Prostředníci obchodu
Conditions d’achèvement
OBCHODNÍ PROSTŘEDNÍCI
- představují obchodní firmy (činnosti),
- jsou prostředníky směny mezi prodávajícím a kupujícím z hlediska
- nabídky zboží,
- jeho dodání,
- vyúčtování,
- plné odpovědnosti.
Mezi obchodní prostředníky patří:
1. maloobchod,
2. velkoobchod,
3. zahraniční obchod.
Maloobchod
Podle realizace maloobchodní činnosti
A. maloobchod realizovaný v síti prodejen (store retail)
B. maloobchod realizovaný mimo prodejní síť (non store detail)
A. Maloobchod realizovaný v síti prodejen
- představuje většinový rozsah maloobchodní činnosti,
- rozděluje se na:
1. potravinářský maloobchod,
2. nepotravinářský maloobchod.
1. Potravinářský maloobchod
- obchoduje převážně potravinami,
- zařazují se do něho i prodejní jednotky, které mají i značný rozsah nepotravin (zboží denní a občasné poptávky) např. smíšené prodejny, superety, supermarkety a hypermarkety -samoobslužné obchodní domy atd.,
- má největší průměrné velikosti prodejen,
- má nejmodernější informační a logistické systémy,
- procházejí jím největší objemy zboží,
- odběr je pravidelný a hromadný.
2. Nepotravinářský maloobchod
- široká škála sortimentů i provozních typů,
- zvláštní skupinu tvoří prodej aut (včetně servisu) a prodej pohonných hmot.
Maloobchod z hlediska specializace
a) specializovaný,
b) despecializovaný (univerzální).
specializovaný: je typický pro menší a filiálkové prodejny
univerzální: vývoj směřuje k univerzálním formám maloobchodu
Maloobchod z hlediska specifikace sítě
a) stánkový prodej a tržiště
b) stacionární sítě
stánkový prodej: je zvláštní formou maloobchodní činnosti využívaný především v tržnicích a na trzích
tržnice – je budova, ve které prodávají jednotliví obchodníci svůj specializovaný sortiment (květiny, ryby, čerstvé potraviny atd.)
tržiště (trhy) – jsou plochy se stánky (prodejními pulty), které si pronajímají individuální obchodníci, trhy se konají jen v určené dny (2 – 3 krát týdně)
Stánkový prodej v ČR
- je většinou v rukou cizinců,
- neproclené zboží,
- při prodeji se nezdaňuje,
- zákaz prodeje alkoholických nápojů a cigaret,
- oživení nákupních možností,
- nekalá soutěž pro ostatní maloobchodníky,
- vhodný pro začínající obchodníky,
- malá kapitálová náročnost.
B. Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen
1. prodejní automaty
2. přímý prodej
3. přímý marketing (zásilkový obchod)
1. Prodejní automaty
- 2 % všech maloobchodních prodejů
- do 6 % v Japonsku
-doplňkový prodej (někdy je seskupeno více automatů na jednom místě)
1. stravování (studení, teplé nápoje, cukroviny, studené přesnídávky)
2. jednoduchého sortimentu
výhoda prodejních automatů:
24 hodin v provoze, 7 dnů v týdnu, bez účasti nákladné pracovní síly
nevýhoda prodejních automatů:
technická a ekonomická náročnost a malá výkonnost
2. Přímý prodej
- přímý kontakt mezi výrobcem a zákazníkem
- prodej realizují prodejci, kteří přicházejí za zákazníkem do bytu
- prodejci někdy organizují setkání více rodin v rodinném prostředí
- předmětem prodeje je většinou specializovaný sortiment (vysavače, Amway)
- nejvíce je rozšíření v USA 0,6 % celkového maloobchodního prodeje
3. Přímý marketing
- různé druhy zásilkového a dodávkového obchodu až do bytu zákazníků
Zásilkový obchod
- je obchod na dálku,
- využívá se katalog a písemná objednávka,
- rozsah zásilkového obchodu může být i na úrovni plnosortimetního obchodního domu,
- akvizici odběratelů zajišťují obchodní zástupci,
- seznam stálých zákazníků.
výhoda zásilkového obchodu
- možnost racionalizace a automatizace provozu,
- možnost uplatnění průmyslové metody práce,
- katalogy slouží zákazníkům 24 hodin po 7 dnů v týdnu bez omezení,
- největší zásilkové firmy na světě jsou Quelle, Verand, Landś End.
nevýhoda zásilkového obchodu
- velké počáteční investice,
- dlouhodobá závaznost nabídky (většinou půlroční sezóna),
- velké náklady na katalogy a reklamu,
- náročná organizace reklamací.
