Česká národní banka
Completion requirements
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
Úvod do bankovního systému ČR
Fungování České národní banky je závislé na typu bankovního systému, který v zemi převládá. V zásadě existují dva základní typy bankovního systému:
1) Jednostupňový bankovní systém – v které neexistuje centrální banka a bankovní činnosti (emise bankovek) jsou prováděny univerzálními bankami.
2) Dvoustupňový bankovní systém – je založen na oddělení makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka (zejména zabezpečení měnové stability) a mikroekonomické funkce, kterou zajišťuje komunikace bank (poskytování bankovních služeb FO a PO). Z toho vyplývá, že ve dvoustupňovém bankovním systému vedle sebe existují jak centrální banky, tak i banky komerční.
V ČR fungoval do konce roku 1989 jednostupňový bankovní systém, kdy na trhu působila jen jedna banka – Státní banka Československá. Od roku 1990 zde existuje dvoustupňový bankovní systém, který zajišťuje existenci České národní banky a různých komerčních bank vedle sebe .
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
Po rozpadu Československa na dva nezávislé státy, došlo rovněž ke vzniku dvou nezávislých centrálních bank – České národní banky a Národní banky Slovenska. Tyto centrální banky vznikly rozdělením do té doby federativní centrální banky – Státní banky československé (SBČS). Česká národní banka (ČNB) tedy zahájila svoji činnost k 1. lednu 1993. Je složena z ústředí (v Praze) a 7 poboček. Pobočky se nacházejí v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem, Brně a Ostravě. Nejvyšším orgánem je 7členná bankovní rada, jejímiž hlavními úkoly je :
- určování měnové politiky a nástrojů jejího provádění,
- rozhodování o zásadních měnových opatřeních,
- stanovování zásad činnosti a obchodů ČNB,
- schvalování rozpočtu ČNB, mezd a odměn guvernéra.
MĚNOVÁ ODLUKA
Po rozdělení federace byla mezi oběma státy (ČR a SR) zavedena měnová unie a zachována tak společná měna. S odstupem času ale bylo čím dál tím zřejmé, že dojde k měnové odluce. Společná měna neměla příliš dlouhého trvání – na straně české z důvodů spíše ekonomických a na straně slovenské z příčin spíše politických. Proto byla uzavřena dohoda o ukončení měnové unie a vznikly dvě samostatné měny – česká a slovenská koruna společně k 8. únoru 1998.
Bankovnictví jako takové je nejvíce regulovaným odvětvím. Důvody pro jsou dva. Jednak makroekonomické – regulace množství peněz v oběhu s cílem zabezpečovat stabilitu cen a jednak mikroekonomické z důvodu podpory zdraví, bezpečnosti, důvěryhodnosti a efektivnosti bankovního systému .
Česká národní banka (ČNB) je centrální bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v zemi. Je veřejnoprávním subjektem se sídlem v Praze a je zřízena Ústavou České republiky. Do činnosti ČNB lze zasahovat pouze na základě zákona. V čele stojí již zmiňovaná bankovní rada, která je složena ze 7 členů – guvernéra (v současnosti Zdeněk Tůma), dvou viceguvernérů a čtyř vrchních ředitelů. Všichni tito členové jsou jmenováni prezidentem ČR na 6leté funkční období.
POSLÁNÍM ČNB JE POSILOVAT DŮVĚRU INVESTORŮ A EMITENTŮ V KAPITÁLOVÝ TRH. TO JE ZALOŽENO NA 3 CÍLECH DANÝCH ZÁKONEM O ČNB :
1. Ochrana investorů.
2. Rozvoj kapitálového trhu.
3. Osvěta a informovanost veřejnosti.
TYTO CÍLE JSOU APLIKOVÁNY NA SPECIFICKÉ ČINNOSTI ČNB, A TO:
- na stanovování pravidel, příprav a vydávání vyhlášek,
- určování obecných postupů a principů, dle kterých ČNB jedná.
Cílem ČNB naopak není snaha zabránit selhání každého jednotlivého subjektu, protože za jeho řízení jsou odpovědny jeho statutární orgány potažmo management. Dalším cílem, který nesleduje, je ten, že se nesnaží suplovat orgány činné v trestním řízení. ČNB sice spolupracuje s Policií ČR na odhalení skutečností dokazujících trestnou činnost a zajištění důkazů, ale jejím úkolem není vyšetřovat a dokazovat spáchání trestných činů.
MEZI HLAVNÍ ÚKOLY ČNB PATŘÍ:
- určování a prosazování vnitřní a vnější měnové politiky,
- sledování množství peněz v oběhu, emise (vydání) nových peněz a stažení opotřebovaných či neplatných z oběhu,
- dohled nad činností obchodních bank (kontrolní funkce),
- poskytování úvěrů bankám a ukládání jejich depozit (banka bank),
- vedení účtu státního rozpočtu,
- spravování měnových rezerv ve zlatě a devizách,
- obchod s cennými papíry (především státními),
- sledování a analýza množství peněz v oběhu i vývoj všech makroekonomických veličin.
1. MĚNOVÁ POLITIKA
Měnová politika je souhrn opatření, které stát používá k ovlivňování množství peněz v ekonomice. V případě, že ČNB zvýší množství peněz v ekonomice, stoupne poptávka po zboží, stejně tak jako hospodářský růst a zároveň vzroste zaměstnanost, ALE vzroste inflace. Dojde-li ke snížení množství peněz v ekonomice, sníží se poptávka po zboží, stejně jako hospodářský růst a zaměstnanost v ekonomice klesne, ALE inflace klesne.
