Celní správa
Conditions d’achèvement
CELNÍ SPRÁVA
ÚVOD
I když se poměry ve světě s dobou mění, přesto se v souvislosti se státní hranicí každému pořád ještě vybaví v první řadě pojem „celník“ či „celnictví“. Tato logická návaznost je opodstatněná, neboť zmínka o celnících je již velmi stará a v povědomí lidí tradičně zažitá.
Povolání celníka patří k nejstarším řemeslům vůbec. Celný, latinsky publicanus, byl člověk zaměstnaný ve veřejné správě. Celníky jako výběrčí daní měla vrchnost také v době římského impéria, kdy na dobitá území byli vysíláni celníci, aby svou činností podstatně naplňovali požadavky a především pokladny panovníků.
Od nepaměti byla osoba celníka spojována s hranicí státu, královstvím či jiným administrativním útvarem. V několika posledních letech ale mohou občané stále častěji střetávat příslušníky celní správy ve vnitrozemí, např. ve spojení s tržnicemi nebo jinými místy legálního, pololegálního či nelegálního obchodu.
Působení celníků lze v současné době přirovnat k jakémusi „sdružení“ různých profesí, které jsou si v základě blízké. „Celníci“, coby příslušníci celní správy ve služebním poměru, plní spolu s občanskými zaměstnanci úkoly celních orgánů. Činnost celníků a přeneseně i celních orgánů a celé celní správy – tedy „celnictví“ je definována v zákoně č. 185/2004 Sb., o celní správě České republiky, účinného od 1.5.2004, a to jako plnění úkolů celními orgány vyplývajícími z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, plnění úkolů při správě daní a poplatků podle zvláštních právních předpisů a plnění úkolů při správě cel. [1]
1 CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
Česká celní správa, stejně jako celní správy ostatních států, má dva základní úkoly, kterými jsou ochrana a regulace domácího trhu formou výběru cla z dováženého zboží a dohled nad tím, aby toto zboží neohrožovalo životy nebo zdraví lidí, zvířat či rostlin. Vývoj ekonomické situace, včetně zahájení příprav na členství v EU, naléhavě vyžadoval, aby celní správa při plnění svých úkolů co nejvíce usnadňovala legální mezinárodní obchod. Tohoto cíle mohlo být dosaženo jen za pomoci modernizace celní správy, a to jak v oblasti celního řízení, tak i v oblasti technického vybavení, zejména celního informačního systému. Další významnou okolností, která výrazně předurčila současnou podobu české celní správy, byl vstup České republiky do Evropské unie. Z pohledu celní správy nešlo jen o samotný akt vstupu, ale o dlouholeté období sbližování celní legislativy a celních postupů s evropskými standardy. Navíc došlo v důsledku rozšíření EU ke zrušení pravidelných celních kontrol na pozemních hranicích České republiky a naopak celní správě přibyly nové úkoly, např. v oblasti společné zemědělské politiky nebo statistiky vnitrounijního obchodu. Současně s těmito změnami došlo také ke snížení počtu zaměstnanců celní správy a k úpravě její organizační struktury.
V současné době je celní správa České republiky soustavou celních orgánů, kterou tvoří Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady. Celní správa spolupracuje při plnění svých úkolů s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států. Právní zakotvení celní správy České republiky je od 1.5.2004 v zákoně číslo 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky. [2]
Celní správa je bezpečnostním sborem a její činnosti zapadají do systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Při realizaci tohoto dohledu dále postupuje podle jednotných celních předpisů Společenství, kterými jsou především Celní kodex Společenství a prováděcí nařízení k němu, dále pak systém osvobození od dovozního cla a společný celní sazebník Společenství.
Samotný vznik celní služby se datuje okolo roku 1971, kdy současně vznikla i instituce služebních celních psů. Za celním území je považováno celé území České republiky, včetně vnitrozemských vod a vzdušný prostor nad ním. Celním pohraničním pásmem je část celního území, jehož hranice je vymezena vzdušnou čarou ve vzdálenosti 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhem o poloměru 25 km okolo celních letišť. Úkoly celních orgánů plní celníci a občanští zaměstnanci, přičemž celníci jsou ve služebním poměru. 2
Orgány celní správy mají postavení policejního orgánu, tedy orgánu činného v trestním řízení, a to pokud se předmětné trestní řízení týká vybraných trestných činů v oblasti cel, daní, podloudnictví s omamnými látkami, dále v oblasti porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, zahraničního obchodu s vojenským materiálem, rovněž neoprávněného nakládání s nebezpečnými odpady, zakázanými bojovými prostředky a radioaktivním materiálem, s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, a v neposlední řadě porušování autorského práva, průmyslových práv a práv k ochranné známce.
2 ORGANIZACE A FUNKCE CELNÍ SPRÁVY
Soustava celních orgánů v České republice je dnes tvořena Generální ředitelství cel v Praze v čele s generálním ředitelem a dále celními ředitelstvími, pod které spadají jednotlivé celní úřady. Struktura Generálního ředitelství cel, celního ředitelství a celních úřadů jako celních orgánů Celní správy České republiky je dále členěna na:
o organizační útvary v podobě sekcí, odborů, oddělení a poboček,
o jiné formy organizačního uspořádání jako jsou referáty, stálé pracovní skupiny, směny a účelová zařízení [3]
Specializovaným útvarem náležejícím k celní správě je Skupina operativního nasazení (SON), která vznikla v březnu 2001 jako reakce na zvyšující se počet služebních zákroků celníků proti nebezpečným pachatelům trestné činnosti a jako útvar celní správy s celostátní působností je určen zejména k řešení závažných služebních zákroků a k ochraně celníků plnících úkoly v rámci operativně pátrací činnosti.
Na vrcholu organizační struktury je ministerstvo financí, které je členěno do sekcí. Sekce Daně a cla se zabývá problematikou celní správy a dále se člení do několika odborů. Z hlediska celního je jedním z nejvýznamnějších odbor Daňové a celní politiky, který zpracovává koncepci daňové politiky, správy daní a poplatků a organizace daňové a celní správy. Dále je zodpovědný za legislativní provázanost zákonů v oboru daňového práva. Vykonává správní činnosti spadající do oboru působnosti celní správy tam, kde je kompetentní k rozhodnutí ústřední orgán státní správy.
Celní orgány jsou tvořeny:
organizační útvary ve formě sekcí, odborů, samostatných oddělení, oddělení nebo poboček,
- jinými formami organizačního uspořádání jako jsou referáty, stálé pracovní skupiny, směny a účelová zařízení.
2.1 Generální ředitelství cel
Generální ředitelství cel je nejvyšším orgánem celní správy. Sídlem GŘC je Praha. GŘC má celorepublikovou působnost a je přímo podřízeno Ministerstvu financí. Příjmy a výdaje GŘC jsou součástí jeho rozpočtu. Ministerstvo financí také přezkoumává rozhodnutí, které GŘC vydává ve správním řízení. Pokud to stanoví trestní řád vystupuje generální ředitelství cel také jako policejní orgán. Jedná se především o situace celostátního nebo mezinárodního významu.
Útvary GŘC jsou sekce, odbor, samostatné oddělení a oddělení.
Generální ředitelství cel se v souvislosti se správou cel podílí na přípravě návrhů právních předpisů v oblasti celnictví, rozhoduje o zřízení svobodného skladu nebo svobodného pásma, rozhoduje o udělení povolení být ručitele, a vydávat celní doklady a doklady o ručení dle mezinárodní smlouvy, rozhoduje o individuálním zajištění celního dluhu ručením s použitím záručního dokladu, spravuje cla v rozsahu daném zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, pokud neobsahuje celní zákon jinou úpravu atd. V oblasti celní správy cel GŘC také zajišťuje organizační fungování celní správy, řídí celní ředitelství, řídí celní úřady v otázkách kontroly a dohledu, celní politiku, dále zajišťuje vedení evidencí, doručování písemností a kontakt se zahraničními celními správami aj.