Zásilkový obchod dosáhl nejvyšší vrchol v 70. letech 20. století, V Evropě je nejvíce rozšířen ve Velké Británii a SRN 5 – 6 % maloobchodního obratu, v USA 8 %.
Zásilkový obchod využívá také telefonické objednávky, objednávky faxem, počítačem a úhrady platebními kartami.
Hlavní provozní typy maloobchodních jednotek
1. Specializované prodejny (odborné)
2. Úzce specializované prodejny
3. Smíšené prodejny
4. Ambulantní prodejny
5. Obchodní domy
6. Obchodní domy specializované (menší)
7. Zásilkové obchod
8. Diskontovaně orientované:
- Supermarkety
- Superette
- Hypermarkety
- Odborné velkoprodejny
- Diskontní prodejny
1. Specializované prodejny (odborné)
- hluboký sortiment při omezeném rozsahu skupin spotřebitelského zboží,
- vyšší ceny, které zahrnují i náklady na zboží s menší obrátkou, vyšší náklady na personál a obecné zaměření pozornosti na cenově náročnější sortiment,
- vysoké nároky na počet a odbornost personálu, na doprovodné služby,
- jsou dislokovány do center měst, bočních ulic v centrech měst a v regionálních nákupních střediscích, kde převažuje sortiment občasné a dlouhodobé potřeby,
- někdy jsou také dislokovány v obytných zónách a v obvodových centrech,
- u nepotravinářského zboží a u potravinářských prodejen spojených s občerstvením (cukrárna, lahůdky, pekařství) se počet prodejen zvyšuje nepatrně,
- počet prodejen potravin se širším sortimentem se snižuje,
- např. elektro, klenoty – hodiny, pánské a dámské oděvy, nábytek, cukrárna atd.
2. Úzce specializované prodejny
- sortiment je užší a hlubší, než u specializovaných prodejen,
- prodej bývá doprovázen specializovanými službami,
- vyšší ceny,
- jsou lokalizovány v městských centrech a v regionálních nákupních střediscích v blízkostí velkých obchodních jednotek, v místech soustředění nákupních příležitostí,
- např. boutique, kravaty, foto – kino, kancelářské potřeby atd.
3. Smíšené prodejny
- sortiment je značně široký, zaměřený na zboží denní, běžné potřeby s výraznou převahou prodeje potravin,
- jsou lokalizovány ve venkovském prostoru, v nízkopodlažní městské zástavbě,
- ceny jsou dosti vysoké,
- počet prodejen se snižuje.
4. Ambulantní prodejny
- pojízdné prodejny v dodávkových a nákladních automobilech a autobusech,
- uplatňovaly se v oblastech s řídkým osídlením a na okrajích velkých sídlech,
- příležitostný prodej – trhy, poutě, sportovní podniky, různé slavnosti,
- sortiment je zaměřen na občerstvení a příležitostný prodej,
- ceny jsou vysoké.
5. Obchodní domy univerzální – plnosortimentní
- představují soubor specializovaných prodejen pod jednou střechou.
- v sortimentu mají zařazeny potraviny, občerstvení, restauraci atd.,
- rozsah druhů zboží je cca 100 – 200 tis. zaměřených na střední až vyšší úroveň kvality i cen,
- běžný obchodní dům má max. rozlohu 10 – 20 tis. m2 a min. 4 – 6 tis. m2
- uplatňují vertikální kooperaci rozložení prodejen v obchodním domě ve více podlaží,
- v obchodním domě se kombinují prodej s obsluhou, samoobsluhy a doplňkové prodejní úseky (Shop in Shop – často pronajaté),
- uplatňují se v centrech měst, regionálních nákupních střediscích, ve čtvrťových centrech velkoměst.