K provádění měnové politiky ČNB používá několik nástrojů :
a) Přímé nástroje – mají velký vliv na finanční hospodářství, proto jich ČNB využívá pouze výjimečně a na přechodnou dobu, patří sem :
PRAVIDLA LIKVIDITY - kdy ČNB určuje, jaký poměr mají mít banky mezi aktivy a pasivy. Krátkodobé úvěry musí být kryty krátkodobými zdroji a dlouhodobé úvěry dlouhodobými. Lze sem zařadit třeba tzv. ukazatel kapitálové přiměřenosti.
POVINNÉ VKLADY – povinné vedení běžných účtů státních institucí u ČNB.
ÚVĚROVÉ KONTINGENTY - určení úvěrových limitů bankám (kolik mohou poskytnout úvěrů lidem) a to :
- stanovení minimálních úrokových sazeb u vkladů.
- stanovení maximálních úrokových sazeb z úvěrů.
b) Nepřímé nástroje – využívají tržních zákonů a plošně působí na ostatní subjekty finančního trhu
1) povinné minimální rezervy (PMR) – viz níže,
2) diskontní sazba – základní úroková sazba, za kterou ČNB poskytuje úvěr ostatním bankám,
3) operace na volném trhu – jedná se o obchod s cennými papíry na burze, čímž dochází ke zvyšování, či naopak ke snižování množství peněz v oběhu,
4) Vedle diskontní sazby uplatňuje ještě ČNB jiné sazby :
a) TZV. LOMBARDNÍ SAZBU:
jedná se o úrok z lombardního úvěru, který poskytuje centrální banka komerčním bankám proti zajištění zástavou cenných papírů. Finanční prostředky jsou přitom v rámci lombardního úvěru úročeny lombardní sazbou. Ta představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu.
b) 2T REPO SAZBU:
týkají se tzv. repo operací, které jsou hlavním měnovým nástrojem ČNB, prostřednictvím něhož ČNB ovlivňuje množství peněz v ekonomice. Banka stáhne měnu prodejem svých cenných papírů (či pokladničních poukázek) a do oběhu ji uvolňuje nákupem těchto cenných papírů. Při těchto operacích se přitom obě strany zavazují, že „po uplynutí doby splatnosti, ČNB vrátí věřitelské bance zapůjčenou listinu, která je zvýšená o dohodnutý úrok a věřitelská banka zase vrátí ČNB její cenné papíry“. Základní doba operací je přitom 14 dní. Stanovená repo sazba poté slouží jako maximální sazba, za kterou lze při repo operacích uspokojovat požadavky bank.
Podmínkou úspěšné realizace měnové politiky a z toho vyplývajícího udržitelného neinflačního růstu ekonomiky je nezávislost centrální banky. ČNB je vysoce nezávislá na politických strukturách již od svého vzniku v lednu roku 1999. Důležitost nezávislosti centrální banky je patrná z jejího hlavního měnového cíle, kterým je cenová stabilita. Nezávislost ČNB je také spojena s vysokou transparentností její měnové politiky. Ta spočívá v průběžném seznamování veřejnosti s hlavním cílem měnové politiky ČNB, stejně tak jako s podstatou režimu cílování inflace. Dále ČNB veřejnosti poskytuje informace o sledovaném inflačním cíli, o inflačních prognózách a jejich rizicích a o měnověpolitických opatřeních a jejich důvodech. Pro tento účel ČNB vydává poslanecké sněmovně pravidelné Zprávy o inflaci (čtvrtletně), ale rovněž uveřejňuje různé prezentace v laickém i odborném tisku.
2. SLEDOVÁNÍ MNOŽSTVÍ PENĚZ V OBĚHU
ČNB má jako jediná výsadní právo emitovat bankovky a mince a řídit peněžní oběh, u kterého dohlíží na jeho plynulost a hospodárnost. Vedle toho ČNB spravuje zásoby bankovek a mincí, vyřazuje z používání bankovky a mince opotřebované a nahrazuje poškozené za nové. Zajišťuje přípravu, výrobu a dodávku peněz a ty následně opatřuje ochrannými znaky proti padělání. Pravost bankovek je zkoumána a shromažďuje pozměněné nebo padělané bankovky zadržené na území České republiky .
OCHRANNÉ PRVKY BANKOVEK :
a) vodoznak – vzniká již při výrobě papíru a je použit tzv. lokální stupňovitý vodoznak (kombinace tmavého a světlého s různými stupni odstínů. Při pohledu na bankovku proti světlu je viditelný,
b) ochranný okénkový proužek – je to proužek z umělé metalizované hmoty, přičemž je na něm čitelný negativní (světlý) mikrotext s nominální hodnotou bankovky, který je situován zezdola nahoru,
c) ochranná vlákna – jsou zapuštěna v papíru a jsou viditelná pouhým okem. Mají oranžovou barvu a délku 6 mm. Dají se vidět na bílých okrajích bankovek,
d) soutisková značka – vzniká tištěním obou stran bankovek současně. Z jedné strany bankovky je viditelná pouze část značky, její zbytek ze strany druhé. Při pohledu proti světlu jde vidět celá. Soutisková značka je ve tvaru kruhu,
e) skrytý obrazec – založen na optickém efektu, který je vyvolán specifickým uspořádáním plastických linek hlubotisku, na které dopadá světlo,
f) opticky proměnlivá barva – je založen opět na optickém efektu a je použita speciální tisková barva. Ta mění svoji barvu podle toho, pod jakým úhlem bankovku sledujeme,
g) iridiscentní pruh – při běžném pohledu se zdá neprůhledný a slabě zabarvený. Při naklopení mění lehce barvu. Na tomto pruhu mohou být světle předtištěny nominální hodnoty bankovek,
h) mikrotext – rozmístění bankovek je u každé bankovky odlišné. Je skrytý v dezénu bankovky. Pouhým okem není téměř rozpoznatelný.