2.2 Celní ředitelství
Celní ředitelství (dále jen CŘ) je celním orgánem, který vykonává činnosti uvedené v § 4 zákona č. 185/2004 Sb., o celní správě České republiky.
Podobně jako u GŘC se může stát ředitelem celního ředitelství a jeho zástupcem pouze celník, který je do své funkce jmenován generálním ředitelem. Za svou činnost na celním ředitelství odpovídá generálnímu řediteli a zastupuje celní ředitelství navenek. Celní ředitelství není samostatnou účetní jednotkou, pro hospodaření s peněžními prostředky a majetkem státu je organizační jednotkou GŘC.[4]
V ČR je v současné době 8 celních ředitelství. Výjimečné postavení má celní ředitelství v Praze, které je ještě navíc oprávněno vydávat na žádost závazné informace o sazebním zařazení zboží, také tyto informace ruší, pokud jsou vydány v případech, které stanoví zákon.
Celní ředitelství se člení na 3 odbory:
o odbor podpory řízení,
o odbor cel a daní,
o odbor pátrání a dohledu.
Samostatnými odděleními CŘ jsou :
o inspekce a vnitřní kontroly,
o analýzy,
o závazných informací (jen na CŘ v Praze),
o ochrany duševního vlastnictví (jen na CŘ v Hradci Králové).
Celní ředitelství vydává v rámci správy cel závazné informace o původu zboží, rozhoduje o povolení být ručitelem pro globální zajištění celního dluhu, uděluje povolení nezajišťovat celní dluh v režimu tranzitu a spravuje cla jako GŘC v rozsahu daném zákonem o SPD, pokud celní zákon nestanoví jinak.
2.3 Celní úřady
Před vstupem České republiky do EU existovalo celkem 91 celních úřadů. Po vstupu České republiky do EU, byl jejich počet zredukován na celkových 54.
V rámci současné organizační struktury celních úřadů (dále jen CÚ) je možné rozlišit následující odbory :
- cel a daní,
- dohledu a kontroly.
Jako samostatná oddělení působí na jednotlivých CÚ následující oddělení :
- podpory řízení,
- tabákových nálepek a kontrolních lihových pásek (pouze na CÚ Kolín).
Pro ucelený výkon agendy celní nebo agendy daňové nebo pro společný výkon agendy celní a daňové může být zřízena ještě pobočka CÚ, která má postavení odboru nebo oddělení. Pobočka CÚ vykonává činnosti vymezené v ustanovení § 5 odst. 3 a 4 zákona č. 185/2004 Sb, o Celní správě České republiky. [3]
Ředitelem celního úřadu a jeho zástupcem jsou stejně jako u GŘC a CŘcelníci, kteří jsou ustanovováni generálním ředitelem, a to na návrh příslušného celního ředitelství. Celní úřad je vnitřní organizační jednotkou GŘC v oblasti v nakládání s peněžními prostředky a majetkem státu. Ředitel celního úřadu podléhá řediteli příslušného celního ředitelství mimo věcí celostátního a mezinárodního významu, kdy podléhá generálnímu řediteli.
Celní úřady vykonávají v rámci správy cel vedení celního řízení, v jehož rámci rozhoduje o propuštění zboží do celního režimu navrhovaného deklarantem, vydávání dokladů o původu zboží, provádění kontroly dokladů potřebných k dovozu, vývozu a tranzitu, vydávání povolení k zřízení dočasného skladu a stanovování podmínek pro dočasné skladování, přidělování celně schváleného určení, provádění celního dohledu při vykládce a překládce zboží, které mu podléhá, vykonávání činností v rámci INTRASTATu a vykonávání mobilního dohledu.8
3 ÚKOLY A PRAVOMOCI CELNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY
3.1 Celní řízení
V 90. letech 20. století doznalo celní řízení výrazných změn, kdy došlo ke značnému zjednodušení díky zavedení a zdokonalování celního informačního systému a dále na základě změn celních předpisů, které směřovaly ke zjednodušení celních formalit. K zásadní změně pak došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU. Postupy celních orgánů v rámci celního řízení od toho okamžiku přestala upravovat národní legislativa a tato oblast přešla pod správu legislativy EU, která definuje jednotné postupy celního řízení pro všechny členské státy EU. Trend zjednodušování a další elektronizace celního řízení tím však ani zdaleka neskončil. Celní správa České republiky se aktivně zapojila do procesu modernizace celního řízení, který vychází zejména z vytvoření nového celního kodexu EU a z návazného programu jednotného počítačového zpracování celních režimů v rámci EU takzvaného e-Customs. V této oblasti celní správa navazuje na úspěšné zvládnutí počítačového zpracování režimu tranzitu za použití systému NCTS. Tyto zkušenosti jsou využívány k postupnému zavádění dalších systémů, jimiž jsou Systém kontroly vývozu (ECS), Automatizovaný vývozní systém (AES), Systém kontroly dovozu (ICS) a Automatizovaný dovozní systém (AIS). Cílem zavádění těchto moderních postupů je zjednodušení a další sjednocení celního řízení ve všech členských státech EU při zavedení nových bezpečnostních opatření v rámci společného boje proti terorismu. [3]
3.2 Boj proti porušování celních předpisů
Další z důležitých oblastí činnosti Celní správy ČR je problematika pátrání, která je zaměřena na odhalování případů, kdy byly porušeny celní a daňové předpisy v souvislosti s dovozem, vývozem nebo tranzitem zboží. K uvedenému porušování předpisů dochází nejčastěji u textilního zboží, elektroniky, motorových vozidel, zemědělských a potravinářských výrobků a u zboží zatíženého spotřební daní. Útvary pátrání jsou při odhalování a šetření trestné činnosti oprávněny používat tzv. operativně pátracích prostředků, jako sledování osob a věcí, sledovaná zásilka, využití informátorů apod. Jejich činnost směřuje i proti pachatelům závažných trestných činů, včetně organizovaného zločinu. Vynikajících výsledků dosahují celní orgány v boji proti drogám. Celní správa je takto zapojena do celé řady mezinárodních organizací, informačních systémů a pracovních skupin. Je hodnocena jako spolehlivý a odpovědný partner, disponující potřebnými pravomocemi a prostředky, spolupracující na vysoké profesionální úrovni.[3]
V minulých letech byl pro boj proti porušování celních předpisů zřízen zvláštní útvar - Skupina operativního nasazení, jež je určena k mimořádným činnostem při zajišťování pachatelů trestné činnosti, a to nejen v oblasti boje proti drogám. Disponuje skvěle vycvičenými a vybavenými specialisty pro zvlášť nebezpečné a krizové situace, jejichž výcviku je věnována velká pozornost nejen z hlediska fyzické, ale i psychologické přípravy.
Nenahraditelnou úlohu v boji proti drogám má i výcvik služebních psů, jímž se Celní správa České republiky zabývá od roku 1972. Celní správa ČR má vlastní speciální pracoviště pro výcvik psů všech kategorií - Výcvikové zařízení služební kynologie v Heřmanicích, jež získalo statut evropského výcvikového centra. Toto středisko se stalo v oblasti výcviku služebních psů obecně známým, a to nejen v souvislosti s organizací již dvou ročníků Mistrovství Evropy psovodů služebních psů celních správ ve vyhledávání drog. Výkonnost českých celních kynologů je pak pravidelně prověřována nejen na domácích, ale i na mezinárodních soutěžích. Z pohledu evropských celních soutěží patří reprezentanti české celní kynologie k těm nejúspěšnějším. V současné době česká celní správa disponuje 64 služebními psy, z nichž polovina je určena pro detekci drog a cigaret. Ostatní psi jsou určeni k všestrannému použití zejména při kontrolní činnosti celních, ale i jiných orgánů státní správy České republiky.
