Správa sociálního zabezpečení
Požadavky na absolvování
SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
POJEM SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Pod pojmem sociální zabezpečení se v širším slova smyslu rozumí podpora státu občanů, kteří jsou postiženi tzv. sociálními událostmi. Stát při sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí, které by v důsledku sociálních událostí mohlo ve společnosti vznikat. Podle charakteru události je zohledňována forma pomoci, případná výše dávky, délka podpůrčí doby apod. Rozlišovány jsou dva základní typy sociálních událostí:
dočasné (např. nezaměstnanost) a
dlouhodobé (např. stáří, invalidita).
Systém sociálního zabezpečení v České republice upravují zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento systém je založen na 3 základních pilířích:
pojištění (zdravotní a sociální pojištění),
podpoře (dávky státní sociální podpory) a
pomoci (dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče).
Dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení poskytuje dávky sociálního zabezpečení stát, přičemž tyto dávky nepodléhají dani. Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona a podle dalších předpisů sociálního zabezpečení jsou občané, organizace a orgány sociálního zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení, zahrnující platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, plyne do státního rozpočtu a je vybíráno okresní nebo Pražskou správou sociálního zabezpečení.
Jelikož sociální pojištění není v České republice součástí daňového systému, používá sociální zabezpečení některé speciální pojmy, které jsou ekvivalentní k pojmům daňovým:
vyměřovací základ = základ daně,
sazba pojistného = sazba daně,
rozhodné období = zdaňovací období a
přehled o příjmech a výdajích a platbách pojistného = daňové přiznání.
1. SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Orgány správy sociálního zabezpečení se zabývají především důchodovým a nemocenským pojištěním, do jejich působnosti spadá rovněž lékařská posudková služba. Podle adresáře státní správy lze správu sociálního zabezpečení dále rozdělit na tři úrovně:
- Okresní správy sociálního zabezpečení – zahrnuje pracoviště rozdělené dle příslušných bývalých okresů v jednotlivých krajích,
- Pracoviště ČSSZ – zahrnuje pracoviště ČSSZ rozdělené dle příslušných krajů, Městskou správu sociálního zabezpečení v Brně a Pražskou správu sociálního zabezpečení (viz obrázek č. 1) a
- Ústředí České správy sociálního zabezpečení.
OBRÁZEK Č. 1 - MAPA KRAJSKÝCH PRACOVIŠŤ ČSSZ
ZDROJ: [10]
1.1 Dávky sociálního pojištění
Sociální pojištění poskytuje dávky sociálního pojištění, které jsou rozděleny podle následujícího obrázku č. 2:
OBRÁZEK 2: DÁVKY SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ
ZDROJ: [4]
1.2 Důchodové pojištění
Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsoby stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. K 1. lednu 2010 došlo k zásadním změnám v oblasti důchodového pojištění, jelikož nabylo účinnosti ustanovení zákona č. 306/2008 Sb., který mění zákon o důchodovém pojištění. Tímto ustanovením byla realizována 1. etapa důchodové reformy se záměrem zlepšit finanční udržitelnost základního důchodového pojištění, odstranit některé mikroekonomické neefektivnosti a zajistit v dlouhodobém horizontu lepší stabilitu systému. Mezi nejvýznamnější změny patří např. postupné prodloužení doby pojištění, která je potřebná pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků (včetně náhradních dob pojištění) nebo na 30 roků (bez náhradních dob pojištění), postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě a 62 až 64 let u žen (podle počtu vychovaných dětí), postupné prodloužení období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět let, změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let, zrušení doby studia (po nabytí účinnosti návrhu zákona) jako náhradní doby pojištění (výjimkou je posuzování nároku na invalidní důchody) atd .
V České republice se důchodový systém se skládá ze dvou částí. První částí je povinné důchodové pojištění (definované dávkově, financované průběžně). Toto univerzální pojištění zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, přičemž z povinného důchodového pojištění pobírá důchod více než 99 % obyvatel, kteří dosáhli věkové hranice pro nárok na starobní důchod. Druhou částí důchodového systému je dobrovolné doplňkové pojištění (definované příspěvkově, financované penzijním připojištěním se státním příspěvkem). Jeho součástí jsou i produkty komerčních pojišťoven (produkty životního pojištění). V současnosti je ovšem objem důchodů, které jsou financovány z doplňkového pojištění, zanedbatelný.
Ze základního důchodového pojištění jsou poskytovány starobní důchody (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody (viz obrázek č. 2).
Důchod se skládá ze základní výměry (stanovena pevnou částkou, stejná pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a procentní výměry. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti (v případě příslušníků ozbrojených sil a sborů).
Graf č. 1: Vývoj důchodů od 1996 do 2008
Zdroj: [5]
1.3 Nemocenské pojištění
V oblasti nemocenského pojištění nastaly velké změny v roce 2009. Do konce roku 2008 bylo pojištění upraveno zákonem č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění. Od 1. ledna 2009 je upraveno novým zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Změny podle tohoto zákona měly vstoupit v platnost již v roce 2007, účinnost zákona však byla odložena o 2 roky. Nový zákon obsahuje řadu dílčích úprav v oblasti nemocenského pojištění s hlavním cílem zjednodušit oblast administrativy.
Účastníky nemocenského pojištění jsou zaměstnanci (povinná účast) a osoby samostatně výdělečné činné (dobrovolná účast). V systému dávek na nemocenské pojištění jsou poskytovány čtyři druhy peněžitých dávek. Jedná se o nemocenské, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství (viz obrázek č. 2). Všechny dávky jsou vypláceny ze státního rozpočtu z příjmů z pojistného okresní správou sociálního zabezpečení.
Pro účast na nemocenském pojištění musí zaměstnanec splnit 3 základní podmínky:
- výkon práce - práce musí být vykonávaná na území ČR v pracovněprávním vztahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění,
- rozsah zaměstnání - trvá minimálně 15 kalendářních dní a
- minimální výše příjmu ze zaměstnání.
Od roku 2009 již není účast OSVČ na nemocenském pojištění podmíněna zároveň účastí OSVČ na důchodovém pojištění. Další podstatnou změnou bylo sjednocení právní úpravy nemocenského pojištění pro zaměstnance, OSVČ a skupiny osob, jejichž účast byla upravena zvláštními předpisy (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Celní správa ČR, Vězeňská služba ČR a Bezpečnostní informační služba). Došlo zároveň k rozšíření okruhu povinných pojištěnců (fyzické osoby ve funkci vedoucího správního úřadu nebo statutárního orgánu, fyzické osoby vykonávající veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr). Dobrovolně se nyní mohou účastnit nemocenského pojištění i zahraniční zaměstnanci, pokud jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a pracují v ČR pro tohoto zaměstnavatele.
Naopak mezi účastníky nemocenského pojištění již nepatří členové družstva (pokud podle stanov družstva není podmínkou členství pracovní vztah k družstvu), společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti, studenti a žáci a pracovní poměry malého rozsahu.
1.4 Změny v pojistném na sociální zabezpečení v roce 2010
Vzhledem k hospodářské krizi, která postihla i ekonomiku České republiky, přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k úsporným opatřením (součást tzv. úsporného balíčku), která se týkají pojistného na sociální zabezpečení, státní sociální podpory, zaměstnanosti a nemocenského pojištění. Změny v pojistném na sociální zabezpečení se týkají sazeb pojistného, maximálního vyměřovacího základu a slev na pojistném. [9]
SAZBY POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI:
Oproti původně plánovanému snížení sazby pro zaměstnavatele z 25% na 24,1 %, zůstává sazba v roce 2010 nezměněna, tj. 25%. Zaměstnavatelé si nadále mohou odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) za všechny zaměstnance a nikoliv jen za zaměstnance se zdravotním postižením.