3. DOHLED NAD ČINNOSTÍ OBCHODNÍCH BANK
Práva a povinnosti ČNB v oblasti bankovního dohledu jsou definována Zákonem o ČNB a Zákonem o bankách. Na základě tohoto zákona bankovní dohled resp. ČNB :
- vydává bankovní licence,
VYDÁNÍ BANKOVNÍ LICENCE ČNB VYŽADUJE SPLNĚNÍ NĚKOLIKA PODMÍNEK :
1. minimální kapitál v hodnotě minimálně 500 milionů Kč,
2. vhodný program činnosti
3. kvalifikační a morální způsobilost osob navrhovaných do vedení banky,
4. zabezpečení činnosti po technické, technologické a bezpečnostní stránce,
5. adekvátní kontrolní a účetní vnitrobankovní systém,
6. souhlas instituce dohledu domovské země v případě, kdy o povolení činnosti v podobě licence žádá zahraniční banka.
- vydává opatření a vyhlášky definující pravidla obezřetného podnikání bank,
- monitoruje činnost bank, poboček zahraničních bank a družstevních záložen,
- provádí kontroly v bankách, včetně poboček zahraničních bank a v družstevních záložnách,
- vydává předchozí souhlasy dle zákona o bankách (při nabývání podílu na bance, při prodeji podniku banky apod.),
- ukládá opatření k nápravě a sankce za zjištěné nedostatky v činnosti bank,
- rozhoduje o zavedení nucené správy a odnětí bankovní licence.
BANKA, KTERÁ ZÍSKALA BANKOVNÍ LICENCI OD ČNB, MUSÍ ROVNĚŽ DBÁT URČITÝCH PRAVIDEL A POVINNOSTÍ :
1) dodržovat kapitálovou přiměřenost v podobě předepsané výše poměru kapitálu na tzv. rizikově vážených aktivech a dalších položkách,
2) dodržovat přiměřenou likviditu – upravena předpisy ČNB,
3) dodržování úvěrové angažovanosti, tj. limitů úběrů poskytovaných bankami vlastníkům, členům vedení, zaměstnancům a klientům,
4) dodržovat informační povinnost
5) dodržovat předpisy ochrany proti nelegálním praktikám zejména pak proti praní špinavých peněz
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (ČNB) PRŮBĚŽNĚ ROVNĚŽ KONTROLUJE NAPLŇOVÁNÍ PRAVIDEL CHOVÁNÍ ZE STRANY BANK A TO DVĚMA ZÁKLADNÍMI ZPŮSOBY:
1) dohled na dálku – prověřují se bankovní bilance a statistické údaje, které jsou získávány na základě pravidelně zasílaných údajů bankami orgánům dohledu. Výhodou této metody je bezesporu úspora nákladů. Banky jsou povinny posílat detailní bankovní bilanci, účet zisků a ztrát a údaje o mimobilančních operacích,
2) dohled na místě – tento způsob je tím důležitější, čím rizikovější a problematičtější banka je. Velikou nevýhodou této metody je vysoká nákladnost, která je rovněž hlavní překážkou malé četnosti tohoto dohledu.
FOND POJIŠTĚNÍ VKLADŮ
Vedle těchto výše uvedených práv a povinností také ČNB zřídila a spravuje tzv. Fond pojištění vkladů. Tento fond se snaží zajistit, aby byl v případě ukončení činnosti některé bankovní instituce dopad na klienty bank minimální. Tento fond plní dvě hlavní funkce - preventivní pro banky (pro snížení rizika hromadných výběrů vkladů u bank veřejností po rozšíření informací o negativní situaci banky) a sanační pro vkladatele.
Jedná se v podstatě o vytváření finančních rezerv od bank a poboček zahraničních bank, které slouží pro výplatu vkladů klientům v případě krachu některé z bank. Tyto rezervy se vztahují na všechny neanonymní vklady jak FO, tak i PO, které jsou vedeny v korunách i v cizí měně. Naopak se nevztahuje na vklady bank, poboček zahraničních bank a finančních institucí, stejně tak jako pohledávky z tzv. podřízených vkladů.
V případě, že se banka klienta dostane do insolvence, má klient nárok na náhradu svých vkladů do výše 100 % (v závislosti na celkovém objemu pojištěných vkladů), ale maximálně do výše 50 000 EUR (cca 1,25 mil. Kč; maximální výše náhrady 50 000 EUR je nově stanovena, dříve byl limit stanoven na 25 000 EUR) pro jednoho klienta u jedné banky.
Nárok na tuto náhradu naopak nemají osoby, o nichž to stanovuje zákon o bankách jako například:
- osoby mající kontrolu nad bankou,
- osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jim podřízené osoby,
- členové statutárního orgánu, dozorčí rady a vedoucí zaměstnanci banky a osoby jim blízké,
- osoby odsouzené v trestním řízení v souvislosti s praním špinavých peněz.
