ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V OBCHODĚ

Cizinec - člověk bez českého státního občanství.
Pobyt cizinců v ČR se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zčásti také zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších úprav.
Zaměstnávání cizinců se v současné době řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

ZA STEJNÝCH  PODMÍNEK  JAKO  OBČANÉ ČESKÉ REPUBLIKY VSTUPUJÍ NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE:

- občané EU, EHP a Švýcarska
- cizinci s trvalým pobytem
- cizinci s uděleným azylem

Pobyt cizinců je rozdělen:

Občan EU
- má platný cestovní pas nebo cestovní doklad země EU.

Cizinec s trvalým pobytem
- má průkaz povolení k pobytu nebo cestovní pas s vylepeným vízovým štítkem s nápisem povolen trvalý pobyt.

Cizinec s uděleným azylem
- má průkaz povolení k pobytu azylanta.
Pozor! Nezaměňte s průkazem žadatele o azyl (jen list papíru).

Jedinou povinností je dle zákona o pobytu cizinců oznámit, že cizinec nastoupil do práce.

Nastoupí-li do zaměstnání cizinec uvedený v § 98 písm. a), u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, je zaměstnavatel povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu této osoby k výkonu práce. Písemná „informace o nástupu zaměstnání občana EU/EHP nebo cizince, který nepotřebuje povolení k zaměstnání na území České republiky“ obsahuje údaje vedené v evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle § 102 odst. 2 (§ 87 zákona o zaměstnanosti). Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má být zaměstnání vykonáváno (§ 7 odst. 3).
Podle § 140 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti se právnická osoba dopustí správního deliktu tím, že neplní oznamovací povinnosti podle tohoto zákona nebo nevede evidence v tomto zákoně stanovené, za který jí může být úřadem práce uložena pokuta do 500 000 Kč.


Rozeznáváme tři kategorie cizinců pobývajících v České republice:

A. Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska (zkráceně „občané EU“) a jejich rodinní příslušníci.
Právní postavení občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků z hlediska zákona o zaměstnanosti Občané členských států Evropské unie, EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají  stejné právní postavení jako občané České republiky.
Mezi státy EU patří Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. Státy EHP jsou Norsko, Lichtenštejnsko a Island.
Rodinným příslušníkem občana EU/EHP a Švýcarska se bez ohledu na státní příslušnost rozumí jeho manžel nebo manželka, partner nebo partnerka, se kterým občan EU uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, jejich potomci, kteří jsou mladší 21 let nebo jsou na něm ekonomicky závislí, dále pak vyživovaní (závislí) příbuzní ve vzestupné řadě občana EU/EHP a Švýcarska a jeho manžela/manželky nebo registrovaného partnera/partnerky.

B. Občané zemí mimo EU (zkráceně „občané třetích zemí“)
Zaměstnávání cizinců tuzemským zaměstnavatelem v ČR.  Pracovněprávní vztahy mezi cizincem a zaměstnavatelem se řídí  především zákoníkem práce  a předpisy  souvisejícími obdobně, jak je tomu i u zaměstnanců - občanů ČR.
Výkon práce cizinci vysílanými na území ČR zahraničním zaměstnavatelem za účelem plnění smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou - pracovněprávní vztahy mezi zahraničním zaměstnavatelem a cizincem, který je k výkonu práce vysílán, se řídí obvykle právem země, ve které má zahraniční zaměstnavatel své sídlo. Výkon práce může být zahájen za předpokladu, že cizinec obdržel povolení k zaměstnání a povolení k pobytu.

Oprávněnost zaměstnávat cizince

Zaměstnavatel může cizince zaměstnávat pouze tehdy, pokud tento cizinec má:
 platné povolení k zaměstnání od úřadu práce podle místa výkonu práce,
 platné vízum k pobytu za účelem zaměstnání, případně povolení ke krátkodobému nebo dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání,
 písemně uzavřenou pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, a za předpokladu, že zaměstnavatel cizince přihlásil k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění
V případě zaměstnání cizince je zaměstnavatel povinen nabídnout cizinci pracovní a mzdové podmínky obvyklé jako u občana České republiky ve stejném pracovním zařazení podle platných právních předpisů, případně v souladu s kolektivními smlouvami nebo pracovními smlouvami.


Povolení k zaměstnání cizince:
• cizinec může být přijat do zaměstnání  a zaměstnáván  jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky  nebo je-li držitelem zelené karty, pokud tento zákon nestanoví jinak.
• o vydání  povolení k zaměstnání žádá cizinec písemně úřad práce zpravidla před svým příchodem na území České republiky sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán nebo ke kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce     
• bez ohledu na situaci na trhu práce se povolení vydá v případech uvedených v § 97 a  § 147 zákona o zaměstnanosti
• povolení lze vydat nejdéle na dobu 2 let
• podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 500,-Kč
• k žádosti o povolení k zaměstnání (viz formuláře) cizinec na úřadu práce předkládá:
→ fotokopii cestovního dokladu s identifikačními údaji
→ vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná (viz formuláře)
→ úředně ověřenou kopii dokladu o profesní způsobilosti pro obor, ve kterém  bude pracovat na území ČR                 
→ další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zaměstnání

• povolení zaniká:   
- uplyne-li doba, na kterou bylo vydáno
- skončí-li zaměstnání před uplynutím doby povolení
- uplyne-li doba, na kterou bylo vydáno povolení k pobytu
- neudělením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z jiného důvodu
 
