Případová studie: prezident České republiky

Úvod

Volba prezidenta České republiky 2013 proběhne ve dnech 11. a 12. ledna 2013, případné druhé kolo 25. a 26. ledna 2013.
Půjde o historicky první přímou volbu prezidenta České republiky. Ta byla zavedena ústavním zákonem č. 71/2012 Sb., který 14. prosince 2011 schválila Poslanecká sněmovna, 8. února 2012 odsouhlasil Senát a 17. února 2012 podepsal prezident Václav Klaus.
Byl také přijat příslušný prováděcí zákon č. 275/2012 Sb., který stanoví podrobnosti navrhování kandidátů, vyhlašování a provádění volby, vyhlašování jejího výsledku a možnost soudního přezkumu. Bez větších potíží byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 13. června, Senátem dne 18. července a prezident republiky jej podepsal 1. srpna 2012.
Oba nabyly účinnosti dne 1. října 2012. Téhož dne pak předseda Senátu Milan Štěch vyhlásil termín volby.

Prezident republiky

Je hlavou státu, tj. reprezentativní osoba, zastupující stát především navenek. Používá imunity, která spočívá v zákazu jej zadržet, trestně stíhat (kromě velezrady), stíhat pro přestupek či jiný správní delikt.

Prezidentem může být zvolen pouze státní občan ČR, který dovršil 40 let věku a má právo volit a je volitelný do Senátu. Volební období prezidenta je 5 let, může být zvolen dvakrát za sebou. Prezident ČR není z výkonu své funkce nikomu odpovědný.

Pokud nemůže prezident dočasně vykonávat svůj úřad, zastupuje ho předseda vlády v taxativně vymezených případech i předseda Poslanecké sněmovny.

Prezident

• jmenuje a odolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi,
• svolává vládu a přijímá její demisi;
• svolává zasedání Poslanecké sněmovny;
• rozpouští Poslaneckou sněmovnu;
• pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády;
• jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy;
• jmenuje ze soudců předseda a místopředsedy Nejvyššího soudu, odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo;
• má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou Zákona ústavního;
  
• podepisuje zákony;
• jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu;
• jmenuje členy Bankovní rady České národní banky;
• vyhlašuje referendum např. o přistoupení České republiky k Evropské unii a jeho výsledek;
• ratifikuje mezinárodní smlouvy, sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasen na jiné orgány;
• je vrchním velitelem ozbrojených sil;
• přijímá vedoucí zastupitelských misí;
• pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí;
• vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu;
• jmenuje a povyšuje generály;
• propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán a jmenuje soudce má právo udělovat amnestii.

Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoli o to požádá. Má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy.

Seznam československých prezidentů

T. G. Masaryk
Doba vlády: 1918 - 1935
Žil v letech 1850 - 1937. Během svého života vyzkoušel několik různých "povolání", mezi které patří např.: myslitel, sociolog, filosof, politik, státník, pedagog, žurnalista.
Během svého politického života založil Českou stranu realistickou, jejíž byl členem. Během první světové války stanul v čele protihabsburského odboje a po válce byl čtyřikrát za sebou zvolen prezidentem. Nakonec byl označen za "prezidenta Osvoboditele".

dr. Edvard Beneš
Doba vlády: 1935 - 1938; 1940 - 1945(v exilu); 1945 - 1948
Žil v letech 1884 - 1948.
V 1. světové válce zorganizoval vnitřní odboj proti Rakousko-Uhersku, který se nazýval "Mafie". Po vyhlášení 1. Československé republiky se stal ministrem zahraničí ve vládě Karla Kramáře. V letech 1921-1922 byl předsedou vlády. V letech 1935 - 1938 byl prezidentem, ale před válkou odjel do Londýna. Během druhé světové války byl exilovým prezidentem a po válce se stal znova státním prezidentem. Zemřel 3. 9. 1948 v Sezimově Ústí.

Emil Hácha
Doba vlády: 1938 - 1939; 1939 – 1945 (státní prezident)
Žil v letech 1872 - 1945.
V průběhu první světové války spolupracoval s Mafií. V roce 1918 se stal členem Nejvyššího správního soudu a o sedm let později už byl jeho prezidentem. Prezidentem Česko-Slovenska se stal v roce 1938, ale o rok později, 14. 3. 1939 musel odjet za Hitlerem, kde na něj byl vyvinut psychický nátlak, který vyústil v připojení k III. říši. Po příjezdu Heydricha byl Hácha utlačován a po smrti Heydricha znova jedná s Hitlerem. Háchovo jméno se stalo symbolem pro kolaboraci. Smrt Emila Háchu zastihla v Pankrácké věznici

Klement Gottwald
Doba vlády: 1948 - 1953
Žil v letech 1896 - 1953.
Ctižádostivý muž a první komunistický prezident, který byl v období první světové války vojákem rakousko-uherské armády, ale dezertoval. V roce 1921 vstoupil do KSČ. V roce 1938 patřil k hlavním představitelům opozice proti přijetí Mnichovské dohody. Druhou světovou válku přežil v SSSR. Stál v čele únorového převratu v roce 1948. Zemřel na následky pití alkoholu krátce po návratu z pohřbu J. V. Stalina v roce 1953.

