DRÁŽNÍ INSPEKCE

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Drážní inspekce jakožto státní instituce, je nezávislým orgánem, který vyšetřuje veškeré mimořádné události (nehody) související s provozem na všech drahách na území České republiky. Orgán je zcela nezávislý a posuzuje události a provádí kontroly na drahách všech, i zahraničních, provozovatelů drah a drážního provozu. Těch je v České republice více než 750. V současné době v drážní inspekci pracuje 55 vrchních inspektorů, kteří pokrývají svou působností území celého státu, a mnoho dalších pracovníků. 


HISTORIE A ŘEDITELSTVÍ

Jako správní úřad byla drážní inspekce založena 1. ledna 2003 ustanovením zákona č. 77/2002 Sb., a tím se stala jednou z prvních institucí svého druhu v Evropě. V čele drážní inspekce stojí Generální inspektor. Tato funkce má za úkol řídit činnost instituce, dohlížet na objektivní a nezávislé posuzování příčin nehod, a kontrolovat dodržování příslušných právních předpisů v zájmu bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy. V případě jeho nepřítomnosti ho ve funkci zastupuje náměstek generálního inspektora, kterého jmenuje a odvolává sám generální inspektor. V současné době je ve funkci Mgr. Roman Šigut.


PŮSOBNOST

Drážní inspekce působí na celém území České republiky, které má rozdělené do 4 hlavních oblasti. Velitelstvím každé oblasti je hlavní inspektorát. Pražský inspektorát spravuje území krajů Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého, Středočeského a Hlavního města Prahy. Plzeňský inspektorát kontroluje území krajů Jihočeského, Plzeňského a Karlovarského, a Brněnský inspektorát krajů Jihomoravského, Pardubického, Vysočiny a jižní části Zlínského. Poslední Ostravský inspektorát má za úkol provádět kontrolu nad územím krajů Moravskoslezského, Olomouckého a severní částí kraje Zlínského.  Drážní inspekce se zabývá nejen železniční dopravou, ale také tramvajovou dopravou ve městech.


ZÁVĚRY VYŠETŘOVÁNÍ

O provedeném šetření nehody vydává drážní inspekce tiskové zprávy, které jsou volně dostupné na webu instituce.  Dále orgán publikuje i výroční (roční a čtvrtletní) správy o své činnosti. Další formou komunikace jsou oznámení, tiskové konference a internetové diskuze.


NEHODY NA ŽELEZNICI – VLAK X AUTOMOBIL

Nejčastějším místem střetu vlaku a automobilu jsou přirozeně železniční přejezdy, a to i přes skutečnost, že většina přejezdů na hlavních komunikacích je opatřena světelným a zvukovým výstražným zařízením. Některé přejezdy, zvláště na silnicích vyšší třídy a jiných vysoce frekventovaných komunikacích, jsou dokonce opatřeny závorami, ale i zde dochází k nehodám. Nechráněné železniční přejezdy (označené pouze dopravní značkou) se vyskytují pouze na účelových komunikacích (lesní a polní cesty, komunikace vedoucí k průmyslovým nebo zemědělským areálům mimo obec, apod.).


Drážní inspekce v případě nehody zodpovídá za vyšetření signalizačního zařízení, zda fungovalo správně. Po vyloučení chyby na straně výstražného zařízení se nehoda začne vyšetřovat s předpokladem zavinění na straně řidiče automobilu. Tato varianta se v drtivé většině případů potvrdí. „V České republice je na devět tisíc železničních přejezdů. Každý musí odpovídat příslušným zákonům, vyhláškám a normám. Při dodržování všech pravidel ze strany účastníků silničního provozu je tedy střet s vlakem zcela vyloučen. Přesto na nich při několika stech nehodách ročně zahynou desítky osob. V drtivé většině jsou viníky účastníci silničního provozu, kteří vjedou na přejezd v době, kdy to zákon zakazuje.“

Nehod na železničních přejezdech v poslední době výrazně přibývá, a s nimi i počet usmrcených osob. Zarážející je, že více než polovina nehod se stává na přejezdech s výstražným zařízením. Drážní inspekce uvádí jako možné řešení a snížení nehodovosti opatření nejrizikovějších přejezdů závorami.

NEHODY NA ŽELEZNICI – VLAK X OSOBA

Zákon č. 266/1994 Sb. uvádí v § 4a o ochraně dráhy:
(1) Nikdo nesmí bez povolení provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis1c) nestanoví jinak.
(2) Všechna místa na dráze a v obvodu dráhy jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou:
a) dráhy a jejího obvodu, pokud je dráha vedena po pozemní komunikaci,
b) dráhy a jejího obvodu v místě křížení dráhy s pozemní komunikací,
c) prostor určených pro veřejnost, nástupišť a přístupových cest k nim a prostor v budovách nacházejících se v obvodu dráhy, pokud jsou v nich poskytovány služby související s drážní dopravou,
d) veřejně přístupných účelových komunikací v obvodu dráhy,
e) volných ploch vzdálených nejméně 2,5 m od osy krajní koleje dráhy.