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD:
V roce 2010 se zvýšil maximální vyměřovací základ pro placení pojistného z 48násobku průměrné mzdy na 72násobek (tzn. z částky 1 130 640 Kč na částku 1 707 048 Kč).
SLEVY NA POJISTNÉM:
V letošním roce dochází ke zrušení slevy na pojistném pro zaměstnavatele.
2. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je největší finančně správní instituce státní správy ČR podřízená Ministerstvu práce a sociálních věcí, která má na starosti téměř 8 milionů pojištěnců, z toho více než 2,5 milionu důchodců. Do její působnosti spadá výplata přes 3 milionů důchodů a nemocenských dávek a dalších činnosti, které jsou přiblíženy v následujícím textu. Do státního rozpočtu přispívá ČSSZ pravidelně vybíraným pojistným na sociální politiku a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti.
Organizační struktura ČSSZ odpovídá krajskému uspořádání. Centrální organizační jednotkou ČSSZ je Ústředí se sídlem v Praze, které je tvořeno z pěti úseků složených z celkem 21 odborů a jednoho samostatného oddělení a dále šest organizačních útvarů, které jsou přímo řízených ředitelkou ČSSZ. Do působnosti ředitelky JUDr. Boženy Michálkové
dále spadá celkem 13 krajských správ sociálního zabezpečení (KSSZ). Ředitelka řídí rovněž Pražskou správu sociálního zabezpečení (PSSZ) a Městskou správu sociálního zabezpečení Brno (MSSZ). Spolu s okresními správami sociálního zabezpečení (OSSZ) tak služby veřejnosti poskytuje celkem 92 pracovišť ČSSZ. V této instituci pracuje v současné době kolem 8 400 zaměstnanců, kteří jsou 87 % zastoupeny ženami. [10]
Česká správa sociálního zabezpečení je samostatná rozpočtová organizace, která byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, jímž byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení.
ČSSZ vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev. ČSSZ není samostatnou právnickou osobou, ale dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích organizační složkou státu, je orgánem státní správy.
2.1 PŮSOBNOST ČESKÉ SPRÁVY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
ČSSZ vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení (důchodového pojištění a nemocenského pojištění) a lékařské posudkové služby. Její kompetence jsou upraveny zákonem ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Mezi její stěžejní úkoly dle tohoto zákona patří:
a) rozhodování o dávkách důchodového pojištění a uskutečnění výplaty dávek důchodového pojištění,
b) rozhodování o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění (poskytnuta neprávem nebo v nesprávné výši),
c) rozhodování o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplácené částky na dávce důchodového pojištění,
d) rozhodování o odvoláních (ve věcech v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení),
e) rozhodování o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení,
f) vybírání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
g) jednání před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
h) udělení souhlasu ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny,
i) posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely sociálního zabezpečení,
j) plnění úkolů při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
k) řízení a kontrola činnosti okresních správ sociálního zabezpečení,
l) zajišťování vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona,
m) kontrola plnění povinností subjektů sociálního zabezpečení,
n) vedení evidence práce neschopných občanů a
o) provádění nemocenského pojištění (určené případy).
Za zmínku jistě stojí fakt, že v roce 2008 byla úspěšnost ČSSZ ve výběru pojistného (po očištění o nedobytné pohledávky) na úrovni 99,79%, což představovalo více než 375 mld. Kč. Výdaje na dávky důchodového a nemocenské pojištění pak v témže roce činily 336 miliard 753 milionů Kč, z toho 304 mld. 871 mil. byly výdaje na dávky důchodového pojištění a 31 miliard 882 mil. Kč výdaje na dávky nemocenského pojištění.
Kromě výše jmenovaných zákonem stanovených úkolů vykonává ČSSZ další činnosti:
odpovídá za účelné vynakládání rozpočtových prostředků na sociální zabezpečení,
sestavuje návrhy plánu a rozpočtu pro zajištění provozu ČSSZ,
odpovídá za správu svěřeného majetku (budov, zařízení, výpočetní techniky atd.),
odpovídá za vytváření a rozvíjení automatizovaného informačního systému a provádí racionalizační opatření v oblasti sociálního zabezpečení a
odpovídá za vedení klasických a automatizovaných evidencí dat potřebných pro rozhodování ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění a lékařské posudkové služby.
2.1.1 Lékařská posudková služba
Lékařskou posudkovou službu (dále LPS) tvoří posudkoví lékaři, jejichž hlavní činností je především posuzování zdravotního stavu občanů pro účely dávek a služeb. LPS má tak významný vliv na výplatu dávek ze všech systémů sociálního zabezpečení. Lékař při posudcích vychází ze znalostí zdravotního stavu občana, popř. i jeho kvalifikace a dalších skutečností. Legislativa přesně definuje, za jakých okolností, při jakém zdravotním postižení, jeho stupni a funkčních dopadech má občan nárok na určitou dávku či službu. Posouzení zdravotního stavu se pro jednotlivé systémy ovšem může lišit. Zdravotní postižení, které odpovídá přiznání jedné dávky, automaticky nezakládá nárok na přiznání jiné dávky. Lékaři LPS ČSSZ vypracovávají posudky pro systémy důchodového a nemocenského pojištění a od 1. ledna 2009 také pro účely řízení o námitkách. Posudková činnost je vykonávána také pro oblast práva sociálního zabezpečení EU a bilaterálních smluv. LPS provádí posudkovou činnost pro účely zjištění (dle platné legislativy):
a) invalidity a změny stupně invalidity,
b) dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte a jeho neschopnosti vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
c) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,
d) zda si fyzická osoba může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu příjem vlastní prací,
e) zda jde o fyzickou osobu těžce zdravotně postiženou a druh a stupeň tohoto postižení pro účely poskytnutí mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu, příspěvku na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže, příspěvku na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu,
f) zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o fyzickou osobu dlouhodobě těžce zdravotně postiženou, dlouhodobě zdravotně postiženou nebo o dítě dlouhodobě nemocné,
g) stupně závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči,
h) kontrolu posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění a kontrolu plnění povinností stanovené zákonem o nemocenském pojištění ošetřujícím lékařům a
i) posuzování pracovní schopnosti dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby.
2.1.2 Strategické a koncepční dokumenty ČSSZ
Aby ČSSZ mohla plnit všechny úkoly, které jí stanovuje zákon, přijala řadu koncepčních a strategických dokumentů, kterými se při své činnosti řídí. Aktuálním základním koncepčním a strategickým dokumentem je přitom materiál jménem „Poslání a strategické cíle ČSSZ pro období 2008-2011“. Poslání ČSSZ zní:
„ČSSZ je moderní úřad, nositel sociálního pojištění, jenž efektivně funguje způsobem, který odpovídá moderním technologiím informační společnosti třetího tisíciletí a je prodchnut výlučnou orientací na vytvoření maximální hodnoty pro klienta, a tím dosažení co nejvyššího splnění jeho očekávání a co nejvyšší míry jeho spokojenosti.“
Dalším strategickým a koncepčním dokumentem ČSSZ je „Boj proti korupci“. K boji proti korupci využívá ČSSZ protikorupční strategie. Jedná se o souhrn nástrojů a procesů, které minimalizují výskyt a rozsah případného korupčního jednání zaměstnanců. Předpokladem přijatých opatření je především analýzy možných rizik. K základním dokumentům upravujícím protikorupční boj patří Protikorupční program ČSSZ na léta 2007 až 2011, Přijatá protikorupční opatření v podmínkách ČSSZ a Indikátory korupčního jednání. V případě podezření na korupční jednání má občan možnost oznámit toto podezření na protikorupční lince Ministerstva práce a sociálních věcí, bezplatné telefonní lince Evropského úřadu pro potírání podvodných jednání (anonymní hlášení podezření na zneužití prostředků z rozpočtu Evropských Společenství), popřípadě na Centrální protikorupční lince 199.
