sobota, 4. května 2024, 19.48
Stránky: Testovací server CDV
Kurz: EDUPROB veřejnost (EDU-V)
Slovník: Elektronický slovník psychologických pojmů
K
Komplexnevědomá relativně osamostatněná struktura představ a citově podložených tendencí; v psychoanal: vzniká z konfliktu mezi pudovými tendencemi a vnitřní morálkou; může blokovat os. vývoj nebo konkurovat vědomému Já či ho dokonce nahradit (přenášení do vztahů nebo překonávání k. konfrontací) |
Komplex méněcennosti(Adler) pramení z vědomí závislosti na druhých, snaha překonat komplex získáním sociálního státu, při selhání únik do neurózy |
Komplex Oidipůvnevědomé erotické tíhnutí syna k matce a dcery k otci spojené s bázní z trestu, rodič stejného pohlaví je pociťován jako sex. soupeř, proto je nenáviděn a je mu přána smrt (Elektřin k. ženská forma Oidipova k.) |
Komplexnícelkový, souhrnný |
Komunikacedorozumívání, sdělování; typ k. a) v situaci podnět - odpověď, b) v situaci podnět - bez odpovědi; v psychol. především přenos myšlenek, emocí, postojů a jednání od jedné osoby ke druhé; obecně k. není specificky lidským jevem, existuje i u živočichů, na rozdíl od jazyka |
Konstantnoststálost, neměnnost |
Konstelace sourozeneckájedináček v manželství má potřebu úzkých vztahů, partner přejímá roli otce či matky starší bratr, mladší sestra výhodné pro manželství – zvyk spolužití, odpovědnosti, skon ke konfliktům u sourozenců stejného pohlaví |
Kontextsouvislost, spojistost; situace či psych. stav, v němž k jevu či konání došlo |
L
Labeling(t. etiketizační) změna přístupu profesionálů i soc. okolí podle diagnózy |
Labilitanevyváženost, nestálost, kolísavost |
Latencedoba od vzniku nemoci po objevení se prvních příznaků; doba od okamžiku působení podnětu ke zjevné odpovědi |
Libidooznačení pro projevy pohlavního pudu, pudová energie vyvěrající z podvědomí a zaměřenou k dosahování slasti; základ sex., soc., a tvůrčího snažení člověka |
M
Malignízhoubný |
Modifikacezměna, ovlivnění |
Mýtusbájný výklad příčin a původu přírodních a společenských jevů , opírající se o působení nadpřirozených sil; zobrazení obecných sociálních vztahů v rodině a kmenovém společenství |
N
Narcismussebeláska; v psychoanal. stav, v němž se Já stalo vlastním sexuálním objektem; (Fromm) obranný mechanismus proti ztrátě sebeúcty; psychiatr. označení pro druh psychopatie u člověka, kt. vnímá jen sebe a své zájmy |
Negativismusstav vzdoru vůči všemu, co je na jedinci vyžadováno z okolí; zákonité stadium v raném dětském vývoji; v pubertě pak zvláště vůči autoritám; též jako projev duš. choroby, např. schizofrenie, manie, aj. |
Nevědomí(individuální, kolektivní) - ta část vzpomínek a zážitků, které si jedinec neuvědomuje; termín označující neuvědomované oblasti psychického života (Jung) termín pro historickou a kolektivní zkušenost uloženou v nevědomí z něhož vznikají archetypy projevující se ve snech |
O
Obranné mechanismyu psychoanal. je vnější chování pouhým symbolem hlubinných procesů. Zjevné způsoby chování odstraňují úzkost a ohrožení; smyslem OM je zachovat celistvost a neporušenost ega před destruktivními účinky pudových a citových hnutí, v situacích konfliktu, obrany pocitů viny, výčitek svědomí, studu, strachu a odporu. Všechny mají společné a) popírají či překrucují realitu b) pracují nevědomě. |
Odpornechuť pacienta pokračovat v léčbě v okamžiku, kdy momentálně nevýhody ze zapojení do psychoter. převyšují nad výhodami; delší odmlky, neschopnost produkovat představy- nechuť přijímat interpretace – pozdní příchody atd. Dle většiny autorů podstatná část psychoter. práce spočívá v analýze odporu |
Oligofrenieslabomyslnost; intelekt. porucha dědičná nebo jako důsledek poškození mozkové tkáně (ozářením spermie, vajíčka, plodu, infekcí matky, Rh faktorem, nedost. kyslíku): debilita (10 let, IQ 52-67), imbecilita (6 let, IQ 36-51), idiotie (2 roky, IQ 20-35) |