3.3 Mobilní skupiny
Operativním článkem přímého výkonu kontrolní činnosti celní služby jsou skupiny mobilního dohledu. Jejich hlavním úkolem je provádět přímo v terénu kontroly nad zbožím podléhajícím celnímu dohledu, nad výrobky podléhajícími správě spotřebních daní a nad výkonem všech dalších kompetencí.8
Skupiny mobilního dohledu prostřednictvím motorizovaných i pochůzkových hlídek kontrolují například dodržování podmínek daných celních režimem, do kterého bylo zboží propuštěno, nebo podmínek stanovených v povolení provozování svobodného pásma a svobodného skladu. Dále jsou plněny úkoly v oblasti odhalování zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví.
Hlídky mobilního dohledu též kontrolují na pozemních komunikacích vozidla a provádějí kontrolu jejich nákladových prostor a kabin, kontrolují doklady a dokumenty vztahující se k dopravovanému zboží, včetně dokladů a dokumentů svědčících o dodržování celních a daňových předpisů, o určené trase či lhůtě prováděné přepravy. Na stanovených úsecích dálnic a rychlostních komunikacích vykonávají kontroly plnění povinnosti úhrady poplatku za užívání těchto komunikací. Důležitou kompetencí hlídek mobilního dohledu je i kontrolní vážení a měření jízdních souprav s připojenými vozidly. [3]
Významnou pozornost věnují hlídky i kontrole přepravy zboží dvojího použití v rámci Společenství. V této oblasti úzce spolupracují s dalšími orgány státní správy, zejména s Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.
3.4 Ochrana společnosti a životního prostředí
Základní úloha celní správy v oblasti ochrany společnosti nabývá v poslední době na významu a postupně převyšuje její tradiční fiskální roli. Události po 11. září 2001 tento trend ještě urychlily a zdůraznily nutnost kontroly mezinárodního pohybu zbraní a vojenského materiálu, rizikových biologických látek, radioaktivních materiálů, včetně zboží dvojího použití. V tomto směru mají celní orgány oprávnění kontrolovat i přenos softwaru a technologie dvojího použití elektronickými prostředky až do místa určení mimo území Společenství. [3]
Celní správa rovněž zajišťuje činnost stálých a pohotovostních složek celostátní radiační monitorovací sítě spočívající zejména v měření radionuklidové kontaminace osob, dopravních prostředků, zboží, předmětů a materiálů pomocí stacionárních detekčních zařízení na vybraných měřících místech na pozemních hraničních přechodech.9
Celní orgány ve všech výše jmenovaných oblastech úzce spolupracují s dalšími orgány státní správy, zejména se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
Ochrana je vskutku klíčovým prvkem činnosti celní správy, netýká se zdaleka jen domácího trhu, nebo zdraví a bezpečnosti občanů. Celní správa plní významné úkoly v oblasti ochrany duševního vlastnictví. V rámci kontrol prováděných zpravidla společně s pracovníky České obchodní inspekce dochází k zabavení velkého množství nedovolených napodobenin a padělků, jehož hodnota převyšuje jednu miliardu korun ročně. [3]
S tím souvisí i kompetence celní správy v oblasti ochrany spotřebitele, jež spočívá v kontrole obecné bezpečnosti výrobků. Celní orgány se u výrobků navržených k propuštění do režimu volného oběhu zaměřují především na to, zda výrobek nebo série výrobků nevykazuje znaky, které by mohly představovat vážné a bezprostřední ohrožení zdraví spotřebitele. Jedná se např. o hračky, léčiva, potraviny a podobné výrobky, které musejí být doprovázeny dokladem potvrzujícím jejich bezpečnost. Dále celní orgány kontrolují, zda je výrobek opatřen náležitým označením v souladu s platnými právními předpisy.
Celní správě přísluší i významné povinnosti související s ochranou národního kulturního dědictví, zejména pak při kontrole vývozu kulturních památek, sbírkových předmětů, předmětů kulturní hodnoty a archiválií. Sleduje také, jak je dodržován předchozí souhlas ministerstva kultury nebo vlády a zda kulturní památka nebo národní kulturní památka vystavovaná, zapůjčená nebo pro jiné účely vyvezená nebo odeslaná z území ČR, byla ze zahraničí vrácena zpět v dobrém stavu.
Velmi významnou oblastí s celosvětovým rozměrem je dohled celních orgánů na dodržování tzv. Washingtonské úmluvy CITES o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Česká republika se stala v roce 1992 jejím signatářem, čímž se zavázala dodržovat pravidla upravující přepravu a obchod s chráněnými druhy fauny a flóry.
K úspěšné činnosti českých celních orgánů v této oblasti přispívá i jejich úzká spolupráce s ministerstvem životního prostředí a jednotlivými inspektoráty životního prostředí na regionální úrovni. Zásadní význam pak má mezinárodní spolupráce v rámci Světové celní organizace.
Neméně zásadní oblastí ochrany přírody svěřenou celníkům je i problematika kontrol přepravy a balení reprodukčního materiálu lesních dřevin. Neopominutelná je i kontrolní role celníků při dovozu, vývozu a průvozu látek poškozujících ozónovou vrstvu Země a látek poškozujících ovzduší.[3]
3.5 Informatika a technika
Významnou oblastí, jež celní správě pomáhá plnit úkoly v celé šíři její působnosti, je informatika. Dlouholetá vůle vedení zajistit pro výkon celní služby i ostatní související činnosti kvalitní a moderní vybavení informačními technologiemi sleduje především snahu zjednodušit celní řízení a poskytovat celní službu obchodní veřejnosti v nejvyšší možné rychlosti, kvalitě a dostupnosti. Základním předpokladem rozvoje informatiky byla příprava a vlastní plnění úkolů v souvislosti se vstupem ČR do EU. Velké úsilí patřilo zejména řešením souvisejícím se sjednocením postupů v oblasti celního řízení a s komunikací se systémy spravovanými Evropskou komisí. Neméně podstatné bylo i rozvíjení systémů rizikových analýz, datové skladby i nových portálových řešení. Po vstupu České republiky do EU bylo nezbytné technicky zajistit plnění nových kompetencí celní správy, zvláště pak vybavení skupin mobilního dohledu. V jejich výbavě přibyly mobilní váhy ke kontrolám nápravových tlaků a celkových hmotností nákladních vozidel i pomůcky pro kontrolu záznamů z tachometrů. Pro zajištění úkolů souvisejících se systémem celostátní radiační monitorovací sítě jsou vybaveny i mobilními radiometry a radiačními pagery k detekci a lokalizaci a měření zdrojů ionizujícího záření. Celní správa disponuje adekvátním autoparkem mnoha druhů služebních vozidel a několika mobilními rentgeny využívanými k odhalování utajovaných obsahů zásilek. Veškerá technika a její průběžná modernizace je pak zárukou kvalitního plnění úkolů ochrany nejen ekonomiky české, ale i celého Společenství.
3.6 Celně technické laboratoře
Celně technické laboratoře mají nezastupitelné místo a postavení v organizační struktuře celní správy. Jejich činnost se stala nezbytnou podmínkou v mnoha oblastech činností, zejména však pro správné sazební zařazení zboží. Jejich pracovníci jsou vysoce specializovanými odborníky na problematiku laboratorní analýzy zboží.[3]
Jednotlivé oblastní laboratoře v Plzni, Brně, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě a Českých Budějovicích jsou kromě běžných rutinních analýz vybaveny i pro další speciální analýzy, které jsou pro daný region charakteristické. V tomto smyslu laboratoře aktivně spolupracují s místními výzkumnými ústavy, což zásadním způsobem rozšiřuje jejich specializaci. Oblastní laboratoře jsou schopny samostatně analyzovat až cca 80 % všech dodávaných vzorků. Rozbory, pro něž OCTL vybaveny nejsou, se pak provádějí v Ústřední celně-technické laboratoři v Praze, kde se realizují rovněž všechny analýzy v případných odvolacích řízeních. Zastřešujícím orgánem tohoto celého laboratorního systému je oddělení Řízení celně technických laboratoří, jež je součástí Generálního ředitelství cel, které odborně, metodicky, technicky a organizačně řídí jednotlivé oblastní laboratoře.