Mezi další strategické a koncepční dokumenty ČSSZ patří:
„Statut ČSSZ a okresních správ sociálního zabezpečení“,
„Koncepce restrukturalizace informační a komunikační infrastruktury ČSSZ“ a
„Bezpečnostní politika informací ČSSZ“.
2.1.3 Další služby poskytované klientům
Významnou službou, kterou ČSSZ poskytuje svým občanům, je příprava a vydávání celé řady tiskopisů rozdělených do jednotlivých oblastí sociálního zabezpečení (důchodové pojištění, nemocenské pojištění, OSVČ, Evropská unie, mezinárodní smlouvy, odškodnění, tiskopisy e podání, číselníky). Klienti jejich prostřednictvím podávají žádosti o dávky sociálního zabezpečení, přihlašují se k účasti na pojištění, informují o změnách ve svém sociálním zabezpečení, žádají o úpravu již vyplácených dávek aj. Tiskopisy mohou být podávány klasicky - poštou, být osobně doručeny na příslušné pracoviště ČSSZ nebo, u některých z nich, je možnost využití elektronické komunikace (nutnost elektronického podpisu).
2.2 ČSSZ jako zdroj informací
K významným prioritám veřejně proklamovaných ČSSZ patří mj. kvalitní a rychlé poskytování služeb a informací klientům. Občan má tak možnost se v případě jakýchkoliv otázek a dotazů týkajících se důchodů, na něž nenašel na přehledně zpracovaných internetových stránkách či z jiných zdrojů odpověď, obrátit na informační kancelář nebo call centrum Ústředí ČSSZ, v ostatních věcech pak na speciální klientská centra a informační pracoviště při jednotlivých okresních správách sociálního zabezpečení (dále OSSZ). Oficiální informace médiím jsou poskytovány odborem komunikace.
Důležitým znakem poskytování informací prostřednictvím e-mailu je jejich obecnost (dle platných právních předpisů). Výjimku podle platné legislativy, tedy možnost poskytnout konkrétní informace o konkrétních záležitostech klientů v sociálním zabezpečení e-mailem, tvoří případy, ve kterých je občanův dotaz zaslán spolu se zaručeným elektronickým podpisem. Zájemcům jsou poskytovány cenné informace o pojistném na sociální zabezpečení, podmínkách vzniku nároku na dávky důchodového pojištění, postupech při vyřizování žádostí o dávky důchodového pojištění, podmínkách a způsobu výplaty dávek důchodového pojištění v ČR či způsobu realizace srážek z důchodů prováděných na základě výkonu rozhodnutí. V informační kanceláři jsou občanům sdělovány informace týkající se vyřizování žádostí o důchod, zejména rozsah nároku na dávku důchodového pojištění, či stav řízení o dávku důchodového pojištění apod.
Informace o konkrétní výplatě dávky nemocenského pojištění jsou poskytovány příslušnými OSSZ, Pražskou správou sociálního zabezpečení a městskými správami sociálního zabezpečení.
Odborné i široké veřejnosti jsou ČSSZ pravidelně poskytovány informační materiály, tzn. publikace, letáky, výroční zprávy, zprávy o činnosti či statistické ročenky, které jsou případným zájemcům k dispozici, většinou zdarma, na všech pracovištích České správy sociálního zabezpečení v celé České republice, popř. v elektronické podobě na oficiálních internetových stránkách ČSSZ. Mezi informační materiály, které ČSSZ nabízí, patří :
PUBLIKACE - přinášejí detailnější informace z oblasti sociálního zabezpečení včetně vzorových příkladů výpočtu jednotlivých dávek. Jsou tematicky zaměřeny na konkrétní oblasti.
LETÁKY - stručnější formou, zpravidla ve formátu A4 s dvojitým překladem, informují veřejnost o konkrétním tématu. Nechybí v nich kontakty, na nichž je možné získat více informací.
VÝROČNÍ ZPRÁVY - ČSSZ vydává dva druhy Výročních zpráv: s informacemi o všech jejích činnostech v jednotlivých letech a věnované poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
ZPRÁVY O ČINNOSTI -vychází dva druhy Zpráv o činnosti o ČSSZ. Nejobsáhlejší jsou Zprávy o činnosti s detailními informace o dění v ČSSZ v každém roce, vyřizování stížností, oznámení, podnětů a petic se věnuje druhý typ Zpráv o činnosti ČSSZ.
STATISTICKÉ ROČENKY – přinášejí každým rokem pravidelné informace z oblasti důchodového pojištění.
ČSSZ navíc každý měsíc vydává odborný časopis Národní pojištění, který je zdrojem informací nejen o sociálním zabezpečení, ale přináší i novinky z oblasti důchodového, nemocenského a zdravotního pojištění, z pracovního práva, novinky o dávkách sociální péče, lékařské posudkové služby či státní sociální podpoře. Nedílnou součástí jsou výklady nových zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a mezinárodních smluv. V rubrice konzultace jsou odpovědi předních odborníků na čtenářské dotazy.
Informace doručované veřejnou vyhláško (podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) jsou mj. zveřejňovány i na fyzických úředních deskách. Každé pracoviště ČSSZ má na webu svou elektronickou úřední desku, která je veřejnosti nepřetržitě přístupná.
2.3 ČSSZ a její vztahy k jiným subjektům
Při zajišťování úkolů spolupracuje ČSSZ s ostatními orgány státní správy, organizacemi a dalšími subjekty, které se podílejí na provádění sociálního zabezpečení v České republice nebo vykonávají jiné činnosti s touto oblastí bezprostředně související. ČSSZ spolupracuje zejména s:
a) orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti (vzájemné předávání podkladových materiálů a výplat některých důchodů),
b) ministerstvem zdravotnictví (věci lékařské posudkové služby), Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (věci lékařské posudkové služby, údaje o zániku nároku na některé druhy důchodů) a dalšími zdravotními pojišťovnami,
c) ministerstvem financí (věci rozpočtových prostředků, zřizování nových účtů),
d) peněžními ústavy (výplata důchodů na účty), hlavně s Českou národní bankou (vede účty ústředí ČSSZ a krajským správám sociálního zabezpečení),
e) státním podnikem Česká pošta (hotovostní výplata důchodů),
f) zdravotnickými zařízeními (posuzování zdravotního stavu a zajišťování výplat důchodů do těchto zařízení),
g) ústavy sociální péče (zajišťování výplat důchodů do těchto zařízení),
h) fyzickými a právnickými osobami (plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení a lékařské posudkové služby).
i) členy výborů Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR (legislativní proces a příprava koncepce sociálního zabezpečení),
j) dalšími ústředními orgány státní správy ČR (mezirezortní připomínková řízení).
k) zahraničními institucemi pro důchod, peněžité dávky v nemoci a mateřství a v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání (dle koordinačních smluv EU).
