1. Hodnota peněz

1.3. Emise a oběh mincí z drahých kovů

Historicky prvními penězi se staly komoditní peníze – zlaté a stříbrné mince. Pokud funkci peněz plní pouze jeden kov, hovoříme o zlatém resp. stříbrném monometalismu. Pokud ve funkci peněz vystupovaly zlato i stříbro, hovoříme o bimetalismu.

Na jednotlivých územích si panovníci přivlastnili vysoce výnosný emisní monopol – výsadní právo k vydávání peněz do oběhu na daném území. Emise byla spojena především s ražbou mincí a určováním obsahu drahého kovu v nich. Buď zajišťoval emisi sám panovník, nebo emisní monopol odprodal nebo pronajal jiné osobě. Emise se staly vítaným zdrojem státní pokladny a to i dnes – jde o tzv. ražebné.

Peníze v podobě zlatých a stříbrných mincí zajišťovaly, že se do oběhu dostávalo pouze ekonomicky potřebné množství peněz. Pokud totiž se dostalo do oběhu větší množství, než bylo potřeba – mince se stahovaly do tzv. pokladu.

To fungovalo pouze za těchto předpokladů:

  • musí jít o plnohodnotné peníze z drahých kovů,
  • náklady na jejich získání musí být relativně vysoké.

S rozvojem výroby se však začínalo nedostávat mincí z drahých kovů a tak

  1. musely být mince vyjmuty z pokladu,
  2. část transakcí se uskutečňovala znovu v naturální podobě,
  3. dochází k poklesu cenové hladiny,
  4. dochází k postupnému zlehčování mincí,
  5. do oběhu se dostávají nekomoditní peníze – papírové státovky a bankovky.