SPRÁVA STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZEV


1. Definice předmětu práce

Správa státních hmotných rezerv je ústřední orgán státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy, státních hmotných rezerv a ropné bezpečnosti.[1]

Byla zřízena zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů. Její působnost upravuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.

V čele Správy je předseda (v současnosti Ing. Ladislav Zabo), kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu po dohodě s ministrem financí. Předseda ale není členem vlády. Usnesení vlády ze dne 01.09.2004 č. 843 stanovuje, že výkonem koordinační a informační funkce vůči Správě je pověřen ministr průmyslu a obchodu.

1.1 Působnost správy stanovují následující zákony

č. 97/1993 Sb. o působnosti Správy státních hmotných rezerv,
č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů,
č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).

V nich jsou určeny činnosti pro:
• oblast hospodářských opatření pro krizové stavy,
• oblast státních hmotných rezerv,
• oblast nouzového zabezpečení České republiky ropou a ropnými produkty (ropná bezpečnost).


2. Význam a funkce Správy státních hmotných rezerv

Stát jejím prostřednictvím v minulosti zajišťoval nezbytné výrobní kapacity, suroviny a další nezbytné prostředky pro udržení válečné výroby. V dnešní době především zajišťuje materiální zázemí pro nevojenské krizové situace, jako jsou přírodní katastrofy, průmyslové havárie, teroristické útoky atd. Tuto hrozbu dnešní svět vnímá mnohem intenzivněji než nebezpečí vojenského konfliktu. Správa státních hmotných rezerv má postavení ústředního orgánu státní správy pro opatření v krizových situacích a pro státní hmotné rezervy. Smyslem její činnosti je uspokojení základních životních potřeb spoluobčanů i ve složitých situacích právě tak jako v období klidu.
Nejčastěji se dnes každý setkává s touto pomocí při povodních. Jedná se o poskytnutí protipovodňových vaků, nádrží na pitnou vodu, vysoušečů vzduchu, velkokapacitních čerpadel, montážních pomůcek pro výstavbu náhradního přemostění a mostních konstrukcí. Dále také při takto rozsáhlých akcích poskytuje hasičským záchranným sborům pohonné hmoty a často i potravinové balíčky. Správa se podílí i na humanitární pomoci, která je poskytována na základě požadavků Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí.

V roce 2006 proběhla prověrka připravenosti ČR na stavy ropné nouze, čímž se rozumí legislativa, statistika, nástroje a opatření ke snížení poptávky včetně krajních opatření, jako je přídělový systém. Výsledek této prověrky byl kladný.
3. Členění SSHR na oblasti působnosti

3.1 Oblast hospodářských opatření pro krizové stavy („HOPKS“)

Zpracovává koncepci pro krizové stavy a organizuje přípravu politiky informační podpory pro tato opatření. Koordinuje činnost odborných orgánů ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků při tvorbě a realizaci celostátní politiky HOPKS. Kontroluje přípravu a prověřuje účinnost plánovaných HOPKS u správních úřadů a provádí u orgánů územní samosprávy dozor výkonu státní správy v této oblasti. Dále zpracovává koncepci v oblasti tvorby, plánovaní, ochraňování, skladování mobilizačních rezerv, pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc. V systému HOPKS ve spolupráci s ústředními správními úřady zpracovává Plány vytváření civilních zdrojů k zajištění bezpečnosti ČR a koordinuje použití mobilizačních rezerv, pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc za krizových stavů. V součinnosti s Ministerstvem vnitra ČR zajišťuje poskytování materiální humanitární pomoci do zahraničí a převzetí této pomoci darované České republice.

Odbor koncepce a koordinace hospodářských opatření
Zpracovává koncepci SSHR v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy a organizuje přípravu politiky informační podpory pro tato opatření.

Odbor příprav hospodářských opatření
Zpracovává koncepci SSHR v oblasti tvorby, plánovaní, ochraňování, skladování mobilizačních rezerv, pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc.
- zpracovává Typový plán krizové situace: „Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu“