Kvalitu a odbornou výši činnosti celních laboratoří stvrzuje řada získaných akreditací a certifikací dle národních, vnitrounijních i obecně mezinárodních norem, jejichž okruh se průběžně rozšiřuje dle potřeby a vývoje kompetencí celních orgánů.
Pracovníci celní služby v boji proti drogám i služební psy. Výcvikem služebních psů se zabývá Celní správa již od roku 1972.
Celní správa ČR má vlastní speciální pracoviště pro výcvik psů všech kategorií – Výcvikové zařízení služební kynologie v Heřmanicích, jež získalo statut evropského výcvikového centra. Toto středisko se stalo v oblasti výcviku služebních psů obecně známým, a to nejen v souvislosti s organizací již dvou ročníků Mistrovství Evropy psovodů služebních psů celních správ ve vyhledávání drog. Výkonnost českých celních kynologů je pak pravidelně prověřována nejen na domácích, ale i na mezinárodních soutěžích. Z pohledu evropských celních soutěží patří reprezentanti české celní kynologie k těm nejúspěšnějším. V současné době česká celní správa disponuje 64 služebními psy, z nichž polovina je určena pro detekci drog a cigaret. Ostatní psi jsou určeni k všestrannému použití zejména při kontrolní činnosti celních, ale i jiných orgánů státní správy České republiky.[3]
3.7 Mezinárodní vztahy
Základní úkoly v oblasti zajištění ochrany trhu a bezpečnosti mezinárodního obchodu jsou v zásadě všem celním správám společné. Mezinárodní obchod se vždy dotýká minimálně dvou a zpravidla více celních správ a každá z nich má kontrolu jen nad částí celé obchodní operace. Z toho důvodu je nezbytné, aby celní správy vzájemně úzce spolupracovaly, a to na základě mezinárodních smluv, které poskytují právní rámec pro výměnu informací, předávání dokumentů, vzájemnou pomoc při šetřeních týkajících se porušování celních předpisů, apod. Česká republika podepsala smlouvy o vzájemné pomoci v celních otázkách s více než dvaceti státy. V tomto ohledu nelze opominout ani další podstatnou skutečnost, že Celní správa České republiky patří k dlouholetým členům Světové celní organizace, což významnou měrou přispívá ke snazší komunikaci s ostatními celními správami po celém světě. [3]
Je samozřejmé, že nejužší spolupráce probíhá mezi celními správami Evropské unie, které společně zajišťují provádění dohledu nad jednotným celním územím Společenství na základě společné celní legislativy. Tato spolupráce je upravena právními předpisy EU a je rozšířena Úmluvou Neapol II a Úmluvou o celním informačním systému. Důležitým úkolem Evropské komise je zajistit, aby společné celní předpisy byly prováděny na celém území EU jednotně a pro všechny obchodní subjekty ve Společenství, které dovážejí nebo vyvážejí zboží, tak existovaly stejné podmínky. Z tohoto důvodu Evropská komise vytvořila program Customs 2007, jehož účelem je umožnit výměnu zkušeností mezi celními správami členských zemí EU. Česká celní správa se do tohoto komunitárního programu zapojila již koncem 90. let a nadále se ho aktivně účastní.
3.8 Vzdělávání
Systém profesní přípravy v celní správě je založen na principu celoživotního vzdělávání a je určen všem kategoriím zaměstnanců. Jeho cílem je vytváření kvalifikačních předpokladů pro výkon všech speciálních činností, které vyplývají z kompetencí celních orgánů. Potřeba takové mimořádné kvalifikační způsobilosti určuje i vzdělávací formy, které tvoří přípravné, kvalifikační a vzdělávací programy. Prvořadá pozornost je věnována poskytování odpovídajícího odborného celního vzdělání, jež je základem kariérního růstu každého celníka. Toto vzdělávání je rozděleno do tří na sebe navazujících stupňů, zakončených vykonáním příslušné zkoušky, tj. nižší, odborné, nebo vyšší celní zkoušky, případně získáním odborné celní atestace. Obsahově je výuka zaměřena podle typu přípravy na problematiku celní agendy, daňové agendy, celní politiky a tarifu, mobilního dohledu, pátrání, kontrolních a správních činností. Velký význam má i příprava jazyková. Vedle teoretické přípravy je v rámci vzdělávacího procesu kladen důraz i na schopnost aplikace získaných poznatků při praktickém provádění pracovních činností nebo služebních úkonů. To se týká i speciálního výcviku pro výkon služby, nebo zajištění zvláštních kompetencí celní správy. Specializovaným pracovištěm pro zajišťování profesní přípravy je Institut vzdělávání, jenž je součástí odboru personálního, vzdělávání a zdravotní péče GŘC. Jednotlivé formy profesního vzdělávání jsou realizovány především ve vlastních vzdělávacích zařízeních, která jsou vybavena potřebnou didaktickou technikou, učebními pomůckami i specializovanými učebnami.
3.9 Odbory
Důležitou komunikační vazbou mezi zaměstnanci a vedením celní správy je odborová organizace sdružující občanské zaměstnance i celníky. Prostřednictvím volených zástupců ze všech útvarů a pracovišť dohlíží na dodržování principů obsažených v Kolektivní smlouvě. Kromě zaměstnaneckých záležitostí a pracovněprávních vztahů vynakládá odborová organizace nemálo energie i na mimopracovní aktivity, kulturní a sportovní vyžití zaměstnanců celní správy. Zaměstnanci a příslušníci celní správy také mohou během roku porovnávat svoji výkonnost v jednotlivých sportovních disciplinách na mnoha závodech a mistrovstvích. Některé sportovní soutěže mají dlouholetou tradici, zejména letní běžecké a cyklistické závody, mistrovství celní správy v nohejbalu, volejbalu, tenisu, fotbalu… Každoročně jsou též pořádány závody zimních sportů, především v běhu na lyžích a v hokeji.Ti nejlepší pak mají možnost soupeřit i na poli mezinárodním. Celní správa České republiky je členem Evropské sportovní asociace ECSA a využívá mnoha nabídek mezinárodních závodů vyhlašovaných touto asociací. Se sportem úzce souvisejí i další aktivity, například pořádání několika letních táborů pro děti zaměstnanců. V rekreačních střediscích celní správy jich několik set nalezne každoročně o letních prázdninách dočasný domov, kde pod starostlivým dohledem vedoucích mají možnost prožít nezapomenutelné chvíle. Celní správa také po celý rok nabízí svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům řadu tuzemských i výměnných zahraničních rekreačních pobytů.
4 POUŽITÁ LITERATURA
4.1 Citace
1. BERNATOVÁ, J. Celní správa v České republice a ve vybraném evropském státě. [Diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita – Právnická fakulta, 2008.
2. KORYTÁROVÁ, G. Celní správa. [Diplomová práce].Brno: Masarykova univerzita -Právnická fakulta, 2007.
3. KOVÁRNÍK, L. Celní správa České republiky. [online]. 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:
<http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/5-2009/Celni_sprava_ceske_republiky.htm>
4. Celní správa. [online]. 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW: <http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/celni-sprava.aspx>
4.2 Bibliografie
[1] KORYTÁROVÁ, G. Celní správa. [Diplomová práce].Brno: Masarykova univerzita -Právnická fakulta, 2007.
[2] KOVÁRNÍK, L. Celní správa České republiky. [online]. 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:
<http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/5-2009/Celni_sprava_ceske_republiky.htm>
[3] Celní správa. [online]. 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW: <http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/celni-sprava.aspx>
[4] BERNATOVÁ, J. Celní správa v České republice a ve vybraném evropském státě. [Diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita – Právnická fakulta, 2008.
5. Co se změní po vstupu ČR do EU.[online]. 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:
<http://www.skolatextilu.cz/moo/index.php?page=69>
6. Ministerstvo financí. Celní správa České republiky.[online]. 2010. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:
<http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravni-prostredi-celni-problematika/celni-sprava-cr-vseobecne-informace/1000487/39511/>
7. MAINUŠ, F., JANÁK, J., HORVÁTH, V. Historie celnictví v ČSSR. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1977. 235 s.