Orálnístadium vývoje orální: první stadium vývoje libida zhruba do 1,5 roku; zdrojem nejv. slastí jsou ústa – broukání, přivolání matky, první slova, odezva na slova |
P
Parereodborný názor na danou problematiku |
Patologievědní disciplína, která se zabývá odchylnými, nenorm. život. pochody a jevy |
Percepcevnímání |
Placeboneúčinná látka pro nemocného k porovnání účinnosti léku |
Podmiňováníproces vytváření dočasných nervových spojů; nejjednodušší formu učení: jakýkoli podnět B (neutr, nepodmíněný, podmíněný) je-li přiměřeně dlouho spojován (předchází, opožďuje se, je paralelní) s podnětem A vyvolávající reakci, se stane podnětem podmíněným, podnět B vyvolává odpověď (původně A) |
Polemizovatdohadovat se |
Posilovánía) prezentace nepodm. podnětu před, současně nebo po podnětu podm.; b) upevnění zážitku, představy, děje; c) konfigurace podnětu pro jedince příjemná či nepříjemná; d) činnost, objekt, děj, kt. uspokojuje, snižuje potřebu; e) chování u něhož je pravděp. výskytu vyšší; f) informace o chování zpětnou vazbou |
Pragmatickýzaměřený na efekt, na užitek |
Pragmatismusuplatňován v tzv. činné škole W. Jamese; přesvědčení, že aktivita, vůle a prospěšnost jsou postuláty vývoje člověka |
Přenosprojekce ve směru klient – terapeut; v psychoanal. zákl. mechanismus léčby, pacient přenáší na terapeuta své minulé zkušenosti, vztahy, city; vznik přenosové neurózy |
přesun afektunahrazení jednoho cíle jiným, afekt (agrese, pozit. pocit) nesměřuje k příčině afektu (frustrace, potěšní), ale k jiné osobě |
Prevencepředcházení nežádoucím jevům, úrazům, nemocem |
Princip realityviz princip slasti |
Princip slastisklon vyhledávat slast a vyhýbat se bolesti; v hlubinné psych. základní motivace člověka v ranném dětství, tento sklon se během vývoje dostává do rozporu principem reality (pudy proti morálce); k ovládání slasti a dosahování nejvyššího uspokojení dochází tvořivostí, uměním |
Privilegiumvýsada |
Privilegovanostvýjimečnost |
Profylaxevčasné vyhledání a diagnostika začínajících chorob |
Prognózaodhad budoucího vývoje choroby či výsledku léčby |
Projekcea) v psychoanal. obranný mechanismus neuvědomovaného přenášení subjektivních, popř. podvědomých přání, motivů a pocitů na na jiné osoby či sutace; b) viz testy projekční |
projekce (OM)v psychoanal. přenášení subjektivních, popř. nevědomých přání, motivů a pocitů na jiné osoby či situace (využ. při projekčních testech) |
Proklamovanýprohlašovaný |
Protipřenosprojekce ve směru terapeut – klient |
Psychogenníto, co vzniká z psychických podnětů |
Psychologie dynamická (hlubinná)souhrnné označení směrů v psychologii, pronikající do podvědomých a nevědomých procesů úrovní psychiky a snaží se postihnout pudově dynamické vztahy v emoční a volní oblasti (Freud, Adler, Jung). Zdůrazňuje pudy, motivy a síly, kt. procesy vyvolávají. |
Psychologie forenznízabývá se studiem zločinnosti, psychologií pachatelů trestných činů, psychol. expertizami pro soudní potřeby |
Psychosomaticképsychicky navozené tělesné projevy |
Psychosomatikazkoumá těl. poruchy, nemoci psychogenního původu; žaludeční a dvanácterníkové vředy, vyrážky, poruchy trávení apod. |
Psychotropní látkalátky mající vliv na psychiku, látky které činnost psychiky upravují (hysteps) nebo mění – alterující (halucinogeny) |
Pudozn. pro energii n. cílenou činnost až nutkání, vyvěrající ze základních životních potřeb (někdy ztotožněno s instinktem). a) monistický přístup sex, Freud, moc Adler; b) pluralistický p. 6 zděděných zákl. reflexů; c) kombinace působí řada pudů kt. nelze členit a určovat. Etologie: pud je specif. zdroj energie, kt. vzniká rytmicky, a který vede ke stavu vnitřní tenze (podráždění) – startér chování. K. Lorenz: psychohydraulický model pudů. Tinbergen: instinktivní chování je projev vrozených automatismů char. vybavitelností, vrozeností, stabilitou. |
R