Základním smyslem HOPKS je tedy zajistit věcné zdroje, nezbytné ke zvládnutí krizových situací, a určené pro:
- uspokojení základních potřeb obyvatelstva umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví (základních životních potřeb),
- podporu činnosti OS, OBS, HZS a HS,
- podporu výkonu státní správy.
Základními pilíři systému HOPKS jsou:
- systém nouzového hospodářství,
- systém hospodářské mobilizace,
- použití státních hmotných rezerv,
- výstavba a údržba infrastruktury,
- regulační opatření.[2]
Krizové situace se překonávají mobilizací sil a prostředků, které má příslušný orgán krizového řízení k dispozici. Ke kvalitnímu a rychlému rozhodování potřebují tyto orgány pracovat v reálném čase se značným rozsahem informací, tyto informace shromažďovat a ověřovat, třídit, seskupovat a analyzovat. Informační potřebu takového rozsahu lze pokrýt pouze s využitím moderní výpočetní techniky a k tomu vytvořeným informačním systémem.
Základním cílem Správy v uvedené oblasti je tedy poskytnout orgánům krizového řízení informační nástroj na podporu plánovacích a rozhodovacích procesů v oblasti zajišťování věcných zdrojů pro řešení krizových situací; přitom využít moderní informační technologie s cílem maximálně zjednodušit uživatelský přístup k informacím, minimalizovat náklady na jeho provoz a údržbu a v budoucnu jej otevřít pro komunikaci s dalšími systémy na místní, regionální, státní i mezinárodní úrovni.


3.2 Oblast státních hmotných rezerv

Zabezpečuje financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování. Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na hmotné rezervy, mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc.



3.3 Oblast nouzového zabezpečení České republiky ropou a ropnými produkty

Plánuje krizová opatření pro období stavů ropné nouze vzniklých z omezení nebo zastavení dodávek ropy a ropných produktů do ČR a pro realizaci mezinárodní spolupráce v tomto ohledu. V oblasti krizové připravenosti spolupracuje s odbornými útvary orgánů státní správy a s českým ropným průmyslem. Udržuje na pracovní úrovni styk se sekretariátem, pracovními výbory a skupinami Mezinárodní energetické agentury zemí OECD, příslušnými pracovními výbory a generálními ředitelstvími Evropské komise a příslušnými pracovními výbory a agenturami NATO. Připravuje a řídí metodické nácviky řešení stavů ropné nouze, účastní se cvičení řízených mezinárodními organizacemi, jichž je ČR členem.

4. Skladba a složení rezerv

Hmotné rezervy jsou tvořeny více než z poloviny ropou a ropnými produkty, jejichž množství je určeno zákonem a mezinárodními závazky. Současná úroveň nouzových zásob ropy a ropných produktů v ČR podle kalkulace předepsané normami je na úrovni devadesátidenní průměrné spotřeby státu.

Státní hmotné rezervy dělíme na rezervy v užším slova smyslu, kdy vedle ropy a ropných produktů se zabezpečují ještě další suroviny a také potraviny. Dále pak na mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc. Se záchranářskou činností souvisejí především pohotovostní zásoby určené pro 24 typových krizových situací např. náhradní mostní konstrukce, prostředky pro technickou obnovu železnice, přístroje pro náhradní televizní a rozhlasové vysílání, náhradní zdroje elektrické energie, zařízení pro likvidaci nákaz rostlin a zvířat, léky a zdravotnický materiál, úpravny vody a cisterny na pitnou vodu, čerpadla, vysoušeče, protipovodňové stěny, hasiva, ale i lístky nebo karty pro čerpání pohonných hmot.


4.1 Hlavní úkol SSHR

Správa se zpravidla zapojuje až do řešení velkých krizových situací, kdy vláda vyhlásí nouzový stav. Připravenost na krizové situace je zpravila prověřována, v minulých letek proběhlo několik prověrek jako např. cvičení Zdroje a Vývoz. Prověrky a cvičení jsou spolupořádány také s přispěním bezpečnostních rad krajů a příslušných pracovníků krajských a obecních úřadů.


4.2 Pomoc v zahraničí

Správa zabezpečuje také materiální a humanitární pomoc České republiky v zahraničí, např. v Pákistánu, USA, Rumunsku, Bulharsku, Srí Lance a Indonésii. K plnění tohoto úkolu je vyčleněn speciální tým lidí, který je včetně veškerého vybavení okamžitě připraven k nasazení. Z hledíky příjemců je důležité především operativnost a rychlé poskytnutí pomoci. Příkladem bylo letadlo s humanitární pomocí pro Srí Lanku, které startovalo do 48 hodin od vzniku krizové situace. Další situací pak bylo přerušení dodávek ropy v mexickém zálivu, které bylo způsobené hurikánem Katrina a Česká republika společně s členskými zeměmi IEA  tehdy uvolnila 2 miliony barelů ropy denně po období 30 dnů.