6. Obchodní domy specializované
- jsou doplňkem plnosortimentních obchodní domů (nalézají se v jejich blízkosti)
- sortiment se týká nepotravinářského zboží (odívání)
- prodejní plocha 1 000 m2
- 2 – více podlaží
- cenová úroveň střední a vyšší
- používá se vertikální i horizontální kooperace
7. Zásilkový obchod
- obchod na dálku,
- rozsah plnosortimentního domu,
- jejich součást tvoří souběžně i obchodní domy a výprodejové prodejny,
- využívají se obchodní zástupci, katalogy, stálá evidence zákazníků.
8. Diskontně orientované prodejny
- nízké provozní náklady,
- zaměření na zboží s rychlou obrátkou,
- samoobsluha,
- rozsah služeb je omezen,
- velké prodejní plochy,
- malý počet ob služného personálu,
- racionalizace manipulačních prací,
- vertikální kooperace,
- využívá se zásobovací logistika.
Diskontní orientované prodejny tvoří:
a) supermarket
b) superreta
c) hypermarket
d) megamarket
e) odborné velkoprodejny
f) diskontní prodejny
a)Supermarket
- je nejstarší forma diskontní prodejny
- v sortimentu jsou komplexní potraviny a základní rozsah nepotravin (běžná drogerie, cigarety, tabák)
- samoobsluha, mohou být i obsluhované úseky buď uvnitř nebo vně samoobsluhy
- poskytuje se minimum služeb
- prodejní plocha je většinou 400 m2
- může však být v USA až 10 000 m2 a v Evropě 800 – 2 000 m2
- obytné zóny 400 – 700 m podle hustoty zástavby, centra měst a čtvrtí, regionální nákupní střediska
b) Superrety
- sortiment tvoří kompletní potraviny (nemusí obsahovat maso a uzeniny),
- prodej nepotravin se nevyžaduje,
- bývá však často zastoupen,
- samoobsluha,
- prodejní služby jsou omezeny,
- minimální prodejní plocha 200 – 400 m2,
(pohybuje se však většinou od 160 do 250 m2),
- vertikální i horizontální kooperace,
- využívá se především v Evropě,
- podchody měst, na nádražích, ve venkovském prostoru.
c) Hypermarkety
- plný potravinářský sortiment,
- velký rozsah nepotravin,
- nepotraviny mají nadpoloviční podíl na počtu druhů 15 – 50 tis.), prodejní ploše a obratu,
- prodejní plocha od 3 do 15 tis. m2,
- větší a menší hypermarkety,
- menší: 800 – 1 500 m2 někdy až 5 000 m2,
- větší: nad 5 000 m2,
- samoobsluha na jedné ploše, na jednom podlaží, velké nákupní vozíky,
- doplňkové prodejní úseky v malém rozsahu jsou vně i uvnitř samoobsluhy
- občerstvení zákazníků,
- na předměstí, v regionálních nákupních střediscích, u dálničních tahů,
- nízké prodejní ceny.
d) Megamarkety
- plnosortimentní,
- prodejní doba 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,
- prodejní plocha nad 10 000 m2,
- Megamarket INTERSPAR Brno, České Budějovice, Frýdek – Místek, Pardubice.
e) Odborné velkoprodejny
- nejmladší forma diskontní prodejny,
- velké ucelené soubory nepotravinářského zboží zaměřené na druhy s rychlou obrátkou,
- navazují na specializované obchodní doby,
- samoobsluhy vertikálně řešené,
- nižší ceny,
- prodejní plocha 2 000 – 4 000 m2,
- např. prodejny pro kutily, zahrádkáře, pro domácnost, oděvy, nábytek (Ikea).
f) Diskontní prodejny (Aldi, Asko)
- nestálý sortiment,
- jsou v centrech levného nákupu,
- tovární prodejny značkového zboží.
