Ukázka studijního textu: Osobnost výchovného poradce

2.4. Kvalifikace výchovného poradce

Ustanovení do funkce výchovného poradce je vázáno na povinné další vzdělávání. MŠMT vydává standard Studia pro výchovné poradce, v nové verzi platný od 1.1.2009, kterými se musí řídit všechny organizace vzdělávající výchovné poradce v akreditovaných kurzech.

Pokud výchovný poradce působí ve své funkci, aniž by absolvoval pro výkon své profese předepsané vzdělání, je povinen si ho doplnit v rámci kurzů celoživotního vzdělávání pořádaných na pedagogických a filosofických fakultách nejčastěji katedrami pedagogiky, psychologie, speciální pedagogiky, či centry dalšího vzdělávání při jednotlivých univerzitách.

Podle uváděného standardu musí být kurz realizován externě v průběhu čtyř semestrů tvořených 220 hodinami přímé i nepřímé výuky a 30 hodinami stáží.

V rámci studia se frekventanti kurzu seznámí zhruba s následujícími okruhy:

• Vývoj poradenských systémů v závislosti na teoriích pedagogiky a psychologie.
• Vznik a vývoj poradenství ve školství v ČR.
• Vznik a vývoj poradenství ve světě (Francie, Německo, Rakousko, Anglie, USA).
• Výchovné poradenství v kontextu školských poradenských služeb.
• Výchovné poradenství a jeho vliv na systém práce ve škole.
• Poradenské teorie a poradenský proces s preferencí kognitivně behaviorální koncepce, na poslední teoretické koncepty s důrazem na kognitivně behaviorální koncepce.
• Právně - legislativní rámec při výkonu poradenské činnosti.
• Monitorování a evaluace a autoevaluace výchovného poradenství.
• Monitorovací schéma školy a spolupráce s ředitelem při procesu autoevaluace.
• Metody shromažďování informací pro proces monitorování a evaluace.
• Školní poradenské služby a poradenské služby v podmínkách školy.
• Vybranými kapitolami ze sociální a pedagogické psychologie.
• Motivace (potřeby, motivační strategie, aspirační úroveň, over- aunderachieveři, vliv hodnocení, vliv sebepojetí (naučná bezmocnost), kauzální atribuce).
• Vztah učitel - žák (postoje, sociální percepce, percepčně postojová orientace učitele, kognitivní a učební styly žáků, výukový a výchovný styl učitele, vliv očekávání učitele na výkon a chování žáka, pohled žáka na učitele).
• Sociální klima a jeho pedagogický význam (sociální klima, sociální skupina, konflikt formálních a neformálních norem, vliv sociálního klimatu na práci učitele a její úspěšnost).
• Poradenskou diagnostikou a intervencí.
• Sociální, morální, ekonomické, psychologické problémy současné rodiny, životní styl rodiny, hodnota vzdělání.
• Vedení poradenského rozhovoru s rodiči - základní informace o možnostech rodinné terapie a manželském poradenství.
• Vedení poradenského rozhovoru s žákem.
• Komunikace s rodiči (osobami odpovědnými za výchovu).

Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce. V průběhu přednášek či v rámci závěrečné zkoušky jsou zároveň probírány praxe, jichž se frekventant kurzu v průběhu studia účastnil. Zejména zkušenosti z poradenských zařízení výchovným poradcům pomáhá při další práci se žáky na kmenových školách.