Antonín Zápotocký
Doba vlády: 1953 - 1957
Žil v letech 1884 - 1957.
V první světové válce byl stejně jako Klement Gottwald vojákem rakousko-uherské armády. V letech 1922 - 1925 byl generálním tajemníkem komunistické strany. Druhou světovou válku prožil z části na Pankráci a pak v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. Jakmile se po roce 1945 vrátil do Československa, stal se předsedou Ústřední rady odborů, členem UV KSČ a poslancem Národního shromáždění. 21. 3. 1953 byl zvolen prezidentem. 13. 11. 1957 zemřel na infarkt

Antonín Novotný
Doba vlády: 1957 - 1968
Žil v letech 1904 - 1975.
V roce 1921 vstoupil do KSČ. Podíval se také do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl vězněn v letech 1941 - 1945. 1946 -1968 byl členem UV KSČ. V roce 1960 nechal Československou republiku přejmenovat na ČSSR. Zemřel 28. 1. 1975.

Ludvík Svoboda
Doba vlády: 1968 - 1975
Žil v letech 1895 - 1979.
V první světové válce sloužil u rakousko-uherské armády, ale na ruské frontě byl zajat. Po roce 1938 chvíli působil v odbojové organizaci "Obrana národa". Poté byl v Krakově velitelem československých jednotek, ale byl zatčen NKVD, která ho odsoudila k trestu smrti. Tomu se nakonec vyhnul díky přímému rozkazu z Kremlu. Během druhé světové války prošel bitvu u Sokolova a u Dukly. V únoru 1948 se stal členem KSČ a o dvacet let později (30. 6. 1968) byl zvolen prezidentem. O sedm let později byl však této funkce vládou zbaven kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Během svého života byl oceněn vyznamenáními: "Hrdina Československa" a "Hrdina Sovětského svazu". Zemřel 20. 9. 1979

Posledním československým a prvním českým prezidentem byl Václav Havel.

Přehled prezidentů České republiky

Václav Havel
Doba vlády: 1989 - 1992 (československý prezident); 1993 – 2002 (český prezident)
Narozen *5. 10. 1936 Praha, zemřel 18. 12. 2011 Hrádeček.
Dramatik, autor her ve stylu absurdního divadla začínal jako jevištní technik v Divadle ABC a Divadle Na zábradlí. Od roku 1960 studoval DAMU. V roce 1964 se oženil s Olgou Šplíchalovou a v roce 1997 s Dagmar Veškrnovou. Hrál důležitou roli v listopadu 1989, která ho vynesla do popředí a poté (29. 12. 1989) se stal prezidentem Československa a pak (26. 1. 1993) i České republiky. V prezidentském úřadu skončil 2. 2. 2003.

Druhým českým prezidentem je současný prezident České republiky Václav Klaus.

Volba prezidenta České republiky

Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva a právo volit má každý český občan, který dosáhl věku 18 let. Právo být volen má každý občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. Volba se musí konat v posledních šedesáti dnech funkčního období úřadujícího prezidenta, nejpozději však třicet dnů před jeho koncem. Volbu vyhlašuje předseda Senátu.

Současný prezident České republiky Václav Klaus

Václav Klaus se narodil na pražských Vinohradech 19. června 1941. V prostředí Tylova náměstí a jeho okolí prožil i své dětství a mládí.

Vysokoškolské vzdělání získal na Vysoké škole ekonomické (obor ekonomika zahraničního obchodu, rok absolvování 1963) a ekonomie se stala jeho oborem na celý život. Relativního uvolnění poměrů v tehdejším Československu využil k příležitosti studovat v Itálii (1966) a v USA (1969). Jako vědecký pracovník Ekonomického ústavu ČSAV absolvoval vědeckou aspiranturu a v roce 1968 dosáhl hodnosti kandidáta ekonomických věd.

V roce 1970 musel z politických důvodů opustit započatou vědeckou dráhu a odešel na dlouhá léta pracovat do Státní banky československé. Odtud se koncem roku 1987 vrátil k akademické činnosti do Prognostického ústavu ČSAV.

Ihned po 17. listopadu 1989 vstoupil do politiky, ale kontakt se světem ekonomické vědy neztratil. Dále příležitostně přednášel i publikoval a v roce 1991 se na Universitě Karlově habilitoval jako docent v oboru ekonomie. V roce 1995 byl jmenován profesorem pro obor financí na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Politickou dráhu nastoupil v prosinci 1989, kdy se stal federálním ministrem financí. V říjnu roku 1991 byl navíc jmenován místopředsedou vlády ČSFR. Na konci roku 1990 se stal předsedou tehdy nejsilnějšího politického subjektu - Občanského fóra. Po jeho zániku v dubnu roku 1991 spoluzaložil Občanskou demokratickou stranu, jejímž předsedou byl od počátku až do prosince roku 2002. S touto stranou vyhrál v červnu roku 1992 parlamentní volby a stal se předsedou vlády České republiky. V této roli se podílel na klidném rozdělení československé federace a vzniku samostatné ČR. V roce 1996 ve volbách do Poslanecké sněmovny tuto funkci obhájil. Po rozpadu vládní koalice podal v listopadu 1997 demisi. Po předčasných volbách v roce 1998 se stal na čtyřleté volební období předsedou Poslanecké sněmovny.

Dne 28. února 2003 byl zvolen prezidentem České republiky. Dne 15. února 2008 byl zvolen prezidentem České republiky pro druhé funkční období.

Václav Klaus je ženatý s ekonomkou Livií Klausovou, má dva syny a pět vnoučat. Syn Václav je ředitelem soukromého gymnázia v Praze a syn Jan je finančním manažerem.

V mládí byl dlouhá léta vrcholovým sportovcem, hrál košíkovou a odbíjenou, také rád lyžuje a hraje tenis. Ve volném čase čte beletrii a poslouchá hudbu, zvláště jazz.

Publikoval přes 45 knih s tématy obecně společenskými, politickými a ekonomickými, je nositelem mnoha mezinárodních cen a čestných doktorátů z univerzit z celého světa.