Vlákna

Bavlna - CO

Bavlna je nejdůležitějším přírodním vláknem. Bavlník je jednoletá keřovitá rostlina, zhruba 1 m vysoká. Vlákna se získávají ze semen.

Obrázek: Vývoj rostliny bavlníku od zasetí po sklizeň.

Vlákna se po dozrání sklízí ručně nebo častěji strojově. Poté se oddělují od semen pomocí vyzrňovacích strojů.

Podle zralosti se bavlněná vlákna dají rozdělit do tří skupin: zralá, nezralá , mrtvá (viz obr.). Zralé vlákno se pod mikroskopem jeví jako zkroucená, zploštělá stužka se zesílenými stěnami a malým lumenem. V průřezu má vlákno ledvinkovitý tvar. Mrtvé vlákno nemá zákrut, je popřehýbané. Zplacatělý tvar vlákna je způsoben vysoušením vlákna po sklizni, kdy dochází ke zborcení stěny a následně ke stáčení vlákna. Délka vláken je 20-60 mm: 20-38 mm krátká vlákna, 35-60 mm dlouhá vlákna.

a) b) c)

Obrázek: a) Pohled na zralou bavlnu - zvětšeno pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu (REM), b) náčrtek zralého, nezralého a mrtvého bavlněného vlákna, c) řez balněnými vlákny - REM.

Krátká nespřadatelná vlákna se nazývají linters .

Užitné vlastnosti: barva bílá, krémová až hnědá, matný lesk, délka vlákně dle druhu 20-60 mm, pevnost vyšší za mokra, pevnost se dá zvýšit mercerací, tažnost malá, navlhavost při 65%RH 7.5%, uzanční vlhkostní přirážka 8.5%, při vystavení teplotě 120°C poo dobu 5 hod. žloutne, žehlení při 150°C, hoří rychle se štiplavým zápachem po spáleném papíru, zanechává jemný šedý popel, který lze mezi prsty rozemnout. Jemnost se udává v micronairech.

Bavlna je jemná na omak a má dobré sorpční vlastnosti. V případě náhlého zavlhčení suchých vláken je částečně hřejivá (uvolňuje tzv. sorpční teplo).

Použití: spodní prádlo, vrchové oblečení, bytový textil, ložní a stolní prádlo, kapesníky, obvazový materiál, šicí nitě, technické tkaniny.

BAREVNÁ BAVLNA
Pro společnost Fox Fibre bavlna nezáří jen bílou, ale i jinými barvami. Tomuto šlechtitelskému úspěchu a jeho tvůrkyni, Američance Sally Foxové, se podařilo posunout bavlnářský průmysl o další krok dopředu. Široký sortiment, džínami počínaje a lněným povlečením konče, dnes už vzniká v přírodních zelených a béžovohnědých tónech bez barvení. Barevná bavlna není nic nového pod sluncem. Po dlouhou dobu se o její vyšlechtění snažily pěstitelské země, aby získaly zbraň v boji proti snižování zájmu o tuto komoditu. Až donedávna bylo získané vlákno příliš krátké a slabé a nebylo možné je zpracovávat na moderních tkalcovských stavech, čímž klesala produktivita plantáže. V roce 1982 začala entomoložka Sally Foxová experimentovat s genetickým křížením různých bavlníků a za šest let se jí podařilo vypěstovat hnědou odrůdu, jejíž vlákno se na stavech netrhalo. Za další rok Foxová založila společnost Natural Cotton Colours. V roce 1992 dosáhla sklizeň pro Fox Fibre jedné a půl tuny a dnes společnost vykazuje zisk přes šest milionů dolarů ročně. Osmdesát procent této bavlny, již pěstují farmáři, kteří mají smlouvu s Natural Cotton Company, roste na bavlnících, které nepotřebují žádné chemické prostředky. Bavlnu ani není třeba namáčet v louhu. Tímto úspěchem pokusy neskončily. Genetická laboratoř Sally Foxové v arizonském Wickenburgu pokračuje v práci a v brzké době chce získat odrůdy bavlny dalších barev - žluté, oranžové, zelené a modrozelené.