- představují obchodní firmy (činnosti),
- jsou prostředníky směny mezi prodávajícím a kupujícím z hlediska
- nabídky zboží,
- jeho dodání,
- vyúčtování,
- plné odpovědnosti.
Mezi obchodní prostředníky patří:
1. maloobchod,
2. velkoobchod,
3. zahraniční obchod.
Maloobchod
Podle realizace maloobchodní činnosti
A. maloobchod realizovaný v síti prodejen (store retail)
B. maloobchod realizovaný mimo prodejní síť (non store detail)
A. Maloobchod realizovaný v síti prodejen
- představuje většinový rozsah maloobchodní činnosti,
- rozděluje se na:
1. potravinářský maloobchod,
2. nepotravinářský maloobchod.
1. Potravinářský maloobchod
- obchoduje převážně potravinami,
- zařazují se do něho i prodejní jednotky, které mají i značný rozsah nepotravin (zboží denní a občasné poptávky) např. smíšené prodejny, superety, supermarkety a hypermarkety -samoobslužné obchodní domy atd.,
- má největší průměrné velikosti prodejen,
- má nejmodernější informační a logistické systémy,
- procházejí jím největší objemy zboží,
- odběr je pravidelný a hromadný.
2. Nepotravinářský maloobchod
- široká škála sortimentů i provozních typů,
- zvláštní skupinu tvoří prodej aut (včetně servisu) a prodej pohonných hmot.
Maloobchod z hlediska specializace
a) specializovaný,
b) despecializovaný (univerzální).
specializovaný: je typický pro menší a filiálkové prodejny
univerzální: vývoj směřuje k univerzálním formám maloobchodu
Maloobchod z hlediska specifikace sítě
a) stánkový prodej a tržiště
b) stacionární sítě
stánkový prodej: je zvláštní formou maloobchodní činnosti využívaný především v tržnicích a na trzích
tržnice – je budova, ve které prodávají jednotliví obchodníci svůj specializovaný sortiment (květiny, ryby, čerstvé potraviny atd.)
tržiště (trhy) – jsou plochy se stánky (prodejními pulty), které si pronajímají individuální obchodníci, trhy se konají jen v určené dny (2 – 3 krát týdně)
Stánkový prodej v ČR
- je většinou v rukou cizinců,
- neproclené zboží,
- při prodeji se nezdaňuje,
- zákaz prodeje alkoholických nápojů a cigaret,
- oživení nákupních možností,
- nekalá soutěž pro ostatní maloobchodníky,
- vhodný pro začínající obchodníky,
- malá kapitálová náročnost.
B. Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen
1. prodejní automaty
2. přímý prodej
3. přímý marketing (zásilkový obchod)
1. Prodejní automaty
- 2 % všech maloobchodních prodejů
- do 6 % v Japonsku
-doplňkový prodej (někdy je seskupeno více automatů na jednom místě)
1. stravování (studení, teplé nápoje, cukroviny, studené přesnídávky)
2. jednoduchého sortimentu
výhoda prodejních automatů:
24 hodin v provoze, 7 dnů v týdnu, bez účasti nákladné pracovní síly
nevýhoda prodejních automatů:
technická a ekonomická náročnost a malá výkonnost
2. Přímý prodej
- přímý kontakt mezi výrobcem a zákazníkem
- prodej realizují prodejci, kteří přicházejí za zákazníkem do bytu
- prodejci někdy organizují setkání více rodin v rodinném prostředí
- předmětem prodeje je většinou specializovaný sortiment (vysavače, Amway)
- nejvíce je rozšíření v USA 0,6 % celkového maloobchodního prodeje
3. Přímý marketing
- různé druhy zásilkového a dodávkového obchodu až do bytu zákazníků
Zásilkový obchod
- je obchod na dálku,
- využívá se katalog a písemná objednávka,
- rozsah zásilkového obchodu může být i na úrovni plnosortimetního obchodního domu,
- akvizici odběratelů zajišťují obchodní zástupci,
- seznam stálých zákazníků.
výhoda zásilkového obchodu
- možnost racionalizace a automatizace provozu,
- možnost uplatnění průmyslové metody práce,
- katalogy slouží zákazníkům 24 hodin po 7 dnů v týdnu bez omezení,
- největší zásilkové firmy na světě jsou Quelle, Verand, Landś End.
nevýhoda zásilkového obchodu
- velké počáteční investice,
- dlouhodobá závaznost nabídky (většinou půlroční sezóna),
- velké náklady na katalogy a reklamu,
- náročná organizace reklamací.