POVINNÉ MINIMÁLNÍ REZERVY (PMR)
K ukládání peněz do tohoto Fondu pojištění vkladů slouží mechanizmus tzv. povinných minimálních rezerv (PMR), který již byl zmíněn na začátku jako jeden z nástrojů provádění měnové politiky.
Jedná se tedy o nepřímý nástroj centrální banky. Komerční banky jsou povinny odvádět a ukládat určité procento z přijatých vkladů od klientů u centrální banky jako rezervu (v současnosti 2%). Tím je omezena úvěrová schopnost těchto bank, neboť banky, které i z těchto vkladů platí úroky, tyto [vklady] dále nemohou použít ke svému prospěchu, tj. půjčovat je dále jako úvěr klientům. Povinné minimální rezervy tak přímo ovlivňují výši úroků z úvěrů.
Z toho důvodu :
- má zvýšení PMR za následek zdražení peněz a současně zpomalení oběhu peněz – protiinflační restriktivní monetární politika,
- má snížení PMR za následek zlevnění peněz a současně zrychlení oběhu peněz – expanzivní politika.
PMR jsou využívány na 2 základní cíle. Jeden z nich již byl naznačen výše, a to ten, že PMR slouží jako rezerva v případě ohrožené likvidity obchodní banky. Druhým cílem pro tvorbu PMR je ten, že slouží jako nástroj centrální banky k regulaci množství peněz v oběhu (viz výše) .
STANOVENÍ MĚNOVÉHO KURZU ČNB
Vzhledem k tomu, že kurz české koruny je zcela plovoucí, ČNB jej nijak nestanovuje, ale pouze zveřejňuje poslední aktuální na devizovém trhu. Existují ale i měny, kde je kurz centrální bankou určen buď jako pásmo řízený floating, kdy musí centrální banka intervenovat na devizovém trhu aby udržela kurz měny v daném pásmu nebo ho určit direktivně .
SEZNAM OBCHODNÍCH BANK PŮSOBÍCÍCH V ČR
AXA Bank Europe
Oberbank AG
Banco Popolare Česká republika
Poštovní spořitelna
Citibank
Raiffeisen stavební spořitelna
Česká spořitelna
Raiffeisenbank
Českomoravská stavební spořitelna
Raiffeisenbank im Stiftland eG
Československá obchodní banka
Stavební spořitelna České spořitelny
GE Money Bank
UniCredit Bank
Hypoteční banka
Volksbank CZ
ING Bank N. V.
Waldviertler Sparkasse von 1842 AG
J&T BANKA
Wüstenrot - stavební spořitelna
Komerční banka
Wüstenrot hypoteční banka
LBBW Bank CZ
ABN AMRO Bank N.V.
mBank
Bank of Tokyo-Mitsubishi
Modrá pyramida stavební spořitelna
CALYON S.A.
COMMERZBANK Aktiengesellschaft
Deutsche Bank
Česká exportní banka
HSBC Bank plc - pobočka Praha
Česká národní banka
PPF banka
Českomoravská záruční a rozvojová banka
Všeobecná úvěrová banka
Fortis Bank SA/NV
PRIVAT BANK AG
ZDROJE:
BANKY NA ČESKÉM TRHU: Informace o bankách v České republice [online]. Dostupný z WWW: http://www.a-banky.cz/banky-v-ceske-republice/
Povinné minimální rezervy [online]. Dostupný z WWW: http://www.ceed.cz/bankovnictvi/791povinne_minimalni_rezervy.htm
Banky.cz, Banky: Seznam bank [online]. <Dostupný z WWW: http://www.banky.cz/prehled-bank>
Ústav práva a právní vědy, Kapitálový trh – cíle [online]. Dostupný z WWW: http://www.ustavprava.cz/index.php?site=59
ČNB [online]. Dostupný z WWW: http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/otazky/ekonomika/CNB.htm
Vysoké školy, ČNB [online]. Dostupný z WWW: http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/otazky/ekonomika/CNB.htm
Projekty SIPVZ Gymnázia Olomouc-Hejčín, Česká národní banka [online]. Dostupný z WWW: http://projektysipvz.gytool.cz/ProjektySIPVZ/Default.aspx?uid=643
iReferáty.cz, Česká národní banka – ČNB [online]. Dostupný z WWW: http://ireferaty.lidovky.cz/305/1163/Ceska-narodni-banka---CNB
Finance.cz, Úrokové sazby ČNB [online]. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/bankovnictvi/sazby-cnb/
ČNB, Nezávislost ČNB [online]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/faq/nezavislost_cnb.html
ČNB, Bankovky a mince [online]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/platidla/
Studenty, Ochranné prvky [online]. Dostupný z WWW: <http://pro.studenty.sweb.cz/ochranne_prvky.html
ČNB, Pravomoci bankovního dohledu [online]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/uverove_instituce/pravomoci_bd.html
ČNB, Pojištění vkladů [online]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/uverove_instituce/pojisteni_vkladu.html
Povinné minimální rezervy [online]. Dostupný z WWW: http://www.ceed.cz/makroekonomie/31_PMR.htm
Chrz, P., Jak se stanoví kurz měny [online]. Dostupný z WWW: http://forum.finexpert.cz/viewtopic.php?f=316&t=1040414
LITERATURA:
VENCOVSKÝ, F. a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0
Úvod do bankovního systému ČR
Fungování České národní banky je závislé na typu bankovního systému, který v zemi převládá. V zásadě existují dva základní typy bankovního systému:
1) Jednostupňový bankovní systém – v které neexistuje centrální banka a bankovní činnosti (emise bankovek) jsou prováděny univerzálními bankami.