3. ZDROJE
[1] ČSSZ [online]. 2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: <http://www.cssz.cz/cz/ novinky/>,
[2] Statnisprava.cz [online]. c2000-2010 [cit. 2010-07-04]. Dostupné z WWW: <http://www.statnisprava.cz/>.
[3] MVPS.CZ: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2010 [cit. 2010-07-04]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/1>.
[4] Systém sociálního zabezpečení v ČR [online]. c2006 [cit. 2010-03-04]. NICM. Dostupné z WWW: <http://www.icm.cz/system-socialniho-zabezpeceni-v-cr>.
[5] Sociální zabezpečení [online]. 2010 [cit. 2010-10-04]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/socialni_zabezpeceni_lide>.
[6] Lékařská posudková služba ČR a Úřady práce [online]. c2002-2005 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: <http://www.clk.cz/oldweb/poradna/Neschopnost/novinky_posud-kove. html>.
[7] VANČUROVÁ A., KLAZAR S.: Sociální a zdravotní pojištění – úvod do problematiky. Praha: ASPI a.s., 2005. 96 s. ISBN 80-7357-102-1.
[8] Statut České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení. Praha: Rozhodnutí ředitelky ČSSZ č. 7/2008, 30. 6. 2008. 7 s. Dostupné z WWW: <http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/96CDB3FF-35B1-40D4-8F59-01104486122B/0/ statutcssz.pdf>.
[9] Přehled změn v pojistném na sociální zabezpečení od 1. ledna 2010. Tiskové zprávy MPSV [online]. 30. 12. 2009, [cit. 2010-03-21]. Dostupný z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/8031/tz_301209c.pdf>.
[10] Výroční zpráva 2008. Praha: ČSSZ, 2009. Dostupné z WWW: <http://www.cssz.cz/stranky/vyrocni_zpravy/2008/index.html>.
4. PŘÍLOHY
4.1 Důležité pojmy pro oblast lékařské posudkové služby
a) Dávky sociální péče poskytuje stát občanům, kteří potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pomoc. Jedná se například o poskytování mimořádných výhod některým skupinám občanů těžce zdravotně postižených.
b) Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok.
c) Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely zákona o státní sociální podpoře je nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.
d) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely zákona o zaměstnanosti se považuje takový zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.
e) Dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem pro účely zákona o sociálních službách je nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok, a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost,
f) Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné zákonné důvody neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a jestliže trvá porucha zdraví déle než 180 kalendářních dnů, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost. Dočasná pracovní neschopnost je také stav, který neumožňuje pojištěnci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání.
g) Disabilita je porucha, která natolik omezuje, že jedinec nemůže vykonávat běžné denní činnosti. Může mít povahu fyzickou, společenskou nebo technickou.
h) Handicap nahrazuje výraz omezená účast (participace).
i) Invalidní je pojištěnec, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%
a. 35% - 49% = invalidita prvního stupně,
b. 50% - 69% = invalidita druhého stupně,
c. 70% a více = invalidita třetího stupně.
j) Kontrolní lékařskou prohlídku uskutečňuje OSSZ v určeném termínu nebo z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení, nebo pokud zjistí nové posudkově významné skutečnosti. Od 1. 7. 2009 také z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi nebo z podnětu úřadu práce anebo z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti. Intervaly nejsou právní normou pevně stanoveny.
k) Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti je prováděna obvykle lékařem referátu LPS ČSSZ na pracovišti ošetřujícího lékaře. Od 1. 1. 2009 orgán nemocenského pojištění kontroluje svým lékařem správnost posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti, správnost vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace při tomto posuzování, plnění povinností ošetřujících lékařů při posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti.
l) MKN – 10 (Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů) - klasifikuje nemoc.
m) MKF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví) – klasifikuje zdraví.
n) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci, z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo ošetřování jiného člena domácnosti. Dalším důvodem může být péče o dítě mladší 10 let. V obou případech musí být splněny podmínky zákona o nemocenském pojištění.
o) Nemocenské podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění je možné vyplácet i po uplynutí podpůrčí doby, a to celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů.
p) Odvolání je řádný opravný prostředek ve správním řízení; poučení o jeho podání je vždy uvedeno na rozhodnutí příslušného správního orgánu.
q) Ochranná lhůta v nemocenském pojištění je 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění.
r) Osobami se zdravotním postižením se rozumí fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni („osoby s těžším zdravotním postižením“), orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni nebo rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými („osoby zdravotně znevýhodněné“).
s) Participace znamená zapojení se do životních situací.
t) Participace omezená (restringovaná) jsou problémy, které člověk může prožívat, při zapojení se do životních situací.
u) Porucha je narušení zdravotního stavu na úrovni orgánů.
v) Podpůrčí doba u nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů.
w) Pracovní rehabilitaci doporučují OSSZ v rámci kontrolní lékařské prohlídky osobám, které přestaly být invalidními.
x) Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci.
y) Režimem dočasně práce neschopného pojištěnce se rozumí stanovení léčebného režimu ošetřujícím lékařem, tj. povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat povolené vycházky (pokud je léčebný režim nevylučuje), požádat o povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, jestliže stanovený léčebný režim a zdravotní stav tuto změnu nevylučuje, provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje úřad práce.
z) Rekvalifikace znamená získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, její udržování nebo obnovování.
aa) Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti je tiskopis k uplatnění nároku na nemocenské.
bb) Rozhodnutí OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti vydává OSSZ, pokud lékař LPS ČSSZ při kontrole posuzování DPN zjistí, že zdravotní stav občana nevyžaduje uznání nebo další trvání DPN, pokud tak neučiní ošetřující lékař.
cc) Stabilizovaným zdravotním stavem se pro účely zákona č. 187/2006 Sb., v platném znění, rozumí zdravotní stav, který se ustálil na určité úrovni zdraví a pracovní schopnosti. Umožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní nebo jinou pojištěnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu. Další léčení je nemůže podstatně ovlivnit. Udržení stabilizace zdravotního stavu může být podmíněno zavedením určité léčby nebo pracovních omezení.
dd) Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Nárok na některé dávky je závislý na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu a stupni zdravotního postižení oprávněné osoby.
ee) Zjišťovací lékařská prohlídka je posouzení zdravotního stavu, které se uskutečňuje především na podkladě žádosti o dávku. Žádost podává občan u příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
ff) Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) je tiskopis k uplatnění nároku na ošetřovné.
gg) Změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti je podmíněna předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. V prvních 14 kalendářních dnech pojištěnec je povinen změnu oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu do ciziny může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. O souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá pojištěnec.
hh) Žaloba je zákonný prostředek proti rozhodnutí ČSSZ ve věcech důchodového pojištění.
4.2 Celkové sociální výdaje z hrubého domácího produktu (1999-2004)
Zdroj: Eurostat, 21/06/2007, Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje), 2007 [online]. 3.12.2007 [cit. 2010-2-29]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/A2002D89A4/$File/1607070323.pdf>.
