sobota, 18. května 2024, 12.32
Stránky: Testovací server CDV
Kurz: EDUPROB veřejnost (EDU-V)
Slovník: Slovník pro speciální pedagogy
S
Soudvyjadřuje vztah mezi předměty a jevy nebo jejich znaky. Jedná se o výrok, který obsahuje tvrzení nebo popírání určitých souvislostí mezi předměty nebo jevy. V soudech tedy něco tvrdíme nebo popíráme. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001) |
Soustředěnostviz koncentrace |
Speciální pedagogikavěda zabývající se speciální výchovou a vyučováním osob tělesně, smyslově či duševně postižených. Podle zaměření na osoby s konkrétním hendikepem se dělí na: etopedii, logopedii, psychopedii, somatopedii a tyflopedii (viz hesla ve slovníku). (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) |
Specifickýzvláštní, příznačný, osobitý |
Standardnorma, kriterium |
Status sociální
|
Status sociální připsanýpřidělený, vrozený. Daný již zrozením a vyplývající z pohlaví, rasy, místa, rodičů apod. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) |
Status sociální získanýzískaný díky vlastnímu úsilí. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) |
Status sociometrickýurčovaný počtem voleb v sociometrickém šetření. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) |
Stereotyp
|
Stereotypníopakující se |
Stigma
|
Stigma degeneračnídle C. Lombrosa tzv. znaky zrůdnosti na těle (konstituční či organické nepravidelnosti), které byly považovány za příčiny slabomyslnosti, kriminality, aj. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) |
Stigma mentálnítermín P. Janeta; příznaky hysterie základní. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) |
Stigma profesníznak vzniklý dlouhodobým vykonáváním určité profese. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) |
Stimulacepodněcování, působení podnětu |
Stimulovatpodněcovat, vyvolávat |
Stimulus, stimulpodnět, tj. vnější či vnitřní činitel, který vyvolává v živém organismu aktivitu. Pojem „stimulus“ je nejčastěji užíván ve vnímání pro podnět, který působí na receptor. |
Stresv psychologii nadměrná zátěž neúnikového druhu, která vede k trvalé stresové reakci, ústící ve tkáňové poškození, k vysoké aktivaci adrenokortikálních funkcí a psychosomatickým poruchám. Liší se od neurotické reakce, v níž somatické poškození či porucha může být vyřešena únikovým mechanizmem. U tělesné zátěže jde o přehřátí, podchlazení, infekci, otravu, poranění, šok či trauma. Rozšíření fyziologické zátěže na psychologickou naráží na problémy, především vzhledem k povaze stresoru. Rozsah psychologických stresorů je individuálně rozdílný a vlastně nekonečný, může jím být i silná radost. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) |
Stres chtěnýúmyslně vyvolaný. Výjimečnost navozené situace (skok padákem, vysokohorská túra aj.) vyvolává stav změněného vědomí. Překročení dosavadních hranic možností; růst sebedůvěry pro další život. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004) |