HadjMoussová, Z.: Případová studie - Kazuistika

7. ANALÝZA PŘÍPADU

Až dosud jsme se zabývali shromažďováním dat o dítěti, jeho rodině i jeho problémech. V průběhu popisu předchozích fází zpracování kazuistiky jsme upozorňovali na možnosti interpretace dat, které jsou už prvním krokem k analýze. Na základě analýzy anamnézy i diagnostických údajů vyvozujeme předpokládané či doložené příčiny problémů. V některých případech nás předpoklad možných příčin vede zpět k dalšímu šetření, k nutnosti rozšíření informací, protože se nám otevírá jiná možnost interpretace, kterou je nutné ověřit. Druhým krokem je pak hledání významu informací, které jsme získali a jejich vnitřních souvislostí. V této fázi otevíráme vlastní práci nad případem, znovu promýšlíme získaná data a hledáme souvislosti, význam jednotlivých informací i drobných náznaků.

Výsledek analýzy nám pak umožní vyvodit závěry, které jsou podkladem pro návrh možných opatření a intervencí. Jak při analýze problémů dítěte, tak i při hledání příčin se opíráme o znalosti psychologie problémového dítěte i dalších oblastí psychologie, proto se snažíme konkrétní problém zařadit do širšího, obecnějšího rámce. To nám pomůže pochopit dynamiku celého případu a jeho vývoje.

Je však zřejmé, že kvalita zpracování případu i vyvození závěrů závisí na úrovni znalostí výchovného poradce, speciálního pedagoga či učitele, který případ zpracovává. Je užitečné hledat potřebné doplňující informace, zvláště pokud se případ týká oblasti, se kterou jsme se dosud nesetkali. Zvláště to platí v případech tělesného či smyslového postižení, pokud nemáme speciálně pedagogické vzdělání – v některých případech je nutno hledat podrobné informace přímo o diagnóze dítěte nebo požádat o konzultaci odborníky v této oblasti.