Zásilkový obchod dosáhl nejvyšší vrchol v 70. letech 20. století, V Evropě je nejvíce rozšířen ve Velké Británii a SRN 5 – 6 % maloobchodního obratu, v USA 8 %.
Zásilkový obchod využívá také telefonické objednávky, objednávky faxem, počítačem a úhrady platebními kartami.
Hlavní provozní typy maloobchodních jednotek
1. Specializované prodejny (odborné)
2. Úzce specializované prodejny
3. Smíšené prodejny
4. Ambulantní prodejny
5. Obchodní domy
6. Obchodní domy specializované (menší)
7. Zásilkové obchod
8. Diskontovaně orientované:
- Supermarkety
- Superette
- Hypermarkety
- Odborné velkoprodejny
- Diskontní prodejny
1. Specializované prodejny (odborné)
- hluboký sortiment při omezeném rozsahu skupin spotřebitelského zboží,
- vyšší ceny, které zahrnují i náklady na zboží s menší obrátkou, vyšší náklady na personál a obecné zaměření pozornosti na cenově náročnější sortiment,
- vysoké nároky na počet a odbornost personálu, na doprovodné služby,
- jsou dislokovány do center měst, bočních ulic v centrech měst a v regionálních nákupních střediscích, kde převažuje sortiment občasné a dlouhodobé potřeby,
- někdy jsou také dislokovány v obytných zónách a v obvodových centrech,
- u nepotravinářského zboží a u potravinářských prodejen spojených s občerstvením (cukrárna, lahůdky, pekařství) se počet prodejen zvyšuje nepatrně,
- počet prodejen potravin se širším sortimentem se snižuje,
- např. elektro, klenoty – hodiny, pánské a dámské oděvy, nábytek, cukrárna atd.
2. Úzce specializované prodejny
- sortiment je užší a hlubší, než u specializovaných prodejen,
- prodej bývá doprovázen specializovanými službami,
- vyšší ceny,
- jsou lokalizovány v městských centrech a v regionálních nákupních střediscích v blízkostí velkých obchodních jednotek, v místech soustředění nákupních příležitostí,
- např. boutique, kravaty, foto – kino, kancelářské potřeby atd.
3. Smíšené prodejny
- sortiment je značně široký, zaměřený na zboží denní, běžné potřeby s výraznou převahou prodeje potravin,
- jsou lokalizovány ve venkovském prostoru, v nízkopodlažní městské zástavbě,
- ceny jsou dosti vysoké,
- počet prodejen se snižuje.
4. Ambulantní prodejny
- pojízdné prodejny v dodávkových a nákladních automobilech a autobusech,
- uplatňovaly se v oblastech s řídkým osídlením a na okrajích velkých sídlech,
- příležitostný prodej – trhy, poutě, sportovní podniky, různé slavnosti,
- sortiment je zaměřen na občerstvení a příležitostný prodej,
- ceny jsou vysoké.
5. Obchodní domy univerzální – plnosortimentní
- představují soubor specializovaných prodejen pod jednou střechou.
- v sortimentu mají zařazeny potraviny, občerstvení, restauraci atd.,
- rozsah druhů zboží je cca 100 – 200 tis. zaměřených na střední až vyšší úroveň kvality i cen,
- běžný obchodní dům má max. rozlohu 10 – 20 tis. m2 a min. 4 – 6 tis. m2
- uplatňují vertikální kooperaci rozložení prodejen v obchodním domě ve více podlaží,
- v obchodním domě se kombinují prodej s obsluhou, samoobsluhy a doplňkové prodejní úseky (Shop in Shop – často pronajaté),
- uplatňují se v centrech měst, regionálních nákupních střediscích, ve čtvrťových centrech velkoměst.