2) Dvoustupňový bankovní systém – je založen na oddělení makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka (zejména zabezpečení měnové stability) a mikroekonomické funkce, kterou zajišťuje komunikace bank (poskytování bankovních služeb FO a PO). Z toho vyplývá, že ve dvoustupňovém bankovním systému vedle sebe existují jak centrální banky, tak i banky komerční.
V ČR fungoval do konce roku 1989 jednostupňový bankovní systém, kdy na trhu působila jen jedna banka – Státní banka Československá. Od roku 1990 zde existuje dvoustupňový bankovní systém, který zajišťuje existenci České národní banky a různých komerčních bank vedle sebe .
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
Po rozpadu Československa na dva nezávislé státy, došlo rovněž ke vzniku dvou nezávislých centrálních bank – České národní banky a Národní banky Slovenska. Tyto centrální banky vznikly rozdělením do té doby federativní centrální banky – Státní banky československé (SBČS). Česká národní banka (ČNB) tedy zahájila svoji činnost k 1. lednu 1993. Je složena z ústředí (v Praze) a 7 poboček. Pobočky se nacházejí v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem, Brně a Ostravě. Nejvyšším orgánem je 7členná bankovní rada, jejímiž hlavními úkoly je :
- určování měnové politiky a nástrojů jejího provádění,
- rozhodování o zásadních měnových opatřeních,
- stanovování zásad činnosti a obchodů ČNB,
- schvalování rozpočtu ČNB, mezd a odměn guvernéra.
MĚNOVÁ ODLUKA
Po rozdělení federace byla mezi oběma státy (ČR a SR) zavedena měnová unie a zachována tak společná měna. S odstupem času ale bylo čím dál tím zřejmé, že dojde k měnové odluce. Společná měna neměla příliš dlouhého trvání – na straně české z důvodů spíše ekonomických a na straně slovenské z příčin spíše politických. Proto byla uzavřena dohoda o ukončení měnové unie a vznikly dvě samostatné měny – česká a slovenská koruna společně k 8. únoru 1998.
Bankovnictví jako takové je nejvíce regulovaným odvětvím. Důvody pro jsou dva. Jednak makroekonomické – regulace množství peněz v oběhu s cílem zabezpečovat stabilitu cen a jednak mikroekonomické z důvodu podpory zdraví, bezpečnosti, důvěryhodnosti a efektivnosti bankovního systému .
Česká národní banka (ČNB) je centrální bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v zemi. Je veřejnoprávním subjektem se sídlem v Praze a je zřízena Ústavou České republiky. Do činnosti ČNB lze zasahovat pouze na základě zákona. V čele stojí již zmiňovaná bankovní rada, která je složena ze 7 členů – guvernéra (v současnosti Zdeněk Tůma), dvou viceguvernérů a čtyř vrchních ředitelů. Všichni tito členové jsou jmenováni prezidentem ČR na 6leté funkční období.
POSLÁNÍM ČNB JE POSILOVAT DŮVĚRU INVESTORŮ A EMITENTŮ V KAPITÁLOVÝ TRH. TO JE ZALOŽENO NA 3 CÍLECH DANÝCH ZÁKONEM O ČNB :
1. Ochrana investorů.
2. Rozvoj kapitálového trhu.
3. Osvěta a informovanost veřejnosti.
TYTO CÍLE JSOU APLIKOVÁNY NA SPECIFICKÉ ČINNOSTI ČNB, A TO:
- na stanovování pravidel, příprav a vydávání vyhlášek,
- určování obecných postupů a principů, dle kterých ČNB jedná.
Cílem ČNB naopak není snaha zabránit selhání každého jednotlivého subjektu, protože za jeho řízení jsou odpovědny jeho statutární orgány potažmo management. Dalším cílem, který nesleduje, je ten, že se nesnaží suplovat orgány činné v trestním řízení. ČNB sice spolupracuje s Policií ČR na odhalení skutečností dokazujících trestnou činnost a zajištění důkazů, ale jejím úkolem není vyšetřovat a dokazovat spáchání trestných činů.
MEZI HLAVNÍ ÚKOLY ČNB PATŘÍ:
- určování a prosazování vnitřní a vnější měnové politiky,
- sledování množství peněz v oběhu, emise (vydání) nových peněz a stažení opotřebovaných či neplatných z oběhu,
- dohled nad činností obchodních bank (kontrolní funkce),
- poskytování úvěrů bankám a ukládání jejich depozit (banka bank),
- vedení účtu státního rozpočtu,
- spravování měnových rezerv ve zlatě a devizách,
- obchod s cennými papíry (především státními),
- sledování a analýza množství peněz v oběhu i vývoj všech makroekonomických veličin.
1. MĚNOVÁ POLITIKA
Měnová politika je souhrn opatření, které stát používá k ovlivňování množství peněz v ekonomice. V případě, že ČNB zvýší množství peněz v ekonomice, stoupne poptávka po zboží, stejně tak jako hospodářský růst a zároveň vzroste zaměstnanost, ALE vzroste inflace. Dojde-li ke snížení množství peněz v ekonomice, sníží se poptávka po zboží, stejně jako hospodářský růst a zaměstnanost v ekonomice klesne, ALE inflace klesne.
