Ukázka studijního textu: Osobnost výchovného poradce

2. Osobnost pedagoga včetně výchovného poradce

2.4. Kvalifikace výchovného poradce

Ustanovení do funkce výchovného poradce je vázáno na povinné další vzdělávání. MŠMT vydává standard Studia pro výchovné poradce, v nové verzi platný od 1.1.2009, kterými se musí řídit všechny organizace vzdělávající výchovné poradce v akreditovaných kurzech.

Pokud výchovný poradce působí ve své funkci, aniž by absolvoval pro výkon své profese předepsané vzdělání, je povinen si ho doplnit v rámci kurzů celoživotního vzdělávání pořádaných na pedagogických a filosofických fakultách nejčastěji katedrami pedagogiky, psychologie, speciální pedagogiky, či centry dalšího vzdělávání při jednotlivých univerzitách.

Podle uváděného standardu musí být kurz realizován externě v průběhu čtyř semestrů tvořených 220 hodinami přímé i nepřímé výuky a 30 hodinami stáží.

V rámci studia se frekventanti kurzu seznámí zhruba s následujícími okruhy:

  • Vývoj poradenských systémů v závislosti na teoriích pedagogiky a psychologie.
  • Vznik a vývoj poradenství ve školství v ČR.
  • Vznik a vývoj poradenství ve světě (Francie, Německo, Rakousko, Anglie, USA).
  • Výchovné poradenství v kontextu školských poradenských služeb.
  • Výchovné poradenství a jeho vliv na systém práce ve škole.
  • Poradenské teorie a poradenský proces s preferencí kognitivně behaviorální koncepce, na poslední teoretické koncepty s důrazem na kognitivně behaviorální koncepce.
  • Právně - legislativní rámec při výkonu poradenské činnosti.
  • Monitorování a evaluace a autoevaluace výchovného poradenství.
  • Monitorovací schéma školy a spolupráce s ředitelem při procesu autoevaluace.
  • Metody shromažďování informací pro proces monitorování a evaluace.
  • Školní poradenské služby a poradenské služby v podmínkách školy.
  • Vybranými kapitolami ze sociální a pedagogické psychologie.
  • Motivace (potřeby, motivační strategie, aspirační úroveň, over- aunderachieveři, vliv hodnocení, vliv sebepojetí (naučná bezmocnost), kauzální atribuce).
  • Vztah učitel - žák (postoje, sociální percepce, percepčně postojová orientace učitele, kognitivní a učební styly žáků, výukový a výchovný styl učitele, vliv očekávání učitele na výkon a chování žáka, pohled žáka na učitele).
  • Sociální klima a jeho pedagogický význam (sociální klima, sociální skupina, konflikt formálních a neformálních norem, vliv sociálního klimatu na práci učitele a její úspěšnost).
  • Poradenskou diagnostikou a intervencí.
  • Sociální, morální, ekonomické, psychologické problémy současné rodiny, životní styl rodiny, hodnota vzdělání.
  • Vedení poradenského rozhovoru s rodiči - základní informace o možnostech rodinné terapie a manželském poradenství.
  • Vedení poradenského rozhovoru s žákem.
  • Komunikace s rodiči (osobami odpovědnými za výchovu).

Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce. V průběhu přednášek či v rámci závěrečné zkoušky jsou zároveň probírány praxe, jichž se frekventant kurzu v průběhu studia účastnil. Zejména zkušenosti z poradenských zařízení výchovným poradcům pomáhá při další práci se žáky na kmenových školách.