6. Obchodní domy specializované
- jsou doplňkem plnosortimentních obchodní domů (nalézají se v jejich blízkosti)
- sortiment se týká nepotravinářského zboží (odívání)
- prodejní plocha 1 000 m2
- 2 – více podlaží
- cenová úroveň střední a vyšší
- používá se vertikální i horizontální kooperace
7. Zásilkový obchod
- obchod na dálku,
- rozsah plnosortimentního domu,
- jejich součást tvoří souběžně i obchodní domy a výprodejové prodejny,
- využívají se obchodní zástupci, katalogy, stálá evidence zákazníků.
8. Diskontně orientované prodejny
- nízké provozní náklady,
- zaměření na zboží s rychlou obrátkou,
- samoobsluha,
- rozsah služeb je omezen,
- velké prodejní plochy,
- malý počet ob služného personálu,
- racionalizace manipulačních prací,
- vertikální kooperace,
- využívá se zásobovací logistika.
Diskontní orientované prodejny tvoří:
a) supermarket
b) superreta
c) hypermarket
d) megamarket
e) odborné velkoprodejny
f) diskontní prodejny
a)Supermarket
- je nejstarší forma diskontní prodejny
- v sortimentu jsou komplexní potraviny a základní rozsah nepotravin (běžná drogerie, cigarety, tabák)
- samoobsluha, mohou být i obsluhované úseky buď uvnitř nebo vně samoobsluhy
- poskytuje se minimum služeb
- prodejní plocha je většinou 400 m2
- může však být v USA až 10 000 m2 a v Evropě 800 – 2 000 m2
- obytné zóny 400 – 700 m podle hustoty zástavby, centra měst a čtvrtí, regionální nákupní střediska
b) Superrety
- sortiment tvoří kompletní potraviny (nemusí obsahovat maso a uzeniny),
- prodej nepotravin se nevyžaduje,
- bývá však často zastoupen,
- samoobsluha,
- prodejní služby jsou omezeny,
- minimální prodejní plocha 200 – 400 m2,
(pohybuje se však většinou od 160 do 250 m2),
- vertikální i horizontální kooperace,
- využívá se především v Evropě,
- podchody měst, na nádražích, ve venkovském prostoru.
c) Hypermarkety
- plný potravinářský sortiment,
- velký rozsah nepotravin,
- nepotraviny mají nadpoloviční podíl na počtu druhů 15 – 50 tis.), prodejní ploše a obratu,
- prodejní plocha od 3 do 15 tis. m2,
- větší a menší hypermarkety,
- menší: 800 – 1 500 m2 někdy až 5 000 m2,
- větší: nad 5 000 m2,
- samoobsluha na jedné ploše, na jednom podlaží, velké nákupní vozíky,
- doplňkové prodejní úseky v malém rozsahu jsou vně i uvnitř samoobsluhy
- občerstvení zákazníků,
- na předměstí, v regionálních nákupních střediscích, u dálničních tahů,
- nízké prodejní ceny.
d) Megamarkety
- plnosortimentní,
- prodejní doba 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,
- prodejní plocha nad 10 000 m2,
- Megamarket INTERSPAR Brno, České Budějovice, Frýdek – Místek, Pardubice.
e) Odborné velkoprodejny
- nejmladší forma diskontní prodejny,
- velké ucelené soubory nepotravinářského zboží zaměřené na druhy s rychlou obrátkou,
- navazují na specializované obchodní doby,
- samoobsluhy vertikálně řešené,
- nižší ceny,
- prodejní plocha 2 000 – 4 000 m2,
- např. prodejny pro kutily, zahrádkáře, pro domácnost, oděvy, nábytek (Ikea).
f) Diskontní prodejny (Aldi, Asko)
- nestálý sortiment,
- jsou v centrech levného nákupu,
- tovární prodejny značkového zboží.
Modifié le: lundi 27 janvier 2014, 11:57