ÚVOD
I když se poměry ve světě s dobou mění, přesto se v souvislosti se státní hranicí každému pořád ještě vybaví v první řadě pojem „celník“ či „celnictví“. Tato logická návaznost je opodstatněná, neboť zmínka o celnících je již velmi stará a v povědomí lidí tradičně zažitá.
Povolání celníka patří k nejstarším řemeslům vůbec. Celný, latinsky publicanus, byl člověk zaměstnaný ve veřejné správě. Celníky jako výběrčí daní měla vrchnost také v době římského impéria, kdy na dobitá území byli vysíláni celníci, aby svou činností podstatně naplňovali požadavky a především pokladny panovníků.
Od nepaměti byla osoba celníka spojována s hranicí státu, královstvím či jiným administrativním útvarem. V několika posledních letech ale mohou občané stále častěji střetávat příslušníky celní správy ve vnitrozemí, např. ve spojení s tržnicemi nebo jinými místy legálního, pololegálního či nelegálního obchodu.
Působení celníků lze v současné době přirovnat k jakémusi „sdružení“ různých profesí, které jsou si v základě blízké. „Celníci“, coby příslušníci celní správy ve služebním poměru, plní spolu s občanskými zaměstnanci úkoly celních orgánů. Činnost celníků a přeneseně i celních orgánů a celé celní správy – tedy „celnictví“ je definována v zákoně č. 185/2004 Sb., o celní správě České republiky, účinného od 1.5.2004, a to jako plnění úkolů celními orgány vyplývajícími z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, plnění úkolů při správě daní a poplatků podle zvláštních právních předpisů a plnění úkolů při správě cel. [1]
1 CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
Česká celní správa, stejně jako celní správy ostatních států, má dva základní úkoly, kterými jsou ochrana a regulace domácího trhu formou výběru cla z dováženého zboží a dohled nad tím, aby toto zboží neohrožovalo životy nebo zdraví lidí, zvířat či rostlin. Vývoj ekonomické situace, včetně zahájení příprav na členství v EU, naléhavě vyžadoval, aby celní správa při plnění svých úkolů co nejvíce usnadňovala legální mezinárodní obchod. Tohoto cíle mohlo být dosaženo jen za pomoci modernizace celní správy, a to jak v oblasti celního řízení, tak i v oblasti technického vybavení, zejména celního informačního systému. Další významnou okolností, která výrazně předurčila současnou podobu české celní správy, byl vstup České republiky do Evropské unie. Z pohledu celní správy nešlo jen o samotný akt vstupu, ale o dlouholeté období sbližování celní legislativy a celních postupů s evropskými standardy. Navíc došlo v důsledku rozšíření EU ke zrušení pravidelných celních kontrol na pozemních hranicích České republiky a naopak celní správě přibyly nové úkoly, např. v oblasti společné zemědělské politiky nebo statistiky vnitrounijního obchodu. Současně s těmito změnami došlo také ke snížení počtu zaměstnanců celní správy a k úpravě její organizační struktury.
V současné době je celní správa České republiky soustavou celních orgánů, kterou tvoří Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady. Celní správa spolupracuje při plnění svých úkolů s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států. Právní zakotvení celní správy České republiky je od 1.5.2004 v zákoně číslo 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky. [2]
Celní správa je bezpečnostním sborem a její činnosti zapadají do systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Při realizaci tohoto dohledu dále postupuje podle jednotných celních předpisů Společenství, kterými jsou především Celní kodex Společenství a prováděcí nařízení k němu, dále pak systém osvobození od dovozního cla a společný celní sazebník Společenství.
Samotný vznik celní služby se datuje okolo roku 1971, kdy současně vznikla i instituce služebních celních psů. Za celním území je považováno celé území České republiky, včetně vnitrozemských vod a vzdušný prostor nad ním. Celním pohraničním pásmem je část celního území, jehož hranice je vymezena vzdušnou čarou ve vzdálenosti 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhem o poloměru 25 km okolo celních letišť. Úkoly celních orgánů plní celníci a občanští zaměstnanci, přičemž celníci jsou ve služebním poměru. 2
Orgány celní správy mají postavení policejního orgánu, tedy orgánu činného v trestním řízení, a to pokud se předmětné trestní řízení týká vybraných trestných činů v oblasti cel, daní, podloudnictví s omamnými látkami, dále v oblasti porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, zahraničního obchodu s vojenským materiálem, rovněž neoprávněného nakládání s nebezpečnými odpady, zakázanými bojovými prostředky a radioaktivním materiálem, s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, a v neposlední řadě porušování autorského práva, průmyslových práv a práv k ochranné známce.
2 ORGANIZACE A FUNKCE CELNÍ SPRÁVY
Soustava celních orgánů v České republice je dnes tvořena Generální ředitelství cel v Praze v čele s generálním ředitelem a dále celními ředitelstvími, pod které spadají jednotlivé celní úřady. Struktura Generálního ředitelství cel, celního ředitelství a celních úřadů jako celních orgánů Celní správy České republiky je dále členěna na:
o organizační útvary v podobě sekcí, odborů, oddělení a poboček,
o jiné formy organizačního uspořádání jako jsou referáty, stálé pracovní skupiny, směny a účelová zařízení [3]
Specializovaným útvarem náležejícím k celní správě je Skupina operativního nasazení (SON), která vznikla v březnu 2001 jako reakce na zvyšující se počet služebních zákroků celníků proti nebezpečným pachatelům trestné činnosti a jako útvar celní správy s celostátní působností je určen zejména k řešení závažných služebních zákroků a k ochraně celníků plnících úkoly v rámci operativně pátrací činnosti.
Na vrcholu organizační struktury je ministerstvo financí, které je členěno do sekcí. Sekce Daně a cla se zabývá problematikou celní správy a dále se člení do několika odborů. Z hlediska celního je jedním z nejvýznamnějších odbor Daňové a celní politiky, který zpracovává koncepci daňové politiky, správy daní a poplatků a organizace daňové a celní správy. Dále je zodpovědný za legislativní provázanost zákonů v oboru daňového práva. Vykonává správní činnosti spadající do oboru působnosti celní správy tam, kde je kompetentní k rozhodnutí ústřední orgán státní správy.
Celní orgány jsou tvořeny:
organizační útvary ve formě sekcí, odborů, samostatných oddělení, oddělení nebo poboček,
- jinými formami organizačního uspořádání jako jsou referáty, stálé pracovní skupiny, směny a účelová zařízení.
2.1 Generální ředitelství cel
Generální ředitelství cel je nejvyšším orgánem celní správy. Sídlem GŘC je Praha. GŘC má celorepublikovou působnost a je přímo podřízeno Ministerstvu financí. Příjmy a výdaje GŘC jsou součástí jeho rozpočtu. Ministerstvo financí také přezkoumává rozhodnutí, které GŘC vydává ve správním řízení. Pokud to stanoví trestní řád vystupuje generální ředitelství cel také jako policejní orgán. Jedná se především o situace celostátního nebo mezinárodního významu.
Útvary GŘC jsou sekce, odbor, samostatné oddělení a oddělení.
Generální ředitelství cel se v souvislosti se správou cel podílí na přípravě návrhů právních předpisů v oblasti celnictví, rozhoduje o zřízení svobodného skladu nebo svobodného pásma, rozhoduje o udělení povolení být ručitele, a vydávat celní doklady a doklady o ručení dle mezinárodní smlouvy, rozhoduje o individuálním zajištění celního dluhu ručením s použitím záručního dokladu, spravuje cla v rozsahu daném zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, pokud neobsahuje celní zákon jinou úpravu atd. V oblasti celní správy cel GŘC také zajišťuje organizační fungování celní správy, řídí celní ředitelství, řídí celní úřady v otázkách kontroly a dohledu, celní politiku, dále zajišťuje vedení evidencí, doručování písemností a kontakt se zahraničními celními správami aj.
2.2 Celní ředitelství
Celní ředitelství (dále jen CŘ) je celním orgánem, který vykonává činnosti uvedené v § 4 zákona č. 185/2004 Sb., o celní správě České republiky.