K provádění měnové politiky ČNB používá několik nástrojů :
a) Přímé nástroje – mají velký vliv na finanční hospodářství, proto jich ČNB využívá pouze výjimečně a na přechodnou dobu, patří sem :
PRAVIDLA LIKVIDITY - kdy ČNB určuje, jaký poměr mají mít banky mezi aktivy a pasivy. Krátkodobé úvěry musí být kryty krátkodobými zdroji a dlouhodobé úvěry dlouhodobými. Lze sem zařadit třeba tzv. ukazatel kapitálové přiměřenosti.
POVINNÉ VKLADY – povinné vedení běžných účtů státních institucí u ČNB.
ÚVĚROVÉ KONTINGENTY - určení úvěrových limitů bankám (kolik mohou poskytnout úvěrů lidem) a to :
- stanovení minimálních úrokových sazeb u vkladů.
- stanovení maximálních úrokových sazeb z úvěrů.
b) Nepřímé nástroje – využívají tržních zákonů a plošně působí na ostatní subjekty finančního trhu
1) povinné minimální rezervy (PMR) – viz níže,
2) diskontní sazba – základní úroková sazba, za kterou ČNB poskytuje úvěr ostatním bankám,
3) operace na volném trhu – jedná se o obchod s cennými papíry na burze, čímž dochází ke zvyšování, či naopak ke snižování množství peněz v oběhu,
4) Vedle diskontní sazby uplatňuje ještě ČNB jiné sazby :
a) TZV. LOMBARDNÍ SAZBU:
jedná se o úrok z lombardního úvěru, který poskytuje centrální banka komerčním bankám proti zajištění zástavou cenných papírů. Finanční prostředky jsou přitom v rámci lombardního úvěru úročeny lombardní sazbou. Ta představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu.
b) 2T REPO SAZBU:
týkají se tzv. repo operací, které jsou hlavním měnovým nástrojem ČNB, prostřednictvím něhož ČNB ovlivňuje množství peněz v ekonomice. Banka stáhne měnu prodejem svých cenných papírů (či pokladničních poukázek) a do oběhu ji uvolňuje nákupem těchto cenných papírů. Při těchto operacích se přitom obě strany zavazují, že „po uplynutí doby splatnosti, ČNB vrátí věřitelské bance zapůjčenou listinu, která je zvýšená o dohodnutý úrok a věřitelská banka zase vrátí ČNB její cenné papíry“. Základní doba operací je přitom 14 dní. Stanovená repo sazba poté slouží jako maximální sazba, za kterou lze při repo operacích uspokojovat požadavky bank.
Podmínkou úspěšné realizace měnové politiky a z toho vyplývajícího udržitelného neinflačního růstu ekonomiky je nezávislost centrální banky. ČNB je vysoce nezávislá na politických strukturách již od svého vzniku v lednu roku 1999. Důležitost nezávislosti centrální banky je patrná z jejího hlavního měnového cíle, kterým je cenová stabilita. Nezávislost ČNB je také spojena s vysokou transparentností její měnové politiky. Ta spočívá v průběžném seznamování veřejnosti s hlavním cílem měnové politiky ČNB, stejně tak jako s podstatou režimu cílování inflace. Dále ČNB veřejnosti poskytuje informace o sledovaném inflačním cíli, o inflačních prognózách a jejich rizicích a o měnověpolitických opatřeních a jejich důvodech. Pro tento účel ČNB vydává poslanecké sněmovně pravidelné Zprávy o inflaci (čtvrtletně), ale rovněž uveřejňuje různé prezentace v laickém i odborném tisku.
2. SLEDOVÁNÍ MNOŽSTVÍ PENĚZ V OBĚHU
ČNB má jako jediná výsadní právo emitovat bankovky a mince a řídit peněžní oběh, u kterého dohlíží na jeho plynulost a hospodárnost. Vedle toho ČNB spravuje zásoby bankovek a mincí, vyřazuje z používání bankovky a mince opotřebované a nahrazuje poškozené za nové. Zajišťuje přípravu, výrobu a dodávku peněz a ty následně opatřuje ochrannými znaky proti padělání. Pravost bankovek je zkoumána a shromažďuje pozměněné nebo padělané bankovky zadržené na území České republiky .
OCHRANNÉ PRVKY BANKOVEK :
a) vodoznak – vzniká již při výrobě papíru a je použit tzv. lokální stupňovitý vodoznak (kombinace tmavého a světlého s různými stupni odstínů. Při pohledu na bankovku proti světlu je viditelný,
b) ochranný okénkový proužek – je to proužek z umělé metalizované hmoty, přičemž je na něm čitelný negativní (světlý) mikrotext s nominální hodnotou bankovky, který je situován zezdola nahoru,
c) ochranná vlákna – jsou zapuštěna v papíru a jsou viditelná pouhým okem. Mají oranžovou barvu a délku 6 mm. Dají se vidět na bílých okrajích bankovek,
d) soutisková značka – vzniká tištěním obou stran bankovek současně. Z jedné strany bankovky je viditelná pouze část značky, její zbytek ze strany druhé. Při pohledu proti světlu jde vidět celá. Soutisková značka je ve tvaru kruhu,
e) skrytý obrazec – založen na optickém efektu, který je vyvolán specifickým uspořádáním plastických linek hlubotisku, na které dopadá světlo,
f) opticky proměnlivá barva – je založen opět na optickém efektu a je použita speciální tisková barva. Ta mění svoji barvu podle toho, pod jakým úhlem bankovku sledujeme,
g) iridiscentní pruh – při běžném pohledu se zdá neprůhledný a slabě zabarvený. Při naklopení mění lehce barvu. Na tomto pruhu mohou být světle předtištěny nominální hodnoty bankovek,
h) mikrotext – rozmístění bankovek je u každé bankovky odlišné. Je skrytý v dezénu bankovky. Pouhým okem není téměř rozpoznatelný.
