práva na zaměstnání osobou se zdravotním postižením je zakázána jakákoliv forma přímé i nepřímé diskriminace. Za diskriminaci není považován stav, kdy povaha zaměstnání (druh práce) neumožňuje uplatnění osoby se zdravotním postižením.
• Pokud nesplňuje požadavky zaměstnavatele na nabízenou pracovní pozici (potřebné vzdělání, kvalifikace, fyzické resp. zdravotní předpoklady), je to důvod pro nepřijetí do zaměstnání a není to diskriminace.
2. Kdo je osobou se zdravotním postižením?
Ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definuje osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce.
Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou:
a) Orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"),
b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními,
c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné").
Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i možnost pracovního uplatnění.
Skutečnost, že je osobou plně nebo částečně invalidní, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce.
3. Povinnost zaměstnavatele zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele činí 4%. Pokud zaměstnavatel nesplní povinný podíl potřebným počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, může využít možnosti odběru výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů převážně zaměstnávajících osoby
se zdrav. postižením odvod do státního rozpočtu. Způsoby plnění může zaměstnavatel vzájemně kombinovat.
Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství
za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob
se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel
do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele. Nesplní-li zaměstnavatel tuto povinnost, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný územní finanční orgán podle sídla zaměstnavatele.
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit příslušnému úřadu práce.
Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu.
Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.
Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb.
Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
4. Výhody pro zaměstnavatele, pokud zaměstná osobu se zdravotním postižením
Zaměstnavatel může od úřadu práce získat příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa, na vytvoření chráněné pracovní dílny (zaměstnávají více než 60% osob se zdravotním postižením) a také případně na částečnou úhradu jejich provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena zákonem o zaměstnanosti a její konkrétní výše v jednotlivých případech závisí na situaci na trhu práce v daném regionu.
Zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50% osob se zdrav. postižením mají nárok
na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek je poskytován ve výši mzdových nákladů zaměstnavatele skutečně vynaložených
na zaměstnance, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Součástí příspěvku je i úhrada pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které ze mzdy zaměstnance hradí zaměstnavatel, nejvýše však
8.000,- Kč za každou zaměstnanou osobu se zdrav. postižením (od platnosti novelizace
ZoZ - 1.1.2009, není rozlišován v poskytované částce statut PID/ČID/OZP).
• Důvodem finanční motivace zaměstnávat osoby se zdravotním postižením je zvýšení možnosti uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce. Příspěvky
na vytváření chráněných pracovních míst (dílen) jsou poskytovány na konkrétní náklady, které by zaměstnavatel neměl, pokud by tuto osobu nezaměstnal. Jedná se např.
o speciální vybavení (úpravu) pracoviště apod. Pro udržení takto vytvořených pracovních míst je možné poskytnout zaměstnavateli příspěvek také na provozní náklady. Podpora je poskytnuta na základě posouzení konkrétních žádostí dle situace
na trhu práce.
Última modificación: lunes, 27 de enero de 2014, 11:57