4.3 Výdaje na důchody v % HDP
Zdroj: Eurostat, 21/06/2007, Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje), 2007 [online]. 3.12.2007 [cit. 2010-2- 29]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/A2002D8A85/$File/1607070324.pdf>
POJEM SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Pod pojmem sociální zabezpečení se v širším slova smyslu rozumí podpora státu občanů, kteří jsou postiženi tzv. sociálními událostmi. Stát při sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí, které by v důsledku sociálních událostí mohlo ve společnosti vznikat. Podle charakteru události je zohledňována forma pomoci, případná výše dávky, délka podpůrčí doby apod. Rozlišovány jsou dva základní typy sociálních událostí:
dočasné (např. nezaměstnanost) a
dlouhodobé (např. stáří, invalidita).
Systém sociálního zabezpečení v České republice upravují zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento systém je založen na 3 základních pilířích:
pojištění (zdravotní a sociální pojištění),
podpoře (dávky státní sociální podpory) a
pomoci (dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče).
Dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení poskytuje dávky sociálního zabezpečení stát, přičemž tyto dávky nepodléhají dani. Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona a podle dalších předpisů sociálního zabezpečení jsou občané, organizace a orgány sociálního zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení, zahrnující platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, plyne do státního rozpočtu a je vybíráno okresní nebo Pražskou správou sociálního zabezpečení.
Jelikož sociální pojištění není v České republice součástí daňového systému, používá sociální zabezpečení některé speciální pojmy, které jsou ekvivalentní k pojmům daňovým:
vyměřovací základ = základ daně,
sazba pojistného = sazba daně,
rozhodné období = zdaňovací období a
přehled o příjmech a výdajích a platbách pojistného = daňové přiznání.
1. SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Orgány správy sociálního zabezpečení se zabývají především důchodovým a nemocenským pojištěním, do jejich působnosti spadá rovněž lékařská posudková služba. Podle adresáře státní správy lze správu sociálního zabezpečení dále rozdělit na tři úrovně:
- Okresní správy sociálního zabezpečení – zahrnuje pracoviště rozdělené dle příslušných bývalých okresů v jednotlivých krajích,
- Pracoviště ČSSZ – zahrnuje pracoviště ČSSZ rozdělené dle příslušných krajů, Městskou správu sociálního zabezpečení v Brně a Pražskou správu sociálního zabezpečení (viz obrázek č. 1) a
- Ústředí České správy sociálního zabezpečení.
OBRÁZEK Č. 1 - MAPA KRAJSKÝCH PRACOVIŠŤ ČSSZ
ZDROJ: [10]
1.1 Dávky sociálního pojištění
Sociální pojištění poskytuje dávky sociálního pojištění, které jsou rozděleny podle následujícího obrázku č. 2:
OBRÁZEK 2: DÁVKY SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ
ZDROJ: [4]
1.2 Důchodové pojištění
Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsoby stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. K 1. lednu 2010 došlo k zásadním změnám v oblasti důchodového pojištění, jelikož nabylo účinnosti ustanovení zákona č. 306/2008 Sb., který mění zákon o důchodovém pojištění. Tímto ustanovením byla realizována 1. etapa důchodové reformy se záměrem zlepšit finanční udržitelnost základního důchodového pojištění, odstranit některé mikroekonomické neefektivnosti a zajistit v dlouhodobém horizontu lepší stabilitu systému. Mezi nejvýznamnější změny patří např. postupné prodloužení doby pojištění, která je potřebná pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků (včetně náhradních dob pojištění) nebo na 30 roků (bez náhradních dob pojištění), postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě a 62 až 64 let u žen (podle počtu vychovaných dětí), postupné prodloužení období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět let, změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let, zrušení doby studia (po nabytí účinnosti návrhu zákona) jako náhradní doby pojištění (výjimkou je posuzování nároku na invalidní důchody) atd .
V České republice se důchodový systém se skládá ze dvou částí. První částí je povinné důchodové pojištění (definované dávkově, financované průběžně). Toto univerzální pojištění zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, přičemž z povinného důchodového pojištění pobírá důchod více než 99 % obyvatel, kteří dosáhli věkové hranice pro nárok na starobní důchod. Druhou částí důchodového systému je dobrovolné doplňkové pojištění (definované příspěvkově, financované penzijním připojištěním se státním příspěvkem). Jeho součástí jsou i produkty komerčních pojišťoven (produkty životního pojištění). V současnosti je ovšem objem důchodů, které jsou financovány z doplňkového pojištění, zanedbatelný.
Ze základního důchodového pojištění jsou poskytovány starobní důchody (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody (viz obrázek č. 2).
Důchod se skládá ze základní výměry (stanovena pevnou částkou, stejná pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a procentní výměry. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti (v případě příslušníků ozbrojených sil a sborů).
Graf č. 1: Vývoj důchodů od 1996 do 2008
Zdroj: [5]
1.3 Nemocenské pojištění
V oblasti nemocenského pojištění nastaly velké změny v roce 2009. Do konce roku 2008 bylo pojištění upraveno zákonem č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění. Od 1. ledna 2009 je upraveno novým zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Změny podle tohoto zákona měly vstoupit v platnost již v roce 2007, účinnost zákona však byla odložena o 2 roky. Nový zákon obsahuje řadu dílčích úprav v oblasti nemocenského pojištění s hlavním cílem zjednodušit oblast administrativy.
Účastníky nemocenského pojištění jsou zaměstnanci (povinná účast) a osoby samostatně výdělečné činné (dobrovolná účast). V systému dávek na nemocenské pojištění jsou poskytovány čtyři druhy peněžitých dávek. Jedná se o nemocenské, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství (viz obrázek č. 2). Všechny dávky jsou vypláceny ze státního rozpočtu z příjmů z pojistného okresní správou sociálního zabezpečení.
Pro účast na nemocenském pojištění musí zaměstnanec splnit 3 základní podmínky:
- výkon práce - práce musí být vykonávaná na území ČR v pracovněprávním vztahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění,
- rozsah zaměstnání - trvá minimálně 15 kalendářních dní a
- minimální výše příjmu ze zaměstnání.
Od roku 2009 již není účast OSVČ na nemocenském pojištění podmíněna zároveň účastí OSVČ na důchodovém pojištění. Další podstatnou změnou bylo sjednocení právní úpravy nemocenského pojištění pro zaměstnance, OSVČ a skupiny osob, jejichž účast byla upravena zvláštními předpisy (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Celní správa ČR, Vězeňská služba ČR a Bezpečnostní informační služba). Došlo zároveň k rozšíření okruhu povinných pojištěnců (fyzické osoby ve funkci vedoucího správního úřadu nebo statutárního orgánu, fyzické osoby vykonávající veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr). Dobrovolně se nyní mohou účastnit nemocenského pojištění i zahraniční zaměstnanci, pokud jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a pracují v ČR pro tohoto zaměstnavatele.
Naopak mezi účastníky nemocenského pojištění již nepatří členové družstva (pokud podle stanov družstva není podmínkou členství pracovní vztah k družstvu), společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti, studenti a žáci a pracovní poměry malého rozsahu.
1.4 Změny v pojistném na sociální zabezpečení v roce 2010
Vzhledem k hospodářské krizi, která postihla i ekonomiku České republiky, přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k úsporným opatřením (součást tzv. úsporného balíčku), která se týkají pojistného na sociální zabezpečení, státní sociální podpory, zaměstnanosti a nemocenského pojištění. Změny v pojistném na sociální zabezpečení se týkají sazeb pojistného, maximálního vyměřovacího základu a slev na pojistném. [9]
SAZBY POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI:
Oproti původně plánovanému snížení sazby pro zaměstnavatele z 25% na 24,1 %, zůstává sazba v roce 2010 nezměněna, tj. 25%. Zaměstnavatelé si nadále mohou odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) za všechny zaměstnance a nikoliv jen za zaměstnance se zdravotním postižením.