3. DOHLED NAD ČINNOSTÍ OBCHODNÍCH BANK
Práva a povinnosti ČNB v oblasti bankovního dohledu jsou definována Zákonem o ČNB a Zákonem o bankách. Na základě tohoto zákona bankovní dohled resp. ČNB :
- vydává bankovní licence,
VYDÁNÍ BANKOVNÍ LICENCE ČNB VYŽADUJE SPLNĚNÍ NĚKOLIKA PODMÍNEK :
1. minimální kapitál v hodnotě minimálně 500 milionů Kč,
2. vhodný program činnosti
3. kvalifikační a morální způsobilost osob navrhovaných do vedení banky,
4. zabezpečení činnosti po technické, technologické a bezpečnostní stránce,
5. adekvátní kontrolní a účetní vnitrobankovní systém,
6. souhlas instituce dohledu domovské země v případě, kdy o povolení činnosti v podobě licence žádá zahraniční banka.
- vydává opatření a vyhlášky definující pravidla obezřetného podnikání bank,
- monitoruje činnost bank, poboček zahraničních bank a družstevních záložen,
- provádí kontroly v bankách, včetně poboček zahraničních bank a v družstevních záložnách,
- vydává předchozí souhlasy dle zákona o bankách (při nabývání podílu na bance, při prodeji podniku banky apod.),
- ukládá opatření k nápravě a sankce za zjištěné nedostatky v činnosti bank,
- rozhoduje o zavedení nucené správy a odnětí bankovní licence.
BANKA, KTERÁ ZÍSKALA BANKOVNÍ LICENCI OD ČNB, MUSÍ ROVNĚŽ DBÁT URČITÝCH PRAVIDEL A POVINNOSTÍ :
1) dodržovat kapitálovou přiměřenost v podobě předepsané výše poměru kapitálu na tzv. rizikově vážených aktivech a dalších položkách,
2) dodržovat přiměřenou likviditu – upravena předpisy ČNB,
3) dodržování úvěrové angažovanosti, tj. limitů úběrů poskytovaných bankami vlastníkům, členům vedení, zaměstnancům a klientům,
4) dodržovat informační povinnost
5) dodržovat předpisy ochrany proti nelegálním praktikám zejména pak proti praní špinavých peněz
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (ČNB) PRŮBĚŽNĚ ROVNĚŽ KONTROLUJE NAPLŇOVÁNÍ PRAVIDEL CHOVÁNÍ ZE STRANY BANK A TO DVĚMA ZÁKLADNÍMI ZPŮSOBY:
1) dohled na dálku – prověřují se bankovní bilance a statistické údaje, které jsou získávány na základě pravidelně zasílaných údajů bankami orgánům dohledu. Výhodou této metody je bezesporu úspora nákladů. Banky jsou povinny posílat detailní bankovní bilanci, účet zisků a ztrát a údaje o mimobilančních operacích,
2) dohled na místě – tento způsob je tím důležitější, čím rizikovější a problematičtější banka je. Velikou nevýhodou této metody je vysoká nákladnost, která je rovněž hlavní překážkou malé četnosti tohoto dohledu.
FOND POJIŠTĚNÍ VKLADŮ
Vedle těchto výše uvedených práv a povinností také ČNB zřídila a spravuje tzv. Fond pojištění vkladů. Tento fond se snaží zajistit, aby byl v případě ukončení činnosti některé bankovní instituce dopad na klienty bank minimální. Tento fond plní dvě hlavní funkce - preventivní pro banky (pro snížení rizika hromadných výběrů vkladů u bank veřejností po rozšíření informací o negativní situaci banky) a sanační pro vkladatele.
Jedná se v podstatě o vytváření finančních rezerv od bank a poboček zahraničních bank, které slouží pro výplatu vkladů klientům v případě krachu některé z bank. Tyto rezervy se vztahují na všechny neanonymní vklady jak FO, tak i PO, které jsou vedeny v korunách i v cizí měně. Naopak se nevztahuje na vklady bank, poboček zahraničních bank a finančních institucí, stejně tak jako pohledávky z tzv. podřízených vkladů.
V případě, že se banka klienta dostane do insolvence, má klient nárok na náhradu svých vkladů do výše 100 % (v závislosti na celkovém objemu pojištěných vkladů), ale maximálně do výše 50 000 EUR (cca 1,25 mil. Kč; maximální výše náhrady 50 000 EUR je nově stanovena, dříve byl limit stanoven na 25 000 EUR) pro jednoho klienta u jedné banky.
Nárok na tuto náhradu naopak nemají osoby, o nichž to stanovuje zákon o bankách jako například:
- osoby mající kontrolu nad bankou,
- osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jim podřízené osoby,
- členové statutárního orgánu, dozorčí rady a vedoucí zaměstnanci banky a osoby jim blízké,
- osoby odsouzené v trestním řízení v souvislosti s praním špinavých peněz.