Racionalizace (OM)rozumové zdůvodnění a ospravedlnění určitého chování, kt. by jinak bylo nepřípustné, tabu (stylizace, přikrášlování) Př. chození pozdě, kyselé hrozny |
Racionálnírozumový, založený na rozumu |
Radikálnízásadní, rázný, nekompromisní |
Realizaceuskutečňování |
Reflexodpověď organismu na vnější n. vnitřní podnět; dělí se na jednoduché a složité, koordinované a nekoordinované, podmíněné a nepodmíněné, orientační aj. |
Reflexivníbezděčný, vztahující se k reflexu (viz) |
Reflexníbezděčný, neuvědomělý, mimovolní |
Regresenávrat na předchozí etapu vývoje |
Regulaceřízení |
Remisedočasné vymizení projevů nemoci |
Represe (OM)také potlačení, suprese (původně pojem Herbarta) v psychoanal. OM dobrovolného přesunu nepřijatelného chovní, myšlenek, přání a impulsů z vědomí na jeho okraj (někdy synonymum pro vytěsnění) |
Reprezentace mentálníMR jako mapování, jež je případem strukturování systému okolí subjektu prostřednictvím symbolického systému (obrazu, představy, abstraktních idejí) uložených buď v paměti (dispoziční MR) nebo je součástí proudu uvědomovaných informací (aktuální MR). MR je procesem i výsledkem, jímž se uskutečňuje (zvědomuje , zpřítomňuje) zastupovací (odkazovací) funkce určitého znaku i znaková fce těch psychických obsahů, prostřednictvím nichž subjekt odkazuje na určitou vnější nebo vnitřní danost, znamená reflektovat fci symbolických procesů, prostřednictvím nichž je MR ustavena (Sedláková 1999). |
Reverspísemné prohlášení souhlasu či nesouhlasu pacienta s léčbou, operací, umístěním v nemocnici n. propuštěním. (Nejčastěji změna léčby na vlastní žádost) |
Rigiditatupost, opak myšlenkové pružnosti (flexibility), strnulost postojů, neschopnost změny názoru |
Rituálobřad, u nutkavé neurózy sled úkonů |
Rivalitasoupeření mezi dvěma n. více jedinci, skupinami či institucemi se snahou získat tytéž n. větší výhody než druhá strana |
S
Schizotýmjsou přítomny protiklady dráždivosti a tuposti, přecitlivělosti a chladnosti, příznačná je společenská uzavřenost a protiklad bezvýrazného povrchu a zážitkově bohatého nitra osobnosti. Vystupňováním těchto vlastností přechází norm. temperament přes hraniční, schizoidní až do choroby schizofrenie. |
Sebeakceptacesebepřijímání, realistický pohled na vlastní schopnosti, celkovou hodnotu, stejně na svá omezení; schopnost přiměřeně obojí prožívat |
Seberealizacenaplnění, rozvoj schopností člověka; jedna z vyšších sociálních potřeb v hierarchii A. Maslowa |
Sektaspol. skupina spojená náb. či filos. vírou v urč. ideu, často radikálního charakteru, odlišného od učení či náboženství oficiálního; členové vedou obvykle pospolitý život, jsou spojeni vědomím urč. výlučnosti |
Selekcevolba, výběr |
Separaceodloučení dítěte od matky n. rodičů; může způsobit ztrátu citového vztahu a psych. deprivaci; u anorexie či enurézy může dočasná separace od neurotických, patogenních rodičů být pro dítě prospěšná |
Skupina svépomocnáprvní SS je považován vznik AA 1935. A.A. Lowe zal. národní organizaci Recovery Inc. – zahrnuje skupiny jako anonymní hráči, jedlíci, váleční veteráni, fundamentalisté, milenky, holohlaví muži; dělí se pro fyzické a duševní choroby, pro změnu návykového chování, pro překonání krize spojené s náhlou změnou; étos: získávám pomoc z toho, že pomáhám druhým; převažující aktivitou je předávání informací |
Sociabilitadružnost, schopnost utvářet a udržovat mezilidské vztahy; začíná se vytvářet již v 1. roce života |
Sociálnítýkající se spol. vztahů; mnoho významů, např. to, co je společné všem lidem, urč. společenství, co se týká konkrétního jedince |
Specifickýzvláštní, příznačný, osobitý |
Stabilitastálost, vlastnost char. min. emocionální změnou; schopnost udržet osobnost bez výkyvu při zátěži |
Standardpřevod naměřených výsledků, tzv. hrubého skóre na vážené, standardní; např. u testu IQ věkové hledisko při převodu výsledků; pro tvorbu s. důležitá reprezentativnost vzorku, u kt. se vypracovávají, a validita i reliabilita užité techniky |
