7. SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ A NÁSTIN JEJÍ APLIKACE

Lidský jedinec se rodí jako organismus. Člověkem v pravém smyslu slova se stává teprve životem mezi druhými lidmi, díky socializaci. Je tedy zřejmé, že veškeré obsahy naší psychické výbavy jsou určitou mírou sociálně podmíněné. Sociálně determinována je ovšem také naše schopnost si obsahy našeho vědomí vůbec uvědomovat a reflektovat je. Sociální kontext se týká lidských emocí, které se vztahují k určité sociální realitě. Také konkrétní podoba těchto emocí je ovlivněna procesy socializace, proto hovoříme o „sociálních emocích“.

Porozumíme-li příčinám a důvodům prožívání a jednání sebe i druhých, jsme obvykle schopni lépe přijímat sebe i ostatní. Pochopení kontextu vlastního chování prohlubuje naše sebepojetí a vede ke zvýšení důvěry v sebe samotné. Tyto osobnostní vlastnosti usnadňují další rozvoj schopností a dovedností užitečných v různých oblastech běžného života a motivují k dalšímu zkvalitňování pracovních kompetencí.

Obeznámenost s určitými osobnostními rysy pomáhá odhadnout sociabilitu jejich nositelů a umožňuje předjímat míru kompetencí těchto jedinců v určitých rolích. Znalost psychologie malých skupin je využívána i v partnerském a rodinném životě. Porozumění vlastní socializaci, jejím kladným a záporným stránkám je jednou z podmínek vyzrálého rodičovství. Je také podmínkou kvalitně vykonávané pomáhající profese.

Znalosti zákonitostí sociální percepce a komunikace pomáhají při vyjednávání i při řešení konfliktů. Osvojení principů asertivity vede ke zvýšení pracovní efektivity a ke zkvalitnění mezilidských vztahů. Bývá však zpravidla také podnětem k dalšímu osobnostnímu rozvoji a vede k celkovému zvýšení kvality života.

Poznatky z oblasti sociální psychologie napomáhají porozumět příčinám mnoha onemocnění. Jedná se především o choroby psychogenního rázu, které bývají různou mírou vyvolány narušenými sociálními vztahy. Naopak podporující a akceptující vztahy s blízkými lidmi významně napomáhají jejich léčbě i prevenci. Totéž platí do značné míry i o tělesných onemocněních, jež mohou mít rovněž psychogenní původ.

Obeznámenost s psychologií jedinců v sociální nouzi, například v nezaměstnanosti, je určitou prevencí negativních psychických a sociálních jevů, které v takové situaci mohou vzniknout.

Genderová psychologie podává vysvětlení, proč se mnozí muži a ženy chovají v určitých situacích odlišně a mají odlišná vzájemná očekávání. Informace, jež tento podobor nabízí, mohou vést ke zkvalitnění partnerského a rodinného života. Mohou zefektivnit komunikaci a vyjednávání mezi příslušníky obou pohlaví na pracovišti. Vysvětlují také příčiny nerovnoprávného postavení žen a mužů v různých sociálních, ekonomických a kulturních oblastech.

Na obecnější rovině pomáhají poznatky, které přináší sociální psychologie, porozumět mnohým jevům a mechanismům v makrosociálním světě. Lze tak lépe pochopit skutečné motivy veřejně činných osob a politiků, odhalit tendenčnost a manipulativní praktiky masmédií, například denního tisku. Poznatky z této oblasti lze dobře přenést i na interpretaci chování obyvatelstva, například na jejich volební preference, na proměny veřejného mínění a jinde.