POVINNÉ MINIMÁLNÍ REZERVY (PMR)
K ukládání peněz do tohoto Fondu pojištění vkladů slouží mechanizmus tzv. povinných minimálních rezerv (PMR), který již byl zmíněn na začátku jako jeden z nástrojů provádění měnové politiky.
Jedná se tedy o nepřímý nástroj centrální banky. Komerční banky jsou povinny odvádět a ukládat určité procento z přijatých vkladů od klientů u centrální banky jako rezervu (v současnosti 2%). Tím je omezena úvěrová schopnost těchto bank, neboť banky, které i z těchto vkladů platí úroky, tyto [vklady] dále nemohou použít ke svému prospěchu, tj. půjčovat je dále jako úvěr klientům. Povinné minimální rezervy tak přímo ovlivňují výši úroků z úvěrů.
Z toho důvodu :
- má zvýšení PMR za následek zdražení peněz a současně zpomalení oběhu peněz – protiinflační restriktivní monetární politika,
- má snížení PMR za následek zlevnění peněz a současně zrychlení oběhu peněz – expanzivní politika.
PMR jsou využívány na 2 základní cíle. Jeden z nich již byl naznačen výše, a to ten, že PMR slouží jako rezerva v případě ohrožené likvidity obchodní banky. Druhým cílem pro tvorbu PMR je ten, že slouží jako nástroj centrální banky k regulaci množství peněz v oběhu (viz výše) .
STANOVENÍ MĚNOVÉHO KURZU ČNB
Vzhledem k tomu, že kurz české koruny je zcela plovoucí, ČNB jej nijak nestanovuje, ale pouze zveřejňuje poslední aktuální na devizovém trhu. Existují ale i měny, kde je kurz centrální bankou určen buď jako pásmo řízený floating, kdy musí centrální banka intervenovat na devizovém trhu aby udržela kurz měny v daném pásmu nebo ho určit direktivně .
SEZNAM OBCHODNÍCH BANK PŮSOBÍCÍCH V ČR
AXA Bank Europe
Oberbank AG
Banco Popolare Česká republika
Poštovní spořitelna
Citibank
Raiffeisen stavební spořitelna
Česká spořitelna
Raiffeisenbank
Českomoravská stavební spořitelna
Raiffeisenbank im Stiftland eG
Československá obchodní banka
Stavební spořitelna České spořitelny
GE Money Bank
UniCredit Bank
Hypoteční banka
Volksbank CZ
ING Bank N. V.
Waldviertler Sparkasse von 1842 AG
J&T BANKA
Wüstenrot - stavební spořitelna
Komerční banka
Wüstenrot hypoteční banka
LBBW Bank CZ
ABN AMRO Bank N.V.
mBank
Bank of Tokyo-Mitsubishi
Modrá pyramida stavební spořitelna
CALYON S.A.
COMMERZBANK Aktiengesellschaft
Deutsche Bank
Česká exportní banka
HSBC Bank plc - pobočka Praha
Česká národní banka
PPF banka
Českomoravská záruční a rozvojová banka
Všeobecná úvěrová banka
Fortis Bank SA/NV
PRIVAT BANK AG
ZDROJE:
BANKY NA ČESKÉM TRHU: Informace o bankách v České republice [online]. Dostupný z WWW: http://www.a-banky.cz/banky-v-ceske-republice/
Povinné minimální rezervy [online]. Dostupný z WWW: http://www.ceed.cz/bankovnictvi/791povinne_minimalni_rezervy.htm
Banky.cz, Banky: Seznam bank [online]. <Dostupný z WWW: http://www.banky.cz/prehled-bank>
Ústav práva a právní vědy, Kapitálový trh – cíle [online]. Dostupný z WWW: http://www.ustavprava.cz/index.php?site=59
ČNB [online]. Dostupný z WWW: http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/otazky/ekonomika/CNB.htm
Vysoké školy, ČNB [online]. Dostupný z WWW: http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/otazky/ekonomika/CNB.htm
Projekty SIPVZ Gymnázia Olomouc-Hejčín, Česká národní banka [online]. Dostupný z WWW: http://projektysipvz.gytool.cz/ProjektySIPVZ/Default.aspx?uid=643
iReferáty.cz, Česká národní banka – ČNB [online]. Dostupný z WWW: http://ireferaty.lidovky.cz/305/1163/Ceska-narodni-banka---CNB
Finance.cz, Úrokové sazby ČNB [online]. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/bankovnictvi/sazby-cnb/
ČNB, Nezávislost ČNB [online]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/faq/nezavislost_cnb.html
ČNB, Bankovky a mince [online]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/platidla/
Studenty, Ochranné prvky [online]. Dostupný z WWW: <http://pro.studenty.sweb.cz/ochranne_prvky.html
ČNB, Pravomoci bankovního dohledu [online]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/uverove_instituce/pravomoci_bd.html
ČNB, Pojištění vkladů [online]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/uverove_instituce/pojisteni_vkladu.html
Povinné minimální rezervy [online]. Dostupný z WWW: http://www.ceed.cz/makroekonomie/31_PMR.htm
Chrz, P., Jak se stanoví kurz měny [online]. Dostupný z WWW: http://forum.finexpert.cz/viewtopic.php?f=316&t=1040414
LITERATURA:
VENCOVSKÝ, F. a kol., Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0
Last modified: Monday, January 27, 2014, 11:57 AM