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD:
V roce 2010 se zvýšil maximální vyměřovací základ pro placení pojistného z 48násobku průměrné mzdy na 72násobek (tzn. z částky 1 130 640 Kč na částku 1 707 048 Kč).
SLEVY NA POJISTNÉM:
V letošním roce dochází ke zrušení slevy na pojistném pro zaměstnavatele.
2. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je největší finančně správní instituce státní správy ČR podřízená Ministerstvu práce a sociálních věcí, která má na starosti téměř 8 milionů pojištěnců, z toho více než 2,5 milionu důchodců. Do její působnosti spadá výplata přes 3 milionů důchodů a nemocenských dávek a dalších činnosti, které jsou přiblíženy v následujícím textu. Do státního rozpočtu přispívá ČSSZ pravidelně vybíraným pojistným na sociální politiku a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti.
Organizační struktura ČSSZ odpovídá krajskému uspořádání. Centrální organizační jednotkou ČSSZ je Ústředí se sídlem v Praze, které je tvořeno z pěti úseků složených z celkem 21 odborů a jednoho samostatného oddělení a dále šest organizačních útvarů, které jsou přímo řízených ředitelkou ČSSZ. Do působnosti ředitelky JUDr. Boženy Michálkové
dále spadá celkem 13 krajských správ sociálního zabezpečení (KSSZ). Ředitelka řídí rovněž Pražskou správu sociálního zabezpečení (PSSZ) a Městskou správu sociálního zabezpečení Brno (MSSZ). Spolu s okresními správami sociálního zabezpečení (OSSZ) tak služby veřejnosti poskytuje celkem 92 pracovišť ČSSZ. V této instituci pracuje v současné době kolem 8 400 zaměstnanců, kteří jsou 87 % zastoupeny ženami. [10]
Česká správa sociálního zabezpečení je samostatná rozpočtová organizace, která byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, jímž byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení.
ČSSZ vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev. ČSSZ není samostatnou právnickou osobou, ale dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích organizační složkou státu, je orgánem státní správy.
2.1 PŮSOBNOST ČESKÉ SPRÁVY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
ČSSZ vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení (důchodového pojištění a nemocenského pojištění) a lékařské posudkové služby. Její kompetence jsou upraveny zákonem ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Mezi její stěžejní úkoly dle tohoto zákona patří:
a) rozhodování o dávkách důchodového pojištění a uskutečnění výplaty dávek důchodového pojištění,
b) rozhodování o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění (poskytnuta neprávem nebo v nesprávné výši),
c) rozhodování o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplácené částky na dávce důchodového pojištění,
d) rozhodování o odvoláních (ve věcech v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení),
e) rozhodování o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení,
f) vybírání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
g) jednání před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
h) udělení souhlasu ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny,
i) posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely sociálního zabezpečení,
j) plnění úkolů při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
k) řízení a kontrola činnosti okresních správ sociálního zabezpečení,
l) zajišťování vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona,
m) kontrola plnění povinností subjektů sociálního zabezpečení,
n) vedení evidence práce neschopných občanů a
o) provádění nemocenského pojištění (určené případy).
Za zmínku jistě stojí fakt, že v roce 2008 byla úspěšnost ČSSZ ve výběru pojistného (po očištění o nedobytné pohledávky) na úrovni 99,79%, což představovalo více než 375 mld. Kč. Výdaje na dávky důchodového a nemocenské pojištění pak v témže roce činily 336 miliard 753 milionů Kč, z toho 304 mld. 871 mil. byly výdaje na dávky důchodového pojištění a 31 miliard 882 mil. Kč výdaje na dávky nemocenského pojištění.
Kromě výše jmenovaných zákonem stanovených úkolů vykonává ČSSZ další činnosti:
odpovídá za účelné vynakládání rozpočtových prostředků na sociální zabezpečení,
sestavuje návrhy plánu a rozpočtu pro zajištění provozu ČSSZ,
odpovídá za správu svěřeného majetku (budov, zařízení, výpočetní techniky atd.),
odpovídá za vytváření a rozvíjení automatizovaného informačního systému a provádí racionalizační opatření v oblasti sociálního zabezpečení a
odpovídá za vedení klasických a automatizovaných evidencí dat potřebných pro rozhodování ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění a lékařské posudkové služby.
2.1.1 Lékařská posudková služba
Lékařskou posudkovou službu (dále LPS) tvoří posudkoví lékaři, jejichž hlavní činností je především posuzování zdravotního stavu občanů pro účely dávek a služeb. LPS má tak významný vliv na výplatu dávek ze všech systémů sociálního zabezpečení. Lékař při posudcích vychází ze znalostí zdravotního stavu občana, popř. i jeho kvalifikace a dalších skutečností. Legislativa přesně definuje, za jakých okolností, při jakém zdravotním postižení, jeho stupni a funkčních dopadech má občan nárok na určitou dávku či službu. Posouzení zdravotního stavu se pro jednotlivé systémy ovšem může lišit. Zdravotní postižení, které odpovídá přiznání jedné dávky, automaticky nezakládá nárok na přiznání jiné dávky. Lékaři LPS ČSSZ vypracovávají posudky pro systémy důchodového a nemocenského pojištění a od 1. ledna 2009 také pro účely řízení o námitkách. Posudková činnost je vykonávána také pro oblast práva sociálního zabezpečení EU a bilaterálních smluv. LPS provádí posudkovou činnost pro účely zjištění (dle platné legislativy):
a) invalidity a změny stupně invalidity,
b) dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte a jeho neschopnosti vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
c) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,
d) zda si fyzická osoba může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu příjem vlastní prací,
e) zda jde o fyzickou osobu těžce zdravotně postiženou a druh a stupeň tohoto postižení pro účely poskytnutí mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu, příspěvku na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže, příspěvku na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu,
f) zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o fyzickou osobu dlouhodobě těžce zdravotně postiženou, dlouhodobě zdravotně postiženou nebo o dítě dlouhodobě nemocné,
g) stupně závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči,
h) kontrolu posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění a kontrolu plnění povinností stanovené zákonem o nemocenském pojištění ošetřujícím lékařům a
i) posuzování pracovní schopnosti dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby.
2.1.2 Strategické a koncepční dokumenty ČSSZ
Aby ČSSZ mohla plnit všechny úkoly, které jí stanovuje zákon, přijala řadu koncepčních a strategických dokumentů, kterými se při své činnosti řídí. Aktuálním základním koncepčním a strategickým dokumentem je přitom materiál jménem „Poslání a strategické cíle ČSSZ pro období 2008-2011“. Poslání ČSSZ zní:
„ČSSZ je moderní úřad, nositel sociálního pojištění, jenž efektivně funguje způsobem, který odpovídá moderním technologiím informační společnosti třetího tisíciletí a je prodchnut výlučnou orientací na vytvoření maximální hodnoty pro klienta, a tím dosažení co nejvyššího splnění jeho očekávání a co nejvyšší míry jeho spokojenosti.“
Dalším strategickým a koncepčním dokumentem ČSSZ je „Boj proti korupci“. K boji proti korupci využívá ČSSZ protikorupční strategie. Jedná se o souhrn nástrojů a procesů, které minimalizují výskyt a rozsah případného korupčního jednání zaměstnanců. Předpokladem přijatých opatření je především analýzy možných rizik. K základním dokumentům upravujícím protikorupční boj patří Protikorupční program ČSSZ na léta 2007 až 2011, Přijatá protikorupční opatření v podmínkách ČSSZ a Indikátory korupčního jednání. V případě podezření na korupční jednání má občan možnost oznámit toto podezření na protikorupční lince Ministerstva práce a sociálních věcí, bezplatné telefonní lince Evropského úřadu pro potírání podvodných jednání (anonymní hlášení podezření na zneužití prostředků z rozpočtu Evropských Společenství), popřípadě na Centrální protikorupční lince 199.