Podobně jako u GŘC se může stát ředitelem celního ředitelství a jeho zástupcem pouze celník, který je do své funkce jmenován generálním ředitelem. Za svou činnost na celním ředitelství odpovídá generálnímu řediteli a zastupuje celní ředitelství navenek. Celní ředitelství není samostatnou účetní jednotkou, pro hospodaření s peněžními prostředky a majetkem státu je organizační jednotkou GŘC.[4]
V ČR je v současné době 8 celních ředitelství. Výjimečné postavení má celní ředitelství v Praze, které je ještě navíc oprávněno vydávat na žádost závazné informace o sazebním zařazení zboží, také tyto informace ruší, pokud jsou vydány v případech, které stanoví zákon.
Celní ředitelství se člení na 3 odbory:
o odbor podpory řízení,
o odbor cel a daní,
o odbor pátrání a dohledu.
Samostatnými odděleními CŘ jsou :
o inspekce a vnitřní kontroly,
o analýzy,
o závazných informací (jen na CŘ v Praze),
o ochrany duševního vlastnictví (jen na CŘ v Hradci Králové).
Celní ředitelství vydává v rámci správy cel závazné informace o původu zboží, rozhoduje o povolení být ručitelem pro globální zajištění celního dluhu, uděluje povolení nezajišťovat celní dluh v režimu tranzitu a spravuje cla jako GŘC v rozsahu daném zákonem o SPD, pokud celní zákon nestanoví jinak.
2.3 Celní úřady
Před vstupem České republiky do EU existovalo celkem 91 celních úřadů. Po vstupu České republiky do EU, byl jejich počet zredukován na celkových 54.
V rámci současné organizační struktury celních úřadů (dále jen CÚ) je možné rozlišit následující odbory :
- cel a daní,
- dohledu a kontroly.
Jako samostatná oddělení působí na jednotlivých CÚ následující oddělení :
- podpory řízení,
- tabákových nálepek a kontrolních lihových pásek (pouze na CÚ Kolín).
Pro ucelený výkon agendy celní nebo agendy daňové nebo pro společný výkon agendy celní a daňové může být zřízena ještě pobočka CÚ, která má postavení odboru nebo oddělení. Pobočka CÚ vykonává činnosti vymezené v ustanovení § 5 odst. 3 a 4 zákona č. 185/2004 Sb, o Celní správě České republiky. [3]
Ředitelem celního úřadu a jeho zástupcem jsou stejně jako u GŘC a CŘcelníci, kteří jsou ustanovováni generálním ředitelem, a to na návrh příslušného celního ředitelství. Celní úřad je vnitřní organizační jednotkou GŘC v oblasti v nakládání s peněžními prostředky a majetkem státu. Ředitel celního úřadu podléhá řediteli příslušného celního ředitelství mimo věcí celostátního a mezinárodního významu, kdy podléhá generálnímu řediteli.
Celní úřady vykonávají v rámci správy cel vedení celního řízení, v jehož rámci rozhoduje o propuštění zboží do celního režimu navrhovaného deklarantem, vydávání dokladů o původu zboží, provádění kontroly dokladů potřebných k dovozu, vývozu a tranzitu, vydávání povolení k zřízení dočasného skladu a stanovování podmínek pro dočasné skladování, přidělování celně schváleného určení, provádění celního dohledu při vykládce a překládce zboží, které mu podléhá, vykonávání činností v rámci INTRASTATu a vykonávání mobilního dohledu.8
3 ÚKOLY A PRAVOMOCI CELNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY
3.1 Celní řízení
V 90. letech 20. století doznalo celní řízení výrazných změn, kdy došlo ke značnému zjednodušení díky zavedení a zdokonalování celního informačního systému a dále na základě změn celních předpisů, které směřovaly ke zjednodušení celních formalit. K zásadní změně pak došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU. Postupy celních orgánů v rámci celního řízení od toho okamžiku přestala upravovat národní legislativa a tato oblast přešla pod správu legislativy EU, která definuje jednotné postupy celního řízení pro všechny členské státy EU. Trend zjednodušování a další elektronizace celního řízení tím však ani zdaleka neskončil. Celní správa České republiky se aktivně zapojila do procesu modernizace celního řízení, který vychází zejména z vytvoření nového celního kodexu EU a z návazného programu jednotného počítačového zpracování celních režimů v rámci EU takzvaného e-Customs. V této oblasti celní správa navazuje na úspěšné zvládnutí počítačového zpracování režimu tranzitu za použití systému NCTS. Tyto zkušenosti jsou využívány k postupnému zavádění dalších systémů, jimiž jsou Systém kontroly vývozu (ECS), Automatizovaný vývozní systém (AES), Systém kontroly dovozu (ICS) a Automatizovaný dovozní systém (AIS). Cílem zavádění těchto moderních postupů je zjednodušení a další sjednocení celního řízení ve všech členských státech EU při zavedení nových bezpečnostních opatření v rámci společného boje proti terorismu. [3]
3.2 Boj proti porušování celních předpisů
Další z důležitých oblastí činnosti Celní správy ČR je problematika pátrání, která je zaměřena na odhalování případů, kdy byly porušeny celní a daňové předpisy v souvislosti s dovozem, vývozem nebo tranzitem zboží. K uvedenému porušování předpisů dochází nejčastěji u textilního zboží, elektroniky, motorových vozidel, zemědělských a potravinářských výrobků a u zboží zatíženého spotřební daní. Útvary pátrání jsou při odhalování a šetření trestné činnosti oprávněny používat tzv. operativně pátracích prostředků, jako sledování osob a věcí, sledovaná zásilka, využití informátorů apod. Jejich činnost směřuje i proti pachatelům závažných trestných činů, včetně organizovaného zločinu. Vynikajících výsledků dosahují celní orgány v boji proti drogám. Celní správa je takto zapojena do celé řady mezinárodních organizací, informačních systémů a pracovních skupin. Je hodnocena jako spolehlivý a odpovědný partner, disponující potřebnými pravomocemi a prostředky, spolupracující na vysoké profesionální úrovni.[3]
V minulých letech byl pro boj proti porušování celních předpisů zřízen zvláštní útvar - Skupina operativního nasazení, jež je určena k mimořádným činnostem při zajišťování pachatelů trestné činnosti, a to nejen v oblasti boje proti drogám. Disponuje skvěle vycvičenými a vybavenými specialisty pro zvlášť nebezpečné a krizové situace, jejichž výcviku je věnována velká pozornost nejen z hlediska fyzické, ale i psychologické přípravy.
Nenahraditelnou úlohu v boji proti drogám má i výcvik služebních psů, jímž se Celní správa České republiky zabývá od roku 1972. Celní správa ČR má vlastní speciální pracoviště pro výcvik psů všech kategorií - Výcvikové zařízení služební kynologie v Heřmanicích, jež získalo statut evropského výcvikového centra. Toto středisko se stalo v oblasti výcviku služebních psů obecně známým, a to nejen v souvislosti s organizací již dvou ročníků Mistrovství Evropy psovodů služebních psů celních správ ve vyhledávání drog. Výkonnost českých celních kynologů je pak pravidelně prověřována nejen na domácích, ale i na mezinárodních soutěžích. Z pohledu evropských celních soutěží patří reprezentanti české celní kynologie k těm nejúspěšnějším. V současné době česká celní správa disponuje 64 služebními psy, z nichž polovina je určena pro detekci drog a cigaret. Ostatní psi jsou určeni k všestrannému použití zejména při kontrolní činnosti celních, ale i jiných orgánů státní správy České republiky.
3.3 Mobilní skupiny
Operativním článkem přímého výkonu kontrolní činnosti celní služby jsou skupiny mobilního dohledu. Jejich hlavním úkolem je provádět přímo v terénu kontroly nad zbožím podléhajícím celnímu dohledu, nad výrobky podléhajícími správě spotřebních daní a nad výkonem všech dalších kompetencí.8
Skupiny mobilního dohledu prostřednictvím motorizovaných i pochůzkových hlídek kontrolují například dodržování podmínek daných celních režimem, do kterého bylo zboží propuštěno, nebo podmínek stanovených v povolení provozování svobodného pásma a svobodného skladu. Dále jsou plněny úkoly v oblasti odhalování zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví.
