Studijní text Janošová, P. Základy sociální psychologie

4. POSTOJE

Každodenně se stáváme cílem mnoha pokusů z našeho okolí posílit nebo zcela změnit naše postoje. Se snahou ovlivnit přesvědčení se setkáváme v osobní komunikaci i v masmédiích. Máme zkušenosti s přesvědčováním druhými (i s přesvědčováním druhých), abychom jednali určitým způsobem, přičemž slýcháme řadu argumentů, které příslušné jednání zdůvodňují. Své postoje si jsme většinou schopni dobře vybavit. Snahu o změnu postojů provází prakticky každé vyjednávání dvou a více názorových stran.

S úsilím o změnu našich postojů se patrně nejčastěji setkáváme v souvislosti s ovlivňováním našeho spotřebitelského chování. Stáváme se cíli „osobních“ návštěv a telefonátů agentů mobilních operátorů či pojišťovatelů, každodenně jsme atakováni neosobní televizní a internetovou reklamou. Obchodní marketing navíc zpravidla manipulativně skrývá vlastní zájem („potřebuji, abyste si koupili tento produkt“) za prezentaci zájmu o blaho zákazníka („potřebujete tento produkt“).

Na druhé straně býváme vystavováni i různým „nespotřebním“ apelům na naše etické a sociální cítění. V minulosti byly v tomto smyslu činné především kostelní kazatelny, současná společnost více „slyší“ na výzvy občanských neziskových organizací, orientovaných na pomoc lidem v nouzi. Avšak i výchova dětí z velké části zahrnuje formování jejich postojů.

Se sofistikovanější, méně vědomou taktikou ovlivňování politických postojů veřejnosti se setkáváme například v denním tisku. „Znemožnit“ vybrané politiky lze například tím, že jsou v novinách systematicky zveřejňovány jejich méně zdařilé fotografie. Politik či politička se obvykle na těchto snímcích tváří nesympaticky, případně je na nich zvýrazněna nějaká jeho či její vada na kráse. Pro čtenáře je ovšem v této souvislosti užitečné analyzovat vlastní emotivní reakce a na ně navazující politické postoje.