• cizinec může požádat příslušný úřad práce nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti povolení o jeho prodloužení, lze prodloužit pouze s  přihlédnutím k situaci na trhu práce – prodloužení podléhá správnímu poplatku ve výši 250,- Kč
 
• pracovní povolení  musí mít i společník, člen statutárního nebo jiného orgánu  obchodní společnosti nebo družstva nebo člen družstva, který zajišťuje  plnění  běžných úkolů (běžnými úkony se rozumí úkoly přímo související se zajištěním  výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností – nikoliv výkon  činností spojených s vedením společnosti nebo družstva)

• při vydávání pracovního povolení se přihlíží k situaci na trhu práce, zaměstnavatel musí nejdříve nahlásit volné pracovní místo (viz. § 35) a pokud nebude možné  obsadit  VPM jinak, vydá úřad práce na žádost cizince povolení k zaměstnání (zaměstnavatel přitom nepotřebuje povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí na volná pracovní místa)

• pracovní povolení bude vydáno na plnění běžných úkolu


Účastníkem řízení je:

Účastníkem správního řízení je cizinec, který žádá o povolení k zaměstnání písemně příslušný úřad práce zpravidla před svým příchodem na území České republiky. V řízení může být zastoupen zaměstnavatelem nebo i jím zplnomocněným zástupcem, a to na základě a v rozsahu písemné plné moci.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele:

Zaměstnavatel je povinen oznámit obsazení volného pracovního místa cizincem úřadu práce do 10 kalendářních dnů. Dále je zaměstnavatel povinen písemně informovat příslušný úřad práce o tom, že cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání do 10 kalendářních dnů
- nenastoupil do práce
- ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno nebo
- zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některých důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e)
  zákoníku práce  nebo dohodou z týchž důvodů anebo
- zaměstnání bylo ukončeno okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce i důvod ukončení

Při ukončení zaměstnání výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením je zaměstnavatel povinen uvést i důvod ukončení tohoto zaměstnání.

Zvláštní případy při udělování povolení k zaměstnání cizinců.

Povolení k zaměstnání vydávaná s ohledem na situaci na trhu práce
Povolení k zaměstnání s ohledem na situaci na trhu práce (zaměstnavatel musí mít od ÚP povolení k získávání zaměstnance ze zahraničí) se vydává cizinci, který bude sezónním zaměstnancem na dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními uplyne doba nejméně šesti měsíců.

Povolení k zaměstnání vydávaná bez ohledu na situaci na trhu práce
Povolení k zaměstnání se nevyžaduje u cizince, který
a) obdržel azyl na území České republiky,
b) má povolení k trvalému pobytu na území České republiky,
c) je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným
    příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky,
    pokud je mezinárodní smlouvou sjednanou jménem vlády České republiky zaručena vzájemnost,
d) je
• výkonným umělcem,
• pedagogickým pracovníkem,
• akademickým pracovníkem vysoké školy,
• vědeckým pracovníkem, který je účastníkem vědeckého setkání,
• žákem nebo studentem do 26 let věku,
• sportovcem,

Přestupky a správní delikty:

Cizinec, který je zaměstnán bez povolení k zaměstnání, pokud je takovéto povolení třeba, nebo vykonává práci v rozporu s vydaným povolení k zaměstnání, se dopouští přestupku, za který lze podle zákona o zaměstnanosti udělit pokutu do výše 10 000 Kč.

Fyzická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, se dopouští přestupku, za který lze podle zákona o zaměstnanosti udělit pokutu až do částky 2 000 000 Kč.

Právnická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, se dopouští správního deliktu, za který lze podle zákona o zaměstnanosti udělit pokutu až do částky 2 000 000 Kč. Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu.

Přestupky a správní delikty projednává podle zákona o zaměstnanosti v prvním stupni úřad práce příslušný podle místa, ve kterém bylo nelegální zaměstnávání vykonáváno.

Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný územní finanční orgán.


C. Cizinci bez ohledu na hranice EU
Registrovaní žadatelé o azyl (není možné zakázat občanu EU, aby o azyl požádal)
Cizinci pobývající v České republice v rámci dočasné ochrany (na základě zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, a na základě nařízení vlády nebo rozhodnutím rady Evropské unie; jedná se o opatření při hromadném exodu v důsledku ozbrojeného konfliktu, živelné pohromy nebo soustavného porušování lidských práv v zemi původu, které by mělo chránit exulanty a poskytnout jim dočasné útočiště do doby odeznění kritické situace. V tabulkách této kapitoly se tyto osoby objevují, protože dočasná ochrana a strpění jsou cizineckou policií vedeni a vykazováni v rámci povolení k dlouhodobému pobytu)
Nelegálně pobývající cizinci v ČR (např. cizinci pobývající na území České republiky po vypršení platnosti víz a povolení k pobytu nebo bez potřebných víz nebo povolení apod.)

Podle statistiky

Počet dlouhodobě nebo trvale usazených cizinců v České republice podle Cizinecké policie
přesáhl v roce 2004 hranici 250 tisíc. Zhruba 40 % těchto cizinců má v České republice trvalý pobyt.

V roce 2008 počet cizích státních příslušníků dosáhl 265 tisíc.
Největší podíl cizinců představovali na konci roku 2008 občané Slovenska (93589) následovaní občany Ukrajiny (78699).

Modifié le: lundi 27 janvier 2014, 11:57