Hlídky mobilního dohledu též kontrolují na pozemních komunikacích vozidla a provádějí kontrolu jejich nákladových prostor a kabin, kontrolují doklady a dokumenty vztahující se k dopravovanému zboží, včetně dokladů a dokumentů svědčících o dodržování celních a daňových předpisů, o určené trase či lhůtě prováděné přepravy. Na stanovených úsecích dálnic a rychlostních komunikacích vykonávají kontroly plnění povinnosti úhrady poplatku za užívání těchto komunikací. Důležitou kompetencí hlídek mobilního dohledu je i kontrolní vážení a měření jízdních souprav s připojenými vozidly. [3]
Významnou pozornost věnují hlídky i kontrole přepravy zboží dvojího použití v rámci Společenství. V této oblasti úzce spolupracují s dalšími orgány státní správy, zejména s Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.
3.4 Ochrana společnosti a životního prostředí
Základní úloha celní správy v oblasti ochrany společnosti nabývá v poslední době na významu a postupně převyšuje její tradiční fiskální roli. Události po 11. září 2001 tento trend ještě urychlily a zdůraznily nutnost kontroly mezinárodního pohybu zbraní a vojenského materiálu, rizikových biologických látek, radioaktivních materiálů, včetně zboží dvojího použití. V tomto směru mají celní orgány oprávnění kontrolovat i přenos softwaru a technologie dvojího použití elektronickými prostředky až do místa určení mimo území Společenství. [3]
Celní správa rovněž zajišťuje činnost stálých a pohotovostních složek celostátní radiační monitorovací sítě spočívající zejména v měření radionuklidové kontaminace osob, dopravních prostředků, zboží, předmětů a materiálů pomocí stacionárních detekčních zařízení na vybraných měřících místech na pozemních hraničních přechodech.9
Celní orgány ve všech výše jmenovaných oblastech úzce spolupracují s dalšími orgány státní správy, zejména se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
Ochrana je vskutku klíčovým prvkem činnosti celní správy, netýká se zdaleka jen domácího trhu, nebo zdraví a bezpečnosti občanů. Celní správa plní významné úkoly v oblasti ochrany duševního vlastnictví. V rámci kontrol prováděných zpravidla společně s pracovníky České obchodní inspekce dochází k zabavení velkého množství nedovolených napodobenin a padělků, jehož hodnota převyšuje jednu miliardu korun ročně. [3]
S tím souvisí i kompetence celní správy v oblasti ochrany spotřebitele, jež spočívá v kontrole obecné bezpečnosti výrobků. Celní orgány se u výrobků navržených k propuštění do režimu volného oběhu zaměřují především na to, zda výrobek nebo série výrobků nevykazuje znaky, které by mohly představovat vážné a bezprostřední ohrožení zdraví spotřebitele. Jedná se např. o hračky, léčiva, potraviny a podobné výrobky, které musejí být doprovázeny dokladem potvrzujícím jejich bezpečnost. Dále celní orgány kontrolují, zda je výrobek opatřen náležitým označením v souladu s platnými právními předpisy.
Celní správě přísluší i významné povinnosti související s ochranou národního kulturního dědictví, zejména pak při kontrole vývozu kulturních památek, sbírkových předmětů, předmětů kulturní hodnoty a archiválií. Sleduje také, jak je dodržován předchozí souhlas ministerstva kultury nebo vlády a zda kulturní památka nebo národní kulturní památka vystavovaná, zapůjčená nebo pro jiné účely vyvezená nebo odeslaná z území ČR, byla ze zahraničí vrácena zpět v dobrém stavu.
Velmi významnou oblastí s celosvětovým rozměrem je dohled celních orgánů na dodržování tzv. Washingtonské úmluvy CITES o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Česká republika se stala v roce 1992 jejím signatářem, čímž se zavázala dodržovat pravidla upravující přepravu a obchod s chráněnými druhy fauny a flóry.
K úspěšné činnosti českých celních orgánů v této oblasti přispívá i jejich úzká spolupráce s ministerstvem životního prostředí a jednotlivými inspektoráty životního prostředí na regionální úrovni. Zásadní význam pak má mezinárodní spolupráce v rámci Světové celní organizace.
Neméně zásadní oblastí ochrany přírody svěřenou celníkům je i problematika kontrol přepravy a balení reprodukčního materiálu lesních dřevin. Neopominutelná je i kontrolní role celníků při dovozu, vývozu a průvozu látek poškozujících ozónovou vrstvu Země a látek poškozujících ovzduší.[3]
3.5 Informatika a technika
Významnou oblastí, jež celní správě pomáhá plnit úkoly v celé šíři její působnosti, je informatika. Dlouholetá vůle vedení zajistit pro výkon celní služby i ostatní související činnosti kvalitní a moderní vybavení informačními technologiemi sleduje především snahu zjednodušit celní řízení a poskytovat celní službu obchodní veřejnosti v nejvyšší možné rychlosti, kvalitě a dostupnosti. Základním předpokladem rozvoje informatiky byla příprava a vlastní plnění úkolů v souvislosti se vstupem ČR do EU. Velké úsilí patřilo zejména řešením souvisejícím se sjednocením postupů v oblasti celního řízení a s komunikací se systémy spravovanými Evropskou komisí. Neméně podstatné bylo i rozvíjení systémů rizikových analýz, datové skladby i nových portálových řešení. Po vstupu České republiky do EU bylo nezbytné technicky zajistit plnění nových kompetencí celní správy, zvláště pak vybavení skupin mobilního dohledu. V jejich výbavě přibyly mobilní váhy ke kontrolám nápravových tlaků a celkových hmotností nákladních vozidel i pomůcky pro kontrolu záznamů z tachometrů. Pro zajištění úkolů souvisejících se systémem celostátní radiační monitorovací sítě jsou vybaveny i mobilními radiometry a radiačními pagery k detekci a lokalizaci a měření zdrojů ionizujícího záření. Celní správa disponuje adekvátním autoparkem mnoha druhů služebních vozidel a několika mobilními rentgeny využívanými k odhalování utajovaných obsahů zásilek. Veškerá technika a její průběžná modernizace je pak zárukou kvalitního plnění úkolů ochrany nejen ekonomiky české, ale i celého Společenství.
3.6 Celně technické laboratoře
Celně technické laboratoře mají nezastupitelné místo a postavení v organizační struktuře celní správy. Jejich činnost se stala nezbytnou podmínkou v mnoha oblastech činností, zejména však pro správné sazební zařazení zboží. Jejich pracovníci jsou vysoce specializovanými odborníky na problematiku laboratorní analýzy zboží.[3]
Jednotlivé oblastní laboratoře v Plzni, Brně, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě a Českých Budějovicích jsou kromě běžných rutinních analýz vybaveny i pro další speciální analýzy, které jsou pro daný region charakteristické. V tomto smyslu laboratoře aktivně spolupracují s místními výzkumnými ústavy, což zásadním způsobem rozšiřuje jejich specializaci. Oblastní laboratoře jsou schopny samostatně analyzovat až cca 80 % všech dodávaných vzorků. Rozbory, pro něž OCTL vybaveny nejsou, se pak provádějí v Ústřední celně-technické laboratoři v Praze, kde se realizují rovněž všechny analýzy v případných odvolacích řízeních. Zastřešujícím orgánem tohoto celého laboratorního systému je oddělení Řízení celně technických laboratoří, jež je součástí Generálního ředitelství cel, které odborně, metodicky, technicky a organizačně řídí jednotlivé oblastní laboratoře.
Kvalitu a odbornou výši činnosti celních laboratoří stvrzuje řada získaných akreditací a certifikací dle národních, vnitrounijních i obecně mezinárodních norem, jejichž okruh se průběžně rozšiřuje dle potřeby a vývoje kompetencí celních orgánů.