Mezi další strategické a koncepční dokumenty ČSSZ patří:
„Statut ČSSZ a okresních správ sociálního zabezpečení“,
„Koncepce restrukturalizace informační a komunikační infrastruktury ČSSZ“ a
„Bezpečnostní politika informací ČSSZ“.
2.1.3 Další služby poskytované klientům
Významnou službou, kterou ČSSZ poskytuje svým občanům, je příprava a vydávání celé řady tiskopisů rozdělených do jednotlivých oblastí sociálního zabezpečení (důchodové pojištění, nemocenské pojištění, OSVČ, Evropská unie, mezinárodní smlouvy, odškodnění, tiskopisy e podání, číselníky). Klienti jejich prostřednictvím podávají žádosti o dávky sociálního zabezpečení, přihlašují se k účasti na pojištění, informují o změnách ve svém sociálním zabezpečení, žádají o úpravu již vyplácených dávek aj. Tiskopisy mohou být podávány klasicky - poštou, být osobně doručeny na příslušné pracoviště ČSSZ nebo, u některých z nich, je možnost využití elektronické komunikace (nutnost elektronického podpisu).
2.2 ČSSZ jako zdroj informací
K významným prioritám veřejně proklamovaných ČSSZ patří mj. kvalitní a rychlé poskytování služeb a informací klientům. Občan má tak možnost se v případě jakýchkoliv otázek a dotazů týkajících se důchodů, na něž nenašel na přehledně zpracovaných internetových stránkách či z jiných zdrojů odpověď, obrátit na informační kancelář nebo call centrum Ústředí ČSSZ, v ostatních věcech pak na speciální klientská centra a informační pracoviště při jednotlivých okresních správách sociálního zabezpečení (dále OSSZ). Oficiální informace médiím jsou poskytovány odborem komunikace.
Důležitým znakem poskytování informací prostřednictvím e-mailu je jejich obecnost (dle platných právních předpisů). Výjimku podle platné legislativy, tedy možnost poskytnout konkrétní informace o konkrétních záležitostech klientů v sociálním zabezpečení e-mailem, tvoří případy, ve kterých je občanův dotaz zaslán spolu se zaručeným elektronickým podpisem. Zájemcům jsou poskytovány cenné informace o pojistném na sociální zabezpečení, podmínkách vzniku nároku na dávky důchodového pojištění, postupech při vyřizování žádostí o dávky důchodového pojištění, podmínkách a způsobu výplaty dávek důchodového pojištění v ČR či způsobu realizace srážek z důchodů prováděných na základě výkonu rozhodnutí. V informační kanceláři jsou občanům sdělovány informace týkající se vyřizování žádostí o důchod, zejména rozsah nároku na dávku důchodového pojištění, či stav řízení o dávku důchodového pojištění apod.
Informace o konkrétní výplatě dávky nemocenského pojištění jsou poskytovány příslušnými OSSZ, Pražskou správou sociálního zabezpečení a městskými správami sociálního zabezpečení.
Odborné i široké veřejnosti jsou ČSSZ pravidelně poskytovány informační materiály, tzn. publikace, letáky, výroční zprávy, zprávy o činnosti či statistické ročenky, které jsou případným zájemcům k dispozici, většinou zdarma, na všech pracovištích České správy sociálního zabezpečení v celé České republice, popř. v elektronické podobě na oficiálních internetových stránkách ČSSZ. Mezi informační materiály, které ČSSZ nabízí, patří :
PUBLIKACE - přinášejí detailnější informace z oblasti sociálního zabezpečení včetně vzorových příkladů výpočtu jednotlivých dávek. Jsou tematicky zaměřeny na konkrétní oblasti.
LETÁKY - stručnější formou, zpravidla ve formátu A4 s dvojitým překladem, informují veřejnost o konkrétním tématu. Nechybí v nich kontakty, na nichž je možné získat více informací.
VÝROČNÍ ZPRÁVY - ČSSZ vydává dva druhy Výročních zpráv: s informacemi o všech jejích činnostech v jednotlivých letech a věnované poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
ZPRÁVY O ČINNOSTI -vychází dva druhy Zpráv o činnosti o ČSSZ. Nejobsáhlejší jsou Zprávy o činnosti s detailními informace o dění v ČSSZ v každém roce, vyřizování stížností, oznámení, podnětů a petic se věnuje druhý typ Zpráv o činnosti ČSSZ.
STATISTICKÉ ROČENKY – přinášejí každým rokem pravidelné informace z oblasti důchodového pojištění.
ČSSZ navíc každý měsíc vydává odborný časopis Národní pojištění, který je zdrojem informací nejen o sociálním zabezpečení, ale přináší i novinky z oblasti důchodového, nemocenského a zdravotního pojištění, z pracovního práva, novinky o dávkách sociální péče, lékařské posudkové služby či státní sociální podpoře. Nedílnou součástí jsou výklady nových zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a mezinárodních smluv. V rubrice konzultace jsou odpovědi předních odborníků na čtenářské dotazy.
Informace doručované veřejnou vyhláško (podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) jsou mj. zveřejňovány i na fyzických úředních deskách. Každé pracoviště ČSSZ má na webu svou elektronickou úřední desku, která je veřejnosti nepřetržitě přístupná.
2.3 ČSSZ a její vztahy k jiným subjektům
Při zajišťování úkolů spolupracuje ČSSZ s ostatními orgány státní správy, organizacemi a dalšími subjekty, které se podílejí na provádění sociálního zabezpečení v České republice nebo vykonávají jiné činnosti s touto oblastí bezprostředně související. ČSSZ spolupracuje zejména s:
a) orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti (vzájemné předávání podkladových materiálů a výplat některých důchodů),
b) ministerstvem zdravotnictví (věci lékařské posudkové služby), Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (věci lékařské posudkové služby, údaje o zániku nároku na některé druhy důchodů) a dalšími zdravotními pojišťovnami,
c) ministerstvem financí (věci rozpočtových prostředků, zřizování nových účtů),
d) peněžními ústavy (výplata důchodů na účty), hlavně s Českou národní bankou (vede účty ústředí ČSSZ a krajským správám sociálního zabezpečení),
e) státním podnikem Česká pošta (hotovostní výplata důchodů),
f) zdravotnickými zařízeními (posuzování zdravotního stavu a zajišťování výplat důchodů do těchto zařízení),
g) ústavy sociální péče (zajišťování výplat důchodů do těchto zařízení),
h) fyzickými a právnickými osobami (plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení a lékařské posudkové služby).
i) členy výborů Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR (legislativní proces a příprava koncepce sociálního zabezpečení),
j) dalšími ústředními orgány státní správy ČR (mezirezortní připomínková řízení).
k) zahraničními institucemi pro důchod, peněžité dávky v nemoci a mateřství a v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání (dle koordinačních smluv EU).
