Případová studie: SWOT analýza podnikatelského subjektu

Jednotlivé části SWOT analýzy

SWOT analýza je studie, která pomáhá posoudit úspěšnost firmy. Skládá ze čtyř hlavních částí – silných a slabých stránek dané firmy nebo projektu, potenciálních příležitostí a hrozeb (název SWOT analýzy je vytvořen z počátečních písmen anglického názvu každé skupiny, tedy Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats). Graficky se znázorňuje do následující tabulky.

Tab.1 Grafické znázornění SWOT analýz

STRENGHTS	WEAKNESSES
OPPORTUNITIES	THREATS

Možný postup sestavení SWOT analýzy

Podstata celé analýzy spočívá v zamyšlení se a v nalezení co nejvíce charakteristik a příkladů v rámci každé skupiny a jejich vzájemném porovnání. Poctivá příprava pak přináší ovoce v podobě předcházení rizik, využití potenciálů, odstranění nedostatků a včasného podchycení podnikatelských příležitostí. Nevyplatí se tedy podceňovat či zatajovat byť sebemenší problém, který není nutné aktuálně řešit. Z malé a podceněné komplikace se pak v budoucnu může stát poměrně velká a někdy i neřešitelná situace.

Pro každou analýzu, SWOT analýzu, jsou samozřejmě potřeba informace. Zdrojem mohou být především vlastní zaměstnanci firmy na všech hierarchických úrovních. V první fázi je tedy možné získat individuální náměty od jednotlivých pracovníků dotazníkovou akcí. Tyto náměty jsou pak zdrojem rozsáhlého souboru informací. Poté dojde k hodnocení významnosti jednotlivých návrhů při kolektivní diskuzi a jednotlivé návrhy se seřadí dle významnosti, s jakou mohou mít vliv na firmu. Důležité je vzít v potaz a zohlednit všechny stránky a články firmy či projektu, aby nedošlo ke zkreslení údajů či neočekávaným nepříznivým jevům.

Při sestavování SWOT analýzy pro podnikatelský subjekt je třeba se zaměřit na tzv. vnitřní vnější prostředí firmy.

U vnitřního prostředí firmy se zaměříme na posouzení vlastní pozici na trhu, lidské zdroje, existenci informačního systému, technickou a technologickou úroveň, způsob financování podniku, úroveň marketingu, množství současných zákazníků, dodavatele apod.

U vnějšího prostředí firmy se zaměříme na posouzení společenskou (sociální) situaci ve vztahu k zákazníkům, demografické vlivy, kulturní faktory, technické a technologické prostředí, ekonomické faktory, politické a legislativní vlivy, potenciální konkurenci.

Analýza silných a slabých stránek je vlastně rozbor současného stavu firmy či projektu, zatímco analýza potenciálních příležitostí a hrozeb je rozborem možného budoucího stavu. Silné a slabé stránky se týkají především organizace či projektu samotného, zatímco příležitosti a hrozby přicházejí nejčastěji z okolí podniku.