4.3 Příklad pomoci SSHR v České republice

Jednoznačným příkladem byla při jarní povodni roku 2006. Správě státních hmotných rezerv se podařilo v rekordním čase vyřešit od požadavku k dodávce více než dvacet případů pomoci z pohotovostních zásob, od čerpadel, elektrických generátorů přes protipovodňové stěny po dodávky náhradních mostních konstrukcích. Od chvíle, kdy obec požádala o zajištění náhradního přemostění, do chvíle předání hotového mostu neuplynulo nikdy více jak čtyři dny. Bylo zabezpečeno 52 tun dezinfekčních prostředků, které byly na místě určení do 48 hodin. Dále pak operativně zabezpečila výdej pohonných hmot ze státních zásob pro potřeby Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR a dalších složek integrovaného záchranného systému.

5. Zajímavosti o SSHR

5.1 Sklad pohonných hmot, který nenašli po roce 1968 ani okupanti

Stávající strategické skladiště pohonných hmot bylo vybudováno v padesátých letech minulého století a bylo velmi dobře utajené. Sklad, vybudovaný na sedmdesáti hektarech, sloužil k zásobování armády a k dodávkám paliva pro letadla. Po roce 1968 jej nedokázali nalézt ani sovětští vojáci po okupaci Československa. Systém, jakým je zde uchováno palivo je raritou minimálně v Evropě. Celkem je zde uskladněno devadesát milionů litrů paliva. Dvacet dva nádrží po dvou milionech litrech leží sedmdesát metrů pod zemí. Nádrže jsou tak dobře zabezpečeny, že vydrží i středně velký jaderný výbuch. Po prosbě NATO došlo k rozšíření komplexu o tři nádrže, každá o objemu deset milionů litrů paliva, dále pak přistavěla ještě Česká republika čtyři nadzemní nádrže taktéž na deset milionů litrů.

Tento sklad se nachází v Heřmanově Městci a je zároveň jediný v Česku, nad kterým nemohou létat letadla. Všechny nádrže jsou propojeny důmyslným systémem potrubí. K nádržím ve skále se člověk dostane chodbami dlouhými jeden kilometr. Samotné podzemní nádrže jsou zaletované, takže je vidět jen jejich zaoblené čelo. Samotné vybudování nádrží bylo pracné. Ve skále dělníci nejprve dynamitem vystřelili díru a teprve vevnitř jeskyně svařovali stěny nádrže. Plechový obal o síle šestnáct milimetrů od padesátých let nezaznamenal žádnou korozi nebo technickou chybu. Nádrže jsou napájeny čerpadly z padesátých let, které stále fungují, i když jejich rozběh způsobuje zatížení energetické sítě, takže na chvíli vypadne proud. V brzké době je připravena jejich výměna.

Skladiště, které je vybudované v údolí, chrání od okolí vysoký plot, který taktéž projde změnou. Stavět se zde bude další se zabudovanými pohyblivými čidly a kamerovým systémem.

Sklady Vrbice I. a Vrbice II., které jsou propojeny produktovodem mají celkový objem 40 000 m3. Jejich rekonstrukce byla dokončena roku 2008 a nyní slouží výhradně pro potřeby Armády ČR a složky NATO.

5.2 Plány SSHR do budoucna

Energetickou bezpečnost České republiky má vylepšit zvýšení zásob pohonných hmot o třetinu. Kromě státu by se do něj miliardami přispívaly i petrolejářské firmy, a to patrně zdraží pohonné hmoty u čerpacích stanic o dvacet a třicet haléřů za litr. Místo dosavadních 90 dnů pohotovostních rezerv je naplánováno navýšení na 120 dnů. Podle návrhu by od schválení zákona mělo navýšení proběhnout v průběhu sedmi až deseti let, tzn. kdyby ke schválení potřebného zákona došlo v roce 2011, státní rezervy pohonných hmot by byli navýšeny do konce roku 2022

Finanční zabezpečení akce by byli pokrýt investice z kapes firem, které na území České republiky obchodují s pohonnými hmotami. Jednalo by se především o vybudování skladovacích prostor a nákup paliv. Nákup potřebného vybavení by pak byl v režii státu, je zde kalkulováno s 6,5 až 7 miliony korunami v roce prvním. V druhém roce jsou náklady kalkulovány na 14 milionů korun, avšak v dalším roce by fond měl být zcela samostatný.




6. Zdroje

Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Správa_státních_hmotných_rezerv

Státní správa hmotných rezerv [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupný z WWW: http://www.sshr.cz/20100201-1.jpg

Státní správa hmotných rezerv [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupný z WWW: http://www.sshr.cz/tiskovyservisNapsali.htm

Státní správa hmotných rezerv [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupný z WWW: http://www.sshr.cz/pusobnost.htm

112 Odborný časopis požární ochrany IZS a ochrany obyvatelstva [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupný z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/112/2006/srpen/zizka.html
Última modificación: Monday, 27 de January de 2014, 11:57