Úrazy osob v důsledku srážky s vlakem nejsou tak časté jako nehody automobilů, ale zato je větší procento usmrcených. Srážka několika set tunového vlaku v plné rychlosti často nemůže skončit jinak než smrtí sraženého. Nehody se stávají nejčastěji vlivem nepozornosti osob přecházející koleje (už jen tato samotná činnost odporuje výše uvedenému zákonu) ať už v blízkosti stanic za účelem zkrácení cesty, tak v odlehlých místech, kde lidé nejenže koleje přecházejí, ale často je používají i jako chodník. V takovém případě stačí chvíle nepozornosti a tato činnost se může stát osudnou. Rozjetý vlak nemá ve většině případů šanci zastavit, a to ani v případě, že osobu pohybující se v prostoru kolejiště vidí s dostatečným předstihem. Nehody se stávají i přímo ve stanicích, kde osoby nerespektují předpisy zakazující vstup do kolejiště, nepoužívají podchody a nadchody, a mohou tak být sraženi i pomalu jedoucím vlakem – tyto nehody většinou nejsou smrtelné, ale zranění mohou být vážná (navíc zraněná osoba může čekat potrestání pokutou).


Samostatným druhem zranění je úraz elektrickým proudem. Tyto případy se stávají ve stanicích, kde se, po vyšplhání na odstavený vagon, osoba dostane do blízkosti elektrického vedení a je zasažena napětím až 25 000 V. Tyto úrazy jsou nejčastěji evidované u hrajících si dětí a dospívajících, které si velmi nevhodně vyberou pro místo své „zábavy“ právě opuštěný vagon, který stojí pod elektrickým vedením.


NEHODY NA ŽELEZNICI – TECHNICKÉ ZÁVADY VLAKŮ A ZAŘÍZENÍ

K nehodám na železnici dochází i z technických důvodů (opotřebení materiálu, vada materiálu, nepředpokládaná porucha funkce, atd.). Nedávno došlo k nehodě, kdy část brzdícího systém vlaku (železná brzdová destička o velikosti cihly a váze před 10 kg) se utrhla od podvozku vagonu, a poté vletěla oknem do vagonu, kde prorazila několik přepážek oddělujících jednotlivá kupé. Při nehodě jako zázrakem nebyl nikdo zraněn. „Ve čtvrtek se v 9.25 hodin mezi stanicemi Brodek u Přerova a Přerov při jízdě rychlíku Olomouc-Brno ulomila zdrž, která následně prorazila okno a vletěla do oddílu pro cestující, kde poškodila celkem 3 kupé. Nehoda se obešla bez zranění - někteří cestující ani nepostřehli, že jim kolem hlavy letěl kus kovu (vlak jel rychlostí cca 120 km/h). Shodou okolností byl ve vagónu inspektor Drážní inspekce, který na místě začal s vyšetřováním. Nehoda se obešla bez zranění, vagón byl ze soupravy v Přerově odstaven.„  Vlivem špatné funkce výhybky může dojít k vykolejení nebo srážce dvou vlakových souprav. Takovéto nehody mývají v západě osobních vlaků, které právě převážejí cestující, často za následek velký počet raněných nebo dokonce mrtvých osob.


NEHODY NA ŽELEZNICI – LIDSKÝ FAKTOR

V neposlední řadě dochází k nehodám vlaků i z důvodu pochybení lidí starajících se o správný provoz drážní dopravy. Může se jednat o špatnou komunikaci mezi dispečerem a strojvedoucím, která vede k srážce vlaků. Jiným důvodem může být špatná obsluha semaforu, výhybky, nebo i samotného vlaku (lokomotivy). Za zavinění nehody v důsledku lidského faktoru se dá považovat i poškození kolejí vandaly (vytrhání pražců či dokonce samotných kolejnic v důsledku jejich odcizení a následného dalšího nakládání nebo prodeje) – i tyto případy se v minulosti několikrát staly.


BEZPEČNOSTNÍ KAMPAŇ DRÁŽNÍ INSPEKCE

Jako odpověď na neustále se zvyšující nehodovost na železnicích, drážní inspekce vede několik kampaní na upozornění před nebezpečným chováním řidičů automobilů a chodců. Kampaně jsou zaměřené na všechny věkové skupiny včetně dětí. Specielně ty od roku 2007 upozorňuje na chování v blízkosti kolejí a vlaků kampaň v dětském časopise Hurá. „Důvodem je skutečnost, že si děti často neuvědomují rizika spojená s provozem na železnici. Malí čtenáři měli v časopise na šesti stranách k dispozici veškerá základní pravidla chování na železnici, a to ve formě stolní hry, doplňovaček a křížovek. Dozvěděli se, jak se mají chovat ve stanici, ve vlaku, na železničních přejezdech i na trati. Bylo jim například připomenuto, že jsou-li ve stanici podchody nebo nadchody, nikdy nemají chodit přes koleje, nastupovat ani vystupovat z jedoucího vlaku, vystupovat na opačnou stranu než je nástupiště, přibližovat se k okraji nástupiště a přecházet koleje i v tom případě, když je tam vyšlapána pěšina.“


Dalšími formy kampaně pro širokou veřejnost jsou billboardy, spoty v televizi a na internetu, krátkometrážní filmy varující před nevhodným chování řidičů i chodců, a jiné.


ZDROJE

Webové stránky Drážní inspekce [online], <http://www.dicr.cz/>,
naposledy použito 17. května 2010.

Veškeré grafické materiály (fotografie, mapy, obrázky) staženy z webových stránek
Drážní inspekce [online], <http://www.dicr.cz/>, staženo 17. května 2010.

Přiložená videa staženy z webových stránek Drážní inspekce [online],
<http://www.dicr.cz/>, staženo 17. května 2010.
Última modificación: lunes, 27 de enero de 2014, 11:57