Úvod do problematiky veřejné správy

1.4. Organizační akty

 Organizační akty jsou obecná pravidla, jak má být veřejná správa budována, které orgány lze řídit, jakou pravomoc a působnost jim je možno svěřit. Oprávnění vydávat organizační akty se označuje jako organizační moc. Z hlediska postavení subjektu a rozsahu pravomocí ji můžeme dělit na externí a interní a na širší a užší.

• Externí moc vyjadřuje především oprávnění zřizovat nebo rušit správní orgány.
• Interní moc znamená oprávnění stanovit jejich vnitřní organizační strukturu, uspořádání.

• Organizační mocí v širším smyslu je vybaven orgán, který může činit organizační opatření vůči všem orgánům (v demokratických státech to bývá parlament).
• Naproti tomu organizační moc v užším smyslu zahrnuje pouze veřejnou správu, resp. její orgány (např. vláda).

V demokratických právních státech může být zřizování a rušení správních orgánů svěřeno pouze zákonu, případně ústavnímu zákonu. Záležitost této důležitosti nemůže řešit veřejná správa sama, a proto bývá svěřena parlamentu.

K vymezení vnitřní organizace veřejné správy se obvykle nepožaduje úprava zákonem, ale postačují interní akty, jejichž vydávání je svěřeno výkonné moci, případně veřejné správě.