Standardizacepřizpůsobení (testu) urč. populaci a určení jeho citlivosti, reliability a validity |
Status sociálníhovor. synon. pro prestiž; někt. autory považován spolu se soc. rolí za součást soc. pozice; dle R. Lintona postavení jednice v soc. systému; vždy relační, vztahující se k ostatním statusům téhož systému; zahrnuje autoritu, urč. moc, výsady vzdělání, povolání (profese), příjmy, majetek, náboženství, členství ve stranách, spolcích a klubech, biol. znaky; v systému hierarchicky rozděleny, na vrcholu systému málo jedinců, čím níže, tím větší počet osob; s. vrozený a získaný |
Stereotypautomaticky používaný pohybový n. mluvní návyk; jeho změna je nesnadná, provázená negat. emocemi (parazitní slova, způsob chůze); s. dynamický je soustavou relativně trvalých podm. i nepodm. reflexů |
Stimulpodnět, motiv, pohnutka |
Stimulacea) fyzikální či chemické působení podnětu na receptor; b) záměrné podněcování či povzbuzení organismu k výkonu, buď vnitřní: přání, tužby, aspirace, n. vnější: ze soc. okolí |
Stimulovatpodněcovat, vyvolávat |
Stresnadměrná zátěž neúnikového (neurotická reakce je řešena únikovým mechanismem) druhu vedoucí k trvalé stresové reakci, ústící ve tkáňové postižení, k poruše adrenokortikálních fcí a psychosomatickým poruchám. Seyle (1950) ji def. jako char. fyziol. odpověď; Coper, Appley (1966) def stres jako stav org., kdy je jeho integrita ohrožena a on musí zapojit všechny svoje schopnosti na svoji ochranu |
Subjektivnía) závislé na jedinci, na jeho vnímání; opak objektivního (tíha - hmotnost; citová hodnota - tržní hodnota); b) každé poznání, pohled ovlivněný osobní zkušeností, emocemi, předsudky; c) nezjevné, vnitřní, přístupné jen sebepozorování (příhoda z dětství); d) opak fyzického, tělesného |
Sublimace (OM)v psychoanal. OM spočívající v zjemnění, přenesení pudové energie na sociálně uznávané a oceňované činnosti (např. umění) |
Subliminálnípodprahový |
Submisetendence jedince podřizovat se , nechat se vést, ovládat; jde o kontinuum na škále dominance – submise; může souviset s nedostatečným sebevědomím a také s aktuální život. situací jedince |
Submisivitatendence jedince podřizovat se, nechat se vést, ovládat; jde o kontinuum na škále dominance, a hodnocení této vlastnosti závisí od umístění na uvedené šklále; může souviset s nedostatečným sebevědomím a také s aktuální život. situací jedince |
Sugescea) schopnost čl. přejímat od jiné osoby myšlenky, kt. nejsou v rozporu s dosavadním poznáním jedince b) ovlivnění čl. spíše citovými než racionálními způsoby, za snížené kontroly vědomí (hypnóza, afekt) |
Superegonad-Já, psychoanal. termín pro etickou složku osobnosti |
Symptompříznak, nejčastěji choroby |
Syndromskupina příznaků vyskytujících se společně |
Systematickýsoustavný |
T
Temperamentcelkový styl prožívání a chování, zahrnuje formální vlastnosti, nezávislé na obsahu vědomí a na směru osobních sklonů, postihujeme ho především z interpersonálních srovnání; a) celk. citové ladění, libost.nelibost; b) celk. zaměření, nitro-vnějšek; c)vzrušivost, práh; d) odolnost (ovlivnitelnost) duš. dějů; e) trvalost. Typologie: Hippokrates, Kretschmer, Eysenck, Heymans-Wiersma, Jung, Eysenck |
Teritoriumúzemí obývané jednotlivcem nebo skupinou a hájené proti příslušníkům stejného druhu |
Test projekčnítestové metody odhalující vnitřní stavy člověka tím, že do urč. situací n. na urč. podněty přenáší vlastní motivy, přání, emoce aj.; dg. i terapeutické účely |
Test psychologickýpostup používaný na posouzení či změření výkonu či schopnosti; standardizované, kde hrubé skóre je převáděno na vážené (IQ testy) a projekční převážně zaměř. na patol. symptomy, výsledky jsou posuzovány na zákl. dlouholetých zkušeností psychologa s testem (Rorschachův, baum…) |