3. ZDROJE
[1] ČSSZ [online]. 2010 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: <http://www.cssz.cz/cz/ novinky/>,
[2] Statnisprava.cz [online]. c2000-2010 [cit. 2010-07-04]. Dostupné z WWW: <http://www.statnisprava.cz/>.
[3] MVPS.CZ: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2010 [cit. 2010-07-04]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/1>.
[4] Systém sociálního zabezpečení v ČR [online]. c2006 [cit. 2010-03-04]. NICM. Dostupné z WWW: <http://www.icm.cz/system-socialniho-zabezpeceni-v-cr>.
[5] Sociální zabezpečení [online]. 2010 [cit. 2010-10-04]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/socialni_zabezpeceni_lide>.
[6] Lékařská posudková služba ČR a Úřady práce [online]. c2002-2005 [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: <http://www.clk.cz/oldweb/poradna/Neschopnost/novinky_posud-kove. html>.
[7] VANČUROVÁ A., KLAZAR S.: Sociální a zdravotní pojištění – úvod do problematiky. Praha: ASPI a.s., 2005. 96 s. ISBN 80-7357-102-1.
[8] Statut České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení. Praha: Rozhodnutí ředitelky ČSSZ č. 7/2008, 30. 6. 2008. 7 s. Dostupné z WWW: <http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/96CDB3FF-35B1-40D4-8F59-01104486122B/0/ statutcssz.pdf>.
[9] Přehled změn v pojistném na sociální zabezpečení od 1. ledna 2010. Tiskové zprávy MPSV [online]. 30. 12. 2009, [cit. 2010-03-21]. Dostupný z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/8031/tz_301209c.pdf>.
[10] Výroční zpráva 2008. Praha: ČSSZ, 2009. Dostupné z WWW: <http://www.cssz.cz/stranky/vyrocni_zpravy/2008/index.html>.
4. PŘÍLOHY
4.1 Důležité pojmy pro oblast lékařské posudkové služby
a) Dávky sociální péče poskytuje stát občanům, kteří potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pomoc. Jedná se například o poskytování mimořádných výhod některým skupinám občanů těžce zdravotně postižených.
b) Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok.
c) Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely zákona o státní sociální podpoře je nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.
d) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely zákona o zaměstnanosti se považuje takový zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.
e) Dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem pro účely zákona o sociálních službách je nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok, a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost,
f) Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné zákonné důvody neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a jestliže trvá porucha zdraví déle než 180 kalendářních dnů, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost. Dočasná pracovní neschopnost je také stav, který neumožňuje pojištěnci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání.
g) Disabilita je porucha, která natolik omezuje, že jedinec nemůže vykonávat běžné denní činnosti. Může mít povahu fyzickou, společenskou nebo technickou.
h) Handicap nahrazuje výraz omezená účast (participace).
i) Invalidní je pojištěnec, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%
a. 35% - 49% = invalidita prvního stupně,
b. 50% - 69% = invalidita druhého stupně,
c. 70% a více = invalidita třetího stupně.
j) Kontrolní lékařskou prohlídku uskutečňuje OSSZ v určeném termínu nebo z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení, nebo pokud zjistí nové posudkově významné skutečnosti. Od 1. 7. 2009 také z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi nebo z podnětu úřadu práce anebo z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti. Intervaly nejsou právní normou pevně stanoveny.
k) Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti je prováděna obvykle lékařem referátu LPS ČSSZ na pracovišti ošetřujícího lékaře. Od 1. 1. 2009 orgán nemocenského pojištění kontroluje svým lékařem správnost posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti, správnost vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace při tomto posuzování, plnění povinností ošetřujících lékařů při posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti.
l) MKN – 10 (Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů) - klasifikuje nemoc.
m) MKF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví) – klasifikuje zdraví.
n) Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci, z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo ošetřování jiného člena domácnosti. Dalším důvodem může být péče o dítě mladší 10 let. V obou případech musí být splněny podmínky zákona o nemocenském pojištění.
o) Nemocenské podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění je možné vyplácet i po uplynutí podpůrčí doby, a to celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů.
p) Odvolání je řádný opravný prostředek ve správním řízení; poučení o jeho podání je vždy uvedeno na rozhodnutí příslušného správního orgánu.
q) Ochranná lhůta v nemocenském pojištění je 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění.
r) Osobami se zdravotním postižením se rozumí fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni („osoby s těžším zdravotním postižením“), orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni nebo rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými („osoby zdravotně znevýhodněné“).
s) Participace znamená zapojení se do životních situací.
t) Participace omezená (restringovaná) jsou problémy, které člověk může prožívat, při zapojení se do životních situací.
u) Porucha je narušení zdravotního stavu na úrovni orgánů.
v) Podpůrčí doba u nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů.
w) Pracovní rehabilitaci doporučují OSSZ v rámci kontrolní lékařské prohlídky osobám, které přestaly být invalidními.
x) Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci.
y) Režimem dočasně práce neschopného pojištěnce se rozumí stanovení léčebného režimu ošetřujícím lékařem, tj. povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat povolené vycházky (pokud je léčebný režim nevylučuje), požádat o povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, jestliže stanovený léčebný režim a zdravotní stav tuto změnu nevylučuje, provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje úřad práce.
z) Rekvalifikace znamená získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, její udržování nebo obnovování.
aa) Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti je tiskopis k uplatnění nároku na nemocenské.
bb) Rozhodnutí OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti vydává OSSZ, pokud lékař LPS ČSSZ při kontrole posuzování DPN zjistí, že zdravotní stav občana nevyžaduje uznání nebo další trvání DPN, pokud tak neučiní ošetřující lékař.
cc) Stabilizovaným zdravotním stavem se pro účely zákona č. 187/2006 Sb., v platném znění, rozumí zdravotní stav, který se ustálil na určité úrovni zdraví a pracovní schopnosti. Umožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní nebo jinou pojištěnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu. Další léčení je nemůže podstatně ovlivnit. Udržení stabilizace zdravotního stavu může být podmíněno zavedením určité léčby nebo pracovních omezení.
dd) Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Nárok na některé dávky je závislý na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu a stupni zdravotního postižení oprávněné osoby.
ee) Zjišťovací lékařská prohlídka je posouzení zdravotního stavu, které se uskutečňuje především na podkladě žádosti o dávku. Žádost podává občan u příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
ff) Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) je tiskopis k uplatnění nároku na ošetřovné.
gg) Změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti je podmíněna předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. V prvních 14 kalendářních dnech pojištěnec je povinen změnu oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu do ciziny může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. O souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá pojištěnec.
hh) Žaloba je zákonný prostředek proti rozhodnutí ČSSZ ve věcech důchodového pojištění.
4.2 Celkové sociální výdaje z hrubého domácího produktu (1999-2004)
Zdroj: Eurostat, 21/06/2007, Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje), 2007 [online]. 3.12.2007 [cit. 2010-2-29]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/A2002D89A4/$File/1607070323.pdf>.
4.3 Výdaje na důchody v % HDP
Zdroj: Eurostat, 21/06/2007, Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje), 2007 [online]. 3.12.2007 [cit. 2010-2- 29]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/A2002D8A85/$File/1607070324.pdf>
Naposledy změněno: pondělí, 27. ledna 2014, 11.57