Pracovníci celní služby v boji proti drogám i služební psy. Výcvikem služebních psů se zabývá Celní správa již od roku 1972.
Celní správa ČR má vlastní speciální pracoviště pro výcvik psů všech kategorií – Výcvikové zařízení služební kynologie v Heřmanicích, jež získalo statut evropského výcvikového centra. Toto středisko se stalo v oblasti výcviku služebních psů obecně známým, a to nejen v souvislosti s organizací již dvou ročníků Mistrovství Evropy psovodů služebních psů celních správ ve vyhledávání drog. Výkonnost českých celních kynologů je pak pravidelně prověřována nejen na domácích, ale i na mezinárodních soutěžích. Z pohledu evropských celních soutěží patří reprezentanti české celní kynologie k těm nejúspěšnějším. V současné době česká celní správa disponuje 64 služebními psy, z nichž polovina je určena pro detekci drog a cigaret. Ostatní psi jsou určeni k všestrannému použití zejména při kontrolní činnosti celních, ale i jiných orgánů státní správy České republiky.[3]
3.7 Mezinárodní vztahy
Základní úkoly v oblasti zajištění ochrany trhu a bezpečnosti mezinárodního obchodu jsou v zásadě všem celním správám společné. Mezinárodní obchod se vždy dotýká minimálně dvou a zpravidla více celních správ a každá z nich má kontrolu jen nad částí celé obchodní operace. Z toho důvodu je nezbytné, aby celní správy vzájemně úzce spolupracovaly, a to na základě mezinárodních smluv, které poskytují právní rámec pro výměnu informací, předávání dokumentů, vzájemnou pomoc při šetřeních týkajících se porušování celních předpisů, apod. Česká republika podepsala smlouvy o vzájemné pomoci v celních otázkách s více než dvaceti státy. V tomto ohledu nelze opominout ani další podstatnou skutečnost, že Celní správa České republiky patří k dlouholetým členům Světové celní organizace, což významnou měrou přispívá ke snazší komunikaci s ostatními celními správami po celém světě. [3]
Je samozřejmé, že nejužší spolupráce probíhá mezi celními správami Evropské unie, které společně zajišťují provádění dohledu nad jednotným celním územím Společenství na základě společné celní legislativy. Tato spolupráce je upravena právními předpisy EU a je rozšířena Úmluvou Neapol II a Úmluvou o celním informačním systému. Důležitým úkolem Evropské komise je zajistit, aby společné celní předpisy byly prováděny na celém území EU jednotně a pro všechny obchodní subjekty ve Společenství, které dovážejí nebo vyvážejí zboží, tak existovaly stejné podmínky. Z tohoto důvodu Evropská komise vytvořila program Customs 2007, jehož účelem je umožnit výměnu zkušeností mezi celními správami členských zemí EU. Česká celní správa se do tohoto komunitárního programu zapojila již koncem 90. let a nadále se ho aktivně účastní.
3.8 Vzdělávání
Systém profesní přípravy v celní správě je založen na principu celoživotního vzdělávání a je určen všem kategoriím zaměstnanců. Jeho cílem je vytváření kvalifikačních předpokladů pro výkon všech speciálních činností, které vyplývají z kompetencí celních orgánů. Potřeba takové mimořádné kvalifikační způsobilosti určuje i vzdělávací formy, které tvoří přípravné, kvalifikační a vzdělávací programy. Prvořadá pozornost je věnována poskytování odpovídajícího odborného celního vzdělání, jež je základem kariérního růstu každého celníka. Toto vzdělávání je rozděleno do tří na sebe navazujících stupňů, zakončených vykonáním příslušné zkoušky, tj. nižší, odborné, nebo vyšší celní zkoušky, případně získáním odborné celní atestace. Obsahově je výuka zaměřena podle typu přípravy na problematiku celní agendy, daňové agendy, celní politiky a tarifu, mobilního dohledu, pátrání, kontrolních a správních činností. Velký význam má i příprava jazyková. Vedle teoretické přípravy je v rámci vzdělávacího procesu kladen důraz i na schopnost aplikace získaných poznatků při praktickém provádění pracovních činností nebo služebních úkonů. To se týká i speciálního výcviku pro výkon služby, nebo zajištění zvláštních kompetencí celní správy. Specializovaným pracovištěm pro zajišťování profesní přípravy je Institut vzdělávání, jenž je součástí odboru personálního, vzdělávání a zdravotní péče GŘC. Jednotlivé formy profesního vzdělávání jsou realizovány především ve vlastních vzdělávacích zařízeních, která jsou vybavena potřebnou didaktickou technikou, učebními pomůckami i specializovanými učebnami.
3.9 Odbory
Důležitou komunikační vazbou mezi zaměstnanci a vedením celní správy je odborová organizace sdružující občanské zaměstnance i celníky. Prostřednictvím volených zástupců ze všech útvarů a pracovišť dohlíží na dodržování principů obsažených v Kolektivní smlouvě. Kromě zaměstnaneckých záležitostí a pracovněprávních vztahů vynakládá odborová organizace nemálo energie i na mimopracovní aktivity, kulturní a sportovní vyžití zaměstnanců celní správy. Zaměstnanci a příslušníci celní správy také mohou během roku porovnávat svoji výkonnost v jednotlivých sportovních disciplinách na mnoha závodech a mistrovstvích. Některé sportovní soutěže mají dlouholetou tradici, zejména letní běžecké a cyklistické závody, mistrovství celní správy v nohejbalu, volejbalu, tenisu, fotbalu… Každoročně jsou též pořádány závody zimních sportů, především v běhu na lyžích a v hokeji.Ti nejlepší pak mají možnost soupeřit i na poli mezinárodním. Celní správa České republiky je členem Evropské sportovní asociace ECSA a využívá mnoha nabídek mezinárodních závodů vyhlašovaných touto asociací. Se sportem úzce souvisejí i další aktivity, například pořádání několika letních táborů pro děti zaměstnanců. V rekreačních střediscích celní správy jich několik set nalezne každoročně o letních prázdninách dočasný domov, kde pod starostlivým dohledem vedoucích mají možnost prožít nezapomenutelné chvíle. Celní správa také po celý rok nabízí svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům řadu tuzemských i výměnných zahraničních rekreačních pobytů.
4 POUŽITÁ LITERATURA
4.1 Citace
1. BERNATOVÁ, J. Celní správa v České republice a ve vybraném evropském státě. [Diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita – Právnická fakulta, 2008.
2. KORYTÁROVÁ, G. Celní správa. [Diplomová práce].Brno: Masarykova univerzita -Právnická fakulta, 2007.
3. KOVÁRNÍK, L. Celní správa České republiky. [online]. 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:
<http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/5-2009/Celni_sprava_ceske_republiky.htm>
4. Celní správa. [online]. 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW: <http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/celni-sprava.aspx>
4.2 Bibliografie
[1] KORYTÁROVÁ, G. Celní správa. [Diplomová práce].Brno: Masarykova univerzita -Právnická fakulta, 2007.
[2] KOVÁRNÍK, L. Celní správa České republiky. [online]. 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:
<http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/5-2009/Celni_sprava_ceske_republiky.htm>
[3] Celní správa. [online]. 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW: <http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/celni-sprava.aspx>
[4] BERNATOVÁ, J. Celní správa v České republice a ve vybraném evropském státě. [Diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita – Právnická fakulta, 2008.
5. Co se změní po vstupu ČR do EU.[online]. 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:
<http://www.skolatextilu.cz/moo/index.php?page=69>
6. Ministerstvo financí. Celní správa České republiky.[online]. 2010. [cit. 2010-03-11]. Dostupný z WWW:
<http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravni-prostredi-celni-problematika/celni-sprava-cr-vseobecne-informace/1000487/39511/>
7. MAINUŠ, F., JANÁK, J., HORVÁTH, V. Historie celnictví v ČSSR. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1977. 235 s.
Modifié le: lundi 27 janvier 2014, 11:57